Komentáře

Tento článek analyzuje vztah mezi patenty a standardy a poskytuje konkrétní návrhy pro řešení nejnaléhavějších otázek. Čtenář nepotřebuje hlubší znalosti problematiky, na začátku článku jsou poskytnuty podklady potřebné k jeho porozumění. Jaký je vztah patentů a standardů? Čím nám hrozí patenty?

Dnešní svět operačních systémů se přes všechny (r)evoluční změny, k němž v něm dochází, vyznačuje relativní stabilitou svých vnějších hranic i vnitřních mantinelů a stálostí hráčů. Nedochází vlastně k žádným masivním změnám ani výrazným posunům. Je v tomto světě prostor pro příchod hráče dalšího?

Když jsem zde rozebíral přednosti a nedostatky krátkých, respektive dlouhých životních cyklů linuxových distribucí, neuvedl jsem jev, který je pro zmíněný životní cyklus významný, ač je ve světě Linuxu považován za okrajový. Jaký je váš servisní balíček? Jaký má vliv na vývoj distribuce?

Často nebo raději zřídka? Jaká by měla být frekvence vydávání operačního systému na bázi Linuxu, aby dosáhl úspěchu? Kolem této otázky dodnes panuje mnoho zažitých, a je třeba říct, že ne zcela přesných představ. Podívejme se na ně.

Snaha o ekologičtější přístup k informačním technologiím je jedním z trendů současnosti. Výrobci se snaží nabízet hardware s nízkou spotřebou, dobrou recyklovatelností či minimálním znečištěním přírody při jeho výrobě. Může pomoci angažování Linuxu jako platformy, nebo mu ublíží? Odpověď není jednoznačná.

„Kultura je chápána jako něco, co chrání pevné hodnoty a produkuje autority. Je zárukou integrity a kontinuity života a je obrácena do minulosti,“ píše ve své nové knize Karel Hvížďala. Jeho tvrzení mě přiměla k zamyšlení nad tím, co je vlastně ona svobodná kultura, kterou obhajuje Lawrence Lessig.

Milovaná, komentovaná, diskutovaná ale především v plné verzi ještě neexistující mobilní platforma Google Android má problém. A možná, že je to problém smrtelný. Z neznámého důvodu se totiž zasekl celý vývoj, což způsobuje hádky vývojářů Google a vývojářů z komunity. Zemřel projekt definitivně?

Segment ultrapřenosných počítačů, tedy UMPC, se od svého uvedení a úvodních rozpačitých proroctví rozrostl na významný a uznávaný obor PC technologií. Mnozí přitom věří, že právě v něm se nachází budoucnost OEM nasazování Linuxu a brána tohoto systému do světa pracovních systémů. Je Linux na UMPC cesta?

Že naprostá většina počítačového softwaru na světě vzniká pro platformu Microsoft Windows, je logické – je to nejrozšířenější operační systém na světě. Co by mělo dodavatele softwaru motivovat vyvíjet jej i pro Linux? Jaké jsou největší překážky masivní podpory ze strany vývojářů, a co s tím?

Pokud společnost Apple splní svá poslední prohlášení a uvede na globální trh novou a dostupnější verzi komunikátoru iPhone, budou mnozí fanoušci její platformy jásat. Uvedení nového "jablečného" telefonu je ovšem také výzva pro Google a jeho linuxový operační systém Android. Ten přichází do složité doby.

Ačkoliv se kvalita desktopových linuxových systémů za poslední roky výrazně zvýšila, razantní nárůst uživatelů zatím nepřichází. Jedna z cest, kterou může Linux získat nové uživatele, je jeho nasazování jako OEM systému. Je to myšlenka stará, avšak stále aktuální. Co brání OEM Linuxu, a co mu prospívá?

Velmi často a už také velmi dlouho se vedou nekonečné spory o tom, zda používat plný a správný název GNU/Linux nebo jen zkrácený Linux. Téměř každý čtenář diskusí se už setkal s někým, kdo hájil jednu ze stran. Co si o problému myslí zakladatelé obou projektů Richard Stallman a Linus Torvalds?

Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou lze dát jednoduchou komerční odpověď. Je to ten nejrozšířenější a nejprodávanější. Lze však podle masivního rozšíření říci, že to je ten nejkvalitnější? Nebo je úspěšný ten, který vyhovuje svým uživatelům nezávisle na jejich počtu? Existuje více úhlů pohledu?

Včera oběhla svět překvapivá zpráva: známá finská firma Nokia koupila majoritní podíl společnosti Trolltech. Taková transakce může mít zásadní vliv na celý linuxový svět, protože může ovlivnit podstatnou část aplikací a tím i distribucí. Proč Nokia loví v těchto vodách? Jsou pro nás rizika velká?

Mnoho světových analytiků se zabývá tím, co by měl Linux do budoucna zlepšit či přidat. Málokoho ale napadne, že mu chybí něco tak fundamentálního jako je univerzální, centrální, jednoduchý a především použitelný konfigurační nástroj. Jak by měl vypadat a jaké podmínky by měl takový nástroj splňovat?

Pokračování článku, který sepsal Ian Hickson. Zabývá se v něm teorií evoluce softwarových společností. Autor zmiňuje nejdůležitější zbraně, které může (zne)užívat velká společnost. Ve druhé části se pak zabývá společnostmi, které vznikly pod diktátem Microsoftu a využívají zcela jiných principů.

Evoluce je známý proces, který probíhá u všech biologických druhů. Vyvíjejí se rostliny i živočichové, ale velmi podobné procesy je možno najít i v případě zcela umělých struktur. Evoluci tak nalezneme téměř v každém prostředí složeném z jednotlivých entit, které se objevují a mizí. Třeba ve firmách.

Přibližně před půl rokem jsme vám nabídli pohled na situaci v Jižní Koreji, kde má Microsoft fakticky monopol na webový prohlížeč. Jeho Internet Explorer používají de facto všichni Jihokorejci z historických a technických důvodů. Od posledního článku došlo v Koreji k jistému posunu, o kterém si řekneme víc.