Doplňme k tomu, že pro koho je daná linuxová distribuce primárně o daném desktopu, jistě KDE Linux ocení, protože zde se mu dostane věrné „vanilkové“ implementace tohoto prostředí, bez jakýchkoli distribučních úprav. Kdo však primárně volí systém dle balíčkovacího systému či jiného kritéria, pro něj se nejspíš nic nemění.
Alfa verze – potřebujeme pomoc
Vývojáři upozorňují, že KDE Linux se zatím nachází v alfa stádiu vývoje, takže potřebuje pomoc komunity. Pomoci lze několika způsoby.
Pomoci KDE Linuxu lze šířením informací o něm, aby rostla uživatelská základna. Pomoci lze také každodenním používáním distribuce, ideálně asi na druhém stroji, protože systém je stále ještě ve vývoji a není doporučeno jeho ostré užívání. Takovýto uživatel je ideálním kandidátem na vychytávání a reportování chyb. Stejně tak může ověřovat běh na méně obvyklých konfiguracích, třeba s GPU Nvidia, nebo s klasickým pevným diskem za současného používání experimentálních delta aktualizací. Nebo na jakékoli méně obvyklé konfiguraci železa.
Tvůrci speciálně žádají o hlášení chyb, a to jak k systému samotnému, tak k aplikacím ve Flatpacích, které KDE Linux používá.
Dále je potřeba počítat s tím, že s ohledem na povahu architektury celého systému spoléhající na neměnnost ve stylu Fedory Silverblue. KDE Linux používá „immutable base“, neměnný základ systému, který se vždy aktualizuje jako celek. Distribuce tak záměrně limituje možnosti systémových úprav, aby zachovala spolehlivost. Uživatel by tak neměl počítat s možnostmi pouštění či zastavování systemd služeb, jedině s výjimkou debugování a nahlašování chyb. Ani bootovací Plymouth obrazovka či SDDM téma vzhledu nejsou přístupné změnám.
Majitelé starších GeForce musí počítat s tím, že distribuce není pro ně primárně zařízena a zprovoznění je trochu bolestivý proces – týká se to zhruba majitelů karet starších než GeForce GTX 1630, které obecně nejsou ani s KDE Linuxem ze strany vývojářů testovány.
V neposlední řadě, s ohledem na rapidní povahu vývoje, by uživatelé neměli nahlašovat chyby „včerejších verzí“. Vždy jen u zcela aktuálního systému.
Atypická architektura KDE Linuxu
Tvůrci také doplnili pár technických informací. Předně: toto je „ten pravý KDE OS“. Mění se tak role dosud nabízené distribuce KDE Neon, na bázi Ubuntu LTS, tvůrci projektu KDE se rozhodli připravovat vlastní linuxovou distribuci se specifickými parametry a toto je distribuce, která bude ukazovat KDE a Plasmu tak, jak vypadá v ryzí podobě přímo od tvůrců. Referenční implementace.
Rovnou také ale tvůrci dodávají, že z povahy věci tak nemusí být KDE Linux nutně tou nejvíce optimalizovanou variantou linuxového desktopu s KDE pro konkrétní typ použití. V podtextu skoro jako bych cítil: jste-li spokojeni s KDE v jiné distribuci, buďte spokojeni i nadále.
KDE Linux jako onen neměnný základ systému používá balíčky Arch Linuxu. Nemáme však KDE Linux považovat za další na Archu založené distro, KDE Linux ani nepoužívá jeho balíčkovací systém zvaný pacman. KDE Linux do značné míry ve funkcionalitě tohoto základu systému spoléhá na možnosti Systemd. Aktualizace jsou atomické a distribuované jako obrazy, kdy posledních 5 verzí je jako cache uloženo na daném počítači. Podporován je pouze běh na Waylandu a aplikace jsou zde primárně ve Flatpak či Snap podobě.
Distribuce tak nepoužívá tradiční balíčkovací instalace aplikací a nelze ani modifikovat onen neměnný základ systému. K dispozici jsou předinstalované nástroje Distrobox a Toolbox, s nimiž lze standardní balíčky nainstalovat v podobě kontejnerů v /home adresáři. Je zde také nástroj Homebrew poskytující tradiční balíčkování uvnitř /home adresáře uživatele a také lze využít ruční kompilace, buď opět v domovském adresáři, nebo skrze systemd-sysext. Fungovat budou též AppImage.
