Hlavní navigace

Chromebook: jednoduchost nade vše

David Šmíd 16. 2. 2015

Chromebooky úspěšně dobývají původní trhy netbooků a konečně se dostaly oficiálně i do Česka. Proč je Chromebook takovým fenoménem a kde se vůbec vzal? Je jen módním výstřelkem nebo nebo mu patří budoucnost? Je schopen prolomit dominanci Microsoftu na poli desktopů? Co vlastně Google s touto platformou zamýšlí?

Co je to Chromebook

Chromebook je zjednodušeně řečeno notebook s operačním systémem Chrome OS. A Chrome OS není nic jiného než Linux, X11 server a prohlížeč Chrome od Googlu, jenž zde ovšem hraje i úlohu správce oken. Zní to triviálně, ale kouzlo je v tom, že právě jednoduchost tohoto systému je prapříčinou jeho úspěchu.

Jednoduchý bývá i hardware Chromebooku: úsporný procesor, SSD disk s kapacitou 16 či 32 GB, 2 nebo 4 GB RAM, WiFi, Bluetooth, SD slot, někdy i 3G/LTE a monitor o úhlopříčce od 11 do 14 palců. Chrome OS a úsporný procesor přináší vysokou výdrž na baterii (od 8 do 13 hodin), SSD disk zase velmi rychlý start systému (do 10 sekund).

Chromebooky mívají zpravidla velký a kvalitní touchpad a pohodlnou klávesnici s poněkud netypickým, avšak velmi ergonomickým rozložením. Kapacita disku může někomu připadat malá, pravdou však je, že lokální úložiště má jen velmi malé využití. Můžete samozřejmě svá data ukládat lokálně, ale tím zároveň ztratíte výhody cloudového operačního systému. Případná ztráta Chromebooku pak může mrzet víc, než je nezbytně nutné. Mnohem lepší je ukládat svá data na Disk Google a nechat Chrome OS, ať je lokálně pouze zrcadlí. Při absenci připojení k Internetu pak máte data stále k dispozici, aniž byste přišli o výhody synchronizace s cloudem. Koneckonců, diskovou kapacitu je vždy možné rozšířit pomocí SD karty.

Do Chrome OS se v podstatě nedá nainstalovat nic jiného, než Chrome aplikace či rozšíření, jež jsou k dispozici v obchodu Chrome. To se může zdát velmi omezující, ale má to svůj důvod. Záměrem Googlu nebylo vytvořit další Windows nebo další distribuci Linuxu. Záhy zjistíte, že obchod Chrome oplývá překvapivým množstvím aplikací, které mohou s trochou snahy nahradit ty, na které jste byli zvyklí a každým dnem přibývají další.

Chrome OS je cloudový operační systém, jenž se snaží být tak neviditelný, jak jen to je možné. Popravdě, je velmi těžké poznat, kde končí OS a kde začíná prohlížeč Chrome. Z toho vyplývá, že skoro vše, co je k dispozici jako aplikace či rozšíření pro Chrome OS je dostupné i každému uživateli prohlížeče Chrome na jiných platformách. Pokud si aplikaci přidáte v Chrome OS, uvidíte ji i v Chromu na Linuxu a naopak.

Historie

2010

První Chromebook byl představen na sklonku roku 2010. Tento model dostal jméno Cr-48 (podle izotopu chromu) a vyráběla ho pro Google celkem neznámá tchajwanská společnost Inventec.

Tento model, či spíše prototyp, jenž nebyl určen k přímému prodeji, nebyl veřejností přijat nijak vřele. Nikdo nevěřil (včetně mě), že něco takového může mít budoucnost. Chrome OS v této době skutečně nebyl o mnoho více než prohlížečem. Bez Internetu byl Cr-48 k ničemu a vypadalo to, že celý koncept Chromebooku skončí v propadlišti dějin, stejně jako mnohé další, ve své době nadějné myšlenky.


