Google Maps API
O nevšední webové aplikaci Google Maps jsem psal už před měsícem, v souvislosti s technikou AJAX. K mapám na Googlu se ještě jednou vrátím. Google totiž kromě aplikace samotné dává k dispozici také API, s jehož pomocí může každý přidat interaktivní mapu na své vlastní stránky. Použití API je za určitých podmínek bezplatné, vyžaduje jen registraci, při které je vygenerován přístupový klíč vázaný na URL (stačí doména). Podmínky jsou vcelku rozumné; mezi hlavní patří volný přístup koncových uživatelů, přimeřená zátěž (do 50 000 zobrazeni denně) a smíření se s případnými změnami (celé mapy jsou zatím beta) a možností budoucího vkládání reklam.
Google Maps API je javascriptové objektově orientované rozhraní. K jeho použití stačí importovat jediný javascriptový soubor obsahující všechny potřebné symboly. Globální metoda GBrowserIsCompatible
kontroluje, zda je rozhraní slučitelné s vaším prohlížečem. Hlavní třídou je GMap
představující samotnou mapu. Další třidy např. reprezentují značky či ikony nebo poskytují metody podporující práci s XML, XSLT a asynchronní komunikací. Nebudu zbytečně zabíhat do podrobností, vše potřebné je popsáno v přehledné referenční příručce.
Neodolal jsem a práci s API alespoň zběžně vyzkoušel. Registrace je snadná a rychlá. Na závěr Google vygeneroval funkční stránku s mým klíčem, což bylo příjemné urychlení startu. Dokumentace patří k těm stručnějším, ale obsahuje všechno podstatné. Google Maps API pracuje pouze se zeměpisnými souřadnicemi. Pokud je pro oblast, již chcete zobrazit, neznáte, což byl i můj případ, je třeba využít službu převádějící běžné adresy na zeměpisnou délku a šířku. Na webu jich je volně k dispozici povícero, často se však omezují na adresy v Severní Americe. Nakonec mi pomohl tento geokodér, který zná i evropská města.
Spojení přístupového klíče s URL trochu komplikuje vývoj a ladění, bez správného serveru se nezobrazí ani čárka. Jinak vše, co jsem zkoušel, fungovalo bez problémů, prakticky napoprvé. Zde je skromný výsledek mého snažení.
Atom 1.0 dokončen
Datový formát Atom 1.0 se stal „navrženým standardem“ IETF. Na specifikaci už se nic měnit nebude, byrokratické ústrojí IETF jen ještě potřebuje trochu času, aby pro nový standard vygenerovalo číslo RFC.
Atom má potenciál stát se pevným bodem v džungli vesměs podspecifikovaných a někdy i konkurenčních formátů RSS. Autoři čteček už jsou zvyklí podporovat více verzí RSS, přidání podpory pro Atom 1.0 určitě nebude problém. Většina čteček už dnes rozpoznává pracovní verzi Atom 0.3. K možnosti, že by Atom 1.0 v brzké době vytlačil současné verze RSS, jsem ale skeptický. Spíše se zopakuje situace, jež nastala s formátem HTML. Technologicky vyspělejší XHTML jen doplnilo pestrou škálu existujících verzí a neverzovaných dokumentů. Jak HTML, tak RSS oslovuje širokou skupinu uživatelů, která se o standardy příliš nezajímá. Spokojí se s tím, že jejich prohlížeč, resp. čtečka dokáže jejich výtvor uspokojivě zobrazit. Asi je to daň těchto formátů za úspěch. Tak či onak, je dobře, že standardy jako XHTML a Atom existují.
Specifikace W3C
Začátkem srpna pracovní skupina RDF Data Access představila další pracovní verzi specifikace SPARQL Query Results XML Format. Doporučený formát XML pro návrat výsledků dotazu SPARQL už pokročil do fáze Last Call.
O týden později pracovní skupina XML Query uvolnila oficiální sadu testů pro dotazovací jazyk XML Query. Sada obsahuje kolem 7000 testů a bude velkou pomocí všem autorům implementací. Kromě nemalého usnadnění práce (napsání testů je často zdlouhavější než samotné programování) by testy měly zvýšit kvalitu implementací nebo aspoň oddělit zrno od plev.