Názory k článku
Všechny notebooky prodávané v EU musejí mít alespoň jeden nabíjecí port USB-C

Jedním zdrojem ovšem nedokážu napájet více zařízení najednou. Takže jich budu potřebovat víc.

A za kolik že koupíte tu chytrou krabičku mimo ČR? Za 500? Teď jsem otevřel jeden nejmenovaný Čínský web a vidím 8 portovou GaN za 800, což je na port 100kč. Případně U-Greeny (celkem dobrá značka) 6 portů za 780 -- což vychazí 130Kč na port -- to je stále méně než vámi deklarovaných 150Kč/port.

30. 4. 2026, 20:30 editováno autorem komentáře

Ono se to dá za dobré peníze vychytat i na té Alze. 200W nabíječku se 4 USB-C porty, která normálně stojí 2500, jsem tam byl schopen v akci koupit za 650 Kč.

Přesně tohle je řešení. Doma máme dvě takové nabíječky. Jednu na doma, druhou cestovní. Obsluhují nám 10+ zařízení a nic neřešíme, ještě se nám nestalo, že by to nabíjelo něco nižší rychlostí, než to zařízení zvládne.

To všechno je děsně super. Je to univerzální, standardizované, přenositelné, pasuje to (skoro) ke všemu... až na ten malý konektor s titěrnými kontakty, kterým to úplně podělali a stává se nejčastější příčinou vyřazení notebooku. Ne všude se technika používá jen rok/dva a pak se odrotuje dalšímu v řadě. Jsou firmy, kde se věci koupí a jedou do poslední chvíle a po 3 - 4 (více) letech už je situace o dost jiná pokud se s tím nezachází po celou dobu opatrně.

Přesně kvůli vymačkaným napájecím USB-C konektorům se budu muset nejspíš rozloučit s ThinkPad Yoga X1 gen 2. Výměna cca 3500...

Co na tom chcete měnit za 3500 Kč? Ty konektory přece stojí pár desítek, nejvýš stovek korun. Pak stačí jen šroubováky, pájka, cín, pájecí pasta, a podle typu konektoru možná i horkovzdušná pistole. Je to v podstatě jako přivrtat poličku na stěnu, taková normální domácí údržba.

V některých případech je ten konektor blbě připevněný a vylomí se i s pájecí plochou z plošňáku. Pak se to mění citelně hůř.

Souhlas, pak je dobré mít ještě lupu, v extrémním případě také epoxid.

No, hlavně něco na vytvoření nových plošek odstraněním laku z kusu plošňáku (třeba skalpel) tenké drátky k propojení konektoru... Některé mobily byly pověstné tím že to po vylomení připájet téměř nešlo (matně si vzpomínám že u Nokie N900 to byl dost náročný postup)

Všechna čest všem výrobcům co připojují modul s konektorem krátkým flex kabelem.

V akci ano. Těch 650 Kč je zhruba cena, za kterou přesně tutéž krabičku koupíte na AliExpressu. A i tam má prodejce dost značnou marži.

To, jestli to je stejná krabička, tím bych si vůbec nebyl jistý. Ona může mít i stejné nabíjecí vlastnosti, ale to neznamená, že je třeba stejně bezpečná. Třeba mezi nabíječkami pro elektroauta je jednou z nejpopulárnějších Feyree typicky objednávaná z Ali. Dobrý poměr cena/výkon. Jen by se u nás nemohla prodávat, protože nesplňuje bezpečnostní požadavky. V té vyšší ceně třeba u Alzy není jen vyšší marže, ale i to, že vám někdo drží dvouletou záruku podle českého práva a že někdo zajistil, že to opravdu odpovídá české legislativě a nárokům na bezpečnost. Neříkám, že se na Ali nedají koupit i kvalitní věci, ale nikdo vám to negarantuje. Praktický dopad to může mít potom takový, že když vám vyhoří barák a hasiči zjistí, že to bylo od nějakého krámu z Ali, pojišťovna vám adekvátně zkrátí plnění. Pak to bude nejdražší nabíječka vašeho života.

Když koupíte něco, co přesně stejně vypadá (a není to zrovna Apple, kde Číňan prodává spoustu padělků) a má to přesně stejné parametry, jen na jednom je evidentně nalepený brand a na druhém nikoliv, je to obvykle proto, že to vyrábí přesně tatáž fabrika. Jen k tomu držitel brandu přidá lepší výstupní kontrolu, záruku (která je pomalu to nejdražší) a 50 % dodatečnou marži. /Přesně takového zboží koupíte třeba na Alze kvanta. Naprosto do poslední součástky identického, jen klidně pětkrát nebo i desetkrát dražšího.

A ano, život bohužel je riziko. Od té doby, co se člověk narodí do té doby, co člověk umře. Za to, abyste si myslel, že je nižší, platíte řetězci obchodníků prémii asi tak 500 %.

Nejde o to, jestli člověk chce nebo nechce podstupovat riziko, jde o to, jestli ta úspora za to riziko stojí. A mě popravdě úspora pár stovek na něčem, co používám klidně 10 let (tedy v desetikorunách ročně), nestojí za riziko, abych měl při požáru domu za X milionů problémy s pojišťovnou.