Adam Brewer, CC BY-SA 2.0

2011

V červnu roku 2011 přišel s prvním skutečně prodávaným Chromebookem Samsung (Series 5), v srpnu se připojil se svým AC 700 i Acer, nicméně to bylo vše. Žádný závratný prodejní úspěch se nekonal, skepse se prohloubila a Chromebook zmizel z radaru expertů i uživatelů.

2012

V květnu 2012 podstoupil model Samsungu omlazovací kůru (vznikl tak Series 5 550) a v říjnu představil korejský výrobce první Chromebook s ARM procesorem: Series 3 (do této doby byly v Chromeboocích používány pouze Atomy a Celerony od Intelu, v Series 3 byl použit Exynos 5250).

V listopadu pak ještě přišel Acer se svým novým Chromebookem C710, jenž byl nabízen v mnoha hardwarových variantách. Prodejní čísla se však stále pohybovala v řádu desítek tisíc. Zdálo se, že trh Chromebooků stagnuje a z klinické smrti se už nevzpamatuje.

2013

Rok 2013 ale přinesl takřka zázračný obrat.

V lednu rozšířilo řady výrobců Lenovo se svým Thinkpadem X131e a HP s Pavilonem 14, hlavně však o měsíc později představil Google svoji vlajkovou loď – Google Pixel. Tento notebook představoval pravý opak do té doby typického Chromebooku coby levného netbooku s podprůměrným displejem a slabým CPU.

Pixel byl (a stále je) úžasným kusem hardwaru s excelentním displejem, jemuž mohly konkurovat snad jen MacBooky s Retinou, s propracovaným designem a s výkonem na rozdávání. Jeho kouzlu propadl i Linus Torvalds, jenž však nahradil Chrome OS Fedorou. Vynikal ovšem i cenou: levnější varianta stála bezmála 1300 dolarů. Bylo jasné, že tento Chromebook nebyl určen pro tradiční cílovou skupinu, šeptalo se i o tom, že zaměstnanci Google si tento skvost vytvořili hlavně sami pro sebe. Nicméně Pixel dostal Chromebooky opět na přední stránky tištěných a internetových médií a z hlediska propagace konceptu byl skvělým tahem.


Pmsyyz, CC BY-SA 3.0

Tím, kdo trh doopravdy rozhýbal, se stal Acer, když vystřídal na pozici lídra trhu firmu Samsung. V říjnu představil svůj veleúspěšný model C720, k němuž v listopadu přibyla i dotyková varianta C720P.

Ve stejné době uvedl na trh své další dva modely i HP a děly se věci: Dvě z prvních tří míst na předvánočním žebříčku prodejnosti notebooků na e-shopu Amazon obsadily Chromebooky, takřka z nuly v předchozím roce vzrostly v roce 2013 prodeje Chromebooků v USA na 9,6 % trhu PC, což znamenalo 21% podíl mezi notebooky, v absolutních číslech se prodalo zhruba 1,4 – 2 miliónů Chromebooků.

2014

V roce 2014 se s Chromebooky roztrhl pytel. Mezi výrobce přibyly jak neznámé firmy Hexa, CTL a Senkatel, tak i velcí hráči jako Asus, Dell a Toshiba. Stávající výrobci uvedli nové modely, premiéru zaznamenala platforma nVidia Tegra K1 i nový procesor Exynos OctaCore od Samsungu.

Výsledek se brzy dostavil: Prodalo se okolo 4 miliónů Chromebooků a na předvánočním žebříčku Amazonu braly notebooky se systémem od Googlu zlato, stříbro i bronz, což zaujalo i tisk u nás. Zároveň se stalo něco nečekaného: Chromebooky začaly vytlačovat iPady z amerických škol. Ukázalo se, že Chromebook je ideálním pracovním nástrojem pro studenta, hlavně díky klávesnici a nenáročnosti na správu.

Rok 2014 byl i rokem oficiálního zahájení prodeje Chromebooků u nás, v listopadu tak začal Acer v ČR nabízet své dva nejnovější modely: Chromebook 11 a Chromebook 13.

