Hlavní navigace

Vlastimil Ott: LinuxEXPRES není mrtvý

Petr Krčmář 20. 5. 2008

Je to tři čtvrtě roku, co jsme zpovídali Vlastu Otta, šéfredaktora tehdy umírajícího českého linuxového časopisu LinuxEXPRES. Ačkoliv byla tehdy situace velmi nahnutá, nakonec časopis neskončil a jeho vydávání pokračuje dál na webu. Jak se mu daří? Jaké jsou plány šéfredaktora do budoucna? Obnoví se papír?

V srpnu loňského roku proběhla českou linuxovou komunitou zpráva o tom, že jediný původní český linuxový časopis LinuxEXPRES končí a další číslo už nevyjde. Tehdy jsme vám přinesli exkluzivní rozhovor se šéfredaktorem Vlastimilem Ottem.

Ten zmínil především důvody ukončení vydávání papírového časopisu a zdůraznil komplikovanost financování podobného projektu a nevyhnutelnost jeho pádu. Přestože vypadala situace beznadějně, časopis nakonec všechny problémy přestál a nyní už několik měsíců pravidelně vychází na webu. Opět jsme tedy měli možnost se Vlasty Otta zeptat na aktuální situaci.

Je to tři čtvrtě roku od posledního rozhovoru, ale ty jsi pořád šéfredaktorem LinuxEXPRESu, je to tak?

Ano, je to tak. Byl jsem jím od roku 2005 a jsem jím nadále. I když papírové vydání už nevychází.

To ne, ale vím, že časopis jako takový neumřel. Jaký je tedy aktuální stav?

V okamžiku, kdy skončilo papírové vydávání, už jsme věděli, že s webem neskončíme a chceme ho i nadále minimálně udržovat a v tom lepším případě nadále rozvíjet. Během toho tři čtvrtě roku se to povedlo, takže z udržovací fáze, která byla velmi krátká a trvala asi tři měsíce, jsme v listopadu přešli do fáze rozvoje. Z hlediska statistik jdou čísla nahoru, máme stále více čtenářů, kteří se k nám vracejí a autoři nás neopustili. Tedy globálně řečeno, samozřejmě někteří odešli, ale zase se objevili jiní s novými tématy, takže autorská základna je stále podobně velká.

Změnili jsme systém redakční práce, ale stále je našim cílem, tak jak jsme to vždy říkali, poskytovat srozumitelné informace nejen začínajícím, ale všem takzvaně „normálním“ uživatelům Linuxu. Naší cílovou skupinou jsou běžní uživatelé, kterým chceme ukázat, jak na to.

Vlasta Ott 1

Vím, že poté, co byl oficiálně oznámen konec papírového časopisu, se objevila ve fórech řada lidí, kteří měli snahu nějak pomoci. Stalo se nakonec něco? Přišel někdo opravdu s pomocnou rukou nebo to bylo jen obvyklé internetové mlácení prázdné slámy?

Neobjevil se žádný mecenáš ani nikdo podobný. Objevili se lidé, kteří nám děkovali a přáli hodně zdaru do budoucna, a to byl také důvod, proč jsme pokračovali. Objevili se noví autoři s novými nápady, vymysleli jsme nové články a seriály. Neobjevil se ale žádný zázračný investor a už ho vlastně ani tak intenzivně nehledáme. Ne, že bychom odmítali nebo nepotřebovali inzerci, ale už to není tak ohromná částka, která byla potřeba při tom papírovém vydání.

Z toho usuzuji, že se výrazně snížily náklady.

Náklady se samozřejmě snížily, protože netiskneme a snížily se i náklady na distribuci a vše, co se týkalo přímo tištěného média. Zůstaly pochopitelně náklady, které se pojí s činností redakce. Články samozřejmě nadále honorujeme.

Mluvil jsi o inzerci. Jak se změnila finanční situace z tohoto pohledu? Museli jste hledat zcela nové inzerenty nebo vám zůstali ti původní?

Inzerce byla naší slabou stránkou a nakonec zlomila vaz papírovému časopisu. Nijak výrazně jsme si nepolepšili, stále by to mohlo být mnohem lepší, ale už nám to neláme vaz.

Takže hlavní změnou jsou zmíněné ušetřené náklady za papír?

Dá se to tak říct. Sice inzerci vyhledáváme a máme, ale už k provozu nepotřebujeme takovou částku jako dříve.

Nezvažovali jste také ušetření nákladů třeba na kvalitě papíru? Ozývali se čtenáři, kteří tvrdili, že by kupovali i černobílý časopis na recyklovaném papíře.

Vlasta Ott 2

Měli jsme to před tři čtvrtě rokem spočítané tak, že nám to neušetří náklady natolik, aby se naše situace vyřešila. Hlasy, které říkaly, že každá úspora je dobrá, jsou samozřejmě pravdivé, ale takový krok by byl velmi náročný a možná by prodloužil vydávání o dvě čísla. Měli jsme od počátku jedno důležité kritérium, kterým byla kvalita ve všech ohledech. Snažili jsme se pro to dělat maximum a do toho samozřejmě patří i papír. Chtěli jsme být hezký, barevný, obrázkový a reprezentativní časopis, který zaujme a bude na kvalitním papíru. Cena tomu byla samozřejmě odpovídající.

