Grafika

V minulém dílu jsme si nainstalovali mapový server, založili adresářovou strukturu a připravili data. Dnes si napíšeme konfigurační soubor Mapfile a nakonec si necháme vygenerovat první mapu. Tak hurá do toho, ať je to hotovo.

Ve druhém pokračování seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice jsme si vysvětlili základní pojmy, které se vztahují k fraktální geometrii. Jedná se o topologickou a Hausdorffovu dimenzi. V dnešní části se budeme zabývat dalšími důležitými pojmy, zejména soběpodobností, atraktorem, stavovým prostorem, bifurkací a deterministickým chaosem. Také si ukážeme prototypy demonstračních příkladů.

O mapových serverch bylo před časem docela slyšet. Bez nich si určitě řada z nás dovede představit svůj další internetový život jen těžko. Existují velké mocné aplikace na velkých serverech, ale i malé servříky pro zveřejňování například dat z lokálních průzkumů. O tom, jak si takovou vlastní malou aplikaci vytvořit, bude pojednávat tento seriál.

Ve druhém pokračování seriálu o fraktálech využívaných (nejenom) v počítačové grafice si vysvětlíme pojmy topologické dimenze a Hausdorffovy dimenze. Také si ukážeme, jakým způsobem je možné Hausdorffovu dimenzi změřit pro "běžné" i fraktální objekty.

Dnešním dnem začíná na Root.cz nový seriál, ve kterém se budeme věnovat problematice fraktálů a fraktální geometrii spolu s jejich praktickou implementací, především v počítačové grafice a z ní vycházejících aplikací. S fraktály do jisté míry souvisí i teorie chaosu a chaotické systémy - i této problematice se budeme v pozdějších dílech věnovat.

V dnešní, již poslední části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme věnovat možnému budoucímu vývoji v oblasti akcelerované počítačové grafiky i možnostem vývoje grafických karet ve stylu Open Source. Také si uvedeme rozlišení v grafických režimech u vybraných typů počítačů a zrekapitulujeme všechny dosud vydané díly.

V dnešní, již předposlední části seriálu si popíšeme grafické možnosti některých historicky významných počítačů, na které v předešlých částech tohoto seriálu nezbylo místo. Z hlediska generování grafiky je jistě velmi zajímavá herní konzole Atari 2600, stejně jako její nástupce Atari 5200. Kromě toho si popíšeme grafické schopnosti počítače Atari Falcon 030 a počítačů Amiga.

V dnešním dílu si podrobněji popíšeme dva základní způsoby řízení vektorových displejů. První, historicky starší způsob používá analogové řadiče, druhý způsob už řadiče digitální. Posléze si ukážeme připojení osciloskopu a běžné televizní obrazovky k řadičům vektorových displejů. Nakonec si ukážeme velmi zajímavě pojaté řízení vektorového displeje pomocí běžných grafických karet typu VGA, SVGA apod.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech budeme pokračovat v popisu použití vektorových displejů a k nim příslušejících řídicích obvodů. Ukážeme si některé v minulosti i v současnosti navrhované a vyráběné grafické karty určené pro generování obrazu na vektorových displejích. Nezapomeneme ani na popis jediné herní konzole, která vektorový displej využívala - Vectrex.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se podíváme do daleké minulosti, kdy se pro zobrazení počítačové grafiky používaly (samozřejmě kromě tiskáren a plotterů) kromě dalších zařízení i vektorové displeje. A jelikož je počítačová grafika prakticky od svého počátku spjata s hrami, ukážeme si použití vektorové grafiky na známých hracích automatech.

V předchozím pokračování tohoto seriálu jsme si ukázali, jakým způsobem je možné vytvořit jednoduchou grafickou kartu, která neumí nic jiného než zobrazení rastrového obrázku uloženého ve video paměti. Dnes návrh grafické karty dokončíme, protože se budeme věnovat způsobům zobrazení rastrových snímků na televizním monitoru i analogovém VGA či SVGA monitoru.

Šestadvacátý díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se poněkud vymyká předchozím dílům. Nebude zde řeč a nějaké již existující komerčně vyráběné grafické kartě či grafickém akcelerátoru, ale o návrhu vlastního grafického subsystému. Vzhledem k zaměření tohoto serveru se nebudu zabývat přílišnými podrobnostmi, spíše si ukážeme některé zajímavé aspekty, které je zapotřebí při návrhu vlastní grafické karty vyřešit.

V dnešním, už pětadvacátém pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech navážeme na předchozí díl, protože se budeme věnovat zajímavé architektuře pro hi-end počítačovou grafiku - technologii Onyx2 Infinite Reality. V současnosti jsou na bázi této architektury postaveny další, samozřejmě mnohem výkonnější systémy, například Onyx350, Onyx3000 a Onyx4 Visualization System.

mtPaint je jednoduchý bitmapový kreslicí program. Má mnoho funkcí, které byly dříve běžné v programech Artstudio či DeluxePaint na platformách Amiga, Atari nebo Sinclair, ale dnešní aplikace je postrádají.

Ve čtyřiadvacátém pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat způsobem zobrazení třírozměrné grafiky pomocí výkonných grafických subsystémů pracovních stanic. Zavítejte tedy do exklusivního světa, kde jsou počítače stále ještě dražší než vily s bazénem.

Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno problémově orientovanému programovacímu jazyku Cg, který může být použit pro programování pixel shaderů i vertex shaderů na moderních grafických akcelerátorech s GPU. Při popisu jazyka Cg se zaměříme především na práci s uživatelsky vytvořenými funkcemi, práci s vektory a maticemi, využívání knihovních funkcí a tvorbu podmínek i programových smyček. Nebudou chybět ani ukázky pixel a vertex shaderů napsaných pomocí Cg.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech bude podrobněji popsán způsob programování pixel a vertex shaderů pomocí k tomu specializovaných programovacích jazyků.

V dnešní části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme vertex a pixel shadery, které mohou být na moderních grafických akcelerátorech využity k programovému vytváření velkého množství působivých grafických efektů.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkce programovatelných 3D grafických akcelerátorů a grafických akcelerátorů určených pro komprimaci a dekomprimaci videa.