Grafika

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si ukážeme základy tvorby souborů uložených podle syntaxe jazyka X3D. Popíšeme si také profily X3D, pomocí kterých se určují vlastnosti ukládaných souborů a také způsob vytváření plošných objektů spolu s nastavením jejích vlastností.

Dalším jazykem určeným pro popis prostorových scén, který si v seriálu o grafických formátech a metaformátech popíšeme, je jazyk nazvaný X3D (Extensible 3D). Jedná se o ideového zástupce již popsaného jazyka VRML (Virtual Reality Modeling Language), který původní ideu VRML v několika směrech rozšiřuje i zpřesňuje.

V dnešní části našeho seriálu o grafických formátech a metaformátech dokončíme část věnovanou deklarativnímu jazyku VRML 97. Budeme se věnovat především způsobu použití senzorů a spoluprací VRML prohlížečů se skripty napsanými v některém podporovaném skriptovacím jazyce, typicky JavaScriptu.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si vysvětlíme význam zvukových zdrojů umisťovaných do trojrozměrných scén popsaných jazykem VRML. Dále se seznámíme s takzvanými senzory a jejich nezastupitelnou rolí při tvorbě virtuálních světů, které díky nim získávají interaktivitu.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech dokončíme téma texturování a uvedeme si tří okomentované demonstrační příklady s tělesy složenými z rovinných plošek. Později si také ukážeme, jakým způsobem je možné ve VRML souborech pracovat s multimédii, především se zdroji zvuku.

Texturování, neboli nanášení obrázků na povrch 3D objektů, tvoří nedílnou součást moderních metod zobrazování 3D scén. Z tohoto důvodu je texturování podporováno i v jazyce VRML, a to dokonce ve více variantách: texturu je možné mít uloženou přímo ve VRML souboru, v externím obrázku nebo jako animaci.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech se budeme zabývat problematikou šablonování, což je jeden ze způsobů tvorby trojrozměrných těles. Šablonování je ve VRML souborech možné specifikovat v uzlu typu Extrusion, jehož použití si ukážeme na několika demonstračních příkladech.

V dnešním článku si ukážeme, jak můžete celkem snadno a navíc s použitím vašeho oblíbeného systému vytvořit poněkud neobvyklý dárek, který potěší jak děti, tak i zvídavější dospělé. Jedná se o skládačku určenou pro tvorbu aperiodických mozaik s nepřeberným množstvím kombinací. Využijete ji jako dárek.

V dnešní části seriálu o zajímavých grafických formátech a metaformátech si řekneme, jakým způsobem je možné v jazyce VRML 2 nadefinovat tělesa vytvořená pomocí takzvaných výškových polí (height field). Také si ukážeme význam normálových vektorů při specifikaci povrchu tělesa a způsob jejich změny.

Ve VRML je možné kromě základních těles jako krychle, koule, kužel a válec vytvářet i složité objekty pomocí takzvaných množin plošek (face set). Tvůrci VRML nezapomněli ani na podporu plošné vektorové grafiky, drátových modelů a také množin bodů, které lze využít při tvorbě částicových systémů.

V současnosti existuje pro počítače s operačními systémy Linux i Microsoft Windows takřka nepřeberné množství grafických editorů. Začínající pixel artista i pokročilý grafik si může vybrat z široké nabídky produktů, a protože mnozí grafici preferují i jednodušší editory, popíšeme si jejich možnosti a schopnosti.

Většina fotografů vám řekne, že vedle kompozice celého snímku je důležité i správné osvětlení. Totéž platí pro trojrozměrné scény vytvářené na počítači. Aby vynikla prostorovost trojrozměrných scén, je nutné je správně nasvítit. Ve VRML je možné použít tři typy světel, které si dnes podrobně popíšeme.

V dalším článku o pixel artu se seznámíme s technikami, které jsou při tvorbě obrázků používány. Také si řekneme, které grafické editory se především v minulosti pro pixel art používaly. Zmíníme se i o starších a dnes už takřka legendárních editorech typu Art Studio, Koala Painter či Deluxe Paint.

V dnešním článku si na pěti příkladech ukážeme tvorbu trojrozměrné scény v jazyce VRML verze 2. Druhá verze tohoto jazyka přinesla zásadní změny jak v samotném způsobu zápisu objektů, tak i ve skriptování. Pro tvorbu scén si prozatím vystačíme s libovolným textovým editorem a prohlížečem VRML souborů.

Pixel art je druh tvorby grafiky na počítači s ohledem na použitou technologii zobrazování, která je založena na vykreslování pixelů tvořících pravidelné rastrové mřížky. Anglický název tohoto způsobu tvorby grafiky, který v současnosti zažívá comeback, je přiléhavý, protože se opravdu jedná o druh umění.

V dnešním článku o grafických formátech se začneme zabývat jazykem VRML, což je jazyk určený pro popis trojrozměrných scén i aktivních objektů použitých v aplikacích virtuální reality. VRML se však postupem času stal i formátem často používaným pro přenos trojrozměrných dat mezi různými aplikacemi.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si na několika příkladech napsaných v jazyce C ukážeme, jak je možné pracovat s metasoubory typu EMF (Enhanced Windows Metafile). Některé programy pro Linux podporují formát WMF, ale EMF už ne, takže je zde stále prostor pro vylepšování.

Prohlížečů obrázků je dnes v Linuxu k dispozici dostatek. Jeden z nich se ale běžným konvencím vymyká. GLiv totiž k zobrazení a transformacím využívá hardwarovou akceleraci skrze OpenGL. To zajišťuje pohodlnou a především velmi rychlou práci s aplikací. Co všechno GLiv umí? Jaké výhody nabízí OpenGL?

V dnešním článku o grafických formátech si popíšeme nástupce WMF, kterým je grafický metaformát nazvaný jednoduše EMF. V tomto formátu, který byl primárně vytvořen pro potřeby třicetidvoubitových operačních systémů MS Windows, je již možné pracovat s cestami a bitmapami nezávislými na zařízení.