Hlavní navigace

Interview s Cliffem Leongem

Položil jsem autorovi Ripleye (počítač nositelný na těle) elektronickou poštou několik otázek. Můžete si tedy přečíst exkluzivní rozhovor, který poskytl Cliff Leong magazínu ROOT.cz

V textu je použit výraz wíkomp jako náhrada za obtížně přeložitelný wearable computer, pro který, alespoň co já vím, není dosud v češtině adekvátní výraz. Pokud jej budete šířit, možná má šanci na sladkou budoucnost:)

Radoomek: Používáš běžně některého z Ripleyů? Mám na mysli, když vaříš, nakupuješ apod.
Cliff: Ano, když jdu ven z kanceláře nebo z domu, obvykle jednoho nosím s sebou. V laboratoři někdy jednoho nosím, ale ne vždy.

Radoomek: Jak dlouho Ripley vydrží v provozu na jedno nabití baterií?
Cliff: Ripley-3 šlape 5,5 hodiny na jedny baterie. Ripley-1.2 vydrží asi 7 hodin.

Radoomek: Bylo nutné udělat hodně úprav, aby Linux na těchto strojích chodil? Bylo těžké připravit ovladače?
Cliff: Linux může být na tato zařízení nainstalován a nakonfigurován velmi snadno. Je nutné se postarat o ovladače pro video chipset, zvukový systém a ethernetový chipset. Ovladače pro USB už začínají být rozumně dostupné a jsou velkým darem pro wíkomputing (wearable computing) budoucnosti.

Radoomek: Co si myslíš o budoucnosti projektu Ripley? Co plánuješ v nejbližší budoucnosti a co ve vzdálenější?
Cliff: V zaměření projektu Ripley dojde ke změně, směrem k vývoji software spíše než k dalšímu vývoji hardwaru. Mým úmyslem bylo vytvořit a zanechat to jako „open source“ hardware.

Radoomek: Máš spojení na nějaké další skupiny nebo firmy oddané tomuto druhu přenosných počítačů?
Cliff: Je tu jen velmi malá komunita wíkompových enthusiastů. Konference Wear-Hard na adrese http://www.ey­etap.org/weara­bles/, je navštěvovaná především hackery. Lidé okolo Media Lab na MIT (Massachusets Technical Institute) a na Georgia Tech také dělají spoustu výzkumů. Potom ISWC (International Symposium on wearable Computing) je skvělá konference věnovaná technologii wíkompů.

Radoomek: Když bych chtěl mít jednoho z Ripleyů, je možné ho u tebe zakoupit? Myslím, že není snadné zakoupit díly na vlastní, postavený na bázi PC/104 technologie, i když tvé stránky jsou skvělý nástroj.
Cliff: Ripley nebyl zamýšlený ani navržený na prodej zákazníkům, ale to se může změnit. Všichni existující Ripleyové jsou prototypy a nejsou připravené pro prodej (v krásných retailových barevných krabicích:)

Radoomek: Jaký software běží na tvém wíkompu?
Cliff: linux 2.2.18, linux 2.4.1, pine, fetchmail, java 1.3.0, svgatextmode, lynx, links, ssh, sftp, mpg123, cmp3, viavoice, emacs and python

Radoomek: Plánuješ vytvořit výrobní plány, vyvinout výrobní proces a začít prodávat Ripleye ve větším množství?
Cliff: Ripleyové mohou být v budoucnosti prodávány určitému úzkému úseku trhu a zvláštním zákazníkům, ale ne na normálním trhu. Konkurence na spotřebitelském trhu v oblasti počítačů začíná být velmi tvrdá.

Radoomek: Proč sis pro Ripleye vybral Linux a free software?
Cliff: GNU/Linux je snadno k mání, snadno upravitelný, vývojové náklady jsou nižší, nejsou zde žádné licenční poplatky pro GPL- kové vývojové nástroje a Linux je prostě ideální pro hackování wíkompů.

Radoomek: Mohl bys nám o sobě říci něco bližšího?
Cliff: S počítači jsem začínal v roce 1975, když mi na místní střední škole ukázali fotbalovou simulační hru. Byl jsem tou dobou v sedmé třídě. Pozice hráčů byla tištěna na tiskárně a nebyl tam žádný monitor. Později na střední jsem se naučil programovat Commodore PET v BASICu. Napsal jsem pár hloupoučkých her a ukládal je na kazety. Na koleji jsem pak pracoval na PDP-11 a pak na VAXu 11/780. Naučil jsem se Assembler, FORTRAN, C, dělal jsem nejaké mikrokódy na jednodeskových počítačích. Školné mi pomáhalo platit programování na Apple II pro jednu architektonickou firmu v New Yorku. Byli zatížení na Apply, takže jsme přes Apple IIe a pak Lisu přešli až k Macintoshům v roce 1984. Pak jsem dostal svůj diplom a pokračoval jsem ve vývoji Macových aplikací pro velké společnosti z Fortune 500 (poz.red: 500 nej společností podle každoročního žebříčku časopisu Fortune) v New Yorku. To mě začalo nudit, a tak jsem začal tvořit komunikační programy a grafická rozhraní pro mainframy a mailové systémy velkých firem. Tohle je to období, kdy většina světa používala DOS a jen lidé s Macy znali grafické prostředí. V roce 1990 jsem přešel na Objektové C na platformě NeXT. V roce 1994 jsem byl najmut jednou firmou tvořící vzdělávací a výchovné hry v New Jersey, abych napsal několik enginů pro multimediální hry. V roce 1999 jsem založil firmu ZeroSpin a začal stavět wíkompy, což činím dodnes.

Radoomek: Kolik wíkompů typu Ripley je nyní na světě? Nebo je jen jeden svého typu a možná další mezi lidmi, kteří si jej mohli postavit díky službám tvých stránek?
Cliff: V současnosti vždy jen jeden exemplář svého druhu.

Radoomek: Je možné se připojit na Ripleyův webserver a získat tam například obrázek sejmutý kamerkou na zobrazovači?
Cliff: Když je Ripleyův bezdrátový modem zapnutý, můžeš se připojit na jeho webserver. A to obvykle je, když jej nosím. Videokameru jsem ale zatím vypojil z provozu, protože jsme se rozhodli dál nepoužívat Winnov Videum frame grabber, dokud se neobjeví lepší řešení.

Radoomek: Přál by sis něco vzkázat čtenářům roota?
Cliff: Jistě, ať se httpnou na Ripleyho, i když zde zatím toho není zrovna mnoho k vidění. Pokouším se omezit bezdrátový provoz, protože mě to zpomaluje.

Jak vidno, Cliff je pravý vědec a sladkými řečmi neplýtvá. O to zajímavější jsou výsledky jeho práce. Přiznejte sami, jestli byste například budoucího Ripleye číslo 5 nechtěli mít. Pokud budete mít zájem a v této oblasti se objeví něco nového, budu vás o tom informovat.

Našli jste v článku chybu?