Hlavní navigace

Názory k článku Mýty o ekonomické podstatě Open Source (2)

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 23. 7. 2003 2:56

    Mark (neregistrovaný)

    Prorocká řeč a krásná slova... ale jako vždy v historii, jen čas ukáže... zda evoluční principy opět zvítězí nad vůlí mocných tohoto světa...

  • 23. 7. 2003 9:47

    Tomas Tintera (neregistrovaný)

    Pane Mark, priste napiste radeji clanek. Zcela jiste ho nekde vydaji a jeste dostanete zaplaceno. Takhle ho davate zcela nelogicky zadarmo, cimz si tak trochu odporujete.
    PS: Mohl by nedo pres WC spocitat jestli je delsi ten clanek nebo prispevek?

  • 23. 7. 2003 13:47

    Mark (neregistrovaný)

    Nespletl jste se ? Já si jen tak povzdechl několika slovy nad závěrem článku, jež vyjadřuje myšlenky stejně idealistické jako bible nebo socialismus v nejčistší podobě, ale sám jistě víte kam obojí zásluhou lidí prahnoucích po moci dopracovalo...
    S těmi romány dole nemám nic společného.

  • 23. 7. 2003 11:01

    Andre (neregistrovaný)

    kdo za tebe bude platit elektriku a jidlo?
    kdo bude zivit programatory? To chcete cekat az se zmeni cely svet na cisty komunismus a vsichni budeme pracovat jen pro legraci?

  • 23. 7. 2003 14:51

    Mark (neregistrovaný)

    Zřejmě vám nějak unikla podstata článku a v návaznosti i mého komentáře, jinak by jste neargumentoval takovými elementárními materiálními důvody. Nevšiml jsem si ničeho co by snad nabádalo
    ke vzkříšení komunistických principů. Hlavní věc která z článku vyplývá, je obhajoba možnosti narovnání nepřirozeného stavu vývoje a používání SW v demokratické společnosti, vzniklého aplikací hmotného kapitalistického přístupu včetně všech nečistých metod pro jeho udržení (SW patenty, DMCA, lobbing) na jeho přirozeně nehmotnou a v našem fyzickém světě neomezenou podstatu. Pokud některé závěry ve vás budí mírně levicový dojem, buďte si jist ze podobné najdete v každém elementárním dokumentu libovolného alespoň trochu sociálně solidárního systému, ústavu USA nevyjímaje. To ze praktická implementace je vždy diametrálně odlišná od "krásných a ušlechtilých myšlenek" je velice smutné a vždy za to můžou určité skupiny "rovnějších" a ignorance či tupost lidí, demokracii a komunismus nevyjímaje.

    Filozofie už zde je mnoho, tolik jen na vysvětlenou...

  • 23. 7. 2003 3:44

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...psaní Open Source může být (a většinou i je) velice prestižní záležitostí....

    Děkuji za důvěru, nicméně pravděpodobnost, že se jako vývojář uděláte jméno u OpenSource je mnohem menší, než že v oblasti médií prorazíte jako Britney Spears... Pokud hodláte živit rodinu, Vaše jméno připojené k nějaké GPL ji nenakrmí.

    ...když je pak potřeba provést upgrade, znamená to další procházku....
    Koncept aktualizace distribuovaných aplikací s koncepcí OpenSource nijak nesouvisí: např. agentura Reuters už řadu let aktualizuje svůj terminálový SW a jen málo sítí je tak privátních, jako je Reuters. Java i .NET jsou pro tvorbu distribuovaných aplikací aktualizovaných z internetu vybaveny mnohem lépe, než jakákoliv OpenSource platforma. Koncepci "sofware jako služba" prosazují i společnosti obchodující sofwarem navýsost "proprietárárním" (dokonce natolik "proprieátrním", že se používá téměř na 95% desktopů).

    ...Odlišnosti totiž standardům nepřejí.... ¨

    To je pravda, jenže roztříštěnost platformy je spíše znakem Open Source, což lze vztáhnout i na Linuxovou základnu, rozdrobenou do několika velkých a několika desítek menších vzájemně soupeřících distribucí, lišících se mj. instalačním prostředím, způsobem distribuce, verzováním, konfigurací atd.. Právě otevřená koncepce OpenSource je hlavním kamenem úrazu při udržování fragmentace platformy na přijatelné míře. A naopak - pokud udržujete jednotnou linii vývoje platformy, redukuje se koncepce OpenSource na SharedSource: tedy zdrojáky máte, můžete si je klidně kompilovat, ale směr vývoje svými úpravami ovlivníte zanedbatelně.

