Operační systémy

Před rokem jsme vás informovali o tom, že Linux začal na desktopech významně růst a za předchozí dva roky se počet linuxových desktopů zdvojnásobil. To alespoň říkají internetové měřící služby a jejich analýzy. Po roce jsme se rozhodli průzkum zopakovat. Jaká je situace v letošním roce? Pokračuje růst?

Už je to rok, co jsme vám nabídli článek o novém slovenském projektu s nazelenalým názvem Greenie. Od té doby prošla tato odnož Ubuntu mnoha změnami a vývojářský tým se rozrostl. Jak vidí Stanislav Hoferek současný stav projektu a co plánuje do budoucna? Na to jsme se ho zeptali v našem rozsáhlém rozhovoru.

Distribúcia gOS je známa predovšetkým výberom aplikácií aplikácií od Google a previazaním na jeho internetové služby. Nová verzia s označením gOS 3 Gadgets BETA je určená pre takzvané netbooky. So zmenou zamerania prináša okrem gadgetov aj nové grafické prostredie, zelenú tému a výber aplikácií.

Stejně jako minulý měsíc, i tento se podíváme na události, tentokrát z měsíce srpna. Debian oslavil svoje narozeniny, Ubuntu pokračuje s Intrepid Ibex, v OpenSUSE si užili svůj Hack Week, Gentoo skoncovalo s PHP 4 a Archlinux skončil na osmém místě v žebříčku webů věnujících se open source.

Tak dnes bych chtěl trochu bilancovat. Je to již více než půl roku, co každou neděli najdete na Rootu nový díl začátečnického seriálu. Dostali jsme se do fáze, kdy zahájíme přechod k tématům spíše úkolovým a je záhodno si vše shrnout.

Možná se dostanete do nouze, kdy nebudete schopni nalézt náhradu za určitý program, případně nebudete schopni použít nic jiného než konkrétní nelinuxový program, zvláště pokud jste linuxový začátečník a dané problematice prostě nerozumíte. Existuje několik celkem snadných způsobů, jak problém vyřešit.

Společnost Xandros nedávno koupila svého konkurenta: Linspire. Nyní oznámila, jak hodlá pokračovat ve fúzi obou firem. Chce zcela zrušit operační systém Linspire a ponechat si a podpořit jen Freespire, který bude znovu postaven na Debianu. Proč chce Xandros zrušit stěžejní produkt firmy Linspire?

Milovaná, komentovaná, diskutovaná ale především v plné verzi ještě neexistující mobilní platforma Google Android má problém. A možná, že je to problém smrtelný. Z neznámého důvodu se totiž zasekl celý vývoj, což způsobuje hádky vývojářů Google a vývojářů z komunity. Zemřel projekt definitivně?

V minulém článku o distribuci Ulteo jsme se věnovali historii tohoto operačního systému a popsali jsme si instalaci a první setkání se systémem. Dnes budeme pokračovat a podrobně probereme, co nám jako uživatelům může Ulteo nabídnout. Od ostatních distribucí jej totiž odlišuje několik zajímavých služeb.

Obvyklou odpovědí na začátečníkovu otázku, jak získat potřebnou aplikaci, je doporučení, aby si nainstaloval příslušný repozitář. K dispozici jich je však nabízeno několik a při nepochopení jejich koncepce se může stát, že váš systém se začne chovat „divně“ či přestane fungovat úplně.

O linuxové distribuci Ulteo se hovoří sice už velmi dlouho, ale zatím ji vlastně nikdo pořádně neviděl. Má stejného zakladatele jako Mandriva a Gaël Duval sliboval velmi zajímavé a inovativní vlastnosti už před dvěma lety. Až nyní ale máme možnost systém stáhnout, nainstalovat a skutečně vyzkoušet. Co umí?

Minule jsme zmínili možnosti instalace programů do jednotlivých distribucí a posteskli si nad tím, že z pohledu běžného uživatele vlastně neexistuje jednotný systém instalace programů do linuxových distribucí. Existuje však pár (zatím) okrajových projektů, které to chtějí změnit. Které to jsou?

Segment ultrapřenosných počítačů, tedy UMPC, se od svého uvedení a úvodních rozpačitých proroctví rozrostl na významný a uznávaný obor PC technologií. Mnozí přitom věří, že právě v něm se nachází budoucnost OEM nasazování Linuxu a brána tohoto systému do světa pracovních systémů. Je Linux na UMPC cesta?

Když se jednou utvrdíte v tom, že funkce vašeho operačního systému vám nepostačují, začnete hledat způsob, jak do systému dostat nový program. Způsobů je několik. Od toho nejméně přívětivého přes ten ideální až po ty, které jsou velmi jednoduché, ale nejsou tolik univerzální jako ostatní.

V našem začátečnickém seriálu už jsme zmínili všemožné správce oken či desktopová prostředí, ale ještě nepadla zmínka o patrně nejefektnější variantě – o kompozitních správcích. Možná se to může trochu zdát jen jako „frajeřinka“, ale nakonec poznáte, že se s nimi desktop používá velmi komfortně.