Jinak vizuálně identické věci na Ali rozhodně nemusí být vevnitř to samé. Objednávám na Ali hromadu drobného hardwaru (s výjimkou baterek a nabíječek), třeba pro MeshCore, a je naprosto běžné, že vizuálně identické věci se stejnou značkou a názvem mají úplně jiné vnitřnosti. Samozřejmě můžete si to otevírat, studovat, zjišťovat si, který brand od kterého konkrétního prodejce je nebo není fake, ale je to opět něco, co mi u určitého typu zařízení prostě nestojí za to.

Ve skutečnosti nikoliv, že dvě věci vypadají prvním pohledem stejně neznamená, že skutečně stejné jsou, byť třeba souhlasí i parametry např.: 6A zdroje pro 24VDC osvětlení. Jakkoliv vypadjí stejně, stačí je vzít do ruky a okamžitě poznáte rozdíl, natož po rozebrání. Potom si koupíte do akvária výkonné osvětlení (s cenou přes 10 000Kč) a rychle poznáte, jak na tom ty zdroje jsou (10 hodin denně), včetně vlastního osvětlení. Najednou zjistíte, že světlo s příkonem 120W hravě přelítně přes 130W a ten 6A vydrží tak měsíc. To samé světlo v oficiální EU distribuci bude mít špíčku na 120W a 6A, byť poddimenzovaný a optimálně by měl mít 10A+, alespoň nepodpálí celý dům. Nejsmutnější je, že takhle uvažuje velká část trhu a myslí si, že onen zdroj/nabíječka musí být zákonitě stejná a jediný rozdíl je označení pro EU.

S rozmachem LED osvětlení přišel fenomén v podobě nákupu levných 24V zdrojů, přece ten 500W 24VDC 20,8A nebude kupovat v ČR (oficiální distribuce) za 2000-4000 Kč, když na Alíkovi ho koupí za 350Kč ... také vypadají stejně, včetně parametrů. Ten evropský-předražený nepropálí Podhledy, nábytek, plastovou rozvodnici a nebudete muset volat hasiče, natož aby někoho zabil.
Není týden, kdy by se něco takového nestalo - selhání a poškození. Podobně jako hypermoderní pražské novostavby, kde nakoupili zásuvky 10+1 za 120Kč ... a hrozně se díví, že se vypalují. Pod 16A by to rovnou vyhořelo. Hlavně, že se ušetřilo. Není týdne, kdy by někdo nežádal o zkušené ruce na opravu/výměnu (takové zakázky prostě odmítám i kdybych ty volné ruce měl) a ještě by se čertili, kdybych jim tam dal slušné a levné ABB Tango/Scheinder Unica, co těch 16A skutečně vydrží.

Koupíte si byt za X milionů a máte tam ten nejlevnější čínský odpad, který místo kovových svorkovnich používá staniol a drží to silou vůle. Pokaždé lituji elektrikáře, co s něčím takovým musí párat.

Mýtus o tom, jak je všechno stejné (i když to vyrábí jedna výrobní linka) je u elektrických zařízení hodně nebezpečný a končí i smrtí, nebo příjezdem hasičů.

3. 5. 2026, 00:12 editováno autorem komentáře

za 150 Kč koupite vetsinou zivotu a pozaru nebezpecny odpadek nesplnujici bezpecnostni normy typu izolacnich vzdalenosti a izolace primarni a sekundarni strany. Uz jsem jich videl dost.

Napr. https://youtube.com/playlist?list=PLfUGOPyKWwiriWhjmdtvjBw_J7X_X5OnU&si=2g6wzRTrBKM1l3Vd

Relativne slusne veci zacinaji az treba s Alza power, tech jsem nekolik take rozebral (schvalne kupuju faulty kusy na aukru za timto ucelem) a byl jsem relativne prijemne prekvapen.

V ČR bezpochyby ano. Z Činy objednáte kvalitní 20 W nabíječku Vention klidně za 160 Kč. Originální, žádný fake. Že tutéž prodává třeba Alza za třeba 400 Kč (nedíval jsem se teda ale je to příklad) je druhá věc. Ano, můžete se samozřejmě donekonečna utěšovat, jak je ta z Alzy určitě lepší. Ale je přesně stejná. Je to dokonce přesně totéž zboží. Není to nutně špatně. Alza prodává za cenu, za kterou ji tu lidé poněkud tupě kupují. Ale to fakt neznamená, že když ji v zemi původu koupíte celkem nepřekvapivě podstatně levněji, je horší. Není. To jen vy krmíte záruku a (nejen) Alzu.

Ostatně podobné je to třeba s termostaty, se senzory a asi s milionem dalšího zboží. Co jsem v Číně kupoval od výrobce senzory za řádově nízké stokoruny za kus (třeba Inkbird, a to na tom ještě slušně vydělal, na vnitřním činském trhu prodává velmi pravděpodobně o dost levněji) jsem tady viděl prodávat za dva tři tisíce. A prodejce se nejspíš ani nezačervenal. Stejně tak třeba zcela zjevně obrandované termostaty atd. atd.

2. 5. 2026, 17:54 editováno autorem komentáře

> Z Činy objednáte kvalitní 20 W nabíječku Vention klidně za 160 Kč.

