Ubuntu Touch neuspělo. Kam dál, Canonicale?

Píše se 31. října 2011 a Mark Shuttleworth, zakladatel společnosti Canonical, ohlašuje záměr dostat operační systém Ubuntu na téměř každé chytré zařízení: kromě počítačů i telefony, tablety, televize, palubní počítače automobilů a případně i tzv. wearables. Plán byl takový, aby už Ubuntu 14.04 v jedné variantě dokázalo běžet na všech z nich.

Dnes, téměř čtyři roky poté, se systém podařilo dostat pouze na několik smartphonů druhořadých výrobců. Nepříjemná pravda je taková, že se cíle dosáhnout nepodařilo. A ani to nevypadá, že by se to v blízké budoucnosti mělo změnit. V článku si projdeme možné důvody, proč tomu tak je.

Problém #1: trh je nasycený

Trh nové generace chytrých telefonů byl de facto založen v roce 2007, když Apple představil iPhone. Android začal masivně růst cca v roce 2010. BQ Aquaris E4.5, první telefon s operačním systémem Ubuntu, se do prodeje dostal teprve na začátku letošního roku. Nemusíte být expert, abyste poznali, je to zkrátka a jednoduše pozdě. Trh už si rozdělili Google (cca 80 %) s Applem (cca 15 %). Pořádně prorazit se koneckonců nepodařilo ani Windows Phone, přestože byl uveden už v roce 2010 a stál za ním silný Microsoft.

BQ Aquaris E4.5: první telefon s Ubuntu Touch

Nejde přitom ani tak o samotné tržní podíly operačních systému jako o od nich se odvíjející nabídku aplikací a zájem vývojářů. To už ostatně některé alternativní systémy pochopily a zařadily proto podporu androidích aplikací. Řeč je zejména o Sailfish OS. Ubuntu tak neučinilo a výrazně si zkomplikovalo cestu k úspěchu.

Problém #2: absence skutečných inovací

Šance samozřejmě existuje i tehdy, pokud na trh přijdete pozdě. Musíte to ale něčím vyvážit – obvykle značnou dávkou inovací. Ani to se Ubuntu bohužel nepodařilo, přestože mělo velmi dobře našlápnuto. V roce 2012 web okouzlil koncept telefonu s Androidem, který po připojení k velkému monitoru nastartoval plnohodnotné Ubuntu. Tehdy byl ještě trochu problém s výkonem, ale dnešní chytré telefony by i desktopový systém dokázaly pohodlně utáhnout.

Ubuntu for Android se realizace bohužel nedočkalo

Projekt se ale zasekl na mrtvém bodě a dlouho jsme o něm neslyšeli. A ani telefony s Ubuntu možnost transformace na desktop nenabízejí, přestože by to pravděpodobně bylo ještě snazší než v případě Androidu. Jinak mobilní Ubuntu kromě rozhraní nenabízí nic, co už bychom někde neviděli. S takovou je opravdu těžké přesvědčit výrobce, aby Ubuntu nasadili, když můžou sáhnout po stejně levném a bezrizikovém Androidu.

Problém #3: široká cílová skupina

Dalším problémem Ubuntu Touch jsou jeho možná až moc velké ambice. Canonical z něj chce udělat další Android nebo iOS, zkrátka systém pro všechny. Ale to je vzhledem k již zmíněné nasycenosti trhu velmi tvrdý oříšek. Mezitím se objevilo několik dalších systémů, které sice netrhají rekordy, ale dokázaly si najít vhodné spektrum klientů. Třeba takový Firefox OS. Není to nikterak výjimečný systém, ale je celkem pěkný a běží na hardwaru za pár desítek dolarů. To Ubuntu nedokáže.

