Hlavní navigace

Hodnocení roku 2020: na co si dát v příští dekádě pozor?

27. 12. 2020
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

Arogance společnosti Nvidia, Microsoft leze do linuxového světa, Glimpse a Blizzard a politická korektnost ad absurdum, Brave New CentOS World, pomalu mizející MLC SSD.

V dnešní části shrnutí bych se rád pozastavil u několika témat, která letos vyvstala a na která nedokáži vynést jednoznačný závěr. Nejsou ani ryze pozitivní, ani ryze negativní, svůj závěr si musí udělat každý sám za sebe.

Arogance společnosti Nvidia

Než se pustíte do čtení této pasáže článku, vezměte prosím na vědomí toto: text reflektuje nedávné události, které jsou typickým obrazem toho, jak společnost Nvidia – dle mého názoru a mé letité zkušenosti na pozici testera grafických karet a šéfredaktora známého českého IT webu – jedná se svými partnery a zejména pak s redakcemi, které dostávají (či nedostávají) zápůjčky produktů na testy. Jiní redaktoři jiných webů a z jiných zemí samozřejmě mohou mít jinou zkušenost, toto tedy není univerzální pravda o jedné kalifornské společnosti. V textu se snažím dokreslit můj za léta ukotvený názor na Nvidii jakožto výrobce, který agresivně tlačí na své obchodní partnery a který svým jednáním z pozice síly zasahuje do nezávislosti redakčních procesů testování grafických karet. Takto tedy následující text prosím berte: jako jeden pohled na věc, který podkresluje to, jak Nvidia buduje svoji mediální pozici ve světě internetu a proč tuto mediální pozici brát s velkou rezervou.

Letos se staly kolem Nvidie dvě významné věci. A ne, uvedení GeForce RTX 3090 to není, to je jen další krůček v nekončící řadě inovací produktů. Tou první je to, že Nvidia se sama jednáním s TSMC vyšachovala z přístupu k jejím 7nm linkám. To druhé pak hulvátský nátlak Nvidie na redakce testující grafické karty. Letos to okusili redaktoři z Hardware Unboxed (Twitter YouTube), kteří byli odstřiženi za to, že prý nevyzdvihovali dostatečně důležitost raytracingu v recenzích. Mě to nápadně připomíná dobu, kdy jsem na DIIT testoval GeForce GTX 480 a byl jsem zástupci Nvidie tlačen k provedení některých testů. Jejich účelem nebylo nic jiného, než porovnat novou, čerstvě uvedenou GeForce s již déle prodávaným Radeonem v tesselaci, pročež Nvidia tlačila na provedení testu Stone Giant, což měl být next-gen engine pro hry masivně využívající tesselaci. Byla to samozřejmě hloupost od začátku, ten engine byl zajímavé demo, ale nic víc.

Jenže demo vytvořené tak, aby používalo tesselační faktory, které GeForce ještě výkonově utáhne, ale Radeon už ne (Nvidia měla čas tento aspekt GPU náležitě upravit oproti konkurenci). A tak bude v testech vypadat lépe než konkurenční karta, přestože pro tuto generaci se nedalo s takto výrazným nasazením tesselace ve hrách vůbec počítat. Bohužel už vás nemohu odkázat na článek Mirka Jahody, který se GTX 480 věnoval podrobně na Extrahardware, neboť Mladá fronta je kaput a vzala sebou i kompletní web Cnews, pod který Extrahardware po léta spadal (zde je nefunčkní odkaz).

Já testování GPU opustil před zhruba necelými 5 lety, takže vlastní současnou zkušenost nemám. Ale zdá se, že stejnou taktiku a nátlak na redakce drží Nvidia i nyní, o více než 10 let později. Jen to není tesselace, není to fyzika (a uměle zaříznuté použití PhysX na Radeonech a záměrně neoptimalizovaný CPU kód), není to 3D Vision (zajímavá, ale dávno mrtvá technologie), není to G-Sync (v tomto již Nvidia kapitulovala), je to raytracing.