Pokud stačí 20W a jeden port, tak IKEA to má za 99 CZK: https://www.ikea.com/cz/cs/p/sjoess-20w-nabijecka-usb-s-1-portem-50621728/

Dlouhodobější působení v oboru Vás vyvede velice rychle ze všech iluzí o tom, jak je nakupování výhodné. Podobně uvažují i majitelé fotovoltaiky (kutilové sobě) a strašně se diví, že revize ukáže celý rozsah katastrofy.

Přeskočím základní faktory jako absence jakékoliv projektové dokumentace, bezpečnostní normy jako uložení kabelů, nouzové odstavení (Total Stop), odstupy, umístění střídačů až po protipožární ochranu. V uvozovkách běžné věci, díky kterým polovina „udělej si sám“ zkrátka neprojde. Avšak o tom se nebavíme a přejděme k závazným PPDS, nebo-li pravidlům pro distribuční sítě.

99% ochran z Aliexpresu neprojde základní frekvenční stabilitou, přičemž u ochrany nesmí dojít k odpojení. Technicky vytvoříme testovací distribuční soustavu, nastavíme jmenovité frekvence a napětí na 60 vteřin a dle norem PPDS dojde ke změně na hodnotu 47.56 Hz (ověření nejnižšího frekvenčního rozsahu) po dobu 5 minut. Druhý rozsah nastavíme na 51.4 Hz a opět 5 minut. Tím odpadne půlka Číny. Dále je na pořadu dne ROCOF, což není nic jiného než skákání ±2 Hz/s, po ustálení na 50 Hz se za 500 ms zvýší frekvence na 51 Hz, za 1000 ms dochází k poklesu na 49 Hz a nesmí dojít k odpojení … nemá smysl to psát, jednak je to k ničemu, stejně jako řešit překlenutí podpětí apod. Přejděme k vybavení ochran, respektive zařízení musí splňovat min 3. stupně nadpětí, 2 stupně podpětí a již zmínění frekvence. Z té záplavy levných ochran zbyla jedna, možná dvě … a na tu čeká základní zkouška pro automatické připojení, ve kterém těžko projdou, protože na rozdíl od nás, nemusí dodávaný výkon nabíhat od nuly s gradientem 10%/minuta s analýzou min. 300 sekund. Opět, proč to píšu, když to nikoho nezajímá.

Pointa je v tom, že u nás pořídíte třífázovou ochranu (A1+A2) přibližně za 10-15 000 Kč. Identicky vypadající (oblíbená PV-B06MRC-CZ U-f Guard) koupíte na Alíkovi za 1500 Kč a „kutilové sobě“ moc neřeší, jaké problémy způsobují v sítích.

Omlouvám se za OT, ale na podobné „na Alíkovi tu samou levnější“ jsem prostě silně alergický. Co se týče senzorů (protipožární), o tom ani raději mluvit nebudu, respektive ne do doby, než vychladnu, protože poslední 2 dny neřeším nic jiného, než problém se senzory a vyvíjený tlak, že to neprošlo a chuďátka to nezkolaudují. Oči nepřivírám.

No... problém je v tom, že jsem tu měl na stole dvě zcela identické věci. Obě přišly ve stejném obalu, jen na jednom byl papírový štítek se značkou dodavatele v ČR navíc. Dané věci byly zcela identické a ani zevrubným ohledáním jsme nenašli rozdíl. Nakonec jsem nebyli schopni rozlišit která je která. I revize desky byla stejná.

Jedna stála u výhradního dodavatele pro ČR 2500,- druhá z Číny 350. Skončily mi na stole obě, protože majitel potřeboval tu od oficiálního dodavatele reklamovat, reklamaci mu zamítli a musel si koupit novou. To ho nas*alo a objednal si i tu z Číny. Dokonce doufal, že ta od oficiálního dodavatele dorazí dříve než z té Číny, když to má jít z ČR. Nakonec dorazily zároveň, protože oficiální dodavatel není zrovna rychlý, jak se ukázalo.

V tomto ohledu je pak jasné, že i kdyby ta varianta z Číny vydržela půl roku, tak se sakra vyplatí a furt mám dost ušetřeno. Zvláště, když ten dodavatel v ČR dělá vofuky s reklamacemi.

Tím nechci říct, že vše z Číny je identická jako z Alzy, jen chci upozornit na to, že některé věci jsou. Prosím, dávejte si pozor na generalizování. Všichni.

Byla jedna tovarna v Cine. Vyrabela elektronicke vyrobky. Vyrobky prochazely vystupni kontrolou ktera urcila kvalitu vyrobku a soulad s ruznyma svetovyma normama. Ty nejkvalitnejsi prodali jine firme jako znackove. Ty mene kvalitni prodali firme s horsi povesti. Ty nejmene kvalitni byly prodany jako neznackove za velmi male penize.
Byl jednou jeden zakaznik. Dostaly se mu do ruky dva vyrobky z te same tovarny. Zel, okem nepoznal ktery je ktery. A zvolil si ten nejmene kvalitni ktery neodpovidal normam. Vyrobek se pokazil, zpusobil zkrat, a zakaznik vyhorel. Chtel po pojistovne penize, ale ta mu rekla ze mel vyrobek neodpovidajici normam. A zakaznik nemel nic.