Firefox OS: levný a nenáročný

Dál je tu Jolla se systémem Sailfish OS, která duchovně a částečně i personálně navazuje na tradici Nokie. S podporou androidích aplikací. Opět lze zatím těžko hovořit o nějakém úspěchu, ale Jolla aspoň ví, kam míří a má čitelný potenciál. Ubuntu může mít dobré jméno jako distribuce, ale jednoduše to není tak silná značka, aby si kvůli ní statisíce či dokonce milióny lidí běžely koupit telefon. Kvůli přehraným ambicím teď Canonical vlastně neví, jak Ubuntu Touch posunout dál.

Problém #4: vývojové kapacity

Je velmi obtížné odhadnout, kolik že na Ubuntu Touch vlastně pracuje lidí. Zdá se ale, že jich zřejmě není dostatečný počet. Přihlédneme li k faktu, že samotný vývoj základních aplikací se táhl téměř dva roky. Vývoj mobilního Ubuntu přitom zajišťují téměř pouze placení vývojáři Canonicalu, malých nezávislých přispěvatelů je poskrovnu. Vývojáři a designéři navíc předtím pracovali převážně na destkopovém Ubuntu.

Meizu MX4: nejvýkonnější a nejdražší kousek s Ubuntu Touch

To je další rozdíl oproti již zmíněné Jolle. Ta s cca 150 zaměstnanci určitě patří mezi ty menší firmy v mobilním byznysu. Většina z nich však má bohaté zkušenosti z vývoje mobilních zařízení, resp. mobilních operačních systémů a aplikací. Nejsou to desktopoví vývojáři, kteří by si jednoho dne řekli, že udělají něco na mobily. A pokud vedle sebe položíte Ubuntu Touch a Sailfish OS, ty zkušenosti uvidíte na první pohled.

Nezájem výrobců a operátorů

Canonical se s Ubuntu Touch nachází v nezáviděníhodné situaci, která připomíná začarovaný kruh. Jelikož systém nedokázal zaujmout ani uživatele, vývojáře ani firmy, není tu nikdo, kdo by ho dokázal nakopnout a protlačit ke zbylým dvou skupinám. Canonical přitom před dvěma roky zformoval Ubuntu Carrier Advisory Group, ve které se s operátory chtěl radit o možném nasazení telefonů do jejich nabídky. Což o to, zájem projevila řada světových operátorů, ale opět – Ubuntu Touch žádného nakonec nepřesvědčilo natolik, aby zařízení s ním zařadil do své nabídky.

Tito operátoři se zajímali o Ubuntu Touch. U zájmu ale také všichni zůstali

V současnosti je v prodeji trojice zařízení s Ubuntu Touch: Meizu MX4, BQ Aquaris E4.5 a BQ Aquaris 5. Nutno dodat, že ve všech případech šlo pro výrobce jen o jakýsi vedlejšák – primárně se totiž prodávají s Androidem. Už to je poměrně silný signál, že to Canonicalu nevyšlo. Do Ubuntu se neodvážil jít žádný z velkých výrobců a ani méně známí výrobci, kteří odvahu našli, nechtěli moc riskovat a nepřipravili pro Ubuntu Touch exkluzivní zařízení.

Cloud jde Canonicalu lépe

No a kolik že se s Ubuntu Touch prodalo zařízení? Canonical ani výrobci čísla nezveřejňují, ale různých indicií můžeme odhadovat řádově jednotky tisíc, maximálně nízké desítky tisíc kusů. A to je pro rozjetí mobilního (eko)systému velmi málo. Otázkou je, jak na to zareaguje Canonical. Ubuntu Touch totiž dost akcentoval a snažil se kolem něj, resp. ideje konvergence, postavit celou značku Ubuntu.

Ale jak je po půlroce prodejů zřejmé, Ubuntu Touch neuspělo. A bez zásadních změn s největší pravděpodobností ani neuspěje. Důvody jsou zřejmě interního i externího původu. Je na čase zvážit, zda by firma neměla zanechat experimentování s mobily a zaměřit se na to co ji jde nejlépe. Aktuálně jsou to zejména cloudové služby, u kterých je dokonce v černých číslech. No a novinky by jistě uvítali i uživatelé dekstopového Ubuntu, kde bylo několik posledních vydání velmi chudých.