Grafika

Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno problémově orientovanému programovacímu jazyku Cg, který může být použit pro programování pixel shaderů i vertex shaderů na moderních grafických akcelerátorech s GPU. Při popisu jazyka Cg se zaměříme především na práci s uživatelsky vytvořenými funkcemi, práci s vektory a maticemi, využívání knihovních funkcí a tvorbu podmínek i programových smyček. Nebudou chybět ani ukázky pixel a vertex shaderů napsaných pomocí Cg.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech bude podrobněji popsán způsob programování pixel a vertex shaderů pomocí k tomu specializovaných programovacích jazyků.

V dnešní části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme vertex a pixel shadery, které mohou být na moderních grafických akcelerátorech využity k programovému vytváření velkého množství působivých grafických efektů.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkce programovatelných 3D grafických akcelerátorů a grafických akcelerátorů určených pro komprimaci a dekomprimaci videa.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkci specializovaných bloků moderních grafických čipů, které provádějí výpočet lineárních transformací a osvětlení. Dále se budeme zabývat popisem grafických akcelerátorů, které jsou určeny pro zobrazování objemových dat, tj. těles složených z takzvaných objemových elementů - voxelů.

Celý dnešní díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnován problematice grafických akcelerátorů určených pro vykreslování prostorových těles, jejichž povrch je složen z plošných polygonů, speciálně trojúhelníků. Probereme si i jejich časový vývoj od relativně jednoduchých systémů k systémům složitějším.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat různými typy grafických subsystémů (obzvláště grafickými kartami a akcelerátory), které podporují vykreslování rastrové grafiky, tj. zejména takzvaných bitmap, pixmap, spritů a ve specifických případech i monochromatických a vícebarevných kurzorů myši. Také se povíme úvodní informace o grafických akcelerátorech speciálně určených pro vykreslování prostorové polygonální grafiky.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme princip práce grafických akcelerátorů určených pro urychlení vizualizačních a grafických algoritmů. Zaměříme se zejména na akcelerátory navržené pro vykreslování plošných vektorových primitiv, rastrových obrázků a zpracování videa.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat popisem základních funkcí grafických karet typu SVGA. Tyto grafické karty nabízely velmi široké spektrum funkcí, některé z nich v sobě dokonce obsahovaly zárodek grafických akcelerátorů. Mimo to si řekneme základní informace o prozatím posledních grafických kartách navržených a dodávaných firmou IBM. Jedná se o grafické karty řady IBM 8514/A a XGA.

Celé dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno podrobnějšímu popisu grafické karty VGA, která měla ve své době velký význam jak pro vývoj graficky orientovaných aplikací, tak i herního software a grafických demo programů.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech si budeme povídat o třech velmi zajímavých výrobcích: prvním grafickém akcelerátoru pro počítače řady IBM PC, který se jmenuje PGC, integrované grafické kartě (čipu) MCGA a konečně o slavné grafické kartě VGA, jejíž textové a grafické režimy jsou používány i v dnešní době.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme další známé grafické karty určené pro počítače řady IBM PC: Hercules a EGA, spolu s již poněkud méně známou kartou EGC.

PDF je velmi oblíbený a univerzální formát pro textové dokumenty. Prohlížet ho můžeme pomocí mnoha programů, ale firma Adobe vydává svůj vlastní prohlížeč, který je volně ke stažení na Internetu. Nedávno vyšla jeho nová verze. Co přináší nového?

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat grafickými kartami pro počítače IBM PC, které byly dodávány jak firmou IBM, tak i dalšími firmami vyrábějícími periferie pro počítače řady PC.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme universální sběrnici PCI a její pozdější modifikaci ve formě portu AGP. Zejména sběrnice PCI je z pohledu vývoje grafických karet velmi zajímavá, protože na PC v podstatě jako první umožnila vytvářet a zobrazovat grafické informace v poměrně velkých rozlišeních, a částečně tak odstranila nevýhodu obrazové paměti oddělené od paměti operační.