Hlavní navigace

Asynchronní programování v Clojure s využitím knihovny core.async (dokončení)

16. 2. 2016
Doba čtení: 22 minut

Sdílet

V dnešním článku o knihovně core.async si na příkladech ukážeme použití makra go-loop, neblokující operace pro čtení a zápis do kanálů a taktéž funkce pipe a merge, které lze použít pro propojení kanálů.

Obsah

1. Asynchronní programování v Clojure s využitím knihovny core.async (dokončení)

2. Makro go-loop

3. Demonstrační příklad: použití makra go-loop

4. Neblokující operace poll! a offer!

5. Demonstrační příklad: použití operací poll!offer!

6. Funkce pipe, kterou lze použít pro propojení dvou kanálů

7. Funkce pipeline-async

8. Funkce merge, kterou lze použít pro spojení výstupů více kanálů

9. Demonstrační příklad: použití funkce merge

10. Repositář s demonstračními příklady

11. Odkazy na předchozí části tohoto seriálu

12. Odkazy na Internetu

1. Asynchronní programování v Clojure s využitím knihovny core.async (dokončení)

Ve třetí a současně i v závěrečné části článku věnovaného knihovně core.async vytvořené pro vývojáře používající programovací jazyk Clojure, si nejprve vysvětlíme způsob použití makra nazvaného go-loop. Následně si popíšeme funkce pojmenované poll! a offer!, s jejichž využitím je možné číst či zapisovat data do kanálů bez blokování aktivního vlákna či go bloku (zápis či čtení se tedy ve sku

ečnosti nemusí provést). Na závěr se zmíníme o funkcích využívaných pro propojení kanálů (pipe a pipeline-async) a taktéž o funkci merge určenou pro spojení dvou či více kanálů do kanálu nového. S využitím těchto funkcí je možné vytvářet složitější struktury určené pro přesuny dat mezi různými částmi aplikace, což se pravděpodobně nejčastěji využije při tvorbě grafického uživatelského rozhraní.

2. Makro go-loop

V praxi se při práci s asynchronními kanály velmi často používá makro nazvané go-loop, které vlastně spojuje možnosti go bloku a speciální formy loop. S touto kombinací se totiž můžeme setkat velmi často, protože obsluha asynchronních kanálů vyžaduje použití poměrně nízkoúrovňových operací (kam spadá právě dvojice loop-recur). Ostatně pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí si připomenout algoritmus konzumenta, s nímž jsme se seznámili v předchozím článku:

; cteni zprav z kanalu (to zahajime drive, at je jistota
; ze zapisy neskonci moc brzo)
(go
    (loop [result []]
        (<! (timeout 1))
        (let [item (<! channel)] ; pokud je kanal zavreny, vrati se nil
            (if item             ; v pripade, ze se prvek precetl
               (recur (conj result item)) ; prida se do kolekce
               (println result)))))       ; jinak koncime

Konzument je implementován takovým způsobem, že si ve smyčce vytváří vektor s přečtenými daty (smyčka je zde představována dvojicí loop-recur). A právě na tomto příkladu je patrné, že kombinace (interně velmi složitého) makra go a speciální formy loop bude v mnoha programech velmi praktická. Makro go-loop se používá takto:

(go-loop [result []]
    (<! (timeout 1))
    (let [item (<! channel)] ; pokud je kanal zavreny, vrati se nil
        (if item             ; v pripade, ze se prvek precetl
           (recur (conj result item)) ; prida se do kolekce
           (println result))))       ; jinak koncime

Vidíme tedy, že vlastně jednoduše došlo ke spojení makra go a formy loop; žádnou „magii“ za tímto propojením nehledejte :-)

Poznámka: někdy se ve zdrojovém kódu uvnitř go bloku taktéž setkáme se smyčkou while, ve skutečnosti je to však jen umně schovaná speciální forma loop a recur, protože while je makrem:

; definice makra while
(defmacro while
  "Repeatedly executes body while test expression is true. Presumes
  some side-effect will cause test to become false/nil. Returns nil"
  {:added "1.0"}
  [test & body]
  `(loop []
      (when ~test
          ~@body
          (recur))))

Poznámka 2: loop a recur je v Clojure nutné použít pro TCO (Tail Call Optimization); nestačí se spolehnout na to, že běžná rekurze bude tímto způsobem optimalizována (snad někdy v budoucnosti). Mimochodem, recur můžete použít i pro volání samotné funkce, nejenom ve spojitosti s loop:

(defn fact
    ([n]
     (fact n 1))
    ([n acc]
     (if (<= n 1)
         acc
         (recur (dec n) (* acc n)))))

3. Demonstrační příklad: použití makra go-loop

Podívejme se nyní na demonstrační příklad nazvaný async10, v němž se makro go-loop používá. Vidíme, že toto makro nahrazuje původní „go blok“ a funkce makra je ve zdrojovém kódu pravděpodobně zřejmá: postupně se načítají prvky ukládané do kanálu channel (k tomuto kanálu je přiřazen sliding buffer, to je však možné změnit, jádro příkladu je jinde) a ukládají se do datové struktury (zde konkrétně do vektoru) result, jehož obsah je po uzavření kanálu vypsán na obrazovku. Pro uložení mezivýsledků byl vektor zvolený schválně, protože operace conj ukládá prvky na jeho konec, a to velmi efektivním způsobem. Naproti tomu při použití seznamů by se prvky buď musely ukládat na jeho začátek (sice efektivně, ale v opačném pořadí) či na konec (sice ve správném pořadí, ale s nutností provádění poměrně náročných operací):

(ns async10.core
    (:gen-class))
 
; nacteme vsechny potrebne funkce, makra a symboly z knihovny
; (schvalne se nenacitaji vsechny funkce, protoze by jejich jmena
;  prepsala takove zakladni funkce, jako je map apod.)
(require '[clojure.core.async :refer (go go-loop chan >! <! timeout sliding-buffer close!)])
 
