Grafika

V dnešním pokračování seriálu navážeme na minule probíranou problematiku výběru stupňů detailů (LOD) a ukážeme si, jakým způsobem je možné volit různé úrovně detailů při vykreslování trojrozměrných modelů terénu. Také se zmíníme o výpočtu normálových vektorů jednotlivých trojúhelníků resp. normálových vektorů jejich vrcholů (vertexů).

V závěrečné části našeho krátkého seriálu, ve kterém se zabýváme populárním grafickým formátem PNG, si popíšeme zbývající důležité chunky. Probereme si zejména ty, které se týkají barvových profilů a ukládání textových metainformací o obrázku.

V jubilejním padesátém pokračování seriálu si vysvětlíme dvě metody pro vykreslování výškových polí. Jedná se o metodu založenou na sloupcově orientovaném vrhání paprsku a převod výškových polí na pravidelnou i nepravidelnou polygonální síť. Také si nastíníme problém urychlení vykreslování výškových polí.

V páté části seriálu, ve kterém popisujeme populární grafický formát PNG, si ukážeme způsob zabezpečení chunků pomocí CRC. Dále si pomocí jednoduché aplikace pro výpis všech chunků v souboru typu PNG vysvětlíme význam chunků bKGD, tIME, pHYs a sCAL.

V dnešním článku o fraktálech si ukážeme, jakým způsobem se prakticky vytváří a zobrazují modely krajiny pomocí obrázků plasmy, a to jak plasmy generované metodou náhodného přesouvání prostředního bodu, tak i plasmy vytvořené spektrální syntézou. Začneme výkladem tradičních metod a skončíme u postupů založených na vykreslování polygonů.

Ve čtvrté části seriálu, ve kterém popisujeme populární webový grafický formát PNG, si vysvětlíme, jakým způsobem je možné využívat řádkové filtry a jak se pomocí nich dá v některých případech zvýšit účinnost komprimace obrázků.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech si ukážeme, jakým způsobem je možné provádět animaci plasmy. Tento zajímavý efekt byl v minulosti použitý v nepřeberném množství počítačových dem. Dále si ukážeme poslední způsob vytváření plasmy a tím i fraktálních povrchů terénu pomocí spektrální syntézy.

V dnešním pokračování seriálu o populárních grafických formátech si ukážeme a také podrobněji popíšeme binární strukturu jednoduchých obrázků typu PNG. Bude se jednat o obrázky s barvovou paletou, obrázky uložené ve stupních šedi a konečně i o plnobarevné (truecolor) obrázky bez alfa kanálu i s alfa kanálem.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály, si ukážeme další možnosti tvorby krajiny (terénu) pomocí dvourozměrných obrázků plasmy. Kromě vysvětlení jedné zajímavé alternativní metody výpočtu plasmy si ukážeme tvorbu barevné plasmy s využitím palety i plnobarevného (truecolor) režimu.

V dnešním pokračování seriálu o populárních grafických formátech si ukážeme, jak vypadá interní struktura grafického formátu PNG. Popíšeme si hlavičku PNG, formát jednotlivých chunků (neboli pojmenovaných datových bloků) a také to, jak jsou jednotlivé chunky uspořádány ve výsledném souboru typu PNG.

V dnešním pokračování seriálu se zaměříme na další v praxi často používaný typ stochastických fraktálů. Jedná se o fraktální objekty vytvářené pomocí metody přesouvání prostředního modu (Midpoint Displacement Method), které je možné použít například pro generování realisticky vypadajících modelů krajiny či modelů mraků.

Na četná přání čtenářů dnes navazujeme na krátký seriál věnovaný grafickému formátu GIF a budeme pokračovat v popisu dalších populárních a často používaných grafických formátů. Dnešní část bude věnována pravděpodobně nejpovedenějšímu binárnímu grafickému formátu současnosti, který se nazývá PNG.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály používané (nejenom) v počítačové grafice, ukončíme poměrně rozsáhlou část věnovanou různým způsobům simulace fyzikálního jevu difúze. Popíšeme si, jakým způsobem se vytvářejí obrazce takzvané "všesměrové difúze", které znají například odborníci z oborů chemie či fyziky.

V závěrečné části miniseriálu věnovaného grafickému formátu GIF si ukážeme, jakým způsobem se může v GIFu pracovat se sekvencemi snímků a s animacemi. Na závěr si řekneme, ve kterých situacích je vhodné použít grafický formát GIF a kdy je naopak vhodnější využít možnosti dalších "konkurenčních" grafických formátů.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály používané (nejenom) v počítačové grafice, si ukážeme dva významné způsoby modifikace původního postupu používaného pro simulaci difúze. Od poměrně nevýrazných obrázků prezentovaných v předchozí části se tak co nejvíce přiblížíme k reálným (přírodním) útvarům.

V dnešním pokračování série článků o grafickém formátu GIF si do větších detailů (až na úroveň jednotlivých bitů) popíšeme vnitřní strukturu souborů typu GIF, a to jak verze GIF87a, tak i verze GIF89a. Také si ukážeme, jak jsou v GIFu zakódovány jednoduché rámce, ze kterých se skládají výsledné obrázky.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si povíme, jakým způsobem je možné minule popisovanou a demonstrovanou metodu simulace difúze upravit takovým způsobem, aby se pomocí ní daly vytvářet realisticky vypadající plošné či prostorové modely travin a keřů.

Patříte-li mezi zkušenější fotografy s lepším vybavením, pravděpodobně občas zatoužíte udělat nějaký ten snímek do RAWu. Exponováním čipu to ale zdaleka nekončí a ještě vás bude čekat práce u počítače. V dnešním článku si vysvětlíme, k čemu je RAW dobrý a jak můžeme snímky dále zpracovávat v Linuxu.

V předchozím článku o grafickém formátu GIF jsem se zaměřil na popis kauzy, která vznikla ohledně patentů na algoritmus LZW a jejich dopadů na licenční poplatky vybírané firmami Unisys a CompuServe za aplikace vytvářející GIFy. Dnes si povíme technické informace o GIFu, jeho vlastnostech, nectnostech a také o jednom mýtu, který je o GIFu už téměř dvacet let šířen.