Toto byla hypoteticka pohadka, ktera se mozna stala, mozna ne. Ale to ze ruzne kvalitni vyrobky se vyrabi v jedne a te same tovarne vim (zdroj: muj tchan, ekonomicky reditel jedne ceske strojirenske firmy). Ale samozrejme existuje spousta vykuku co koupi levne v cine, a prodavaji draze v evrope. Taky bezpochyby existuji tovarny, ktere ojebavaji kvalitu kde muzou. Svet je komplikovany, a jedine na co pojistovny slysi je ze vyrobek mel atest a zkousky na provoz podle evropskych zakonu.

Žádosti ze strany majitele objektu, pojišťovny, nebo vyšetřovatelů o projektovou dokumentaci, revizní zprávy, protokoly měření … nejsou ničím neobvyklým. Majitel objektu uplatňuje škodu a pojišťovny se přirozeně zajímají, zda vše bylo v souladu s legislativou. Nezáleží ani tak na tom, zda vše začalo u rychlovarné konvice, rozvodné skříni, nebo kdekoliv jinde. Jakmile jsou u toho hasiči, tak vyšetřování probíhá přesně posle jejich osnov a prověřují se všechny možnosti.

Vždy se najde někdo, kdo přijde s příkladem z Číny a nám, hlupákům co kupujeme předražené, vytře zrak. Zrovna domovní zásuvky, napájecí zdroje LED osvětlení jsou poslední roky příčinou problémů, ke kterému se přidala „chytrá domácnost“, aneb všichni se běží koupit „chytré zásuvky v akci“ a pak na to připojí ohřívač vody s 2.2kW topným tělesem. Není otázkou jestli, nýbrž kdy. Ona zásuvka, která je stavěná na dlouhodobý odběr 3800W 16A zase tak levná není, ale ani přemrštěně drahá – za kompletní zásuvku s clonou (dětskou pojistkou) zpravidla zaplatí cca 200 Kč (krabice, rámeček, věneček, … ), u keramických, kovových … podstatně více. Posledním trendem jsou nákupy z Číny za domovní zásuvky s integrovaným USB nabíjením, protože např.: ABB si za ně řekne podstatně více, než za kolik je koupíte na Ali.

Většina lidí nemá potřebu někomu vytírat zrak. Celkem bohatě jim stačí, když si u výrobce koupí totéž zboží. Myslím, že i vy zvládnete pochopit rozdíl mezi neznačkovým noname a zbožím z oficálního shopu výrobce na tržišti. Ano, vždycky se najde někdo, kdo si myslí, jak je "hoch" když on přece koupí přesně totéž zboží pětkrát dražší tady. A že tady je těchhle nesmyslně generalizujících snobů obecně požehnaně.

Asi tak ;-)

To nebylo přímo na Vás

Pointa tkví v tom, že se přestává rozlišovat. Například oblíbené a široce používané zdroje Mean Well jsou v plné režii Taiwanu (KNX), tedy od návrhu po výrobu. Rozdíl je v tom, že oni vymyslí platformu, kterou vyrábí pro XY zákazníků a ty si diktují, jaké osazení, funkce, normy musí jejich modifikace splnit, ačkoliv pořád je to jedna a ta samá platforma a vlastně i stejná továrna. Přesně o tom mluvím, protože široce použivaný např.: 240W 24VDC (NDR-240-24 240W) pro montáž na DIN lištu. Stejné označení - NDR-240-24 pod značkou OMWO, SUNTECH, LEYU, SE, HYUSSEN ... a mnoho dalších.

Na Aliexpresu koupíte za 425Kč NDR-240-24 ... což je build postavený a vyrobený pro zákazníka:
https://www.huyssenpower.com/din-rail-psu-48v-5a-120w-power-supply-ndr-240-48-product/
Na KV koupíte za 1475Kč NDR-240-24 výchozí produkční = referenční platformu Mean Wellu
https://www.kvelektro.cz/spinany-napajeci-zdroj-mean-well-ndr-240-24-240w-24v-p1307424
... no a pak tu máte Weidmuller Pro Eco, za který vypláznete 7 tisíc ... pořád je to NDR-240-24, na který si dávají svůj oranžový čelní panel.

Tak v čem se liší? U toho Hyussenu máte připájené součástky, které zrovna našli v popelnici, ochrany prakticky nefungují (zejména proti přetížení), přepětí a přehřátí. Referenční model Men Well všechno tohle splňuje, používá kvalitnější ventilátory Sigma .... a potom tu máme "ten předražený" Weidmuller .... který je narvaný tím nejlepším, co současná produkce součástkem nabízí, DLC rezervu, ORing Controllers + Mosfets ... čili je tam více než nadstandardní kontrola, stejně tak možnost redundance, paralelizace .... = stavěný pro automatizaci a vlastně je tam rozdíl i v tom ventilátoru (jsou to Blaubergy s životností 300000h 55°C)

Jo, pořád je to NDR-240-24 ... kterých si koupít za tu cenu 12 i s poštovným. Tím se snažím říci, že pokud projektový plná disponuje NDR-240-40, znamená to, že počítám právě s tím Weidmullerem, případně referenčním Mean Well ... ale vážne ne s tím šmejdem Hyussen.

