Hlavní navigace

SliTaz: mikro distribuce je menší než mini

15. 4. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

O malých live kapesních distribucích jsme na Rootu už psali mnohokrát. Ačkoliv by se jednomu mohlo zdát, že už snad všechny možné i nemožné distribuce existují, stále vznikají nové a zajímavé novinky. Dnes se podíváme na jednu live distribuci, která nabízí desktopové prostředí a přitom nemá ani 25 MB.

SliTaz je komunitní softwarový projekt, který zahájil Christophe Lincoln někdy během roku 2006. Jeho cílem bylo od začátku vytvoření linuxové live distribuce, jejíž ISO obraz nebude zabírat více než 25 MB. Svým zaměřením se tak SliTaz snaží konkurovat známému Damn Small Linuxu, který má jako horní hranici stanoveno 50 MB.

Projektu se docela daří a je velmi živý. Na konci března 2008 se podařilo vydat první ostrou verzi distribuce SliTaz s označením 1.0. Pokud tedy potřebujete hotovou kapesní distribuci, která nezabere víc než 25 MB, rozhodně stojí za to se touto variantou zabývat.

Jak velká by měla být ideální live distribuce?

Co tedy přesně SliTaz je?

SliTaz je „mikro linuxová distribuce“ používající BusyBox, linuxové jádro a balík utilit GNU. Celý systém je schopen běžet v paměti RAM a je velmi nenáročný na zdroje. Provozovat jej tedy můžete i na starším počítači. Kromě live CD jej můžete také nainstalovat na disk a provozovat jako běžný desktopový operační systém.

Ačkoliv má celý obraz jen 25 MB, podařilo se do něj vtěsnat poměrně širokou paletu různých aplikací. Jen namátkou jsou to (ve verzi 1.0): Firefox 2.0.0.12, správce souborů Emelfm2, LightTPD web server, SQLite databáze, IRC klient, SSH klient i server, FTP klient gFTP, Geany IDE, Alsaplayer, Gparted a další aplikace. Celý souborový systém má asi 80 MB a je komprimovaný.

SliTaz samozřejmě používá X Window systém a o okna se stará správce JWM (Joe's Window Manager). Ten je velmi nenáročný na místo na disku i na systémové prostředky. Přesto nabízí vše potřebné a používá jej i už zmíněný Damn Small Linux.

Pokud vás zajímá původ jména tohoto operačního systému, pak vězte, že podle startovací obrazovky se jedná o zkratku tvořenou ze slov „Simple Light Incredible Temporary Autonomous Zone“.

Získání a start

Pokud chcete SliTaz vyzkoušet, navštivte jeho domovskou stránku a především stahovací stránku, na které naleznete jak stabilní, tak i vývojovou verzi systému.

Na jednom ze zrcadel pak stáhněte ISO obraz, který má aktuálně 24,8 MB. Ten stačí vypálit na CD (stačí malé 8 cm) a nastartovat z něj počítač. Já jsem SliTaz vyzkoušel také ve virtualizačním programu VirtualBox a vše běželo dle očekávání.

SliTaz 1

Po načtení bootloaderu můžete zadat nějaké ty parametry, doporučuji minimálně použít

slitaz lang=en kmap=en

SliTaz je totiž standardně ve francouzštině, i když ani to obvykle nevadí a dokážete se velmi rychle zorientovat. Jen rozdílná klávesová mapa by mohla Středoevropanovi činit nemilé potíže. Pokud používáte notebook, doporučuji ještě přidat volbu laptop, která způsobí načtení příslušných modulů, především těch, které se týkají baterií.

SliTaz 2

Start systému je pak už velmi rychlý, všechny soubory se při něm načtou do operační paměti, běh je pak tedy velmi plynulý a start většiny aplikací téměř okamžitý. Na dnešních strojích SliTaz startuje mezi dvaceti a třiceti sekundami. Na starším si pak prý můžete počkat až minutu, což ale není nijak zásadní čas.

SliTaz 3

Během startu se systém interaktivně zeptá na několik informací. Mě konkrétně se dotazoval na zvukovou kartu a na rozlišení, které má použít. Stačí vybrat pomocí šipek a stisknout jednoduše enter.

Po startu vás už přivítá přihlašovací obrazovka. Na té je předvyplněno uživatelské jméno a heslo je prázdné. Stačí tedy dvakrát stisknout enter a octnete se v sympatickém grafickém prostředí.

SliTaz 4

Běžíme

Téma grafického prostředí je vyvedeno v červeno-oranžových barvách a působí poměrně příjemně. K dispozici jsou dva panely, jeden obsahuje nejpoužívanější programy a ve druhém naleznete kromě spuštěných aplikací také přepínač virtuálních ploch.

SliTaz 5

Jelikož je již celý systém natažen v paměti, je práce s ním velmi rychlá a odezva je v podstatě okamžitá. V systému jsou již nainstalovány výše zmíněné aplikace a vše funguje dle očekávání. Pokud chcete nainstalovat nové balíčky, můžete si vybrat v poměrně rozsáhlém repositáři. Instalace se pak provádí příkazem

$ tazpkg get-install pkgname

Dříve se ale budete pomocí su muset přepnout na uživatele root, který má standardně nastavené heslo root. Pak nechejte systém stáhnout seznamy balíčku:

tazpkg recharge

a můžete vesele instalovat. Program sám stáhne potřebné balíky a přidá je do systému. Pokud je třeba doinstalovat nějaké závislosti, automaticky na ně budete dotázáni. Nainstaloval jsem si několik balíčků včetně přehrávače Xine, který fungoval na jedničku.

SliTaz 6

Pokud chcete, můžete si vytvořit vlastní live CD, které bude obsahovat všechny balíčky, které si nainstalujete. K přípravě obrazu slouží příkaz tazlito a postupovat můžete podle příjemné dokumentace.

root_podpora

Malá a milá

Distribuce SliTaz mě překvapila výběrem software a použitelností i při velmi malém prostoru, který potřebuje ke svému uložení. Bohužel pro našince jí chybí česká klávesová mapa, takže použití distribuce je pro nás částečně omezené.

Na druhou stranu pokud hledáte například základ pro tvorbu většího systému nebo se nebojíte provést ve SliTaz drobné úpravy a vytvořit si vlastní živou distribuci s přídomkem mikro, určitě SliTaz vyzkoušejte.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.