Grafika

V dnešním článku dokončíme popis grafického formátu TGA. Ukážeme si interní strukturu hlaviček typických souborů typu TGA - černobílých obrázků, obrázků s barvovou paletou, hi-color obrázků a konečně i obrázků plnobarevných. Také si popíšeme jeden z podporovaných způsobů komprimace rastrového obrazu - kódování RLE.

Dnešní článek navazuje na ten předchozí, ve kterém jsme si ukázali implementaci jednoduchých L-systémů. Dnes si popíšeme paralelní přepisování řetězců v gramatikách a dopad této techniky na možné rozšíření počtu přepisovacích pravidel. Také si popíšeme Hilbertovu křivku, které má své nezastupitelné místo v mnoha oborech.

V dnešním článku si popíšeme další oblíbený grafický formát. Jedná se o formát nazývaný Targa (TGA), který je mezi programátory oblíben zejména díky velmi jednoduché a snadno dekódovatelné struktuře. Historicky se také jednalo o jeden z prvních grafických formátů, který i na obyčejná PC přinesl true color grafiku.

Dnešní část seriálu o fraktálech je opět věnována L-systémům. Dnes si ukážeme, jak je možné L-systémy programově vytvářet za pomocí přepisovacích gramatik a želví grafiky (turtle graphics). V demonstračních příkladech vytvoříme známou křivku Helge von Kocha a sněhovou vločku téhož matematika.

V dnešním článku si nejprve uvedeme výpis aplikace, která slouží pro získání základních informací o struktuře souboru typu BMP. Dále si ukážeme, jakým způsobem jsou uložena obrazová data v BMP souborech a předvedeme si strukturu BMP souborů používaných v OS/2 a nové hlavičky BMP začleněné do API Windows 95 a Windows 98.

Dnes se budeme věnovat popisu L-systémů, což je velmi významná skupina fraktálů, které se ve své nejjednodušší podobě vytvářejí pomocí upravených přepisovacích gramatik. L-systémy jsou velmi často používány například pro tvorbu plošných i trojrozměrných modelů stromů, keřů, travin a dalších přírodních útvarů.

V dnešním článku o grafických formátech si popíšeme formát, který je sice často používaný, ale mezi programátory i znalými uživateli je hned z několika důvodů neoblíbený. Jedná se formát BMP ve verzi pro Microsoft Windows, přičemž formát s podobnými vlastnostmi existuje i ve variantě pro OS/2.

V dnešním pokračování seriálu navážeme na minule probíranou problematiku výběru stupňů detailů (LOD) a ukážeme si, jakým způsobem je možné volit různé úrovně detailů při vykreslování trojrozměrných modelů terénu. Také se zmíníme o výpočtu normálových vektorů jednotlivých trojúhelníků resp. normálových vektorů jejich vrcholů (vertexů).

V závěrečné části našeho krátkého seriálu, ve kterém se zabýváme populárním grafickým formátem PNG, si popíšeme zbývající důležité chunky. Probereme si zejména ty, které se týkají barvových profilů a ukládání textových metainformací o obrázku.

V jubilejním padesátém pokračování seriálu si vysvětlíme dvě metody pro vykreslování výškových polí. Jedná se o metodu založenou na sloupcově orientovaném vrhání paprsku a převod výškových polí na pravidelnou i nepravidelnou polygonální síť. Také si nastíníme problém urychlení vykreslování výškových polí.

V páté části seriálu, ve kterém popisujeme populární grafický formát PNG, si ukážeme způsob zabezpečení chunků pomocí CRC. Dále si pomocí jednoduché aplikace pro výpis všech chunků v souboru typu PNG vysvětlíme význam chunků bKGD, tIME, pHYs a sCAL.

V dnešním článku o fraktálech si ukážeme, jakým způsobem se prakticky vytváří a zobrazují modely krajiny pomocí obrázků plasmy, a to jak plasmy generované metodou náhodného přesouvání prostředního bodu, tak i plasmy vytvořené spektrální syntézou. Začneme výkladem tradičních metod a skončíme u postupů založených na vykreslování polygonů.

Ve čtvrté části seriálu, ve kterém popisujeme populární webový grafický formát PNG, si vysvětlíme, jakým způsobem je možné využívat řádkové filtry a jak se pomocí nich dá v některých případech zvýšit účinnost komprimace obrázků.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech si ukážeme, jakým způsobem je možné provádět animaci plasmy. Tento zajímavý efekt byl v minulosti použitý v nepřeberném množství počítačových dem. Dále si ukážeme poslední způsob vytváření plasmy a tím i fraktálních povrchů terénu pomocí spektrální syntézy.

V dnešním pokračování seriálu o populárních grafických formátech si ukážeme a také podrobněji popíšeme binární strukturu jednoduchých obrázků typu PNG. Bude se jednat o obrázky s barvovou paletou, obrázky uložené ve stupních šedi a konečně i o plnobarevné (truecolor) obrázky bez alfa kanálu i s alfa kanálem.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály, si ukážeme další možnosti tvorby krajiny (terénu) pomocí dvourozměrných obrázků plasmy. Kromě vysvětlení jedné zajímavé alternativní metody výpočtu plasmy si ukážeme tvorbu barevné plasmy s využitím palety i plnobarevného (truecolor) režimu.

V dnešním pokračování seriálu o populárních grafických formátech si ukážeme, jak vypadá interní struktura grafického formátu PNG. Popíšeme si hlavičku PNG, formát jednotlivých chunků (neboli pojmenovaných datových bloků) a také to, jak jsou jednotlivé chunky uspořádány ve výsledném souboru typu PNG.

V dnešním pokračování seriálu se zaměříme na další v praxi často používaný typ stochastických fraktálů. Jedná se o fraktální objekty vytvářené pomocí metody přesouvání prostředního modu (Midpoint Displacement Method), které je možné použít například pro generování realisticky vypadajících modelů krajiny či modelů mraků.

Na četná přání čtenářů dnes navazujeme na krátký seriál věnovaný grafickému formátu GIF a budeme pokračovat v popisu dalších populárních a často používaných grafických formátů. Dnešní část bude věnována pravděpodobně nejpovedenějšímu binárnímu grafickému formátu současnosti, který se nazývá PNG.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály používané (nejenom) v počítačové grafice, ukončíme poměrně rozsáhlou část věnovanou různým způsobům simulace fyzikálního jevu difúze. Popíšeme si, jakým způsobem se vytvářejí obrazce takzvané "všesměrové difúze", které znají například odborníci z oborů chemie či fyziky.