(defn wait
    "Pozastaveni hlavniho vlakna - simulace interaktivni prace."
    []
    (Thread/sleep 5000))
 
(defn -main
    "Tato funkce se spusti automaticky nastrojem Leiningen."
    [& args]
    (println "Start")
    ; vytvorime kanal s sliding bufferem o zadane kapacite
    (let [channel (chan (sliding-buffer 10))]
 
        ; cteni zprav z kanalu (to zahajime drive, at je jistota
        ; ze zapisy neskonci moc brzo)
        (go-loop [result []]
            (<! (timeout 1))
            (let [item (<! channel)] ; pokud je kanal zavreny, vrati se nil
                (if item             ; v pripade, ze se prvek precetl
                   (recur (conj result item)) ; prida se do kolekce
                   (println result))))       ; jinak koncime
 
        (println "consumer started")
 
        ; poslani zprav do kanalu, celkem 1000 hodnot od 0 do 999
        (go
            (doseq [i (range 0 1000)]
                (>! channel i))
            (close! channel)))
 
        (println "producer started")
 
    ; chvili pockame
    (wait)
    (println "Finish")
    (System/exit 0))

Projektový soubor project.clj by měl vypadat následovně:

(defproject async10 "0.1.0-SNAPSHOT"
  :description "FIXME: write description"
  :url "http://example.com/FIXME"
  :license {:name "Eclipse Public License"
            :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"}
  :dependencies [[org.clojure/clojure "1.7.0"]
                 [org.clojure/core.async "0.2.374"]]
  :main ^:skip-aot async10.core
  :target-path "target/%s"
  :profiles {:uberjar {:aot :all}})

Podívejme se ještě na výsledek běhu při použití sliding bufferu:

Start
consumer started
producer started
[1 37 136 210 236 289 359 409 434 508 566 621 686 758 834 908 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999]
Finish
Start
consumer started
producer started
[0 13 71 121 185 250 322 388 469 542 631 723 819 948 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999]
Finish
Start
consumer started
producer started
[0 6 33 53 109 180 265 337 357 627 703 779 859 944 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999]
Finish

Jak již bylo napsáno výše, není použití sliding bufferu pro tento příklad podstatné, takže klidně můžeme použít dropping buffer (výsledky se samozřejmě mohou a budou měnit, pokud bude každá iterace go-loop prováděna déle, než trvá zápis do kanálu):

Start
consumer started
producer started
[0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 26 71 125 149 217 267 334 385 441 620 783 866 953]
Finish
Start
consumer started
producer started
[0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 28 47 52 107 168 234 298 406 490 578 756 763 855 947]
Finish
Start
consumer started
producer started
[0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 27 53 113 163 224 242 289 338 392 454 511 531 632 889 992]
Finish

Následuje varianta s běžným bufferem, v němž se žádná data nezahazují:

Start
consumer started
producer started
[0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80
81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104
105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124
125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144
145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164
165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184
185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204
205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224
225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244
245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264
265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284
285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304
305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324
325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344
345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364
365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384
385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404
405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424
425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444
445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464
465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484
485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504
505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524
525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544
545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564
565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584
585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604
605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624
625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644
645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664
665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684
685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704
705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724
725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744
745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764
765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784
785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804
805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824
825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844
845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864
865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884
885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904
905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924
925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944
945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964
965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984
985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999]
Finish

4. Neblokující operace poll! a offer!

V některých případech nám nemusí vyhovovat chování operací typu put a take. Připomeňme si, že tyto operace jsou takzvaně blokující, což znamená, že operace put zaparkuje své provádění ve chvíli, kdy je kanál zaplněn a operace take naopak zaparkuje své provádění, pokud je kanál prázdný (termín „zaparkovat“ se zde používá proto, že dané vlákno může být využito pro jiné účely, nejde tedy o skutečné pozastavení vlákna). Operace offer! se podobá operaci put, ovšem s tím rozdílem, že je vždy neblokující. Pokud je kanál zaplněn a nelze tedy do něj přidávat další prvky, pouze se vrátí hodnota odlišná od true a to je vše – záleží jen na producentovi, jakým způsobem na tuto situaci zareaguje. Obdobně operace poll! se snaží načíst prvek z kanálu a pokud se to povede, vrátí jeho hodnotu. Pokud je kanál prázdný, vrátí se (ihned) nil (už několikrát jsme se setkali s tím, že nil nelze do kanálu předat, a to mj. i z tohoto důvodu).

5. Demonstrační příklad: použití operací poll!offer!

V následujícím demonstračním příkladu je použit kanál nazvaný příznačně stopper pro pozastavení běhu výpočtu, který probíhá v samostatném vlákně. Tento výpočet je postaven na již popsaném makru go-loop a tvoří tedy smyčku, která se stále opakuje dokud je kanál stopper prázdný (výpočet tedy čas od času použije funkci poll! pro zjištění stavu kanálu):

; spustime nejaky vypocet
(go-loop []
    (when (not (poll! stopper)) ; pokusime se cist z kanalu ovsem bez blokovani
          (print ".")
          (<! (timeout 20))
          (recur)))

Ve chvíli, kdy budeme chtít výpočet (smyčku) zastavit, postačuje do kanálu stopper předat jakýkoli prvek, zde konkrétně řetězec:

; zastavime predchozi vypocet (opet neblokujicim zpusobem, ale tady je to jedno)
(go
    (offer! stopper "zastav!")))