Pokud nerozumíte tomu co píšu, tak se prostě zeptejte.

P.S.: To nebylo na Vás, ale na bez přezdívky ... to už je taková tradice.

Huh cože. To čtu poprvé že by měl NDR-240-24 větrák a nikdy jsem si toho nevšiml ani jsem ho neslyšel hučet. V datasheetu jsem to taky nenašel. (kupujeme to čemu říkáte "referenční design", prostě MeanWell značky MeanWell, u běžných západních distributorů)

Protože aktivní chlazení nemají, standardně. Není potřeba pro chlazení, natož si komplikovat život zbytečnou komponentou, která může selhat. Modul aktivního chlazení patří do kategorie "Opt-In" a používá se pro utěsněné IE skříně na exponovaných místech, kde by nemuselo pasivní chlazení zkrátka stačit a to i přes skutečnost, že to projektuji s min. 50% rezervou.

Používám je také, slouží dlouhé roky bez sebemenších problémů a jestli vidím jeden mrtvý ročně, tak je to vážně hodně. Weidmullery dávám výhradně k automatizaci, včetně bateriových a monitorovacích "opt-in" kitů. Nejčastěji právě na IoT a brány, v ekonomické variantě téhož samého právě Meanwell a Planet, místo Weidmullera.

Máte pravdu. Ruku v ruce k tomu jde i to, že taková nabíječka za pár korun dělá neskutečný bordel v rádiovém spektru. Zapojením do sítě se z ní stane vysílací zařízení, které je schopné zarušit vše od dlouhých vln až po VKV :-(.

Byl/a jednou jeden K> (a nejen ten/ta), který/á má všeobecně zjevně problém chápat, že věci je nutné používat s rozumem. Že pokud mám z nějakého důvodu nutkavou potřebu koupit superlevný neznačkový zdroj pro zařízení s odběrem půl ampéry na pěti voltech, je potřeba koupit něco, co tvrdí, že jich dodává minimálně šest. Protože co nenadimenzuje Číňan, to musí dohnat uživatel tím, že se obtěžuje chápat, co má v ruce. Stejně tak asi nebudu na podobná zařízení připojovat něco s obecně vysokým odběrem.

Jenomže o tom tu, Mlho, vůbec nemluvíme.

Bodejť. Protože identické byly. Obvykle i v přesně stejném obalu. Jenom to tu někteří "inženýři" mají problém přijmout, že když Ugreen, Vention, Inkbird a mnozí další vyrábí v Číně a jsou to od začátku zcela čínské značky a výrobci, celkem logicky prodávají své zboží jak na Taobao pro vnitřní trh tak na AliExpressu pro vnější trh protože tržiště jsou tam (a nejen tam) mnohem populárnější než v ČR a je to důležitý prodejní kanál. A prodávají ho tam bez těch asi 500 % co si za to přirazí několik prostředníků a distributor/pro­dejce v ČR za záruku a atest. Který ale ve výsledku i to zboží z Číny má protože je přesně stejné včetně EANu.

Ale komu není rady, tomu není pomoci. Mnohem snažší je to shazovat a raději zaplatit čtyřikrát víc za přesně totéž zboží Alze a říkat si, jak jsem nóbl. To je jasný.

1. I pokud jde o zboží z téže fabriky, neznamená to totožnou výstupní kontrolu. A znáte pojem binning? Rozdělí se lépe a hůře povedené kusy, ty se pak prodávají jako odlišné výrobky.
2. Možná bych někdy nákupem na Ali mohl ušetřit oproti nákupu na Alze. Ale jak velké úsilí mě to bude stát, abych si s rozumnou mírou jistoty ujasnil, že je to OK? Kolik času? (Co jsem viděl výrobky na čínských tržištích, neoplývají obvykle nějakou detailní specifikací.) A když ten čas vynásobím hodinovkou, nevyjde Alza nakonec levněji?

Všechno je ale nakonec z Číny, jen je třeba dobře vybrat.

Jasně, ale kolik z těch lidí co tam nakupují silnoproud si dovede dobře vybrat a otestovat to co jim dorazí?

Prodejce na Aliexpresu napíše cokoli na cokoli, jen aby prodal. Třeba do pouzdra pro 30V kondenzátor je schopen schovat 16V. Chvíli to funguje, lidé často kupují kondíky na vyšší voltáž než je třeba... Hliníkové ethernetové kabely jsou legendární. Přitom mají na sobě všechny nápisy jako mají měděné...

Apple je zvláštní případ, to bych sem asi nezanášel. (Jejich konektor má své výhody a navíc to vždy byla v podstatě oddělená infrastruktura. A ani USB-C to nezměnilo...)
Tu změnu netáhli ani tak velcí hráči, ale spíš velká spousta těch malých. Pokud děláte nějaký spotřebitelský hardware, tlačíte cenu co nejníže - takže použití levného USB čipu/konektoru (z masové výroby) a úspora za nedodání nabíjecího zdroje a kabelu dává smysl. (Před rozšířením USB-ček jsem se často potkával třeba s nokiáckými konektory, a taky mám po šuplíkách pár zařízení se stejným 12 V konektorem/zdro­jem...)

