Hlavní navigace

Possible Worlds

Petr Krčmář

V dnešním dílu linuxových her si představíme hru plnou slané vody, torpéd a miniponorek. Na scénu přicházejí Possible Worlds.

Tuhle hru jsem objevil skoro náhodou, když jsem si vzpoměl na klasickou hru ještě z dob DOSu, která se jmenovala SUBWAR 2050. Zkusil jsem na freshmeat.net zadat „subwar“ a vyskočila na mě tahle opravdu zajímavá hra.


Pro instalaci potřebujete stáhnout dva soubory (celkem asi 15 MB) ze stránek projektu. Jmenovitě jsou to soubory source a game media. Pokud se vám nechce hru překládat, potřebujete ještě soubor binary (pro Linux nebo MS Windows). Všechny tři rozbalte v jednom adresáři ve svém homu. Pokud jste rozbalili i binárku, stačí hru spustit pomocí právě oné binárky, která se jmenuje psworlds-linux. Možná vám hra zařve, že nemáte knihovnu libfmod-3.33.so. Pokud se tak stane, stačí ji najít v adresáři s hrou v podadresáři fmod a zkopírovat do /usr/lib. Pak už všechno hezky běží.

Co se týče nastavení, hra toho nastavit moc nedovoluje. Jenom rozlišení, barvy, a jestli chcete, fullscreen (nastavuje se v souboru possible_config.txt a defaultně je nastaveno 800×600 v truecolor a fullscreen je zapnutý).

Hra vás po spuštění přivítá zajímavým intrem, které doporučuji ke shlédnutí. No, alespoň jednou se podívejte, stojí to za to. Ne, že by bylo graficky nějak úchvatné nebo jinak neuvěřitelné, spíš se při jeho tvorbě autoři dobře bavili.

Pak už vás čeká herní menu, kde není moc na co koukat a stačí odklepnout první misi. Chvilka ládování a uvidíte popis první mise, kde se dozvíte nějaké to uvítání, a co a jak se teď bude dít. Po stisku enteru začínáte.


A co že to vlastně je? No, Possible Worlds je simulátor futuristické bojové miniponorky. Vaším úkolem je pod mořskou hladinou plnit nejrůznější úkoly. Budete bojovat, provádět průzkum, ničit podmořské základny, doprovázet mateřskou loď, zkrátka mise jsou rozmanité. K dispozici máte tři zbraně: nejmenší střely, kterých máte neomezený počet, torpéda a řízené střely. Torpéd a střel už máte velmi omezené množství a je dobné s nimi šetřit.

Ovládání hry je na první pohled jednoduché, ale bude vám chvíli trvat, než se naučíte, hlavně během boje, pořádně manévrovat tak, abyste vůbec věděli, kam plujete. Základ jsou kurzory, kterými ovládáte směr pohybu, pak pomocí kláves a, z ovládáte rychlost (i dozadu), pomocí s, d měníte náklon, tabulátorem měníte zbraně a mezerníkem pálíte. Backspacem pak přepínáte mezi waypointy (body na mapě, přes které musíte proletět) a čísly měníte pohledy. Velmi důležité jsou tři monitory před vámi, jejichž funkci měníte klávesami q, w, e.


Monitory ukazují informace o vaší poloze, poloze zvoleného waypointu vzhledem k vám, informace o poškození a zbraních, informace o nepříteli a ještě spoustu dalších. Je dobré je sledovat, protože bez nich to vlastně ani nejde.

Proti vám budou ve hře stát různí protivníci v podobných plavidlech, jako je to vaše, případně automatické palebné věže. Počítačem řízení piloti mají poměrně dobrou inteligenci, umí útočit ve formacích a provádět různé nálety. Zajímavé je i to, že pokud některou loď pronásledujete dostatečně dlouho a intenzivně, uvidíte, že i její pilot dělá chyby. Například někdy při prudším manévru nezvládne obrat a narazí do dna. To samo o sobě vypovídá o tom, že protivníci nejsou jen hloupé bedny, ale autoři jim dali nějaký ten kousek inteligence.


Podmořský svět je velmi zajímavé a netradiční prostředí, často se vám stane, že nebudete vědět, kde je nahoře a kde dole. Dokonce jsem párkrát plul, pode mnou dno a po chvíli mě napadlo, že je už nějak dlouho rovné. Až jsem si všimnul ukazatele hloubky a došlo mi, že jsem vzhůru nohama a to, o čem jsem si myslel, že je dno, byla hladina.

Grafické zpracování hry je poměrně jednoduché a strohé. Hra ale na druhou stranu běží velmi svižně. Pod vodou je vidět krom plavidel vlastně jen členitý terén dna, ale nějak extrémně to nevadí. Zajímavé je pozorovat, jak hory, když se k nim přiblížíte, postupně vystoupí ze tmy. Můžete si taky rozsvítit přední reflektor a osvětlovat si okolí. Modely lodí a jiných umělých objektů jsou pěkné a působí přirozeným dojmem.


Zvuky jsou slušné, občas je slyšet zpěv velryb, který je někdy až děsivý. Jinak posloucháte jenom zvuk motoru a bublání vody.

Hra Possible Wordls mě chytla napoprvé a myslím si, že stojí za to si ji alespoň vyzkoušet. Ale neutopte se!

Našli jste v článku chybu?