Úplný zdrojový kód tohoto demonstračního příkladu vypadá následovně:

(ns async11.core
    (:gen-class))
 
; nacteme vsechny potrebne funkce, makra a symboly z knihovny
; (schvalne se nenacitaji vsechny funkce, protoze by jejich jmena
;  prepsala takove zakladni funkce, jako je map apod.)
(require '[clojure.core.async :refer (go go-loop offer! poll! chan >! <! timeout close!)])
 
(defn wait
    "Pozastaveni hlavniho vlakna - simulace interaktivni prace."
    []
    (Thread/sleep 5000))
 
(defn -main
    "Tato funkce se spusti automaticky nastrojem Leiningen."
    [& args]
    (println "Start")
 
    ; vytvorime bezny kanal
    (let [stopper (chan)]
 
        ; spustime nejaky vypocet
        (go-loop []
            (when (not (poll! stopper)) ; pokusime se cist z kanalu ovsem bez blokovani
                  (print ".")
                  (<! (timeout 20))
                  (recur)))
 
        (wait)
 
        ; zastavime predchozi vypocet (opet neblokujicim zpusobem, ale tady je to jedno)
        (go
            (offer! stopper "zastav!")))
 
    ; chvili pockame
    (wait)
    (println "Finish")
    (System/exit 0))

Projektový soubor project.clj by měl vypadat takto:

(defproject async11 "0.1.0-SNAPSHOT"
  :description "FIXME: write description"
  :url "http://example.com/FIXME"
  :license {:name "Eclipse Public License"
            :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"}
  :dependencies [[org.clojure/clojure "1.7.0"]
                 [org.clojure/core.async "0.2.374"]]
  :main ^:skip-aot async11.core
  :target-path "target/%s"
  :profiles {:uberjar {:aot :all}})

Pokusme se nyní ověřit, jak vypadá běh tohoto příkladu:

Start
....................................................................
....................................................................
....................................................................
....................................................................
....................................................................
....................................................................
....................................................................
.............Finish

Vidíme, že výpočet byl skutečně po určité době (přibližně po pěti sekundách) zastaven zápisem do kanálu.

6. Funkce pipe, kterou lze použít pro propojení dvou kanálů

Většina čtenářů tohoto článku pravděpodobně zná funkci znaku | (roura, pipe) v shellu. Připomeňme si jen ve stručnosti, že s využitím roury je možné propojit standardní výstup jednoho procesu se standardním vstupem procesu jiného a vytvořit tak řetězec pro zpracování dat. Podobný cíl má v knihovně clojure.async funkce nazvaná pipe. Tato funkce se používá pro přečtení prvku z jednoho kanálu (from) a jeho vložení do druhého kanálu (to). Jedná se tedy vlastně o spojení funkcí take a put do jediného volání, což si lze graficky znázornit takto:

+-----------+
| producent |           +------+
|     #1    |... >!.....|kanál1}.......
| go block  |           +------+      :
+-----------+                         :
                                    (pipe)
                                      :                        +-----------+
                                      :    +------+            | konzument |
                                      :... |kanál2} ... <! ... |           |
                                           +------+            | go block  |
                                                               +-----------+

7. Funkce pipeline-async

Poněkud složitější je chování funkce nazvané pipeline-async, která se volá s následujícími parametry:

(pipeline-async n to af from)

Význam jednotlivých parametrů:

  • n určuje počet paralelních provádění převodu prvků ze zdrojového kanálu do kanálu cílového. Pokud se použije jednička, budou se prvky převádět sériově, ale lze samozřejmě použít i jinou (kladnou) hodnotu. Při ladění a trasování (println) je vhodné použít jedničku.
  • to určuje kanál, do kterého se budou přečtené a převedené prvky zapisovat.
  • af je nejzajímavějším parametrem. Musí se jednat o funkci akceptující dva argumenty, přičemž první argument bude při volání funkce naplněn hodnotou prvku načteného z kanálu from a druhý parametr bude obsahovat kanál to. Funkce tedy nebude muset používat žádné globální hodnoty a předpokládá se, že bude plně paralelizovatelná a současně bude i bez vedlejších efektů.
  • from určuje kanál, ze kterého se budou prvky načítat a posílat do funkce af.

8. Funkce merge, kterou lze použít pro spojení výstupů více kanálů

Další mnohdy velmi užitečnou funkcí, kterou lze použít při práci s asynchronními kanály, je funkce nazvaná merge. Tato funkce jako své argumenty akceptuje prakticky libovolně velkou kolekci kanálů a vrátí nový kanál, který sdružuje výstupy všech kanálů, které se do merge předaly. V určitém pohledu se tedy přibližujeme k nám již dobře známé funkci alts!, která po svém zavolání načte prvek z náhodně zvoleného kanálu (z kolekce, která je této funkci předána):

+-----------+
| producent |           +------+
|     #1    |... >!.....|kanál1}.......
| go block  |           +------+      :
+-----------+                         :
                                      :
+-----------+                         :        +-----------+
| producent |           +------+      :        | konzument |
|     #2    |... >! ... |kanál2} ... alts! ... |           |
| go block  |           +------+      :        | go block  |
+-----------+                         :        +-----------+
                                      :
+-----------+                         :
| producent |           +------+      :
|     #3    |... >!.....|kanál3}......:
| go block  |           +------+
+-----------+