Apple má podstatný podíl na trhu, takže ho musíte brát v úvahu. A je to přesně jak jsem psal – považujete to dnes za takovou samozřejmost, že máte pocit, že se to muselo stát samo a EU na to neměla vliv. Jenže ono se to „samo“ začalo dít teprve po té, co to začala řešit EU. Že výrobci začali přecházet na určené standardy před tím, než nařízení EU vstoupilo v platnost? No samozřejmě, tím, že by přešli na poslední chvíli, by nic nezískali.

Pravě, že se to samo začalo dít před oním EU rozhodnutím. Někdy kolem toku 2010 (pamatuji si to podle stěhování) jsem u většiny nových zařízení potkával buď nokiácký nebo micro-USB konektor. (Jen pro mobily to neplatilo...) Než se EU rozhoupala, tak se začaly objevovat USB-C...
Brzdily to velké firmy (mobily...), ale mám tu z té doby (v šuplíku) třeba nabíječku AAA článků s nokiáckým konektorem (normálně jsem to kombinoval s Nokia nabíječkou svého mobilu) nebo svítící psí obojek s micro-USB (už mám od té doby třetí - ten poslední s USB-C).

Prostě si myslím, že to z EU mělo vypadnout coby doporučení, nikoliv jako příkaz.

1. 5. 2026, 13:42 editováno autorem komentáře

Tak ještě jednou – EU to začala připravovat, začalo se to konzultovat, pak se to schvalovalo a po schválení ještě byla nějaká doba, než to vstoupilo v účinnost. Výrobci se tomu samozřejmě začali přizpůsobovat už v průběhu těch konzultací, když už se vědělo, jak to nakonec bude.

V roce 2009 to bylo jen doporučení. Řídili se tím všichni velcí výrobci – až na Apple.

A u toho doporučení prostě mělo zůstat.
Nejspíš by se tím stejně řídili všichni - až na Apple.

V čem by byl stav lepší oproti dnešku?

Méně povinností a příkazů. ;-)
Téměř stejného výsledku se IMHO dalo dosáhnout pouhým doporučením. Takže naopak: O kolik je ten stav lepší, než kdyby to nebyla povinnost? (Což exaktně nelze zodpovědět, když to povinné je...)

Na to si odpovídáte v předchozím příspěvku, kde tvrdíte, že Apple by se doporučením neřídil. A vzhledem k tomu, že v některých evropských zemích má Apple podíl na trhu s mobilními telefony až 50 %, bych řekl, že ten stav je o hodně lepší, než kdyby to nebyla povinnost.

Jenže obvykle (zvlášť v ekonomicky silnějších zemích) platí: kdo má Apple, nestará se o ostatní, kdo nemá Apple, nestará se oň. Ta potřeba mít obojí je relativně malá.
A navíc úplně stačí trojocasý kabel k universální nabíječce.

I pokud jeden člověk má všechna IT zařízení od Apple nebo žádné, pořád to může být namixované mezi členy domácnosti nebo třeba ve skupině na školení nebo na výletě. A pokud vím, třeba holicí strojky nebo zubní kartáčky Apple ještě nevyrábí.

Vaše řešení nemá žádné výhody, jen nevýhody. Vaše pokusy ty nevýhody marginalizovat na tom nic nezmění.

Trojocasé kabely není taková sranda udělat dobře. Je potřeba uvážit možnost zapojení více konců současně. Je několik možností:

a. Zapojit jen napájecí piny, ne datové – docela prasárna, zařízení se buď nebudou nabíjet, nebo budou spoléhat na jištění na straně zdroje.
b. Zapojit i datové piny – při použití s jedním zařízením asi OK. Ale když zároveň připojíte druhé, mohou nastat problémy. Zvlášť pokud si první zařízení vyjedná vyšší napětí, a druhé zařízení jej dostane namísto 5V.
c. Udělat to jako USB hub s čipem, který to řídí. Pokud má být podpora jiných napětí než 5V, je potřeba dodat příslušnou elektroniku. Jakmile si totiž jedno zařízení vyjedná vyšší napětí, ostatním to nemůžeme hned zvýšit. Ani nepřipojeným konektorům – ty budou typicky vyžadovat začít na 5V. Ale jo, toto je asi čistá cesta. Viděl jsem to od Ankeru, ale cena nebyla úplně lidová.
d. Jako C, ale jednodušeji – jakmile se připojí jedno zařízení, další mají smůlu. Stále to chce čip, který to bude řídit, a aspoň nějaká relé. Nevím, jestli by to řešily tranzistory, zase kabel nesmí mít moc velký úbytek napětí.

