Grafika

V dnešní, již předposlední části seriálu si popíšeme grafické možnosti některých historicky významných počítačů, na které v předešlých částech tohoto seriálu nezbylo místo. Z hlediska generování grafiky je jistě velmi zajímavá herní konzole Atari 2600, stejně jako její nástupce Atari 5200. Kromě toho si popíšeme grafické schopnosti počítače Atari Falcon 030 a počítačů Amiga.

V dnešním dílu si podrobněji popíšeme dva základní způsoby řízení vektorových displejů. První, historicky starší způsob používá analogové řadiče, druhý způsob už řadiče digitální. Posléze si ukážeme připojení osciloskopu a běžné televizní obrazovky k řadičům vektorových displejů. Nakonec si ukážeme velmi zajímavě pojaté řízení vektorového displeje pomocí běžných grafických karet typu VGA, SVGA apod.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech budeme pokračovat v popisu použití vektorových displejů a k nim příslušejících řídicích obvodů. Ukážeme si některé v minulosti i v současnosti navrhované a vyráběné grafické karty určené pro generování obrazu na vektorových displejích. Nezapomeneme ani na popis jediné herní konzole, která vektorový displej využívala - Vectrex.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se podíváme do daleké minulosti, kdy se pro zobrazení počítačové grafiky používaly (samozřejmě kromě tiskáren a plotterů) kromě dalších zařízení i vektorové displeje. A jelikož je počítačová grafika prakticky od svého počátku spjata s hrami, ukážeme si použití vektorové grafiky na známých hracích automatech.

V předchozím pokračování tohoto seriálu jsme si ukázali, jakým způsobem je možné vytvořit jednoduchou grafickou kartu, která neumí nic jiného než zobrazení rastrového obrázku uloženého ve video paměti. Dnes návrh grafické karty dokončíme, protože se budeme věnovat způsobům zobrazení rastrových snímků na televizním monitoru i analogovém VGA či SVGA monitoru.

Šestadvacátý díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se poněkud vymyká předchozím dílům. Nebude zde řeč a nějaké již existující komerčně vyráběné grafické kartě či grafickém akcelerátoru, ale o návrhu vlastního grafického subsystému. Vzhledem k zaměření tohoto serveru se nebudu zabývat přílišnými podrobnostmi, spíše si ukážeme některé zajímavé aspekty, které je zapotřebí při návrhu vlastní grafické karty vyřešit.

V dnešním, už pětadvacátém pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech navážeme na předchozí díl, protože se budeme věnovat zajímavé architektuře pro hi-end počítačovou grafiku - technologii Onyx2 Infinite Reality. V současnosti jsou na bázi této architektury postaveny další, samozřejmě mnohem výkonnější systémy, například Onyx350, Onyx3000 a Onyx4 Visualization System.

mtPaint je jednoduchý bitmapový kreslicí program. Má mnoho funkcí, které byly dříve běžné v programech Artstudio či DeluxePaint na platformách Amiga, Atari nebo Sinclair, ale dnešní aplikace je postrádají.

Ve čtyřiadvacátém pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat způsobem zobrazení třírozměrné grafiky pomocí výkonných grafických subsystémů pracovních stanic. Zavítejte tedy do exklusivního světa, kde jsou počítače stále ještě dražší než vily s bazénem.

Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno problémově orientovanému programovacímu jazyku Cg, který může být použit pro programování pixel shaderů i vertex shaderů na moderních grafických akcelerátorech s GPU. Při popisu jazyka Cg se zaměříme především na práci s uživatelsky vytvořenými funkcemi, práci s vektory a maticemi, využívání knihovních funkcí a tvorbu podmínek i programových smyček. Nebudou chybět ani ukázky pixel a vertex shaderů napsaných pomocí Cg.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech bude podrobněji popsán způsob programování pixel a vertex shaderů pomocí k tomu specializovaných programovacích jazyků.

V dnešní části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme vertex a pixel shadery, které mohou být na moderních grafických akcelerátorech využity k programovému vytváření velkého množství působivých grafických efektů.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkce programovatelných 3D grafických akcelerátorů a grafických akcelerátorů určených pro komprimaci a dekomprimaci videa.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkci specializovaných bloků moderních grafických čipů, které provádějí výpočet lineárních transformací a osvětlení. Dále se budeme zabývat popisem grafických akcelerátorů, které jsou určeny pro zobrazování objemových dat, tj. těles složených z takzvaných objemových elementů - voxelů.

Celý dnešní díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnován problematice grafických akcelerátorů určených pro vykreslování prostorových těles, jejichž povrch je složen z plošných polygonů, speciálně trojúhelníků. Probereme si i jejich časový vývoj od relativně jednoduchých systémů k systémům složitějším.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat různými typy grafických subsystémů (obzvláště grafickými kartami a akcelerátory), které podporují vykreslování rastrové grafiky, tj. zejména takzvaných bitmap, pixmap, spritů a ve specifických případech i monochromatických a vícebarevných kurzorů myši. Také se povíme úvodní informace o grafických akcelerátorech speciálně určených pro vykreslování prostorové polygonální grafiky.