Funkce merge však skutečně vytvoří nový kanál (klidně ihned na začátku aplikace), takže schéma se změní následujícím způsobem:

+-----------+
| producent |           +------+
|     #1    |... >!.....|kanál1}.......
| go block  |           +------+      :
+-----------+                         :
                                      :
+-----------+                         :                           +-----------+
| producent |           +------+      :       +------+            | konzument |
|     #2    |... >! ... |kanál2} ... merge... |kanálX} ... <! ... |           |
| go block  |           +------+      :       +------+            | go block  |
+-----------+                         :                           +-----------+
                                      :
+-----------+                         :
| producent |           +------+      :
|     #3    |... >!.....|kanál3}......:
| go block  |           +------+
+-----------+

Vidíme, že nově vytvořený kanál kanálX se chová běžným způsobem, tj. lze z něj číst prvky funkcí <! apod.

Samozřejmě je možné vytvořit i komplikovanější „zapojení“, například:

+-----------+
| producent |           +------+
|     #1    |... >!.....|kanál1}.......
| go block  |           +------+      :
+-----------+                         :
                                      :
+-----------+                         :
| producent |           +------+      :       +------+
|     #2    |... >! ... |kanál2} ... merge... |kanálX} ..........
| go block  |           +------+              +------+          :                           +-----------+
+-----------+                                                   :       ₊------+            | konzument1|
                                                              merge ... |kanálZ} ... <! ... |           |
+-----------+                                                   :       +------+            | go block  |
| producent |           +------+              +------+          :                           +-----------+
|     #3    |... >! ... |kanál3} ... merge... |kanálY} ..........
| go block  |           +------+      :       +------+
+-----------+                         :
                                      :
+-----------+                         :                                                     +-----------+
| producent |           +------+      :                                                     | konzument2|
|     #4    |... >!.....|kanál4}......:..............................................<! ... |           |
| go block  |           +------+                                                            | go block  |
+-----------+                                                                               +-----------+

9. Demonstrační příklad: použití funkce merge

Použití výše popsané funkce merge si ukážeme na demonstračním příkladu se třemi producenty a jedním konzumentem, což odpovídá druhému schématu z předchozí kapitoly. Každý producent zapisuje data (prvky) do vlastního kanálu, ovšem konce všech těchto kanálů jsou s využitím funkce merge spojeny do jediného kanálu, s nímž pracuje konzument. Není zde tedy použita funkce alts!. Každý producent vytváří nekonečnou lazy sekvenci s využitím range, na jejíž výstup se aplikuje funkce map, která taktéž produkuje nekonečnou lazy sekvenci. Jednoduchý producent vytvářející sekvenci všech sudých čísel (včetně nuly) s frekvencí přibližně 10 Hz může vypadat následovně:

; prvni producent
(doseq [i (map #(* 2 %) (range))]
    (<! (timeout 100))
    (>! channel1 (str "producer#1: " i))))

Poznámka: #(* 2 %) je anonymní funkce, kde % je její první a jediný parametr.

Kanály, do nichž producenti postupně zapisují prvky, se spojí takto:

(let [channel1 (chan) ; bezny kanal
      channel2 (chan) ; bezny kanal
      channel3 (chan) ; bezny kanal
                      ; spojeni tri kanalu do jednoho
      mergedChannels (merge [channel1 channel2 channel3])]

Konzument pouze načítá a vypisuje prvky ze spojeného kanálu:

; konzument
(go
    (while true
        (println (<! mergedChannels))))

Úplný zdrojový kód třetího demonstračního příkladu vypadá následovně:

(ns async12.core
    (:gen-class))
 
; nacteme vsechny potrebne funkce, makra a symboly z knihovny
; (schvalne se nenacitaji vsechny funkce, protoze by jejich jmena
;  prepsala takove zakladni funkce, jako je map apod.)
(require '[clojure.core.async :refer (go merge chan >! <! timeout)])
 
(defn wait
    "Pozastaveni hlavniho vlakna - simulace interaktivni prace."
    []
    (Thread/sleep 5000))
 
(defn -main
    "Tato funkce se spusti automaticky nastrojem Leiningen."
    [& args]
    (println "Start")
 
    ; vytvorime tri kanaly
    (let [channel1 (chan) ; bezny kanal
          channel2 (chan) ; bezny kanal
          channel3 (chan) ; bezny kanal
                          ; spojeni tri kanalu do jednoho
          mergedChannels (merge [channel1 channel2 channel3])]
 
        ; konzument
        (go
            (while true
                (println (<! mergedChannels))))
 
        (println "consumer started")
 
        ; prvni producent
        (go
            (doseq [i (map #(* 2 %) (range))]
                (<! (timeout 100))
                (>! channel1 (str "producer#1: " i))))
 
        (println "producer 1 started")
 
        ; druhy producent
        (go
            (doseq [i (map #(inc (* 2 %)) (range))]
                (<! (timeout 100))
                (>! channel2 (str "producer#2: " i))))
 
        (println "producer 2 started")
 
        ; treti producent
        (go
            (doseq [i (map #(/ 1.0 (inc %)) (range))]
                (<! (timeout 100))
                (>! channel3 (str "producer#3: " i))))
 
        (println "producer 3 started"))
 
    ; chvili pockame
    (wait)
    (println "Finish")
    (System/exit 0))