2015

Rok 2015 zřejmě přinese zvětšování úhlopříčky prodávaných Chromebooků, čemuž nasvědčuje nově uvedený Acer Chromebook 15 s úhlopříčkou 15,6 palců. Na Tchajwanu se šušká, že svůj patnáctipalcový Chromebook připravuje i firma Dell.

Rozšiřuje se také nabídka Chromeboxů, což jsou vlastně Chromebooky v kompaktním stolním provedení.

Výhody a nevýhody

Nejprve k nevýhodám. Chromebooky obvykle neobsahují CPU a grafické čipy s největším výkonem, mají poměrně malou kapacitu disků a menší a méně kvalitní displej. Nic z toho není samozřejmě vytesáno do kamene, společným jmenovatelem je zde však nízká cena. Na druhou stranu je Chrome OS schopen přijatelně svižně běžet i na slabém hardwaru a je prostorově nenáročný.

Další hojně citovanou nevýhodou je závislost na internetovém připojení. Tady se Google snaží zapracovat a podporuje přidávání aplikací, které se obejdou i bez připojení. Jak bude doba postupovat, tato výtka bude méně a méně relevantní – ani na ostatních operačních systémech toho totiž bez připojení už dnes mnoho nesvedete. Existují určité specifické oblasti, kde se bez Internetu pracovat dá, ale těch bude ubývat.

Jako nevýhoda se může jevit neschopnost spouštět aplikace pro Windows a částečně i pro Linux. Spousta existujícího softwaru, hlavně her, je tím na Chrome OS nepoužitelná a pro mnohé uživatele se tak Chromebook jeví jako nevhodný nástroj pro jejich styl práce či zábavy. Na druhou stranu, mnohé alternativy existují, bývají zdarma a někdy se dokonce dají v obchodu Chrome najít i skvosty jako Streamus, které v jiných OS nemají obdobu. Chrome OS je velmi mladá platforma a aplikace budou postupně přibývat. Zajímavý je počin firmy rollApp, která se snaží jednoduchým způsobem portovat klasické linuxové aplikace do HTML5 a ty pak umísťuje do obchodu Chrome.

Je třeba počítat i s tím, že na Chromu nepůjde přehrát každá kombinace kontejneru a kodeku videa či audia. Nejcitelnější je absence formátu MKV a audio kodeku AC3. Naštěstí existuje v obchodu Chrome přehrávač, který vám umožní přehrávat MKV video v kombinaci s jakýmikoli kodeky, včetně H.265, HEVC a AC3. Další alternativou může být použití přehrávače VLC v souběžně spuštěné běžné distribuci Linuxu jako je třeba Ubuntu.

V současné době umí Chrome OS přistupovat přes síť pouze na Disk Google, ale chystá se nové API (File System Provider API), které umožní transparentní připojení úložišť třetích stran, čímž se má na mysli hlavně WebDAV, SFTP, SMB, Amazon S3 či Dropbox.

Tou hlavní výhodou Chromebooků, která v mnoha případech přebije vše ostatní, je absolutní bezúdržbovost a jednoduchost.

Chrome OS je systém, který „prostě funguje“. Nevyžaduje žádnou zdlouhavou konfiguraci ani instalaci doplňujícího softwaru či ovladačů. I instalace aplikací je spíše přidáním ikony do Chrome menu než zdlouhavým procesem instalace. Veškeré nastavení cestuje s vaším účtem, chvíli po přihlášení na novém Chromebooku se cítíte jako doma. To je něco tak návykového, že se jen s velkou nechutí budete ochotni takové vymoženosti napříště vzdát.

Chrome OS se sám na pozadí aktualizuje a nejedná se jen o záplaty, velmi často vás příjemně překvapí užitečná nová funkce, která vám doposud chyběla.

Naučit se pracovat s Chromebookem není nijak zvlášť složité ani pro laika. Pokud umí pracovat s prohlížečem, Chrome OS mu bude připadat velmi povědomý. Nová podoba klávesnice pozitivně přispívá k celkové ergonomii a ovládání má svou logiku. Méně zdatný uživatel se v Chrome OS, na rozdíl od jiných operačních systémů, tak často nedostává do frustrujících situací, kdy si neví rady a musí volat na pomoc někoho zkušenějšího.