Jen-Hsun Huang (Nvidia) upekl nové grafické čipy
Autor: Nvidia

Jen-Hsun Huang (Nvidia) upekl nové čipy

Můj osobní názor založený na létech zkušeností s tuto firmou, jejími strategiemi a produkty je ten, že čas od času, když by ji konkurenční Radeony válcovaly, vytáhne z rukávu nějakou obskurní či v podstatě nepoužitelnou technologii a na její bázi vyzdvihne v testech – pomocí nátlaku na redakce – svoje karty oproti konkurenčním. Když přišla GeForce RTX 2080 Ti s raytracingem, tvrdil jsem, že je to s touto generací GPU nepoužitelné a než se to třeba prosadí, budeme tu mít dávno generace jiné. To platí dodnes a opravdu nepovažuji za normální, aby pro plynulé hraní současných her v maximální kvalitě renderingu byla potřeba 400W+ grafická karta s cenou 45 tisíc Kč, což platí pro GeForce RTX 3090 v rychlejších nereferenčních provedeních – a i u nich je to výkonově jen tak tak. Toto není správné vybalancování výkonu a možností pro hraní her a agresivní nátlak z pozice moci na redaktory, kteří odmítnou jediný správný výklad věcí, na tom nic nezmění.

Stále platí: berte s velkou rezervou všechny testy obecně. A berte s velkou rezervu testy grafik Nvidia, které publikují v momentě konce embarga spřízněné weby. Jiným totiž před vydáním karty Nvidia nijak zvlášť ochotně vzorky neposkytuje (pokud se nic nezměnilo). A berte je o to více s rezervou, čím více se babrají v dílčích drobnostech a jemných nuancích technologií, které na Radeonech nefungují, nebo fungují hůře. O to více tohle platí od uvedení Xboxu One a Playstation 4, protože od té doby nesou všechny herní konzole grafické jádro AMD Radeon, nikoli Nvidia GeForce.

Nic z výše uvedeného neznamená, že Nvidia nedělá špičkové grafické karty. GeForce RTX 3090 je opravdu dělo a jistě každý hráč či Blenderista by ji rád měl ve svém PC. Ale její arogantní komunikace s partnery / redaktory / Linusem a spol. je něco, co nelze považovat za slušné. To píšu jako redaktor, který mezi lety 2002–2005 a posléze 2010–2017 spokojeně provozoval vlastní zakoupené grafiky Nvidia (od onboard Riva TNT2 až po GeForce GTX 750 Ti).

Microsoft leze do linuxového světa

Satya Nadella
Autor: Brian Smale a Microsoft, podle licence: CC BY-SA 4.0

Satya Nadella

Už ani nevím, kolik let tvrdím následující: Microsoft Windows jednoho dne přejdou na Linux kernel a Microsoft bude významným linuxovým přispěvatelem, jakmile to pro něj bude výhodné. Možná 10 let, možná déle, ale to je jedno. Když jsem tohle psával na CDRku před lety, byl jsem za scifistu. Dnes, kdy za sebou máme příchod Satyi Nadelly do čela firmy, jeho lásku k Linuxu, komentáře představitelů firmy, že se s open-source mýlili a také Windows Subsystem for Linux 2 i s DirectX, možná někteří těhdejší kritici už vidí, že jsem se nemýlil. Vždyť už se Microsoft vedle své vlastní linuxové distribuce pro Azure vrtá i ve Waylandu.

Linux už není tak svobodný projekt jako v 90. letech. Respektive je. Je zhruba stejně svobodný a komunitní jako CentOS Stream. Těží z toho ve spoustě oblastí, protože má za sebou obrovsky silné financování z mnoha významných korporací, ale chtě-nechtě se jeho vývoj přirozeně (nikoli nuceně) přiklání tam, kam tyto peníze směřují, tedy z nemalé části na práci vývojářů, kteří tuto práci odvádějí pro svého chlebodárce (třeba Red Hat, nebo Microsoft).