Pro jistotu si naposledy prohlédněme i projektový soubor project.clj:

ict ve školství 24

(defproject async12 "0.1.0-SNAPSHOT"
  :description "FIXME: write description"
  :url "http://example.com/FIXME"
  :license {:name "Eclipse Public License"
            :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"}
  :dependencies [[org.clojure/clojure "1.7.0"]
                 [org.clojure/core.async "0.2.374"]]
  :main ^:skip-aot async12.core
  :target-path "target/%s"
  :profiles {:uberjar {:aot :all}})

Podívejme se na generovaný výstup, z něhož je patrné, že konzument skutečně získával data od všech tří producentů, a to z jediného spojeného kanálu:

Start
consumer started
producer 1 started
producer 2 started
producer 3 started
producer#1: 0
producer#2: 1
producer#3: 1.0
producer#1: 2
producer#2: 3
producer#3: 0.5
producer#1: 4
producer#2: 5
producer#3: 0.3333333333333333
producer#1: 6
producer#2: 7
producer#3: 0.25
producer#1: 8
producer#2: 9
producer#3: 0.2
producer#1: 10
producer#2: 11
producer#3: 0.16666666666666666
producer#1: 12
producer#2: 13
producer#3: 0.14285714285714285
producer#1: 14
producer#2: 15
producer#3: 0.125
producer#1: 16
producer#2: 17
producer#3: 0.1111111111111111
producer#1: 18
producer#2: 19
producer#3: 0.1
producer#1: 20
producer#2: 21
producer#3: 0.09090909090909091
producer#1: 22
producer#2: 23
producer#3: 0.08333333333333333
producer#1: 24
producer#2: 25
producer#3: 0.07692307692307693
producer#1: 26
producer#2: 27
producer#3: 0.07142857142857142
producer#1: 28
producer#2: 29
producer#3: 0.06666666666666667
producer#1: 30
producer#2: 31
producer#3: 0.0625
producer#1: 32
producer#2: 33
producer#3: 0.058823529411764705
producer#1: 34
producer#2: 35
producer#3: 0.05555555555555555
producer#1: 36
producer#2: 37
producer#3: 0.05263157894736842
producer#1: 38
producer#2: 39
producer#3: 0.05
producer#1: 40
producer#2: 41
producer#3: 0.047619047619047616
producer#1: 42
producer#2: 43
producer#3: 0.045454545454545456
producer#1: 44
producer#2: 45
producer#3: 0.043478260869565216
producer#1: 46
producer#2: 47
producer#3: 0.041666666666666664
producer#1: 48
producer#2: 49
producer#3: 0.04
producer#1: 50
producer#2: 51
producer#3: 0.038461538461538464
producer#1: 52
producer#2: 53
producer#3: 0.037037037037037035
producer#1: 54
producer#2: 55
producer#3: 0.03571428571428571
producer#1: 56
producer#2: 57
producer#3: 0.034482758620689655
producer#1: 58
producer#2: 59
producer#3: 0.03333333333333333
producer#1: 60
producer#2: 61
producer#3: 0.03225806451612903
producer#1: 62
producer#2: 63
producer#3: 0.03125
producer#1: 64
producer#2: 65
producer#3: 0.030303030303030304
producer#1: 66
producer#2: 67
producer#3: 0.029411764705882353
producer#1: 68
producer#2: 69
producer#3: 0.02857142857142857
producer#1: 70
producer#2: 71
producer#3: 0.027777777777777776
producer#1: 72
producer#2: 73
producer#3: 0.02702702702702703
producer#1: 74
producer#2: 75
producer#3: 0.02631578947368421
producer#1: 76
producer#2: 77
producer#3: 0.02564102564102564
producer#1: 78
producer#2: 79
producer#3: 0.025
producer#1: 80
producer#2: 81
producer#3: 0.024390243902439025
producer#1: 82
producer#2: 83
producer#3: 0.023809523809523808
producer#1: 84
producer#2: 85
producer#3: 0.023255813953488372
producer#1: 86
producer#2: 87
producer#3: 0.022727272727272728
producer#1: 88
producer#2: 89
producer#3: 0.022222222222222223
producer#1: 90
producer#2: 91
producer#3: 0.021739130434782608
producer#1: 92
producer#2: 93
producer#3: 0.02127659574468085
producer#1: 94
producer#2: 95
producer#3: 0.020833333333333332
producer#1: 96
producer#2: 97
producer#3: 0.02040816326530612
Finish

10. Repositář s demonstračními příklady

Všechny tři demonstrační příklady, které jsme si v dnešním článku popsali, byly uloženy do Git repositáře dostupného na adrese https://github.com/tisnik/clojure-examples. V tabulce zobrazené pod tímto odstavcem naleznete na zdrojové kódy demonstračních příkladů přímé odkazy:

11. Odkazy na předchozí části tohoto seriálu

  1. Clojure 1: Úvod
    http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb-jazyk-umoznujici-tvorbu-bezpecnych-vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm/
  2. Clojure 2: Symboly, kolekce atd.
    http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb-jazyk-umoznujici-tvorbu-bezpecnych-vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm-2-cast/
  3. Clojure 3: Funkcionální programování
    http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb-jazyk-umoznujici-tvorbu-bezpecnych-vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm-3-cast-funkcionalni-programovani/
  4. Clojure 4: Kolekce, sekvence a lazy sekvence
    http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb-jazyk-umoznujici-tvorbu-bezpecnych-vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm-4-cast-kolekce-sekvence-a-lazy-sekvence/
  5. Clojure 5: Sekvence, lazy sekvence a paralelní programy
    http://www.root.cz/clanky/clojure-a-bezpecne-aplikace-pro-jvm-sekvence-lazy-sekvence-a-paralelni-programy/
  6. Clojure 6: Podpora pro paralelní programování
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-6-futures-nejsou-jen-financni-derivaty/
  7. Clojure 7: Další funkce pro paralelní programování
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-7-dalsi-podpurne-prostredky-pro-paralelni-programovani/
  8. Clojure 8: Identity, stavy, neměnné hodnoty a reference
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-8-identity-stavy-nemenne-hodnoty-a-referencni-typy/
  9. Clojure 9: Validátory, pozorovatelé a kooperace s Javou
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-9-validatory-pozorovatele-a-kooperace-mezi-clojure-a-javou/
  10. Clojure 10: Kooperace mezi Clojure a Javou
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-10-kooperace-mezi-clojure-a-javou-pokracovani/
  11. Clojure 11: Generátorová notace seznamu/list comprehension
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-11-generatorova-notace-seznamu-list-comprehension/
  12. Clojure 12: Překlad programů z Clojure do bajtkódu JVM I:
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-12-preklad-programu-z-clojure-do-bajtkodu-jvm/
  13. Clojure 13: Překlad programů z Clojure do bajtkódu JVM II:
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-13-preklad-programu-z-clojure-do-bajtkodu-jvm-pokracovani/
  14. Clojure 14: Základy práce se systémem maker
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-14-zaklady-prace-se-systemem-maker/
  15. Clojure 15: Tvorba uživatelských maker
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-15-tvorba-uzivatelskych-maker/
  16. Clojure 16: Složitější uživatelská makra
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-16-slozitejsi-uzivatelska-makra/
  17. Clojure 17: Využití standardních maker v praxi
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-17-vyuziti-standardnich-maker-v-praxi/
  18. Clojure 18: Základní techniky optimalizace aplikací
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-18-zakladni-techniky-optimalizace-aplikaci/
  19. Clojure 19: Vývojová prostředí pro Clojure
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-19-vyvojova-prostredi-pro-clojure/
  20. Clojure 20: Vývojová prostředí pro Clojure (Vimu s REPL)
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-20-vyvojova-prostredi-pro-clojure-integrace-vimu-s-repl/
  21. Clojure 21: ClojureScript aneb překlad Clojure do JS
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-21-clojurescript-aneb-preklad-clojure-do-javascriptu/
  22. Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure/
  23. Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (2)
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-2/
  24. Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (3)
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-3/
  25. Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (4)
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-4/
  26. Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (5)
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-5/
  27. Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (6)
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-6/
  28. Programovací jazyk Clojure a databáze (1.část)
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-databaze-1-cast/
  29. Pluginy pro Leiningen
    http://www.root.cz/clanky/leiningen-nastroj-pro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-pluginy-pro-leiningen/
  30. Programovací jazyk Clojure a knihovny pro práci s vektory a maticemi
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-knihovny-pro-praci-s-vektory-a-maticemi/
  31. Programovací jazyk Clojure a knihovny pro práci s vektory a maticemi (2)
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-knihovny-pro-praci-s-vektory-a-maticemi-2/
  32. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-synteza-proceduralnich-textur-s-vyuzitim-knihovny-clisk/
  33. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk (2)
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-synteza-proceduralnich-textur-s-vyuzitim-knihovny-clisk-2/
  34. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk (dokončení)
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-synteza-proceduralnich-textur-s-vyuzitim-knihovny-clisk-dokonceni/
  35. Seesaw: knihovna pro snadnou tvorbu GUI v jazyce Clojure
    http://www.root.cz/clanky/seesaw-knihovna-pro-snadnou-tvorbu-gui-v-jazyce-clojure/
  36. Seesaw: knihovna pro snadnou tvorbu GUI v jazyce Clojure (2)
    http://www.root.cz/clanky/seesaw-knihovna-pro-snadnou-tvorbu-gui-v-jazyce-clojure-2/
  37. Seesaw: knihovna pro snadnou tvorbu GUI v jazyce Clojure (3)
    http://www.root.cz/clanky/seesaw-knihovna-pro-snadnou-tvorbu-gui-v-jazyce-clojure-3/
  38. Programovací jazyk Clojure a práce s Gitem
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-prace-s-gitem/
  39. Programovací jazyk Clojure a práce s Gitem (2)
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-prace-s-gitem-2/
  40. Programovací jazyk Clojure – triky při práci s řetězci
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-triky-pri-praci-s-retezci/
  41. Programovací jazyk Clojure – triky při práci s kolekcemi
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-triky-pri-praci-s-kolekcemi/
  42. Programovací jazyk Clojure – práce s mapami a množinami
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-prace-s-mapami-a-mnozinami/
  43. Programovací jazyk Clojure – základy zpracování XML
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-zaklady-zpracovani-xml/
  44. Programovací jazyk Clojure – testování s využitím knihovny Expectations
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-testovani-s-vyuzitim-knihovny-expectations/
  45. Programovací jazyk Clojure – některé užitečné triky použitelné (nejenom) v testech
    http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-nektere-uzitecne-triky-pouzitelne-nejenom-v-testech/
  46. Enlive – výkonný šablonovací systém pro jazyk Clojure
    http://www.root.cz/clanky/enlive-vykonny-sablonovaci-system-pro-jazyk-clojure/
  47. Nástroj Leiningen a programovací jazyk Clojure: tvorba vlastních knihoven pro veřejný repositář Clojars
    http://www.root.cz/clanky/nastroj-leiningen-a-programovaci-jazyk-clojure-tvorba-vlastnich-knihoven-pro-verejny-repositar-clojars/
  48. Novinky v Clojure verze 1.8.0
    http://www.root.cz/clanky/novinky-v-clojure-verze-1–8–0/
  49. Asynchronní programování v Clojure s využitím knihovny core.async
    http://www.root.cz/clanky/asynchronni-programovani-v-clojure-s-vyuzitim-knihovny-core-async/
  50. Asynchronní programování v Clojure s využitím knihovny core.async (pokračování)
    http://www.root.cz/clanky/asynchronni-programovani-v-clojure-s-vyuzitim-knihovny-core-async-pokracovani/

