FooBillard je skvělým dílkem německého autora Floriana Bergera (odtud také jeho logo s písmeny F.B., podle kterého pak vymyslel název FooBillard). Pokud se vám zdá, že je slovo billard nějak divné a že vy znáte tak akorát nějaký billiard, máte pravdu. Billard je prý totiž správný německý výraz pro tuto klasickou hru, který přišel z francouzštiny a měl by se vyslovovat jako bíár (takže název hry je fůbíár). Tolik říkají informace z autorovy stránky, za které ovšem neručím (sám umím z němčiny akorát větu z filmu Slunce, seno, erotika: „Aber, das ist wenig, ale to je málo!“ :-) ). Ale zpátky ke hře.
Už jsme si řekli, že se tedy jedná o simulátor billiardu. Proto, abyste si mohli zahrát, vám stačí stáhnout jeden soubor dle vlastního uvážení. Na stránkách jsou ke stažení jak binární RPM balíčky (pro knihovnu GLUT nebo SDL), tak i zdrojový balíček. Velmi dobrá zpráva pro modemisty: Všechny balíčky mají 1.1 megabajtu! Já jsem si pochopitelně stáhnul zdrojový tarball. Jeho překlad byl otázkou chvíle a proběhl absolutně hladce. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv postup, po jeho dokončení stačí v Xkách napsat do terminálu
foobillard
a hra se rozjede. Upozorňuji (jako ostatně skoro pořád) na to, že je potřeba mít rozběhanou podporu OpenGL, jinak se hra povleče přibližně jedním snímkem za sekundu a stane se zcela nehratelnou.
Na začátku se před vámi objeví malé menu, kde lze nastavovat parametry zobrazení (rozlišení, fullscreen, detaily) a samozřejmě parametry hry samotné. Na výber máte ze čtyř her, jsou jimi carambol, snooker a klasický 8ball a 9ball. Lze také v několika krocích měnit velikost stolu. Lze si zahrát jednu hru, případně se pustit do turnaje, který se odehrává systémem „pavouka“ (vítěz postupuje do dalšího kola). Hra po síti je samozřejmě také možná a stačí k ní jednoduše na jednom počítači zvolit, že bude zastávat roli serveru, a druhému říct, kam se má připojit. Až se rozhodnete, co a jak, stačí pojmenovat oba hráče, zvolit, jestli roli některého z nich nepřevezme počítač (případně určit, jak dobře to má umět), a hurá do hry.
Ovládání je poměrně prosté a nápovědu k němu si můžete kdykoliv vyvolat pomocí obvyklé klávesy F1. Mnohem pohodlnější je ovládat celou hru pomocí myši, přestože můžete použít i klávesnici.
Levým tlačítkem spojeným s pohybem myši měníme úlel postavení vůči bílé kouli, pravým zase měníme vzdálenost pohledu. Kolečkem nastavujeme sílu šťouchu, pomocí mezerníku můžeme odpálit. Další důležitou klávesou je shift, jehož podržením spojeným s držením pravého myšítka můžete (pokud je to v danou chvíli možné) pohybovat koulí, případně měnit místo, kam do koule šťouchnete tágem.
Pro začátečníky je určen tréninkový režim hry, kdy si můžete jen tak šťouchat a zkoušet, co to bude dělat. V nastavení grafiky je možné si zapnout zobrazování drah koulí, které pak za sebou nechávají barevné čáry. Je tak krásně vidět, kam se která odráží.
Samotné zpracování hry je na velmi vysoké úrovni a pohyb koulí je velmi realistický. Graficky je hra přímo špičková, na koulích jsou vidět různé odlesky, odrazy, stůl se leskne (líbí se mi, jak se na jeho „nalakovaném“ okraji a zlacených částech odráží světlo). Lze také jednoduše měnit barevná schémata hry (například povrch stolu).
Velmi zajímavou a netradiční fičurinkou je možnost přepnout hru do zobrazení red/green, kdy se na monitoru objeví dva obrazy, vzájemně posunuté (jakoby snímané ze dvou kamer), z nichž jeden je zelený a druhý červený. Při použití barevných brýlí (takové ty, co se rozdávají v kině) by se měl obraz jevit více prostorový. Bohužel jsem žádné doma nenašel, a tak jsem tuhle pěknou vymoženost nemohl otestovat. Můžete se ale podívat, jak taková hra vypadá:
Hra na kartě Riva TNT2 běží plynule až do rozlišení 800×600 a i ve vyšších je dobře hratelná, ovšem jisté zpomalení je již znát. Všem příznivcům zelených stolů, dřevěných tyčí a slonovinových koulí doporučuji se na hru alespoň podívat.
