Grafika

V dnešním pokračování seriálu o populárních grafických formátech si ukážeme, jak vypadá interní struktura grafického formátu PNG. Popíšeme si hlavičku PNG, formát jednotlivých chunků (neboli pojmenovaných datových bloků) a také to, jak jsou jednotlivé chunky uspořádány ve výsledném souboru typu PNG.

V dnešním pokračování seriálu se zaměříme na další v praxi často používaný typ stochastických fraktálů. Jedná se o fraktální objekty vytvářené pomocí metody přesouvání prostředního modu (Midpoint Displacement Method), které je možné použít například pro generování realisticky vypadajících modelů krajiny či modelů mraků.

Na četná přání čtenářů dnes navazujeme na krátký seriál věnovaný grafickému formátu GIF a budeme pokračovat v popisu dalších populárních a často používaných grafických formátů. Dnešní část bude věnována pravděpodobně nejpovedenějšímu binárnímu grafickému formátu současnosti, který se nazývá PNG.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály používané (nejenom) v počítačové grafice, ukončíme poměrně rozsáhlou část věnovanou různým způsobům simulace fyzikálního jevu difúze. Popíšeme si, jakým způsobem se vytvářejí obrazce takzvané "všesměrové difúze", které znají například odborníci z oborů chemie či fyziky.

V závěrečné části miniseriálu věnovaného grafickému formátu GIF si ukážeme, jakým způsobem se může v GIFu pracovat se sekvencemi snímků a s animacemi. Na závěr si řekneme, ve kterých situacích je vhodné použít grafický formát GIF a kdy je naopak vhodnější využít možnosti dalších "konkurenčních" grafických formátů.

V dnešním pokračování seriálu, ve kterém popisujeme fraktály používané (nejenom) v počítačové grafice, si ukážeme dva významné způsoby modifikace původního postupu používaného pro simulaci difúze. Od poměrně nevýrazných obrázků prezentovaných v předchozí části se tak co nejvíce přiblížíme k reálným (přírodním) útvarům.

V dnešním pokračování série článků o grafickém formátu GIF si do větších detailů (až na úroveň jednotlivých bitů) popíšeme vnitřní strukturu souborů typu GIF, a to jak verze GIF87a, tak i verze GIF89a. Také si ukážeme, jak jsou v GIFu zakódovány jednoduché rámce, ze kterých se skládají výsledné obrázky.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si povíme, jakým způsobem je možné minule popisovanou a demonstrovanou metodu simulace difúze upravit takovým způsobem, aby se pomocí ní daly vytvářet realisticky vypadající plošné či prostorové modely travin a keřů.

Patříte-li mezi zkušenější fotografy s lepším vybavením, pravděpodobně občas zatoužíte udělat nějaký ten snímek do RAWu. Exponováním čipu to ale zdaleka nekončí a ještě vás bude čekat práce u počítače. V dnešním článku si vysvětlíme, k čemu je RAW dobrý a jak můžeme snímky dále zpracovávat v Linuxu.

V předchozím článku o grafickém formátu GIF jsem se zaměřil na popis kauzy, která vznikla ohledně patentů na algoritmus LZW a jejich dopadů na licenční poplatky vybírané firmami Unisys a CompuServe za aplikace vytvářející GIFy. Dnes si povíme technické informace o GIFu, jeho vlastnostech, nectnostech a také o jednom mýtu, který je o GIFu už téměř dvacet let šířen.

V dnešní části seriálu si popíšeme metodu pro simulaci difúze, která je založená na heuristice. Také si popíšeme některé způsoby urychlení celé simulace a její následné využití pro vytváření plošných i trojrozměrných modelů travin a keřů. Všechny popisované postupy budou samozřejmě implementované v demonstračních příkladech.

Dne 11.8.2006 vyprší platnost posledního patentu, který je vázán na populární grafický souborový formát GIF (Graphics Interchange Format). Na počest této události si uvedeme zajímavé informace, které se ke GIFu vztahují. Dnes se budeme zabývat popisem celé kauzy okolo "patentů na GIFy".

V dnešní části seriálu se začneme zaobírat poměrně velkou a námi prozatím opomíjenou skupinou fraktálů. Jedná se o stochastické fraktály, při jejichž vytváření hraje nezanedbatelnou úlohu náhoda. Jelikož mají tyto fraktály v počítačové grafice své nezastupitelné místo, budeme se jimi zabývat i v několika následujících částech tohoto seriálu.

Dnes dokončíme rozsáhlou část věnovanou systémům iterovaných funkcí a některým jejich modifikacím. Ukážeme si, jak je možné vytvářet modely těles pomocí upravených systémů iterovaných funkcí IFS. První příklad ukáže interaktivní vykreslování trojrozměrných modelů IFS, druhý předvede vytváření scény určené pro raytracer POV-Ray.

V dnešní části seriálu dokončíme část věnovanou algoritmu Fractal Flame. Vysvětlíme si postup použitý při implementaci některých algoritmů navržených Scottem Dravesem a posléze implementovaných dalšími autory v několika programech jako QS Flame, GFlare, Apophysis či Kai's FraxFlame z balíku Kai's Power Tools 5.

Dnes se budeme věnovat popisu velmi zajímavé skupiny fraktálů. Jedná se o fraktální typ nazvaný Scottem Dravesem "Fractal Flames". Tato skupina fraktálů úzce souvisí s dříve popisovanými systémy iterovaných funkcí (IFS) - ve skutečnosti se jedná o několikerou generalizaci těchto systémů.