12. Odkazy na Internetu

  1. Communicating sequential processes
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Communicating_sequenti­al_processes
  2. Clojure core.async
    http://www.infoq.com/presen­tations/clojure-core-async
  3. core.async API Reference
    https://clojure.github.io/core.async/
  4. Clojure core.async Channels
    http://clojure.com/blog/2013/06/28/clo­jure-core-async-channels.html
  5. core.async examples
    https://github.com/clojure/co­re.async/blob/master/exam­ples/walkthrough.clj
  6. Timothy Baldridge – Core.Async
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=enwIIGzhahw
  7. Designing Front End Applications with core.async
    http://go.cognitect.com/co­re_async_webinar_recording
  8. Mastering Concurrent Processes with core.async
    http://www.braveclojure.com/core-async/
  9. LispCast: Clojure core.async
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=msv8Fvtd6YQ
  10. Julian Gamble – Applying the paradigms of core.async in ClojureScript
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=JUrOebC5HmA
  11. Zip archiv s Clojure 1.8.0
    http://repo1.maven.org/ma­ven2/org/clojure/clojure/1­.8.0/clojure-1.8.0.zip
  12. Clojure 1.8 is now available
    http://clojure.org/news/2016/01/19/clo­jure18
  13. Changes to Clojure in Version 1.8
    https://github.com/clojure/clo­jure/blob/master/changes.md
  14. Socket Server REPL
    http://dev.clojure.org/dis­play/design/Socket+Server+REPL
  15. CLJ-1671: Clojure socket server
    http://dev.clojure.org/jira/browse/CLJ-1671
  16. CLJ-1449: Add clojure.string functions for portability to ClojureScript
    http://dev.clojure.org/jira/browse/CLJ-1449
  17. Launching a Socket Server
    http://clojure.org/referen­ce/repl_and_main#_launchin­g_a_socket_server
  18. API for clojure.string
    http://clojure.github.io/clo­jure/branch-master/clojure.string-api.html
  19. Clojars:
    https://clojars.org/
  20. Seznam knihoven na Clojars:
    https://clojars.org/projects
  21. Clojure Cookbook: Templating HTML with Enlive
    https://github.com/clojure-cookbook/clojure-cookbook/blob/master/07_webapps/7–11_enlive.asciidoc
  22. An Introduction to Enlive
    https://github.com/swannodette/enlive-tutorial/
  23. Enlive na GitHubu
    https://github.com/cgrand/enlive
  24. Expectations: příklady atd.
    http://jayfields.com/expectations/
  25. Expectations na GitHubu
    https://github.com/jaycfi­elds/expectations
  26. Lein-expectations na GitHubu
    https://github.com/gar3thjon3s/lein-expectations
  27. Testing Clojure With Expectations
    https://semaphoreci.com/blog/2014/09/23/tes­ting-clojure-with-expectations.html
  28. Clojure testing TDD/BDD libraries: clojure.test vs Midje vs Expectations vs Speclj
    https://www.reddit.com/r/Clo­jure/comments/1viilt/cloju­re_testing_tddbdd_librari­es_clojuretest_vs/
  29. Testing: One assertion per test
    http://blog.jayfields.com/2007/06/tes­ting-one-assertion-per-test.html
  30. Rewriting Your Test Suite in Clojure in 24 hours
    http://blog.circleci.com/rewriting-your-test-suite-in-clojure-in-24-hours/
  31. Clojure doc: zipper
    http://clojuredocs.org/clo­jure.zip/zipper
  32. Clojure doc: parse
    http://clojuredocs.org/clo­jure.xml/parse
  33. Clojure doc: xml-zip
    http://clojuredocs.org/clojure.zip/xml-zip
  34. Clojure doc: xml-seq
    http://clojuredocs.org/clo­jure.core/xml-seq
  35. Parsing XML in Clojure
    https://github.com/clojuredocs/guides
  36. Clojure Zipper Over Nested Vector
    https://vitalyper.wordpres­s.com/2010/11/23/clojure-zipper-over-nested-vector/
  37. Understanding Clojure's PersistentVector implementation
    http://blog.higher-order.net/2009/02/01/understanding-clojures-persistentvector-implementation
  38. Understanding Clojure's PersistentHashMap (deftwice…)
    http://blog.higher-order.net/2009/09/08/understanding-clojures-persistenthashmap-deftwice.html
  39. Assoc and Clojure's PersistentHashMap: part ii
    http://blog.higher-order.net/2010/08/16/assoc-and-clojures-persistenthashmap-part-ii.html
  40. Ideal Hashtrees (paper)
    http://lampwww.epfl.ch/pa­pers/idealhashtrees.pdf
  41. Clojure home page
    http://clojure.org/
  42. Clojure (downloads)
    http://clojure.org/downloads
  43. Clojure Sequences
    http://clojure.org/sequences
  44. Clojure Data Structures
    http://clojure.org/data_structures
  45. The Structure and Interpretation of Computer Programs: 2.2.1 Representing Sequences
    http://mitpress.mit.edu/sicp/full-text/book/book-Z-H-15.html#%_sec2.2.1
  46. The Structure and Interpretation of Computer Programs: 3.3.1 Mutable List Structure