Pokud se vám nelíbí, co dělá Red Hat aktuálně s CentOS nebo dlouhodobě s Linuxovým desktopem (GNOME 3, PulseAudio, systemd, …), pak se začněte bát Microsoftu. To je daleko více pragmatická korporace než Red Hat, který přeci jen má své svobodomyslné kořeny. Nic takového Microsoft nikdy neměl, ani v roce 1975. A nic takového už ani nemůže získat. Svět Linuxu jednoho dne nevratně změní. Nebude to vždy zlým směrem, ale pomalu si zvykejme na to, že Microsoft do Linuxu proniká stále více a tento trend nevymizí, spíše bude akcelerovat. Linusovi je dnes 50 let a je otázkou, jak dlouho bude chtít či bude schopen držet kormidlo projektu (ostatně už jej dle mého nedrží plnohodnotně) a pak vyvstává otázka, kdo přijde po něm. Legrační by bylo, kdyby to byl někdo, jehož emailová adresa v LKML bude končit …@microsoft.com. Není se čeho bát, jen je potřeba počítat s tím, že Linux se bude vlivem Microsoftu měnit.

Glimpse, Blizzard a politická korektnost ad absurdum

Glimpse 0.1.2 v Kubuntu 20.04
Autor: David Ježek

Glimpse 0.1.2 v Kubuntu 20.04

Když se editor Glimpse objevil, trvalo to poměrně krátkou dobu, než se objevily komentáře typu, že sice slovo gimp má nějaký pejorativní význam, ale slovo glimpse také. Svůj pohled na věc jsem částečně objasnil v článku o Glimpse. Na grafickém editoru Glimpse se mi líbí řada věcí, přičemž název GIMP považuji za druhořadý problém, ale pokud to někomu vadí, nechť si projekt klidně přejmenuje. Bohužel však žijeme ve vpravdě orwellovské době, kdy ani Glimpse (bez ohledu na již známý dřívější význam) nemá jistotu, že jednou někoho nebude nějak urážet. Problém spatřuji právě v tom procesu, kdy se do značné míry zveličuje pro drtivou většinu populace (uživatelů, vývojářů, …) aspekt, o němž je nikdy nenapadlo přemýšlet či přímo ani netušili, že existuje a že je problematický.

Dovolte mi vulgární ilustrační příklad: řekněme že se jednoho dne zjistí, že kmen amazonských indiánů používá jako označení nejstaršího náčelníkova syna slovo queer. Představme si, že za nimi vyrazí expedice kalifornské gay organizace a bude s transparenty protestovat proti této dehonestaci homosexuálů. Dává to smysl nám? A dává to smysl těm amazonským indiánům? A dává to dnes stejný smysl, jaký jej to dávalo před lety?

Naproti tomu jako příklad toho, kdy plně chápu ostré protesty proti danému výrazu a zcela se s jnimi ztotožňuji, bylo někdejší označení později pojmenované nemoci AIDS termínem GRID, což byla zkratka pro gay-related immune deficiency. Ano, HIV se primárně v USA rozšířilo od gay komunity kolem jedněch lázní v Kalifornii, nicméně i tak bylo toto označení více stigmatizující než cokoli jiného a jako takové nevhodné.

Politická korektnost do určité základní míry existovat musí, jinak bychom neměli rozumnou společenskou diskusi, jen bychom na sebe pořvávali urážky. Ale zakázat tradiční název počítačového programu čistě proto, že jeho zkratka někomu evokuje jiný význam, je podružný důvod pro forkování tohoto programu. Zvláště pokud pak vaše následná práce beztak z 99,9 % staví na práci těch, kteří s původním názvem nemají problém. Chápu, že tvůrci hledali název začínající na G(NU), nicméně nejspíš nezvolili nejlépe.