V porovnání s Androidem má Chrome OS výhodu v podpoře Adobe Flash, jenž je sice na ústupu, ale stále se ještě leckde hojně vyskytuje.

Shrneme-li to, tak pokud nehrajete náročné hry, nepotřebujete k práci nějaký velmi specifický kousek softwaru a pohybujete se povětšinou v dosahu signálu WiFi, velmi pravděpodobně budete s Chromebookem spokojeni.

Linux v Chromebooku

Komu se zdá výběr aplikací v obchodu Chrome příliš omezující, může zkusit nainstalovat plnohodnotnou linuxovou distribuci do chrootu. Tento postup má tu výhodu, že na rozdíl od dual bootu můžete linuxové aplikace provozovat přímo v Chrome OS (na jiné grafické konzoli nebo dokonce v kartě prohlížeče).

K instalaci Linuxu se používá nástroj Crouton, což je sada skriptů, jenž se postarají o bezproblémovou integraci v Chrome OS. Podporována je zatím instalace jen několika distribucí (za pomoci debootstrap), nejčastěji je doporučována instalace Ubuntu LTS s Xfce.

Pro instalaci je nutný přístup do plnohodnotného shellu a funkční sudo, což je věc, kterou Chrome OS normálně neumožňuje. Jeho shell crosh zná jen několik příkazů. Naštěstí se dá každý Chromebook přepnout do tzv. Developer režimu, kdy do croshe přibude příkaz shell, jenž spustí klasický interaktivní Bash, v němž pak funguje sudo tak, jak jsme v Linuxu zvyklí.

Bohužel toto přepnutí také uvede Chromebook do továrního nastavení, aby nebyla kompromitována data uživatelů v případě zásahu cizí osoby a ze stejného důvodu pak také Chromebook při každém startu OS zobrazuje varování o zapnutém Developer režimu. Bez úpravy BIOSu se není možné tohoto varování zbavit, lze ho jen přeskočit pomocí Ctrl-D.

Po spuštění Xfce či jiného prostředí je možné přecházet mezi grafickými konzolemi pomocí zkratek Ctrl-Alt-Shift-← a Ctrl-Alt-Shift-→. Pokud do chrootu přidáte target xiwi, nainstalujete rozšíření Chromu Crouton integration a oželíte grafickou akceleraci, budete mít možnost provozovat Xfce přímo v kartě prohlížeče.

Po nainstalování Linuxu se otevře spousta nových možností, z repozitářů se pak dá nainstalovat cokoliv. Pokud však máte Chromebook s ARM procesorem, nebude možné používat uzavřený software zkompilovaný pro architekturu Intel, jako je Skype, Minecraft, Steam apod. a Wine umožní spouštět pouze aplikace pro Windows RT. Na druhou stranu DOSové hry a aplikace poběží v DosBoxu bez problémů a speciálně připravenou androidí verzi Skypu je možné nainstalovat přímo do Chrome OS.

Situace na trhu

Chromebooky způsobují čím dál více vrásek na čele dosavadního dominantního hráče na poli desktopových operačních systémů – tedy Microsoftu.

Ze začátku se zdál být problémem pouze fakt, že díky zadarmo poskytovanému Chrome OS mohou být Chromebooky velmi levné a Microsoft proto zareagoval bezplatnou nabídkou Windows Bing Edition pro nejlevnější notebooky. Jenže ani to nedokázalo stoupající poptávku po Chromeboocích zastavit. Ukázalo se, že nízká cena není to jediné, co zákazníky na Chromeboocích láká. Relativně vysoká hodnocení v recenzích naznačují, že uživatelé jsou se s svými Chromebooky velmi spokojeni a pokud něco kritizují, je to spíše hardware než software.

Laciný hardware, který v případě Chromebooků celkem dobře postačuje nárokům uživatele, se může stát velkou brzdou i pro tu nejodlehčenější variantu Windows. Čím levnější hardware, tím větší výhoda pro Chrome OS a proto se Chromebooky snaží obsadit tržní niku těch nejlevnějších z laciných, kde v podstatě nemají alternativu.