Ubuntu je v současnosti nejpoužívanější linuxovou distribucí. Vývoj nových verzí je proto ostře sledován a uživatelé sledují, co nového se na ně chystá a jakých vylepšení se dočkají. Nyní je k dispozici první alfaverze nového Ubuntu 8.10 Intrepid Ibex a vy s námi můžete nahlédnout pod pomyslnou pokličku.

Každý začátečník, který se dostal k tomu, aby si vybral své desktopové prostředí, které bude ve své linuxové distribuci používat, je ze začátku zcela ohromen tím, kolik různých produktů si může vybrat. Obvykle si však vybere KDE nebo GNOME. Nicméně existují i další, a ty si dnes společně představíme.

OpenSUSE 11.0 je velmi čerstvá verze populárního desktopového operačního systému. Při jeho instalaci jsem se obával, že mě takto čerstvé vydání nepotěší řadou problémů, které budou vývojáři ještě nějakou chvíli opravovat. Výsledek je ale velkým překvapením. Nová verze je rychlá a obsahuje řadu novinek.

Náš začátečnický seriál doputoval k popisu desktopového prostředí GNOME. Minule jsme se zmínili o GNOME jako takovém a na dnešek jsme si nechali některé známé aplikace pro GNOME určené. Podobně jako v prostředí KDE, má i GNOME některé aplikace integrované, jiné pro svůj běh GNOME vyžadují.

BSD licence je jednou z nejvolnějších softwarových licencí vůbec. Umožňuje se softwarem svobodně nakládat a má jen málo omezení. Přesto se ji vývojáři NetBSD rozhodli ještě zjednodušit a vypustili z ní dvě ze čtyř klauzulí. Výsledkem je tak ještě menší a jednodušší licence. Co a proč bylo vypuštěno?

Tento díl našeho začátečnického seriálu bude pro tentokrát hovořit o desktopovém prostředí GNOME. Prapůvodní impuls pro to, proč vzniklo, byla snaha vytvořit nového konkurenta pro KDE, který měl problém s využíváním nesvobodné knihovny. Je to však dnes stále „jen“ pouhá alternativa či náhražka za KDE?

Je jasné, že pokud ke svému počítači přilnete, časem se začnete pokoušet si jej nějak zkrášlit dle vlastního vkusu. Cílem je odlišit se od jiných uživatelů, abyste mohli jednoznačně své dítko identifikovat. KDE k tomu nabízí dekorace oken, pozadí na plochu, barevná schémata nebo ikony. Kde je získat?

Po stručném představení historie a vůbec projektu KDE je zapotřebí se také zmínit o tom, které aplikace jsou vlastně jeho součástí. Je asi jasné, že KDE není jen okenním správcem, ale že nabízí i řadu užitečných a zajímavých aplikací, bez kterých si řada uživatelů už neumí prostředí KDE představit.

Aktuální jádra 2.6 jsou s námi už čtyři a půl roku, ale stále je tu početná skupina uživatelů, která používá starší jádra 2.4. Nedávno proběhl výzkum mezi těmito uživateli, jehož cílem bylo zjistit, kdo a proč vlastně ještě zůstává u starší řady. Zajímavé výsledky ukazují, že důvodů je stále dost.

Když používáte Linux, hodně lidí se vás ptá, jakou distribuci používáte. Stále více lidí se však ptá, jaké desktopové prostředí používáte, případně padne dotaz na okenního správce. Desktopové prostředí není typickou věcí, kterou by se mohl chlubit pouze Linux. Ale právě Linux nabízí velké množství variant.

Už víte, že linuxových distribucí je velké množství a popisovat proces instalace byť pro ty nejpoužívanější by bylo obrovsky náročné. Rozhodl jsem se tento díl našeho seriálu sice věnovat instalaci, ale spíše v úrovni teoretické. Pokusím se přehledně uvést kroky, které vás mohou dovést k úspěšnému cíli.

Fedora. Tentokrát s číslovkou 9. V rámci PR se vždy píše o nových verzích - jak jsou rychlejší, stabilnější, bezpečnější a vůbec krásnější. I nová Fedora 9 je jistě taková, ale najdou se i nějaké chyby a nedostatky. Co převažuje nad čím a co vás čeká? Co nového a co starého naopak zůstalo?

Už i v průběhu předchozích dílů jsme narazili na to, že jsou některé zákonitosti, které se příznivcům jiných operačních systémů mohou jevit jako podivné či zavádějící. Nebo jsou to také věci, které některým lidem mohou bránit v tom, aby začali nad používáním Linuxu vůbec uvažovat. Co mám na mysli?

V minulých dvou článcích jsme se podívali, jak si nové Ubuntu rozumí s hardwarem a jak se s ním pracuje. Instalace proběhla víceméně klasickým způsobem, ale na seznamu nových funkcí přibyla i možnost instalace přímo z Windows, a to bez potřeby měnit stávající diskové oddíly, takže dnes začneme ve Windows.

Pokračování našeho seriálu se dostává do fáze, kdy už jsme probrali to, co vlastně Linux znamená a co by vás mohlo na začátku vaší linuxové cesty trápit. Nezodpověděli jsme ale jednu zcela základní a možná pro začátečníky prostou otázku. Jakou distribuci byste vlastně doporučili začátečníkovi?