Politická korektnost by pak neměla přesahovat meze slušnosti a dosahovat výše pokrytectví, která rozezlí významnou část rozumně či svobodně smýšlející společnosti. Krásným příkladem toho, na co si dávat pro nadcházející léta pozor, je reakce herního studia Blizzard poté, co jeden hráč vystoupil v rámci turnaje s podporou protestujících v Hong-Kongu. Blizzard z něj tehdy nemilosrdně téměř učinil neosobu (viz 1984) a zametl i s moderátory přenosu. Teprve až vlna pobouření přiměla šéfa Blizzardu veřejně vystoupit, což bylo vtipné ve chvíli, kdy si první lidé všimli (ono se to vědělo už dříve), že tepe hráče a moderátory za projevení či toleranci svobodného názoru, zatímco sám tento J. Allen Brack obvykle má na klopě oděvu odznak hlásající do světa podporu LGBT komunity.

Mnozí si to vykládali tak, že vyjádření k porušování práv v Hong-Kongu čínským (spolu)vlastníkům Blizzardu vadí, vyjadřování příslušnosti k LGBT komunitě nevadí. Nebo si dokážete představit například to, že by americký černošský hráč Hearstone dostal BAN za to, že ve svém rozhovoru po turnaji podpořil hnutí Black Lives Matter? Anebo že by čínský hráč Heartstone dostal BAN za to, že kritizuje hong-kongské protestující či odpůrce politiky jedné Číny? Už sama skutečnost, že v souvislosti s počítačovým programem pro úpravu grafiky či počítačovou hrou musíme diskutovat témata jako gender, rasa či politické přesvědčení, jasně ukazují, jak moc za hranu smysluplnosti tento fenomén současné západní společnosti zachází. Ve chvíli jako je tato obvykle doporučuji přečíst si například Všeobecnou deklaraci lidských práv a sám si posoudit, se kterými body nemohu souhlasit a následně se podívat, kdo všechno tuto deklaraci podepsal.

Nejde o to, že by majoritní jedinec nerozuměl, nebo neměl pochopení pro motivy lidí z LGBT sféry, potud je vše v pořádku. Problém lze spatřovat ve chvíli, kdy (jak ukazuje Blizzard), se zkrátka měří dvojím metrem, anebo (Glimpse) se zveličují či hledají problémy tam, kde a priori nejsou (nebo jde o individuální prohřešky konkrétních osob, nikoli systémovou chybu).

J. Allen Brack na Blizzcon 2019
Autor: Wolfshead Online

J. Allen Brack na Blizzcon 2019

Jak jsem psal již v článku o Glimpse, taková je zkrátka tato doba a domnívám se, že si jí prostě musí západní společnost projít – připomínal jsem film Philadelphia, od nějž nás dělí pouhých 27 let. O něco více nás dělí od doby, kdy bylo nejen společensky nebezpečné, ale přímo trestné býti ne-heterosexuální osobou, jsou tytam (a je to jedině dobře). Na druhou stranu nyní probíhá v západním světě společenský vývoj, kdy se zjevně nesmí kritizovat Čínská lidová republika (zatímco Čínská republika se kritizovat smí), nesmí se ani neverbálně vyjadřovat k LGBT (pokud nejste LGBT-positive jako J. Allen Brack) a naopak se musí zbytek společnosti přizpůsobit. Třeba tím, že odstraní slova master/slave, blacklist/whitelist. Možná použijme spíše nikoli označení přizpůsobit, ale změnit. Na řadu těchto současných záležitostí totiž běžná společnost nahlíží svým viděním světa, kde několik zavražděných v západním světě má mediální váhu asi tolikrát větší, kolikrát menší je počet těchto obětí ve srovnání s počtem obětí Bhópálské katastrofy.

