Grafika

V minulém díle jsme si vytvořili první šablonu, s jejíž pomocí jsme vygenerovali první HTML stránku. Dnes do ní budeme přidávat ovládací prvky jako legendu nebo referenční mapu.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech používaných (nejenom) v počítačové grafice budeme pokračovat v popisu dynamických systémů, u nichž se provádí zobrazování jejich orbitů v rovině nebo třídimenzionálním prostoru. Popíšeme si tvorbu zajímavých obrazců pomocí zobecněného dynamického systému, zobrazení orbitů Mandelbrotovy množiny (takzvané Mandelbrotovo mračno) a zobrazení dynamického systému nazvaného Popcorn.

V minulém díle jsme si mapfile rozšířili o několik (celkem tři) vrstev a z Pendolína (rychlíku) jsme se seznámili s mapovými projekcemi. Nakonec jsme si přidali poslední vrstvu – rastrovou. V tomto dílu se podíváme na vytváření stránek pomocí šablon.

V sedmém pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice budou popsány další dynamické systémy, jejichž orbity tvoří zajímavé obrazce, a to jak v rovině, tak i v prostoru.

V minulém díle jsme si mapfile rozšířili o několik (celkem tři) vrstev a z Pendolína (rychlíku) jsme se seznámili s mapovými projekcemi. V tomto dílu budeme jednotlivé vrstvy klasifikovat podle jejich databázových atributů. Nakonec si povíme něco o textových štítcích v mapě – jak na ně.

V šestém pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice si popíšeme nelineární dynamické systémy, u nichž se zobrazuje jejich "orbit" v dvojrozměrném či třírozměrném prostoru. Toto pokračování již bude zaměřené více prakticky, protože bude uvedeno množství algoritmů pro vykreslování orbitů spolu s jejich praktickou implementací v demonstračních příkladech.

Z minulého dílu máme připravený mapfile a podařilo se nám zobrazit první mapu. Nyní budeme přidávat další vrstvy a podíváme se, jak ovlivnit jejich vzhled. Řekneme si, co jsou to kartografické projekce a jak je převádět.

V páté části seriálu pojednávajícího o fraktálech používaných v počítačové grafice si popíšeme dynamické systémy a jejich souvislost s fraktály a s fraktální geometrií. Velkou pozornost přitom budeme věnovat nelineárním dynamickým systémům, které mají zajímavé uplatnění i v technické praxi - nás ovšem bude zajímat zejména jejich grafické zobrazení.

V dnešním pokračování seriálu o fraktálech využívaných v počítačové grafice si podrobněji popíšeme jednotlivé typy (resp. kategorie) fraktálů.

V minulém dílu jsme si nainstalovali mapový server, založili adresářovou strukturu a připravili data. Dnes si napíšeme konfigurační soubor Mapfile a nakonec si necháme vygenerovat první mapu. Tak hurá do toho, ať je to hotovo.

Ve druhém pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice jsme si vysvětlili základní pojmy, které se vztahují k fraktální geometrii. Jedná se o topologickou a Hausdorffovu dimenzi. V dnešní části se budeme zabývat dalšími důležitými pojmy, zejména soběpodobností, atraktorem, stavovým prostorem, bifurkací a deterministickým chaosem. Také si ukážeme prototypy demonstračních příkladů.

O mapových serverch bylo před časem docela slyšet. Bez nich si určitě řada z nás dovede představit svůj další internetový život jen těžko. Existují velké mocné aplikace na velkých serverech, ale i malé servříky pro zveřejňování například dat z lokálních průzkumů. O tom, jak si takovou vlastní malou aplikaci vytvořit, bude pojednávat tento seriál.

Ve druhém pokračování seriálu o fraktálech využívaných (nejenom) v počítačové grafice si vysvětlíme pojmy topologické dimenze a Hausdorffovy dimenze. Také si ukážeme, jakým způsobem je možné Hausdorffovu dimenzi změřit pro "běžné" i fraktální objekty.

Dnešním dnem začíná na Root.cz nový seriál, ve kterém se budeme věnovat problematice fraktálů a fraktální geometrii spolu s jejich praktickou implementací, především v počítačové grafice a z ní vycházejících aplikací. S fraktály do jisté míry souvisí i teorie chaosu a chaotické systémy - i této problematice se budeme v pozdějších dílech věnovat.

V dnešní, již poslední části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme věnovat možnému budoucímu vývoji v oblasti akcelerované počítačové grafiky i možnostem vývoje grafických karet ve stylu Open Source. Také si uvedeme rozlišení v grafických režimech u vybraných typů počítačů a zrekapitulujeme všechny dosud vydané díly.

V dnešní, již předposlední části seriálu si popíšeme grafické možnosti některých historicky významných počítačů, na které v předešlých částech tohoto seriálu nezbylo místo. Z hlediska generování grafiky je jistě velmi zajímavá herní konzole Atari 2600, stejně jako její nástupce Atari 5200. Kromě toho si popíšeme grafické schopnosti počítače Atari Falcon 030 a počítačů Amiga.

V dnešním dílu si podrobněji popíšeme dva základní způsoby řízení vektorových displejů. První, historicky starší způsob používá analogové řadiče, druhý způsob už řadiče digitální. Posléze si ukážeme připojení osciloskopu a běžné televizní obrazovky k řadičům vektorových displejů. Nakonec si ukážeme velmi zajímavě pojaté řízení vektorového displeje pomocí běžných grafických karet typu VGA, SVGA apod.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech budeme pokračovat v popisu použití vektorových displejů a k nim příslušejících řídicích obvodů. Ukážeme si některé v minulosti i v současnosti navrhované a vyráběné grafické karty určené pro generování obrazu na vektorových displejích. Nezapomeneme ani na popis jediné herní konzole, která vektorový displej využívala - Vectrex.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se podíváme do daleké minulosti, kdy se pro zobrazení počítačové grafiky používaly (samozřejmě kromě tiskáren a plotterů) kromě dalších zařízení i vektorové displeje. A jelikož je počítačová grafika prakticky od svého počátku spjata s hrami, ukážeme si použití vektorové grafiky na známých hracích automatech.

V předchozím pokračování tohoto seriálu jsme si ukázali, jakým způsobem je možné vytvořit jednoduchou grafickou kartu, která neumí nic jiného než zobrazení rastrového obrázku uloženého ve video paměti. Dnes návrh grafické karty dokončíme, protože se budeme věnovat způsobům zobrazení rastrových snímků na televizním monitoru i analogovém VGA či SVGA monitoru.