GPU Nvidia z éry před generací Turing vyžadují proprietární jaderné moduly Nvidia, což nelze dobře skloubit s neměnnou povahou jádra KDE Linuxu, byl by zde i právní problém. Proto je KDE Linux nezahrnuje a je potřeba použít ovladač nouveau, který se v tuto chvíli aktivuje ručně.
KDE Linux by díky architektonickým volbám měl v mnoha aspektech běhat rychleji. Neřeší se třeba závislosti balíčků, což vede i k určité úspoře elektrické energie. Díky držení pěti posledních verzí obrazů bude systém odolnější vůči chybám vedoucím k jeho nepoužitelnosti. A také více předvídatelný, protože systém je kompilován tak, jak bylo zamýšleno, ať už základ, nebo Flatpaky. Žádné divné chyby z použití jiných toolchainů na různých distribucích.
Zkušenosti z krátkého používání
Alfa verzi KDE Linuxu jsem používal v součtu zhruba jeden den. Navazuji ale na nedávné hrátky s openSUSE Tumbleweed na nějaké aktuální verzi KDE Plasmy (asi 6.4.něco), pročež si dovoluji říci, že kromě některých drobností, kterých jsem si buď nevšiml, nebo se odehrály ve věcech, které typicky nepoužívám, je v KDE Linuxu nasazená vývojová Plasma 6.5 shodná co do uživatelského zážitku s běžnou Plasmou 6.4.x.
Jiný dojem zanechá boot proces, tedy pokud už nepoužíváte systemd-boot jinde. KDE Linux se zde netrápí Grubem2 či něčím podobným, jak zaznělo výše, maximálně se spoléhá na systemd a musím dodat, že mu to funguje dobře. Během testování přišla dílčí aktualizace systému, takže si můžeme i na fotce v galerii potvrdit, že poté se objeví v nabídce bootu dvě verze jádra/systému – zde bych tedy očekával výhledově nabízení oněch až pěti verzí.
Na to, že jde o alfa verzi, je systém na mém postarším Ryzenu generace Zen2 a 13 let starém Radeonu svižný, stabilní a bezproblémový. Pouze konstatuji, že aktualizace trvají opravdu dlouho, až desítky minut, a není to pomalostí mé internetové přípojky, ale tím, že aktualizace se (může jít o souhru okolností) mi stahovaly rychlostí ve stovkách kB/s – projekt asi zatím nemá tolik zrcadel a rychlou síťovou infrastrukturu. Vše tedy běželo pomalu, nicméně spolehlivě a po následném restartu už naběhl nový obraz systému.
Ve výchozím nastavení jsou aktivní mnohé repozitáře, řada KDE aplikací používá Nightly sestavení a je předpřipraven subsystém Flatpaků a také Snapů (žádný Snap se ale ve výchozí instalaci nenachází).
Z rychlého průzkumu jsem pouze zaznamenal, že použitá GUI nadstavba nad MPV, tedy přehrávač Harumi, si neporadí s H.265 videi, hlásí absenci kodeku, ač má v pozadí běžící MPV. Když z Flathubu doinstaluji MPV, tam běží vše bez potíží – bude to nějaká drobnost (možná bych mohl reportovat bug), nicméně řešitelná obvyklou cestou: použijte svůj preferovaný přehrávač.
Systém se nainstaluje v jakémsi polo-počeštěném stavu, takže se hodí umět obvyklé postupy pro obskurnější linuxové distribuce (zahrnující typicky doinstalování cz rozhraní a slovníků do prohlížečů apod.). Ve výchozí instalaci se kupříkladu nenachází LibreOffice.
Celkově hodnotím KDE Linux jako velmi, velmi povedený projekt a lákavou formu linuxové distribuce, která je „navzdory“ Flatpakům velmi svižná a „navzdory“ neměnné povaze obsahuje současné verze linuxového jádra a nástrojů. Za výhodu pro běžného uživatele lze považovat, že systém jej nijak nezatěžuje nějakými informacemi o konfiguracích a typickou geekštinou v pozadí. Repozitáře jsou přednastaveny a věřím, že různé drobné problémy (typu H.265) jsou / budou řešeny rychle. Byl to jen jeden den, ale bylo to příjemné a svěží. Pro fanoušky Plasmy, řekl bych, povinnost alespoň vyzkoušet.
(Autorem obrázků je David Ježek.)
