Grafika

Patříte-li mezi zkušenější fotografy s lepším vybavením, pravděpodobně občas zatoužíte udělat nějaký ten snímek do RAWu. Exponováním čipu to ale zdaleka nekončí a ještě vás bude čekat práce u počítače. V dnešním článku si vysvětlíme, k čemu je RAW dobrý a jak můžeme snímky dále zpracovávat v Linuxu.

V předchozím článku o grafickém formátu GIF jsem se zaměřil na popis kauzy, která vznikla ohledně patentů na algoritmus LZW a jejich dopadů na licenční poplatky vybírané firmami Unisys a CompuServe za aplikace vytvářející GIFy. Dnes si povíme technické informace o GIFu, jeho vlastnostech, nectnostech a také o jednom mýtu, který je o GIFu už téměř dvacet let šířen.

V dnešní části seriálu si popíšeme metodu pro simulaci difúze, která je založená na heuristice. Také si popíšeme některé způsoby urychlení celé simulace a její následné využití pro vytváření plošných i trojrozměrných modelů travin a keřů. Všechny popisované postupy budou samozřejmě implementované v demonstračních příkladech.

Dne 11.8.2006 vyprší platnost posledního patentu, který je vázán na populární grafický souborový formát GIF (Graphics Interchange Format). Na počest této události si uvedeme zajímavé informace, které se ke GIFu vztahují. Dnes se budeme zabývat popisem celé kauzy okolo "patentů na GIFy".

V dnešní části seriálu se začneme zaobírat poměrně velkou a námi prozatím opomíjenou skupinou fraktálů. Jedná se o stochastické fraktály, při jejichž vytváření hraje nezanedbatelnou úlohu náhoda. Jelikož mají tyto fraktály v počítačové grafice své nezastupitelné místo, budeme se jimi zabývat i v několika následujících částech tohoto seriálu.

Dnes dokončíme rozsáhlou část věnovanou systémům iterovaných funkcí a některým jejich modifikacím. Ukážeme si, jak je možné vytvářet modely těles pomocí upravených systémů iterovaných funkcí IFS. První příklad ukáže interaktivní vykreslování trojrozměrných modelů IFS, druhý předvede vytváření scény určené pro raytracer POV-Ray.

V dnešní části seriálu dokončíme část věnovanou algoritmu Fractal Flame. Vysvětlíme si postup použitý při implementaci některých algoritmů navržených Scottem Dravesem a posléze implementovaných dalšími autory v několika programech jako QS Flame, GFlare, Apophysis či Kai's FraxFlame z balíku Kai's Power Tools 5.

Dnes se budeme věnovat popisu velmi zajímavé skupiny fraktálů. Jedná se o fraktální typ nazvaný Scottem Dravesem "Fractal Flames". Tato skupina fraktálů úzce souvisí s dříve popisovanými systémy iterovaných funkcí (IFS) - ve skutečnosti se jedná o několikerou generalizaci těchto systémů.

Dnešní článek o fraktálech navazuje na díly, ve kterých jsme se zabývali tvorbou systémů iterovaných funkcí IFS. Dnes si řekneme, jakým způsobem je možné provádět plynulou změnu tvaru (morfing) mezi několika IFS systémy. Zde popsaný princip byl použit v mnoha demech a také v několika profesionálních animacích.

Dnes navážeme na předchozí díl, ve kterém jsme si stručně popsali teorii linearizovaných systémů iterovaných funkcí. Dnes si ukážeme, jakým způsobem je možné v těchto systémech použít matici posloupnosti transformací a jak tato matice ovlivní tvar výsledného objektu či plošného obrazce.

V dnešním pokračování seriálu budou popsány takzvané linearizované systémy iterovaných funkcí (L-IFS), jejichž aplikací je možné generovat dvoudimenzionální i třídimenzionální obrazce, které vykazují základní fraktální charakteristiky. Vytvářené obrazce se přitom do značné míry liší od obrazců vzniklých aplikací "klasických" IFS systémů.

V dalším pokračování seriálu o fraktálech jsou popsány poslední dva algoritmy určené pro vytváření IFS koláží. Jedná se o modifikovaný algoritmus náhodné procházky (M-RWA) a dále o pravděpodobně doposud nejrychlejší a nejpropracovanější algoritmus pro vykreslování IFS - algoritmus generování minima pixelů (MPA).

V dnešní části seriálu o fraktálech bude provedeno zhodnocení jednotlivých metod výpočtu pravděpodobností transformací v systémech iterovaných funkcí. Posléze si podrobně popíšeme další algoritmy, pomocí nichž je možné generovat obrázky IFS systémů - algoritmus náhodné procházky RWA a deterministický algoritmus DIA.

V další části seriálu o fraktálech využívaných (nejenom) v počítačové grafice si popíšeme několik způsobů, pomocí nichž je možné vypočítat pravděpodobnosti jednotlivých transformací v systémech iterovaných funkcí. Korektně nastavené a použité pravděpodobnosti transformací mohou výrazně urychlit vykreslení IFS systému.

Nedávno po internetu proběhla zpráva o tom, že Google vydal linuxovou verzi programu Picasa. K čemu tento program vlastně je? Co umí a jaké jsou naopak jeho nedostatky? Jak se Google zhostil jeho portace na Linux? Na tyto a další otázky vám odpoví následující článek.

V dnešním díle budeme pokračovat v popisu systémů iterovaných funkcí. Ukážeme si způsob vytvoření základního obrazce spolu s pokrytím tohoto obrazce jeho menšími kopiemi. Pak si popíšeme nejjednodušší algoritmus určený pro vykreslování IFS systémů. Jedná se o algoritmus náhodné procházky, někdy také nazývaný chaotická hra.