Grafika

Už v 60. letech minulého století pánové Bézier a de Casteljau, inženýři francouzského Renaultu a Citroenu, řešili problém hladkých tvarů karoserií. Jejich splajny otevřely cestu nurbsům, které jsou dnes součástí většiny profesionálních grafických softwarů. Co se za nimi ale skrývá?

V devatenáctém pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice budou popsány Mandelbrotovy a Juliovy množiny používající ve svém iteračním vztahu vyšší mocniny hodnoty Z, než jaká se používá u "klasické" Mandelbrotovy množiny a Juliových množin.

V osmnáctém pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si vysvětlíme vztah mezi Mandelbrotovou množinou a známou konstantou π. Také si řekneme, jaké číselné řady (kódované do geometrické podoby) je možné v Mandelbrotově množině nalézt.

V sedmnáctém pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si popíšeme tři způsoby, pomocí nichž je možné modifikovat výpočet a tím i výsledný tvar Mandelbrotovy množiny. Popisované způsoby budou použity i pro vytvoření trojice zajímavých animací.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice se budeme zabývat způsobem animace "průletu" Mandelbrotovou množinou a také takzvanou mapou Mandelbrotovy množiny spolu s názvy nejtypičtějších tvarů (oblastí), které je možné v této nekonečně členité množině nalézt.

Podle nedávného hlasování, které vyhlásil Novell, chybí uživatelům na Linuxu nejvíce Adobe Photoshop. Představíme vám jeho velmi slušnou alternativu.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice navážeme na předchozí díl, ve kterém byly popsány některé často používané techniky vybarvení vnitřních bodů Mandelbrotovy množiny. Dnes se naopak budeme zabývat různými způsoby vybarvování bodů, které leží vně tohoto velmi zajímavého fraktálního útvaru.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si řekneme, jaký existuje vztah mezi Mandelbrotovou množinou a Juliovými množinami. Relaci mezi těmito dvěma typy fraktálů si ukážeme i na demonstračním příkladě. Také si popíšeme některé vylepšené techniky vykreslování a obarvování Mandelbrotovy množiny.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si ukážeme několik demonstračních příkladů sloužících pro vykreslení známé Mandelbrotovy množiny. Také si řekneme, jakým způsobem je možné zobrazit detaily Mandelbrotovy množiny.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice si podrobně popíšeme historii, základní princip a postupy použité při vykreslování patrně nejznámějšího fraktálu v komplexní rovině - Mandelbrotovy množiny. V navazujících částech bude také popsán postup při vytváření zajímavých animací (průletu) obrázkem tohoto fraktálu.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si řekneme, do jakých kategorií (či typů) se Juliovy množiny dělí. Také si ukážeme způsob vykreslování Juliových množin na několika demonstračních příkladech.

Dnešní díl je poslední. K jBoxu si přidáme funkce na měření vzdáleností a ploch a nakonec si ukážeme, jak pomocí Java Scriptu zaokrouhlit některé hodnoty.

V desátém pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejen) v počítačové grafice se budeme zabývat velmi zajímavým tématem - zobrazováním map vybraných dynamických systémů v komplexní rovině. Mezi známé dynamické systémy, se kterými se v komplexní rovině pracuje, patří i Juliovy množiny a k nim příslušná Mandelbrotova množina, jejíž obrázek je všeobecně považován (spolu se slavnou Newellovou čajovou konvicí) za jeden ze symbolů počítačové grafiky.

V minulých dílech se nám podařilo vytvořit celkem slušivou mapserveří aplikaci, dnes budeme pokračovat v jejím vylepšování. Nakonec si vypomůžeme Java appletem.

V deváté části seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice se budeme zabývat dynamickými systémy, jejichž orbity nejsou vykreslovány v rovině, ale v třírozměrném prostoru. Mezi tyto systémy patří především známý Lorenzův a Rosslerův atraktor, jejichž výpočet a následné vykreslení si ukážeme na demonstračních příkladech.