Hlavní navigace

Abuse

Petr Krčmář

Protože se objevilo větší množství dotazů na hry, které nevyžadují výkonné stroje a grafickou kartu s podporou OpenGL, podíváme se na jednoho z klasických zástupců kategorie skákaček.


Skákačky, hopsačky, plošinovky, tak a ještě jinak se říká 2D hrám, ve kterých má hráč za úkol procházet bludiště chodeb, skákat a plnit úkoly, které mu hra ukládá. Jedná se o kategorii her, u kterých není potřeba hodně myslet (i když i tady se najdou výjimky), ale mozek i přesto dostává zabrat. Důležitý je postřeh a rychlost. Skákačky bývají rychlé, dynamické a hlavně zábavné.

Abuse původně vznikla pro DOS, ale díky obrovské popularitě byla portována na velké množství dalších systémů. Na stránkách linuxové verze, která je napsaná pod knihovnou SDL, si hned na úvodní stránce můžete stáhnout zdrojové kódy nebo univerzální binární balíček. Ten má asi 800 kilobajtů a je k němu ještě potřeba stáhnout asi dvoumegový datový balíček. Preferujete-li raději konkrétní balíky pro svou distribuci, pak můžete tahat .rpm nebo .deb.


Hra se spouští prostým příkazem

abuse

a pokud chcete (jakože asi chcete), aby běžela fullscreen, spusťte ji s parametrem -fullscreen .

Hra samotná by asi dávno zmizela ve známém propadlišti dějin, nebýt převratného způsobu ovládání (ne dnes, ale před deseti lety to byla bomba). Ke hraní totiž budete potřebovat obě ruce. Jednou z nich ovládáte pohyb postavičky kurzorovými klávesami) a druhou pomocí myši řídíte směr střelby. Oba směry jsou zcela nezávislé a můžete běžet doleva, zatímco střílíte za sebe. Myší ovládáte zaměřovací kříž, za kterým se postava otáčí a při stisku levého tlačítka „po něm“ střílí.


Ve hře probíháte podzemním bludištěm plným vetřelců, pastí, dveří, tlačítek a výtahů. Hra vás během prvního levelu naučí, jak se co ovládá, a ve druhém všechno začne naostro. K dispozici máte poměrně slušný arzenál, který samozřejmě získáváte postupně. Od jednoduchého laseru přes velmi účinný granátomet až po neuvěřitelné zbraně se stálým energetickým tokem (no, stálým, než vám do nich dojde energie samozřejmě). Po celém bludišti jsou navíc rozházeny užitečné předměty jako náboje, nebo srdíčka, která vás uzdravují.


Nepřátel je mnoho druhů, někteří jenom koušou, jiní umějí střílet, případně házet granáty, někteří dokonce létají. Aby hra nebyla tak jednoduchá, můžete ukládat jen na předem vybraných místech u zvláštních terminálů. Tím hra neuvěřitelně získá na dramatičnosti. Když pobíháte s posledním procentem života po těžké bitvě a hledáte ukládací terminál, zažijete pěkně horké chvilky.

V cestě vám také budou stát různé pastičky jako špatná podlaha, která se s vámi utrhne, automatické zbraně, které po vás začnou na určitou vzdálenost pálit, a další legrácky pro zpestření hry.


Graficky je hra na slušné úrovni (když uvážíme, jak je původní verze stará a o jaký typ hry se jedná), například výbuchy vypadají docela pěkně a fungují zde i světelné efekty, takže v temné chodbě nejsou vetřelci téměř vidět. Bohužel hra i v Linuxu běží v původním rozlišení 320×200 s 256 barvami. Zvuky jsou jednoduché, ale zajímavé a dokreslují už tak ponurou atmosféru hry.

Protože se jedná o stoprocentně 2D hru, mohou si ji zahrát i majitelé slabších strojů nebo ti, kteří nemají nebo prostě nechtějí mít 3D grafickou kartu.


Já osobně jsem se u hry bavil stejně dnes v Linuxu jako před deseti lety v DOSu. Doufám, že se bude líbit i vám.

Našli jste v článku chybu?