Grafika

V dnešním článku si ukážeme, jak můžete celkem snadno a navíc s použitím vašeho oblíbeného systému vytvořit poněkud neobvyklý dárek, který potěší jak děti, tak i zvídavější dospělé. Jedná se o skládačku určenou pro tvorbu aperiodických mozaik s nepřeberným množstvím kombinací. Využijete ji jako dárek.

V dnešní části seriálu o zajímavých grafických formátech a metaformátech si řekneme, jakým způsobem je možné v jazyce VRML 2 nadefinovat tělesa vytvořená pomocí takzvaných výškových polí (height field). Také si ukážeme význam normálových vektorů při specifikaci povrchu tělesa a způsob jejich změny.

Ve VRML je možné kromě základních těles jako krychle, koule, kužel a válec vytvářet i složité objekty pomocí takzvaných množin plošek (face set). Tvůrci VRML nezapomněli ani na podporu plošné vektorové grafiky, drátových modelů a také množin bodů, které lze využít při tvorbě částicových systémů.

V současnosti existuje pro počítače s operačními systémy Linux i Microsoft Windows takřka nepřeberné množství grafických editorů. Začínající pixel artista i pokročilý grafik si může vybrat z široké nabídky produktů, a protože mnozí grafici preferují i jednodušší editory, popíšeme si jejich možnosti a schopnosti.

Většina fotografů vám řekne, že vedle kompozice celého snímku je důležité i správné osvětlení. Totéž platí pro trojrozměrné scény vytvářené na počítači. Aby vynikla prostorovost trojrozměrných scén, je nutné je správně nasvítit. Ve VRML je možné použít tři typy světel, které si dnes podrobně popíšeme.

V dalším článku o pixel artu se seznámíme s technikami, které jsou při tvorbě obrázků používány. Také si řekneme, které grafické editory se především v minulosti pro pixel art používaly. Zmíníme se i o starších a dnes už takřka legendárních editorech typu Art Studio, Koala Painter či Deluxe Paint.

V dnešním článku si na pěti příkladech ukážeme tvorbu trojrozměrné scény v jazyce VRML verze 2. Druhá verze tohoto jazyka přinesla zásadní změny jak v samotném způsobu zápisu objektů, tak i ve skriptování. Pro tvorbu scén si prozatím vystačíme s libovolným textovým editorem a prohlížečem VRML souborů.

Pixel art je druh tvorby grafiky na počítači s ohledem na použitou technologii zobrazování, která je založena na vykreslování pixelů tvořících pravidelné rastrové mřížky. Anglický název tohoto způsobu tvorby grafiky, který v současnosti zažívá comeback, je přiléhavý, protože se opravdu jedná o druh umění.

V dnešním článku o grafických formátech se začneme zabývat jazykem VRML, což je jazyk určený pro popis trojrozměrných scén i aktivních objektů použitých v aplikacích virtuální reality. VRML se však postupem času stal i formátem často používaným pro přenos trojrozměrných dat mezi různými aplikacemi.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si na několika příkladech napsaných v jazyce C ukážeme, jak je možné pracovat s metasoubory typu EMF (Enhanced Windows Metafile). Některé programy pro Linux podporují formát WMF, ale EMF už ne, takže je zde stále prostor pro vylepšování.

Prohlížečů obrázků je dnes v Linuxu k dispozici dostatek. Jeden z nich se ale běžným konvencím vymyká. GLiv totiž k zobrazení a transformacím využívá hardwarovou akceleraci skrze OpenGL. To zajišťuje pohodlnou a především velmi rychlou práci s aplikací. Co všechno GLiv umí? Jaké výhody nabízí OpenGL?

V dnešním článku o grafických formátech si popíšeme nástupce WMF, kterým je grafický metaformát nazvaný jednoduše EMF. V tomto formátu, který byl primárně vytvořen pro potřeby třicetidvoubitových operačních systémů MS Windows, je již možné pracovat s cestami a bitmapami nezávislými na zařízení.

V dalším článku si ukážeme, jak načítat data - informace o uloženém obrázku z metaformátu WMF. Při práci v operačním systému MS Windows se o načítání WMF souborů nemusíme starat, protože stačí použít funkci z WinAPI, ovšem na jiných systémech je nutné data ve WMF souborech vhodně analyzovat a zpracovat.

V dnešním článku si popíšeme metaformát WMF a částečně i EMF. Navzdory svému jménu a primárnímu určení se tyto grafické metaformáty rozšířily ze své domovské platformy MS Windows i na další operační systémy, včetně Linuxu. Dokonce i ve formátu EPS lze ukládat obrázky právě ve struktuře shodné s WMF.

V již desátém článku orientovaném na téma SVG si ukážeme použití programových skriptů vytvářených zejména v JavaScriptu na několika praktických příkladech. Zaměříme se především na způsob zpracování událostí, popis atributů objektu event a také o dvou metodách vhodných pro získání referencí na grafické objekty.

V dnešním článku si popíšeme vytváření animací pomocí skriptů (naprogramovaných například v JavaScriptu) a řízení vzhledu dokumentu s využitím DOM. Pomocí těchto technik lze naprogramovat i velmi složité animace, reagovat na akce prováděné uživatelem či dokonce vytvářet celé intranetové aplikace.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si ukážeme, jakým způsobem je možné v grafickém vektorovém formátu SVG (Scalable Vector Graphics) vytvářet složitější animace založené na skládání lineárních transformací a také pohybu objektů po zadaných křivkách.

Animace a s ní související podpora skriptování, například s využitím populárního a rozšířeného JavaScriptu, dělají z grafického formátu SVG velmi flexibilní médium pro tvorbu vektorových animací. Ty se vyznačují poměrně malým objemem dat a vysokou vizuální kvalitou. V tomto ohledu se SVG vyrovná i známému Flashi.