Grafika

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si ukážeme několik demonstračních příkladů sloužících pro vykreslení známé Mandelbrotovy množiny. Také si řekneme, jakým způsobem je možné zobrazit detaily Mandelbrotovy množiny.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice si podrobně popíšeme historii, základní princip a postupy použité při vykreslování patrně nejznámějšího fraktálu v komplexní rovině - Mandelbrotovy množiny. V navazujících částech bude také popsán postup při vytváření zajímavých animací (průletu) obrázkem tohoto fraktálu.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice si řekneme, do jakých kategorií (či typů) se Juliovy množiny dělí. Také si ukážeme způsob vykreslování Juliových množin na několika demonstračních příkladech.

Dnešní díl je poslední. K jBoxu si přidáme funkce na měření vzdáleností a ploch a nakonec si ukážeme, jak pomocí Java Scriptu zaokrouhlit některé hodnoty.

V desátém pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejen) v počítačové grafice se budeme zabývat velmi zajímavým tématem - zobrazováním map vybraných dynamických systémů v komplexní rovině. Mezi známé dynamické systémy, se kterými se v komplexní rovině pracuje, patří i Juliovy množiny a k nim příslušná Mandelbrotova množina, jejíž obrázek je všeobecně považován (spolu se slavnou Newellovou čajovou konvicí) za jeden ze symbolů počítačové grafiky.

V minulých dílech se nám podařilo vytvořit celkem slušivou mapserveří aplikaci, dnes budeme pokračovat v jejím vylepšování. Nakonec si vypomůžeme Java appletem.

V deváté části seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice se budeme zabývat dynamickými systémy, jejichž orbity nejsou vykreslovány v rovině, ale v třírozměrném prostoru. Mezi tyto systémy patří především známý Lorenzův a Rosslerův atraktor, jejichž výpočet a následné vykreslení si ukážeme na demonstračních příkladech.

Malířství v rozličných podobách nás provází od nepaměti. Možnost vyjádřit své pocity, myšlenky či nálady ve formě obrazů či maleb. Umění je formou hry, která nám dopomáhá k rozvoji. Chopte se štětce v myším podobenství a vytvořte kouzelná díla. Plátnem vám může být Tux Paint.

V minulém díle jsme si vytvořili první šablonu, s jejíž pomocí jsme vygenerovali první HTML stránku. Dnes do ní budeme přidávat ovládací prvky jako legendu nebo referenční mapu.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice budeme pokračovat v popisu dynamických systémů, u nichž se provádí zobrazování jejich orbitů v rovině nebo třídimenzionálním prostoru. Popíšeme si tvorbu zajímavých obrazců pomocí zobecněného dynamického systému, zobrazení orbitů Mandelbrotovy množiny (takzvané Mandelbrotovo mračno) a zobrazení dynamického systému nazvaného Popcorn.

V minulém díle jsme si mapfile rozšířili o několik (celkem tři) vrstev a z Pendolína (rychlíku) jsme se seznámili s mapovými projekcemi. Nakonec jsme si přidali poslední vrstvu – rastrovou. V tomto dílu se podíváme na vytváření stránek pomocí šablon.

V sedmém pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice budou popsány další dynamické systémy, jejichž orbity tvoří zajímavé obrazce, a to jak v rovině, tak i v prostoru.

V minulém díle jsme si mapfile rozšířili o několik (celkem tři) vrstev a z Pendolína (rychlíku) jsme se seznámili s mapovými projekcemi. V tomto dílu budeme jednotlivé vrstvy klasifikovat podle jejich databázových atributů. Nakonec si povíme něco o textových štítcích v mapě – jak na ně.

V šestém pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice si popíšeme nelineární dynamické systémy, u nichž se zobrazuje jejich "orbit" v dvojrozměrném či třírozměrném prostoru. Toto pokračování již bude zaměřené více prakticky, protože bude uvedeno množství algoritmů pro vykreslování orbitů spolu s jejich praktickou implementací v demonstračních příkladech.

Z minulého dílu máme připravený mapfile a podařilo se nám zobrazit první mapu. Nyní budeme přidávat další vrstvy a podíváme se, jak ovlivnit jejich vzhled. Řekneme si, co jsou to kartografické projekce a jak je převádět.

V páté části seriálu pojednávajícího o fraktálech používaných v počítačové grafice si popíšeme dynamické systémy a jejich souvislost s fraktály a s fraktální geometrií. Velkou pozornost přitom budeme věnovat nelineárním dynamickým systémům, které mají zajímavé uplatnění i v technické praxi - nás ovšem bude zajímat zejména jejich grafické zobrazení.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech využívaných v počítačové grafice si podrobněji popíšeme jednotlivé typy (resp. kategorie) fraktálů.