Trojocasý kabel není problém udělat dobře - můžete připojit JEDNO zařízení, není tu USB hub!
Kromě toho, tyto kabely snad všechny končí USB-A, takže na něco jiného, než 5V zpomeňte.
To je taková nouzovka, do auta a tak, mám i v práci v šuplíku.
iPad je to jediné, co ještě potřebuje Ligntning - a na to mám dongle USB-C -> Lightning.
Horší jsou různé jiné věci, jako třeba čelovka s microUSB.
A pak ty fejkové USB-C, co nemají PD a ani ty mizerné dva odpory, které by signalizovaly, že to není PD (již zde zmíněná Albi tužka, ale bohužel je těch šmejdů víc).
To ostatní (Lignting, microUSB) vymře. Ale tyhle zmršené USB-C tady jsou, budou a nepoznáte to, až do okamžiku, kdy zjistíte, že to s tím, co máte v ruce, nenabijete.

> Trojocasý kabel není problém udělat dobře - můžete připojit JEDNO zařízení, není tu USB hub!

Při použití tak, jak bylo asi zamýšleno, ano. Ale asi bych si netroufl to dát lidem do ruky a doufat, že se k tomu nebudou pokoušet připojit více zařízení.

> Kromě toho, tyto kabely snad všechny končí USB-A, takže na něco jiného, než 5V zpomeňte.

Do nějaké míry. Vezměme protokoly jako QuickCharge nebo staré USB PD (ano, původně fungovalo i s USB A. ale asi se moc neujalo). Tyto umožňují vyšší napětí i z USB A. Stačí vzít starou nabíječku (proč ne, USB A nabíječek spousta lidí má doma dost, a dost možná i s QuickCharge) a nějaké starší zařízení (třeba powerbanky mají delší cyklus výměny), a najednou na USB A máte až 20V (±tolerance). Uznávám, že s novými zařízeními (které nepodporují tyto staré protokoly) se to asi nestane, ale se staršími může.

Uznávám, že rizikovější kabely budou ty, co mají mj. microUSB, tam je větší šance je připojit ke starým zařízením s QuickCharge.

Jenže obvykle (zvlášť v ekonomicky silnějších zemích) platí: kdo má Apple, nestará se o ostatní, kdo nemá Apple, nestará se oň. Ta potřeba mít obojí je relativně malá.

To jsou taková hraběcí moudra odtržená od reality. Manželka má iPhone, já Android. Po přechodu Applu na USB-C můžeme mít konečně jednu nabíječku, jeden kabel. V práci, kde máme mix PC a Maců, jsme v zasedačkách donedávna museli mít redukce. Už nemusíme, všem stačí USB-C.
To o malé potřebě si povidejte někomu jinému.

Pardon, není to tak. Protože Apple nebyl schopen udělat dosud pořádné baterie a nabíjení, tak se mě pořád někdo ptá, jestli nemám nabíječku. Protože holt když v noci zapomněli nabít, nebo otevřeli nějakou aplikaci, která na Applu topí, třeba LinkedIn, nebo měli o něco starší telefon, tak prostě s kapacitou nevyšli. No a pak měli celou schůzku mobil na nabíječce a i tak nebyl plně nabitý. Je zajímavé, že telefony za polovinu až třetinu ceny Apple iPhone se rychle nabít umí a životnost baterie je dobrá. Příklad je třeba OnePlus Nord 2 5G ať máme příklad, který reprezentuje celou morální životnost zařízení.

Jednotnost konektoru takové situace ulehčuje, protože není moc lidí, kteří by tahali ještě i redukci na Lightning, když má někdo starší model. Já takovou redukci náhodou mám, ale ten kabel je krátký a pasuje pouze do USB-A na druhé straně. Když už jsme u toho, tak původně měl Apple 30-pin dock konektor.

Mimochodem, tento rok USB oslavilo 30 let.

Méně povinností a příkazů. ;-)
To je nějaká pozitivní hodnota?

O kolik je ten stav lepší, než kdyby to nebyla povinnost?
O to, že to dodržuje i Apple. Takže třeba mně stačí vzít si s sebou jednu nabíječku a nemusím si brát ještě extra pro Apple.

mně stačí vzít si s sebou jednu nabíječku a nemusím si brát ještě extra pro Apple
Mně stačí mít k té nabíječce trojocasý kabel USB-C + micro USB + Lightning. ;-)

A ano, méně povinností a příkazů, méně regulace, je podle mne zatraceně pozitivní hodnota!

Ty jses nevylecitelny naivista. Doporuceni nebude nikdo dodrzovat. Jak se ukazalo predtim kdyz kazdy vyrobce mel svuj konektor. Nebo dokonce vic konektoru. Vid. NOKIA.

Je zajímavé, že i bez těch doporučení:
* do kdejakého přístroje, od foťáku přes mobily, po levné hračky, dávám (micro)SD kartu, byť někdy pod kódovým označením TF;
* služební notebooky připojujeme k dockině pomocí USB-C kabelu, bez ohledu na to, která z firem dělal noťas a která dockinu;
* přes počáteční zmatky a úkroky stranou připojím k téměř libovolné televizi videozdroj po HDMI, byť občas je na dolnom konci DisplayPort,
* je jedno, jaká je ta bezdrátová myš/klávesnice/sluchát­ka, ale připojí se to přes BlueTooth...
Opravdu si myslím, že časem by se to sjednotilo i bez jakéhokoliv zásahu, a doporučení by to urychlilo.