Nejlevnější Chromebooky dnes stojí 200 – 250 dolarů, ale zdá se, že je možné jít ještě níž. V letošním roce se očekává nasazení ARM procesorů Rockchip a MediaTek a to by mělo srazit cenu až na 149 dolarů. Notebooky s takovou cenou by byly v podstatě spotřební elektronikou se všemi důsledky: prodeje by brzy dosáhly masového měřítka a zákazník by operační systém Chrome prostě akceptoval jako součást Chromebooku (podobně jako většina lidí nahlíží na OS chytrých telefonů). Uživatelé by si tak zvykli na myšlenku, že počítač může fungovat i bez Windows.

Souboj o převahu na trhu se totiž neodehrává, jak se ukázalo i v případě Androidu, na poli high endu ani střední třídy. Vyhraje ten, kdo získá přízeň mas a nejvíce se vždy prodává to nejlevnější, tedy low end. Získaný dominantní podíl v této cenové kategorii se pak už dá poměrně snadno využít k posílení pozic i ve vyšších cenových hladinách.

Zatím se Googlu celkem daří svou novou platformu prosazovat, o čemž svědčí i žebříček nejprodávanějších notebooků na Amazonu. Mezi prvními čtyřiceti notebooky je jedenáct Chromebooků, což není vůbec špatné na OS, který se teprve pokouší prorazit, zvlášť vezmeme-li v potaz omezenou nabídku modelů v porovnání s těmi s operačním systémem Windows.

Microsoft si je akutní hrozby ze strany Chromebooků dobře vědom, o čemž svědčí i článek Michaela Pietroforteho (mimochodem držitele sedmi ocenění Microsoft Most Valueable Professional) „Stává se Chrome OS pro Windows skutečnou hrozbou?“. Pietroforte konstatuje, že zákazníci preferují Chromebooky, protože na rozdíl od Windows „prostě fungují“. Podle něj je ironií, že počítače založené na Linuxu porážejí Windows PC jen proto, že nejnovější inkarnace Torvaldsova OS se používá snadněji než Gatesův OS.

Na důležitost trhu Chromebooků ukazuje i právě probíhající souboj architektur Intel a ARM o to, kdo bude mít v tomto segmentu navrch. Výhodou Intelu je vyšší výkon jeho procesorů a po výkonných procesorech založených na mikroarchitektuře Haswell začal pro Chromebooky dodávat sice méně výkonné, avšak úspornější a levnější Atomy na platformě Bay Trail. ARM se snaží odpovědět zvyšováním výkonu a počtu jader při zachování nízké ceny i nízké spotřeby.

Budoucnost

Je velice ošemetné odhadovat budoucí vývoj, vždyť kdo by si v roce 2008 pomyslel, že o šest let později bude Android neochvějně vládnout trhu chytrých telefonů ? Avšak právě srovnání s Androidem se zde přímo nabízí.

Google odolal pokušení své dva operační systémy sjednotit a neudělal stejnou chybu jako Microsoft s Windows 8. Zatímco nejnovější Windows staví uživatele do schizofrenní situace, kdy neví, zda pracuje ještě s desktopem nebo zda už s mobilním dotykovým zařízením, systémy Android a Chrome OS, ač oba založené na Linuxu, si každý zachovává specifické uživatelské rozhraní. Sjednocování platforem možná zjednodušuje život vývojářům, ale uživatelům se tím vše spíše komplikuje.

Android na Chromu

Android zůstává systémem pro mobily a tablety a Chrome OS zase pro notebooky a desktopy. Konvergence se odehrává jinde: na poli aplikací, avšak pouze tam, kde to má smysl. Google nedávno tiše představil svůj Android runtime pro Chrome OS a brzy následovala první oficiální dávka androidích aplikací určených pro Chrome. Od té doby následovaly další aplikace (mj. SlideShare či Tapatalk).