V dnešním pohledu o tom už neuvažujeme, že bychom se vraceli k papíru. Jsem skeptický k lidem, které někdo označuje slovem komunita. Nemáme s nimi dobré zkušenosti a už nebudeme spoléhat na to, že „to někdo udělá“. Plán na vydávání papírového periodika musí být dobrý a my takový plán nemáme. Neumím si ani představit, že by přišel někdo, kdo by to uměl líp.

Nedávno skončil také druhý česky psaný linuxový časopis Linux+. Bude u nás podle tebe chybět papírový časopis, nebo je to nepodstatné a čtenáři jsou stejně připojeni k internetu? Zabrzdí podle tebe chybějící časopis rozvoj Linuxu u nás?

Vzhledem k tomu, že máme vazby na jiné redakce IT magazínů, kam dodáváme naše linuxové články, tak dobře vím o tom, že během poslední doby dochází na trhu tištěných periodik k jakési reakci, jejíž příčinu neznám. Papírová média to mají čím dál těžší a i tituly, které vydává třeba Computer Press nebo jiné podobně velké vydavatelství, se musejí čím dál více ohánět.

To, že skončil druhý linuxový časopis, je prostě zákon trhu. Líto nám to být může, někdo řekne, že takový časopis potřeba není, někomu jinému bude chybět, ale nic s tím v současné době udělat nemůžeme. Neznám žádný recept na to, jak takový úzkoprofilový časopis na trhu udržet. Problémy mají i větší tituly.

Jiří Hlavenka na konferenci Czech Internet Fórum tvrdil, že papírová média čeká jistý zánik. Myslíš si, že pád papírového LinuxEXPRESu a Linux+ je jen důsledkem tohoto trendu a vzhledem ke své velikosti to odnesly dřív?

Nejsem odborníkem na trh s periodiky, ale nejsem si jist tím, že papírová média skončí. Může se objevit investor, který bude mít finance i sílu na to, ta média na trhu udržet. Ale v případě linuxového média se happy endu nedočkáme. Na takto úzkoprofilové médium tu prostě nemáme trh, takže se ani nenajde takový investor.

Byly tu ale různé nápady, jak LinuxEXPRES udržet. Jeden z nich hovořil o tom, že byste vydávali časopis uvnitř jiného existujícího časopisu. Pokusili jste se některé podobné myšlenky nakonec realizovat?

Vlasta Ott 3

To jsme se snažili vlastně celý rok 2006 a půl roku 2007. S podobným nápadem jsme oslovili zřejmě všechna velká vydavatelství na našem trhu, někteří nás odmítli rovnou, s jinými jsme jednali déle. Výsledek byl ale takový, že se jim to prostě nevyplatilo, protože by měli vysoké náklady na relativně malý počet stran. Navíc jako argument uváděli nezájem ze strany čtenářů.

Podle tebe tedy není poptávka a nebude ani nabídka?

Myslím si, že poptávka je, otázkou ale zůstává, zda právě u cílové skupiny oněch časopisů. Nebo o ní možná ty redakce ani nevědí.

Jde tedy o to, zda třeba čtenář Computeru má zájem o čtyři strany o Linuxu?

Ano, tehdejší redakce tvrdila, že jejich čtenář o to zájem nemá. Domnívám se, že by to především dalo hodně práce, přidat do časopisu několik takových stran navíc. Řešíme to tedy tak, že dodáváme články pro Živě a máme rozjednané i další možnosti, kam bychom mohli případně dodávat články o Linuxu. Dnes totiž ten zájem většinových časopisů (a jejich čtenářů) o Linux a open-source stoupá.

Tedy tak, že byste pro nějakou redakci připravovali linuxový materiál?

Ono už to funguje tak, že redakce zadá námět na konkrétní téma a my jim ho dodáme zpracované „na klíč“. Máme samozřejmě podmínku, že tam musíme být uvedeni jako autor. Redakce zase získá kvalitní článek bez práce a o Linuxu se tak píše i na jiných serverech než jen odborných.

Hlavním problémem je podle tebe malý trh a slabá poptávka. Myslíš si, že kdyby se časem Linux rozšířil více na desktopech, řekněme na 10 % počítačů, že by vzrostla poptávka natolik, že by mělo smysl to znovu s papírem zkusit?

Těch pár let se ale může protáhnout třeba na desetiletí a za deset let mohou papírové časopisy dosáhnout hranice rentability a oblíbenosti a už se ty dvě potřeby minou. Bude tu pak skupina uživatelů, která bude potřebovat informace, nebude je však přijímat skrze papírový časopis, ale jinak. Bude pak lepší nabízet obsah třeba přes mobilní telefony nebo jinou elektroniku. Papír zřejmě přece jen celkově ztrácí pozici, kterou měl před lety.

