Vylepšení podpory pro hybridní CPU Intel Alder Lake
Ricardo Neri z Intelu připravil sadu patchů, které dále ladí kernelový scheduler pro efektivnější využívání hybridních CPU architektur, což v současnosti znamená 12. generaci Intel Core, tedy Alder Lake (např. Core i9–12900 s 8 velkými jádry / 16×HT a 8 malými jádry, efektivně celkem 24 CPU vlákny). Nový kód se primárně zaměřuje na to, aby nedocházelo zbytečně často k migraci v rámci SMT domén.
Dodává k tomu, že u současných procesorů Intel s podporou Turbo Boost Max 3.0 se používá asym_packing pro přidělování vyšších priorit jádrům s vyšší maximální frekvencí, přičemž se uměle nastavuje nižší priorita číselně vyšším SMR sourozencům, aby se zajistilo, že budou použity poslední.To pak často vede ke zbytečné migraci úloh v rámci daných SMT domén.
No a jakmile máte CPU, které obsahuje mix SMT jader na vyšších maximálních frekvencích a ne-SMT jader na nižších maximálních frekvencích, máte problém. To je typické třeba pro současnou vlajkovou loď Intelu, tedy model Core i9–12900KS, který má celkem 16 CPU jader, z toho 8 ne-SMT jader zaměřených na efektivitu (obvykle jsou považována za „Atomová“) a 8 SMT jader (tedy 16×HT) zaměřených na co nejvyšší výkon. Nižší E-jádra mají základní takt 2,5 GHz a maximální Turbo 4,0 GHz, vyšší P-jádra mají základní takt 3,4 GHz a v rámci různých Turbo režimů mohou jádra běžet až na 5,3 GHz (s Turbo Boost Max 3.0), resp. vybraná jádra až 5,5 GHz (Thermal Velocity Boost, kdy to už opravdu HODNĚ topí).
Současné nastavení scheduleru v tom dělá chaos tím, že jakmile je u vyšších jader více než jedno SMT vlákno v dané skupině vytížené, má scheduler tendenci přehodit úlohu na nižší typ jádra, což vede k neoptimálnímu výsledku z hlediska využití celého CPU. Ricardo tak připravil patche, které odstraňují ona umělá nastavení priorit, místo toho nechává rozhodování na asym_packing load balanceru, kdy nižší jádra neodbírají úlohy vyšším tam, kde to není nutné či to nemá nejvyšší význam takový přesun úlohy provést. Jestli ale tato změna bude mít pozitivní vliv, případně jak velký, Ricardo v žádném měření neukázal, nicméně právě s ohledem na to, že v současnosti je na procesorech Alder Lake tendence scheduleru přehazovat úlohy z P jader na E jádra příliš často (dokonce po příchodu Alder Lake na trh se objevovaly benchmarky ukazující, že kompletní vypnutí E jader nevede leckdy ke zhoršení celkového výkonu – a to je právě ten vliv dosud neoptimalizovaných schedulerů, ať už jde o Linux či Windows), očekává se, že vliv bude viditelně pozitivní.
Poznámka na závěr: neberme toto jen jako jakousi optimalizaci pro Alder Lake. Blíží se nám na trh nástupnická generace Raptor Lake, kde nejvyšší model (procesory typu Core i9–13900) přejde z konfigurace 8+8(16)=24 vláken na 16+8(16)=32 vláken, tedy „Atomových“ E-jader bude dvakrát tolik a o to stěžejnější je pro Intel potřeba co nejlépe scheduler hrabající se v úlohách na CPU vyladit k dokonalosti.
KDE dostává mapování tlačítek myši
Podpora pro tzv re-binding tlačítek u mnohotlačítkových myší je jednou z novinek KDE za poslední dny. Nově mohou uživatelé jednotlivým tlačítkům mapovat třeba klávesové zkratky. Novinka se objeví ve vydání KDE Plasma 5.26.
Spoustou novinek září správce softwaru Discover, například možnost volit frekvenci notifikací o aktualizacích (notifikace jsou navíc méně otravné, uživatel už po aktualizaci a restartu není hned otravován s dalšími novými aktualizacemi), podobně lze nastavit i tempo automatických aktualizací, pokud je uživatel používá. Umí také animované screenshoty a v aktualizačním okně se nyní korektně zobrazují verze instalovaných firmwarů (matoucí současné zobrazení názvů větví Flatpak aplikací je pryč).
Hudební přehrávač Elisa nově ukládá playlisty s relativní cestou, pokud hudba v nich se nachází někde v hlubinách stejného adresáře – toto chování lze přepnout zpět na absolutní cesty. Textový editor Kate dostal podporu klávesových maker (objeví se též v rámci Plasmy 5.26).
Dolphin už uživatele neobtěžuje hláškou, že „uživatel přerušil akci“, pokud uživatel právě přerušil akci před jejím dokončením. Další různá vylepšení se týkají některých prvků UI (nastavení zvuku, dialog výběru aplikace pro sandboxové atd). V neposlední řadě pak Kate a další na KTextEditor založené aplikace dostaly podporu vícenásobného výběru a editace. Opraveno je také několik chyb, kompletní přehled všech novinek za poslední dny jako obvykle shrnuje Nate Graham na svém blogu.
Intel pracuje na podpoře Smooth Sync
Smooth Sync, neboli Intelova variace na FreeSync / Adaptive Sync tam, kde FreeSync buď neumí monitor či není zapnut prostý V-sync, je jednou z věcí, které Intel pro svá (velká / současná) GPU slibuje už delší dobu.Nyní to konečně vypadá, že Smooth Sync si nachází cestu i do linuxového ovladače. Smooth Sync používající metody ditheringu pro zastření horizontálních linií v jinak nesynchronizovaném zobrazení jsou sice kompromisní metodou, hráči ji však mohou ocenit.
S ohledem na jednoduchou povahu, kdy ovladač jen „zastírá“ přechod mezi dvěma snímky z framebufferu GPU uprostřed zobrazení jednoho snímku na monitoru pomocí blendingu a ditheringu, je patch poměrně malý, pouhých méně než 100 řádků kódu (+97 a –6 řádků, detaily viz patch Nischala Varideho z Intelu). Phoronix komentuje, že s ohledem na načasování lze očekávat, že Smooth Sync se dostane do jádra Linux 6.1, kde ostatně doprovodí i další novinky pro generaci karet Intel Arc DG2 / Alchemist.
LibreOffice pracuje na podpoře nových gest
Různá základní dotyková gesta pro ovládání aplikací kancelářského balíku LibreOffice už lze používat, obyčejné „švenknutí“ prstem či dlouhé podržení, a to jak na GTK frontendu, tak na Androidu a iOS. Tvůrci LibreOffice hlásí, že dotykové ovládání dozná dalšího rozšíření. Do Gitu projektu do jeho LibreOffice Visual Class Library (VCL) přibyla podpora gest pro rotace a zoom. Vše by mělo pro daná gesta fungovat jak na dotykových obrazovkách, tak klasických touchpadech notebooků, záleží ale na podpoře těchto typů gest v rámci běžícího softwaru a hardwaru.
ČLÁNKY DO MAILU