Opravdu si myslím, že časem by se to sjednotilo i bez jakéhokoliv zásahu, a doporučení by to urychlilo.
K čemu by byla dobrá ta prodleva?

Pořád dokola obhajujete, že vaše řešení není špatné trvale, ale (snad) jenom dočasně, a že není špatné pro všechny, ale jenom pro někoho. Ano, máte pravdu. Ale pořád nějak přehlížíte, že vedle toho tu máme řešení, které není špatné vůbec – není špatné už teď a není špatné pro nikoho.

Jenže Vy pro změnu přehlížíte, že špatné na tom řešení cestou EU nařízení je právě to, že vzniká (další, další, a další...) nařízení, které musíte plnit a dodržovat.
Těch pravidel/nařízení by prostě mělo být naprosté minimum, aby vůbec bylo možné je dodržovat.
Je fajn mít jednotné nabíječky a kabely, ale není fajn mít na to extra zákon. Je fajn mít elektromobil, ale není to fajn, když mi ho firma vnutí, i když ho nemám kde nabít. Je fajn jezdit do práce na kole, ale proč to musím povinně vykazovat?

Dobré nápady je potřeba před právníky a zákonodárci zatajit. ;-D

Jenže Vy pro změnu přehlížíte, že špatné na tom řešení cestou EU nařízení je právě to, že vzniká (další, další, a další...) nařízení, které musíte plnit a dodržovat.
Já na tom nic špatného nevidím. A když jsem se vás ptal, co je na tom špatného, neodpověděl jste.

Těch pravidel/nařízení by prostě mělo být naprosté minimum, aby vůbec bylo možné je dodržovat.
Žádný problém s dodržováním pravidel pro nabíjení evidentně není.

není fajn mít na to extra zákon.
Opakování není argument. Není potřeba, abyste tvrzení opakoval desetkrát. Stačí jedno odpovědět na otázku „proč“.

Dobrá zpráva je, že Mojžíš to usmlouval jen na deset přikázání; špatná je, že Nesesmilníš! zůstalo. (starý vtip)

Již od dávných dob (Mojžíše či Chamurappiho) lidé věděli, že pro fungování společnosti je potřeba dodržování pravidel - a zároveň že těch pravidel musí být omezené, minimální množství. Od dob Desatera počet různých nařízení, upravujících všemožné aspekty života, poněkud stoupl, a obávám se, že jejich počet překročil rozumnou a snesitelnou míru.
Jen málo kdo v EU zpochybňuje přínos, který mají pravidla pro sjednocení trhu, volný pohyb zboží a kapitálu, atd. Jenže zejména v poslední době nejspíš nastala situace, kdy vše důležité již bylo nařízeno - takže se značné úsilí věnuje vylepšování. Podle mne by všechny ty vrcholové orgány Evropy udělaly nejlíp, kdyby se na začátku téměř každé své schůze dohodly: Máme něco opravdu důležitého? Ne - konec schůze.
Klidně za plný plat - vyšlo by to levněji, než škody, které nám, Evropanům, přinášejí některé z oněch vejmyslů.

Když parlament zasedá, nikdo si nemůže být jistý svým majetkem ani svobodou. (Oliver Clrowell n. Georges Clemenceau)

RRŠ: Takže jediný váš argument je ničím nepodložené tvrzení, že vše důležité už bylo nařízeno – který je ve zjevném rozporu s tím, že společnost se vyvíjí, takže jsou potřeba pro nové skutečnosti. Máme štěstí, že vše důležité nebylo nařízeno už před vynálezem kola, protože to by pak nebylo možné uzákonit ani to, že se jezdí vpravo.

Nikoliv vše důležité už bylo nařízeno, ale prostě mám nedoložené podezření, že ta nařízení/příka­zy/regulace přibývají větším tempem, než nové skutečnosti, které je potřeba (takto přísně) regulovat.

RRŠ: Takže prostě u vás ideologie vítězí nad zdravým rozumem. Ono je to jasné od začátku, jen jste to teď konečně přiznal.

(I kdyby byla pravda, že nařízení přibývají větším tempem, než nové skutečnosti k regulaci, pořád by to byl důvod jen pro omezení těch zbytečných nařízení, ne pro omezení všech nařízení.)

Pozor! Já nikde nevolal po omezení všech nařízení! Nejsem anarchista. Desatero může zůstat. ;-D

Ale, čistě hypoteticky: co by se stalo, kdyby teď, kdy bylo účelu de facto dosaženo, EU to nařízení o povinných USB-C nabíjecích konektorech, zase zrušila, či převedla mezi doporučení.
Nejspíš nic podstatného, protože výrobci už tohle řešení přijali, šetří jim to peníze. S bonusem, že by se to nemuselo nijak kontrolovat, postihovat - a pokud by přišli s něčím lepším na vysoké odběry elektřiny, nebránila by jim povinnost zachovat USB-C v inovaci. (Nemuselo by se to měnit, jako se už jednou dělo u přechodu z micro-USB.)

Doplněno: no, možná bych vyhodil to Nesesmilníš' a nahradil: Jednotný USB-C konektor používat budeš!. Za tuhle cenu bych to asi přijal. ;D

3. 5. 2026, 11:38 editováno autorem komentáře