Kromě tohoto oficiálního runtimu existuje ještě neoficiální runtime ARChon, který v sobě nemá omezení na čtyři aplikace a dá se použít i na Windows, OS X a na Linuxu. Doprovodné nástroje umožňují vytvořit rozšíření pro Chrome z jakékoli aplikace pro Android (což ovšem nemusí nutně znamenat, že taková aplikace bude na Chromu fungovat). Takto je například možné do Chromebooku nainstalovat i Skype.

V opačném gardu je už dnes možné snadno pomocí frameworku Apache Cordova portovat Chrome aplikace na Android. Tímto sbližováním aplikační základny může Chrome OS získat kritické množství aplikací nutné pro překročení Rubikonu.

Aby mohla platforma Chrome plně konkurovat Microsoftu, s HTML5 a s Javou si nevystačí. Pro potřeby rozsáhlých a výkonných aplikací je nutná schopnost spouštět nativní kód. I tady má Google řešení: poslední dílek skládačky má název PNaCl.

PNaCl

Zkratka PNaCl znamená „Portable Native Client“, tedy „Přenositelný nativní klient“. Možná to zní jako protimluv, ale v tomto případě se Googlu skutečně podařilo skloubit přenositelnost a nativní kód. Pomocí toolchainu LLVM se zdrojový kód přeloží do tzv. bitkódu, což je platformově nezávislý mezikód, který se dá velmi snadno a rychle přeložit do strojového kódu cílové platformy. K překladu do nativního kódu dochází při instalaci aplikace, jejíž je PNaCl modul součástí. Jedná se o tzv. AoT (Ahead-of-time) kompilaci. Jestli vám to připomíná ART na Androidu, pak uvažujete zcela správně.

Další důležitou vlastností, kterou tak trestuhodně zanedbal Microsoft u svého ActiveXu, je bezpečnost takto spouštěného kódu. Díky elegantně řešenému sandboxingu je uživatelův systém v bezpečí. Pro NaCl a PNaCl už bylo portována spousta otevřeného softwaru a zdá se, že nic nebrání rozvoji této perspektivní technologie.

Svět Chrome

Z toho všeho plyne, že Google má potenciál vytvořit platformu, kterou s sebou nepotáhne žádnou kouli na noze v podobě nutnosti zachovávat zpětnou kompatibilitu s aplikacemi z minulého století, kde se instalace i té nejsložitější aplikace provede stejně snadno jako v mobilním telefonu, která bude uživatelům připadat jako něco důvěrně známého a která nebude mít takřka žádnou slabinu.

Vtip je v tom, že Google nepotřebuje na trhu operačních systémů doopravdy dominovat. Stačí mu, když Chrome OS získá takový podíl, aby ho výrobci aplikací nemohli ignorovat. Pak získá aplikace, které by jinak neměly na Chrome OS rozumnou alternativu a podaří se mu to, co se nikdy nepodařilo Sunu a potom Oraclu s Javou: získá svatý grál v podobě platformy, která se rozprostře nad všemi významnými operačními systémy. Svět Chrome totiž není jen Chrome OS, jako pouhý spouštěč Chrome aplikací může posloužit jakýkoli systém s nainstalovaným prohlížečem od Googlu.

Našli jste v článku chybu?

16. 2. 2015 10:49

Chromebooků s ARMem byla vždy menšina.
Nízkou cenou a dlouhou výdrží se chlubí i Chromebooky s Intelem.
Intel o tuto oblast stojí tak moc, že v minulosti dokonce dotoval Haswelly, aby je na Chromebooky dostal.
Teď už upřednostňuje nedotované Bay Traily.
Pořád nerozumím, jak by to mohl Broadwell nějak změnit.
Jediné co nastane je, že přibudou modely Chromebooků s Broadwellem.






16. 2. 2015 8:58

Kolemjdoucí (neregistrovaný)

Existují celé firmy o stovkách zaměstnanců kde zaměstnanci nemají přístup na internet, kromě emailu, z důvodu bezpečnosti.

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: E-Ježíšek si i letos zařádí. Nákupy od 2 do 5 tisíc

E-Ježíšek si i letos zařádí. Nákupy od 2 do 5 tisíc

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!