Třeba v Německu a Anglii je ta situace úplně jiná. Tam ty časopisy jsou a daří se jim. Čím to podle tebe je?

Jednoznačně velikostí trhu a vyšší kupní silou tamních obyvatel.

Je to tedy tím, že v Německu žije osmkrát více obyvatel a tedy i osmkrát více potenciálních čtenářů papírového časopisu o Linuxu?

To také, ale ony ty časopisy především nejsou nijak levné. Co si pamatuji, tak podobný odborný časopis stojí deset nebo dvanáct euro, což není málo, zvlášť, pokud si uvědomíme, že za tu cenu máme pořádný oběd. Nemůžeme tedy říct, že v jiných zemích se linuxový časopis dělá levně. On se tam dělá stejně draze, ale je tam více lidí, kteří si jej koupí.

Zřejmě je tam také silnější cílová skupina, která si takový časopis koupí, kromě jiných časopisů. To nedokážu posoudit, protože si sám časopisy nekupuji. Nemám k tomu důvod. Ale já samozřejmě nejsem typická cílová skupina.

Co chystá LinuxEXPRES do budoucna? Kam by se měl dál rozvíjet ve webové podobě?

Ačkoliv se pohybujeme na poměrně malém linuxovém písečku, stáje je tu jistá mezera, kterou dokážeme zaplnit. Mnoho energie jsme věnovali do redesignu webu, realizovali jsme nové sekce, např. kalendář akcí nebo seznam míst, kde se něco děje, viz www.linuxexpres­.cz/komunita. Příběhy „Proč používá Linux“ jsou myslím také dobrým nápadem, jak ukázat, že Linux je pro běžné lidi. Velkou budoucnost vidím ve spolupráci se školami, učiteli a studenty, ale taky mě zajímají případové studie nasazení třeba ve státní správě či samosprávě. Články, které vycházejí každý den, jsou zkrátka zaměřené prakticky. Aby si to uživatel chtěl hned vyzkoušet a věděl, že to není nic složitého a že to zvládne.

Další plány prozrazovat nebudu, protože všechno může být nakonec jinak. Jen můžu říct, že se nezabýváme myšlenkou obnovení papírového časopisu, ale ještě jsme nepohřbili myšlenku, že bychom vycházeli elektronicky.

Tedy časopis v PDFku za poplatek?

Ano. Náš původní model elektronického předplatného byl dobrý a byl by životaschopný.

Sám o sobě? Předplácel si jej dostatek čtenářů?

Bylo jich málo na to, aby se to uživilo samo, ale oživení elektronického předplatného vyžaduje méně investic než oživení tisku. Je to tedy pro nás ta bližší meta a stále ještě jsme ji nezavrhli. Zatím nevíme kdy, ale jednou možná…

Stále se ale chcete věnovat především běžným uživatelům?

Rozhodně ano, protože nevidím nic špatného na tom, věnovat se „masovému čtenáři“. Těch je nejvíc a my jim dokážeme obsah nabídnout zajímavě a poutavě. Takoví čtenáři na desktopové linuxové distribuce postupně přecházejí a mají problémy, které nám připadají triviální, ale pro ně jsou komplikované. Chceme nabízet návody a postupy. Nemá cenu konkurovat serverům jako je Root, kde se řeší sítě a servery, to asi pro nás nemá smysl – i když zrovna stavba domácí sítě od Milana Kozáka je u nás bestseller (smích).

Raději budeme vytvářet kvalitní a atraktivní návody pro běžného uživatele, který chce pracovat s multimédii, v kanceláři a s internetem. Myslím, že doba pionýrské osvěty skončila, teď je třeba nabízet řešení a dokázat, že to jde.

Děkuji za rozhovor.

Našli jste v článku chybu?

20. 5. 2008 10:32

Stejný názor na papír jako vy jsem měl tak posledních deset let, ač mne mnozí okolo přesvědčovali o opaku. Nechápal jsem proč, nyní to chápu.

Počet papírových médií, které pravidelně kupuji, se za poslední tři roky zvedl z nula na pět týdně (nejsou v tom žádné noviny) a drtivou většinu obsahu bych našel i na netu. Jenže nechci, jsem rád, že se nemusím přehrabávat tunou žvástů a diskusí a taky jsem rád, když od té obrazovky na chvíli vypadnu a dělám něco jiného.

20. 5. 2008 8:03

Lovap (neregistrovaný)
Ja tu také články vidím skoro každý deň - POV RAY, Hrátky s řádky ... Ja, ako lama všeobecné (linuxová aj windowsová, im moc nerozumiem. Teda vaša podmienka je splnená :-))
DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Lupa.cz: Není sleva jako sleva. Jak obchodům nenaletět?

Není sleva jako sleva. Jak obchodům nenaletět?

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat