Hlavní navigace

Nexenta OS aneb Debian GNU/OpenSolaris

Martin Culka

Dnes se podíváme na neoficiální port Debianu na jádro SunOS (jádro Solarisu a OpenSolarisu), které nese název Nexenta OS a jehož aktuální verze je Alpha2.

Cíl projektu

Jak píší autoři, cílem projektu Nexenta OS, chcete-li GNU Solaris, je sloučit nejlepší unixové jádro a nejlepší uživatelské prostředí, což je podle nich jádro OpenSolarisu SunOS a GNU uživatelské prostředí, konkrátně prostředí Debianu. Nejedná se ovšem zatím o oficiální součást projektu Debian (jako Debian GNU/kFreeBSD či Debian GNU/HURD), projekt je vyvíjen pod záštitou Nexenta Systems Inc. jako open source.

Instalujeme

Stáhneme obraz instalačního CD ze stránek projektu (výměnou za registraci, což by si u svobodného projektu mohli autoři odpustit) a podle potřeby vypálíme nebo spouštíme rovnou z iso obrazu v nějakém virtual machine emulátoru. Po nabootování nás uvítá GRUB s bootovací nabídkou. Až na výjimečné případy bychom si měli vystačit s první položkou. Po chvíli bootování nás vítá instalátor, který je zajímavě řešen – klávesami F1-F3 lze totiž kdykoli během instalace přepnout mezi vlastní instalací, příkazovým řádkem a tetrisem pro ukrácení dlouhé chvíle.

Po uvítací obrazovce se vás instalátor tradičně zeptá, kam systém nainstalovat. Máte buď možnost automatického rozdělení disku, což se hodí, pokud hodláte systém nainstalovat na nerozdělený harddisk (většinou asi v emulátoru), nebo můžete zvolit cestu manuálního dělení. Když se rozhodnete dělit manuálně, uvítá vás jakýsi nástroj na práci s diskem, ze kterého ovšem můžete spustit docela použitelný fdisk, v němž můžete manipulovat s oddíly (bohužel pouze primárními). Po ukončení práce s fdiskem napište quit, čímž budete vráceni zpět do instalátoru. Tam se vás systém zeptá, na který oddíl chcete instalovat.

Part select

Měly by vám být nabídnuty pouze oddíly typu Solaris nebo Solaris2 (pozor, typ Solaris má stejný kód jako Linux Swap). Až zvolíte cílové dískové oddíly, začne se instalovat základní systém (resp. nejspíš všechen software, co je na CD, protože na výběr vám nikdo nedává). Nyní je čas na zmíněný tetris.

Po nakopírování dat na disk jste požádáni o nastavení věcí jako jsou hesla, zda preferovat GNOME nebo KDE a kam nainstalovat bootmanager (na to je jako u každého operačního systému třeba dát pozor). Tím je instalace u konce.

Prohlídka systému

Po rebootu vás vítá nový systém s grafickým přihlašováním (gdm) a po něm prostředí, které jste si zvolili (KDE nebo GNOME). Při zkoumání toho, co jste si vlastně nainstalovali, naleznete spoustu zajímavého a použitelného software – internetové prohlížeče, mailové klienty, nástroje pro vývoj, servery, hry, přehrávače zvuku a videa a další dlouhou řadu užitečných programů, které znáte třeba z Linuxu. Snad jen kancelářský balík v základní instalaci chybí.

Desktop

A kde je ten Debian? Stačí spustit terminál a v něm staré známé nástroje jako jsou apt, dpkg nebo dselect. Pokud stáhnete seznam balíčků z přednastavených serverů, máte možnost si v dselectu prohlédnout kompletní seznam software, který distribuce Nexenta OS nabízí a případně doinstalovat, co vám schází. Bez nejmenších problému jsem doinstaloval třeba OpenOffice.org.

OOo

Závěr

Systém je zaměřen spíše na desktopové uživatele. Co se týče software v základní instalaci a v distribuci, mám za to, že plně vyhovuje potřebám běžného uživatele a je schopen se vyrovnat linuxovým distribucím jako je Fedora nebo Mandriva. Snad jen s instalátorem by mohly být trochu potíže, zvláště pak při rozdělování disku, které je podle mě špatně řešeno. Uvítal bych přátelštější způsob manuálního dělení disku, jaký mají třeba výše zminované linuxové distribuce.

Co se týče pokročilejších uživatelů, postrádám v instalátoru možnost výběru jednotlivých částí distribuce. Já například netoužím ani po KDE, ani po GNOME, ale nemám možnost se těchto obřích prostředí při instalaci jakkoli zbavit. Dále bych uvítal volbu konfigurace hardwaru již během instalace. Také by se hodil dialog pro konfiguraci xserver. Instalaci jednoduše chybí mód pro pokročilé uživatele, který by tato nastavení umožnil.

Na systému je ještě potřeba odvést kus práce, ale jistě má naději stát se použitelným systémem pro široké spektrum uživatelů, kteří mají zájem používat jádro SunOS a přitom nechtějí instalovat OpenSolaris. Vypadá to, že se rodí konkurent řady Linuxových distribucí. Uvidíme, co přinese čas.

Našli jste v článku chybu?