Pokud zůstane pouze u toho a společnost se jednoho dne sjednotí na rozumném řešení, pak jde společnost po dobré cestě. Pokud se budou dál odstraňovat slova a veřejně pranýřovat všechny ty J.K.Rowlingové, přetáčet filmy se všemi těmi Keviny Spacey či odstraňovat všichni ti Johnny Deppové, pak možná znovu zakážou i román Goerge Orwella 1984. Ten, o kterém se traduje, že v SSSR bylo pouze 5 kopií této knihy: jedna Stalinova, druhá Berijova a zbylé tři v politbyru. A možná jednoho dne vyjde nový slovník angličtiny, který už ta slova nebude obsahovat vůbec, aby náhodou běžný smrtelník nemohl ten thoughtcrime vůbec spáchat.

Přesto ale s odstupem doby souhlasím se změnou termínu master/slave a blacklist/whitelist za jiné, u Glimpse považuji změnu názvu za nedůležitou. A hlavně buďme ostražití před politickou korektností příliš fanatickou.

Brave New CentOS World

Než se pustíme do tématu CentOS, dovolte mi připomenout, že vedle samotné zprávy o jeho konci v podobně, jakou jsme dosud znali, jsme na Rootu vydali také obsáhlý vysvětlující článek napsaný Jiřím Eischmannem z Red Hatu. Na něj já se nyní pokusím navázat (a budu moc rád, pokud si toto přečte a případě mi moje hodnocení omlátí v diskusi o hlavu). Osobně pak na úvod musím doplnit, že nejsem uživatelem CentOS, protože i když jsem jej několikrát v minulosti zkoušel, prostě jsem mu nepřišel nikdy na chuť. Jiný důvod nemám.

Můj předpoklad, než jsem si Jirkův článek přečetl, byl následující: CentOS používají často lidé, kteří si pro svůj projekt nemohou dovolit platit plný RHEL. Ale oceňují, že někdo sestavuje téměř shodnou verzi, založenou na stejných zdrojácích, na kterou lze aplikovat postupy a návody pro RHEL. Tedy vlastně takový „RHEL bez podpory“. To byl dle mého původní důvod vzniku CentOS poté, co se z bezplatného Red Hatu stal placený RHEL.

Bral jsem to jako daň Red Hatu za to, že oni sami využívanější bezplatně získanou práci spousty jiných lidí na linuxovém ekosystému jako celku. To se v průběhu let změnilo tím, jak Red Hat nabíral další a další vývojáře a pod svá křídla de facto převzal otěže vývoje řady důležitých projektů jako například GNOME či dnes systemd, PulseAudio, PipeWire apod. Podobně to dělá třeba SUSE či Canonical, nicméně můj dojem je, že Red Hat je v tomto nejdále.

Myslím, že tento typ uživatelů vždy byl smířen s tím, že CentOS má určité zpoždění oproti RHELu. Asi nikdo nenasazuje CentOS na mission-critical systémy a pokud ano, je si vědom rizik a případných důsledků. Možná to podstatné je tedy schované v této části Jirkova článku: Budou uživatelé CentOS Streamu „pokusnými králíky“? Budou asi takovými „pokusnými králíky“, jako jsou nyní zákazníci RHELu pro uživatele CentOSu.

Jirkův text na mě působí dojmem, že se nejen snaží vysvětlit motivy toho, proč toto Red Hat udělal, ale dle mého názoru jde za hranu objektivity a lakuje prostou realitu na růžovější obraz. Prostá realita je přes všechny rozumné důvody v článku popsané taková, že CentOS, jak jsme jej znali, končí a jméno se nově bude používat pro jakéhosi průběžně aktualizovaného předskokana RHELu. Tento vývoj jsem očekával od chvíle, kdy Red Hat koupil CentOS a zaměstnal jeho vývojáře (snad to formuluji správně, je to už nějakých 7 let nazpět).