    http://mitpress.mit.edu/sicp/full-text/book/book-Z-H-22.html#%_sec3.3.1
  47. Clojure – Functional Programming for the JVM
    http://java.ociweb.com/mar­k/clojure/article.html
  48. Clojure quick reference
    http://faustus.webatu.com/clj-quick-ref.html
  49. 4Clojure
    http://www.4clojure.com/
  50. ClojureDoc (rozcestník s dokumentací jazyka Clojure)
    http://clojuredocs.org/
  51. Clojure (na Wikipedia EN)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Clojure
  52. Clojure (na Wikipedia CS)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Clojure
  53. SICP (The Structure and Interpretation of Computer Programs)
    http://mitpress.mit.edu/sicp/
  54. Pure function
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Pure_function
  55. Funkcionální programování
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Funkcionální_programová­ní
  56. Čistě funkcionální (datové struktury, jazyky, programování)
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Čistě_funkcionální
  57. Clojure Macro Tutorial (Part I, Getting the Compiler to Write Your Code For You)
    http://www.learningclojure­.com/2010/09/clojure-macro-tutorial-part-i-getting.html
  58. Clojure Macro Tutorial (Part II: The Compiler Strikes Back)
    http://www.learningclojure­.com/2010/09/clojure-macro-tutorial-part-ii-compiler.html
  59. Clojure Macro Tutorial (Part III: Syntax Quote)
    http://www.learningclojure­.com/2010/09/clojure-macro-tutorial-part-ii-syntax.html
  60. Tech behind Tech: Clojure Macros Simplified
    http://techbehindtech.com/2010/09/28/clo­jure-macros-simplified/
  61. Fatvat – Exploring functional programming: Clojure Macros
    http://www.fatvat.co.uk/2009/02/clo­jure-macros.html
  62. Eulerovo číslo
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Eulerovo_číslo
  63. List comprehension
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/List_comprehension
  64. List Comprehensions in Clojure
    http://asymmetrical-view.com/2008/11/18/list-comprehensions-in-clojure.html
  65. Clojure Programming Concepts: List Comprehension
    http://en.wikibooks.org/wi­ki/Clojure_Programming/Con­cepts#List_Comprehension
  66. Clojure core API: for macro
    http://clojure.github.com/clo­jure/clojure.core-api.html#clojure.core/for
  67. cirrus machina – The Clojure for macro
    http://www.cirrusmachina.com/blog/com­ment/the-clojure-for-macro/
  68. Riastradh's Lisp Style Rules
    http://mumble.net/~campbe­ll/scheme/style.txt
  69. Dynamic Languages Strike Back
    http://steve-yegge.blogspot.cz/2008/05/dynamic-languages-strike-back.html
  70. Scripting: Higher Level Programming for the 21st Century
    http://www.tcl.tk/doc/scripting.html
  71. Java Virtual Machine Support for Non-Java Languages
    http://docs.oracle.com/ja­vase/7/docs/technotes/gui­des/vm/multiple-language-support.html
  72. Třída java.lang.String
    http://docs.oracle.com/ja­vase/7/docs/api/java/lang/Strin­g.html
  73. Třída java.lang.StringBuffer
    http://docs.oracle.com/ja­vase/7/docs/api/java/lang/Strin­gBuffer.html
  74. Třída java.lang.StringBuilder
    http://docs.oracle.com/ja­vase/7/docs/api/java/lang/Strin­gBuilder.html
  75. StringBuffer versus String
    http://www.javaworld.com/ar­ticle/2076072/build-ci-sdlc/stringbuffer-versus-string.html
  76. Threading macro (dokumentace k jazyku Clojure)
    https://clojure.github.io/clo­jure/clojure.core-api.html#clojure.core/->
  77. Understanding the Clojure → macro
    http://blog.fogus.me/2009/09/04/un­derstanding-the-clojure-macro/
  78. clojure.inspector
    http://clojure.github.io/clo­jure/clojure.inspector-api.html
  79. The Clojure Toolbox
    http://www.clojure-toolbox.com/
  80. Unit Testing in Clojure
    http://nakkaya.com/2009/11/18/unit-testing-in-clojure/
  81. Testing in Clojure (Part-1: Unit testing)
    http://blog.knoldus.com/2014/03/22/tes­ting-in-clojure-part-1-unit-testing/
  82. API for clojure.test – Clojure v1.6 (stable)
    https://clojure.github.io/clo­jure/clojure.test-api.html
  83. Leiningen: úvodní stránka
    http://leiningen.org/
  84. Leiningen: Git repository
    https://github.com/techno­mancy/leiningen
  85. leiningen-win-installer
    http://leiningen-win-installer.djpowell.net/
  86. Clojure.org: Vars and the Global Environment
    http://clojure.org/Vars
  87. Clojure.org: Refs and Transactions
    http://clojure.org/Refs
  88. Clojure.org: Atoms
    http://clojure.org/Atoms
  89. Clojure.org: Agents as Asynchronous Actions
    http://clojure.org/agents
  90. Transient Data Structureshttp://clojure.or­g/transients

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.