Jsem toho názoru, že je vždy špatně, když jednoho dne začne někdo používat známé jméno/značku pro něco zcela jiného. Je trapné, když čínský smartphone má na sobě napsáno Leica nebo Zeiss, je trapné, když je značka Zeiss napsána na objektivu Sony, který je jen vyladěným designem pocházejícím ještě od kinofilmové Minolty. Je trapné když se objeví mobilní telefon s názvem Emgeton Flexaret Mini.

A je divné když „komunitní enteprisové distro“ vyvíjí lidé placení komerční společností, které ze dne na den začne toto distro sloužit jako testlab a nedáváná verze má být odstřižena od podpory několik let před očekávaným termínem. Protože pokud CentOS je stále komunitním distribucí od komunity zčásti tvořené lidmi placenými Red Hatem, pak by mě zajímalo, kdo z této komunity rozhodl o změně na Stream a proč (otázku berte jako řečnickou).

Dle mého názoru Red Hat věci kolem CentOS zkomplikoval. Jirkův článek ze třetiny popisuje věci, které by vůbec nebylo potřeba řešit, kdyby se CentOS stále držel své původní koncepce. Na druhou stranu, pokud Red Hat z nemalé části práce či infrastrukturu CentOS platí, pak asi lze chápat jeho vliv na směrování projektu, jakkoli se stále schovává za slovo „komunita“. Nic nebrání „skutečné nekomerční komunitě“ si CentOS stvořit znovu a pokračovat tam, kde CentOS skončil. A říkat tomu třeba Rocky Linux. Vesmír se samozřejmě nezhroutí, podobně jako se nezhroutil, když Debian schválil systemd a vznikl fork zvaný Devuan.

Jaký je váš názor na změny kolem CentOS? Já na to jednoznačnou odpověď nemám.

Mizení MLC SSD

SSD jsou v těchto dnech neskutečně levná. Sice jsou stále násobně dražší než HDD stjených kapacit, ale rozdíl se stále rychle snižuje. 480/512GB TLC SSD vyjde na zhruba 1300Kč a o menších se snad už ani nemá cenu bavit. 1TB TLC lze pořídit kolem 2400Kč, 2TB TLC koupíte pod 5 tisíc Kč, 4TB QLC pod 11 tisíc, 8TB QLC vyjde na 23 tisíc. QLC u nejvyšších verzí je dočasná nutnost, neb takové kapacity čipů zatím v Micronu, Hynixu, Samsungu ani Toshibě neumějí navrstvit v TLC. Ale to jistě přijde.

Co však z trhu pomalu mizí, jsou všeobecně dostupná SSD s MC čipy za rozumné (nikoli nejnižší) ceny. Prakticky všichni výrobci v běžném spotřebitelském segmentu přešli na TLC čipy, a to i u jinak papírově výkonných SSD typu PCIe NVMe. Řeší se to pomocí SLC cache a stále sofistikovanějších algoritmů, faktem ale je, že udávanou rychlost prakticky žádné SSD neudrží delší dobu. A tak podobně jako třeba u 8TB drive-managed SMR HDD, tak i u 8TB QLC SSD je nutné počítat s tím, že nakopírovat na toto úložště data zvící 100 % jeho kapacity, bude velký boj na mnoho hodin, s rychlostmi zápisu padajícími na mizivé zlomky papírově udávané rychlosti zápisu.

Root tip

QLC SSD

QLC SSD

Tak jako jsme letos varovali před pevnými disky se šindelovým zápisem, je důležité vztyčit varovný prst i v případě TLC SSD a QLC SSD. Zejména QLC SSD nelze doporučit jako systémový disk a tam, kde přes SSD bude téci průběžně velké množství dat. Bohužel výběr alternativ s nejhůře MLC čipy, případně 3DXpoint / Optane se letos značně ztenčil a i dříve spolehlivé vyšší řady SSD jako Samsung Pro už nesou TLC čipy.

Bylo by toho ještě více, o čem lze za letošek vést diskusi. Ale tato sporná témata pro dnešek ukončeme, pozítří se chci ještě zastavit u toho, co se letos opravdu nepovedlo.

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.