    ...jakákoliv OS implementace nepřeje kartelům ...

    Myslíte jako konzorcium firem prosazující "United Linux", nebo podobná uskupení firem jako IBM, Sun, Oracle atd. soustředěných kolem vývoje OpenSource, založená na "inteligence trustu". Myslím, že OpenSource jim v vytváření podobných zájmových uskupení rozhodně nebrání, naopak - možnost sdílet podstatnou část know how je velice lákavá pro společnosti, jejichž přímá ekonomická kooperace v podobném rozsahu by byla okamžitě napadnutelná antimonopolními zákony.

    ...nakonec se tak zase dostáváme k soutěživému spotřebnímu trhu...můžeme při nulových výdajích ospravedlnit i nulovou cenu...

    Tento výrok považuji za bonmot celého článku...;-)) Matematicky řečeno, pokud funkce limituje k nule, i její odchylky od průměru nutně limituje k nule, čili v prostředí s nulovými cenami nutně zanikají i ekonomické mechanismy konkurence a prostor pro soutěž se všemi důsledky takového "hospodaření". Praktický výsledek je přtom myslím předem snadno odhadnutelný: ze stagnujícího odvětví se kapitál odlije do jiných - takových, které rovnostářskými idejemi nakaženy nejsou. Proč by měli kapitalisté lační zisku trvale udržovat kapitál v odvětvích, která ekonomicky neprofitují ?

    ...Jak tedy vůbec může být koncová cena (OpenSource) produktů nulová?...

    Nehodlám rozebírat absurditu této řečnické otázky, ale myslím, že nemůže vyhovovat ani těm, kdo tvrdí, že "Open Source neznamená zdarma", tak i těm, co vědí, že pokud uvolníte zdarma zdroják, uvolníte sofware v celé jeho kráse.

    ...Odpovědi ... se tak úplně neřídí předpoklady, na které jsme zvyklí...

    Z nesprávných předpokladů nelze sebelepší logikou dospět ke správným závěrům.

    Pokud by Linux vyvíjela komerční firma, nikdy by nemohl být zadarmo...

    ...to je nesmysl, existuje řada software, které jsou šířeny zdarma, ačkoliv samozřejmě zadarmo nevznikají (jako ostatně žádný sofware) - jsou prostě křížově dotovány odbytem jiných komodit. V tom směru neexistuje mezi Open a Closed Source SW, šiřeným zdarma žádný podstatný rozdíl. Naopak - mohu říci, že pokud by nebylo komerčních firem křížově dotujících OpenSource, pojem OpenSource jako takový by nejspíš ani nevznikl. Pojem OpenSource se datuje od doby, kdy se začal SW s volně dostupnými zdrojovými kódy využívat ke komerčním účelům.

    ...Je fyzicky možné a ekonomický přijatelné vytvořit tolik kopií, kolik svět potřebuje....

    Co je fyzicky možné nemusí být vůbec ještě dlouhodobě ekonomicky přijatelné. V zájmu udržení dynamiky trhu se kdysi nadprodukce raději likvidovala (američtí kapitalisté pálí pšenici...), než by se ekonomika předčasně přivedla do výkyvu recese. Souvisí to s mechanismem zpětné vazby: regulace každého systému, majícího vnitřní sklon k nestabilitě je spojená s jistými ztrátami (dissipace tlaku na šktící klapce, ekonomicky podmíněná míra nezaměstnanosti, atd.). Může se to zdát mrzuté, ale ignorování zákonitostí vývoje trhu mívá fatální následky.

    ...Odpadla by i nezbytnost restriktivní legislativy....

    Myslím, že nic není víc vzdáleno realitě. Už dnes je plno firem v reálném podezření, že profitují z OpenSource např. tím, že obcházejí OpenOource licence. Pokud je sofware šířen jako kompilovaný, je hlídání SW čistoty mnohem jednodušší. Existuje jen jediná forma OpenSource, která právníkům nepřidělává práci: tou je OS šířený jako public domain bez jakýcholiv dalších licenčních omezení...

    Přílišné náklady ... je třeba je umořit přes dostatečně velký počet jednotek...

    Myslíte třeba tím, že na jeho tvorbě se snadno budou podílet stovky nebo dokonce tisíce programátorů.. ? Vysoké náklady hodláte umořit tím, že je ještě zvýšíte ? Odhlédněme od faktu, že žádný SW projekt neuživí libovolný počet programátorů, rozhodně však platí, že čím větší počet je, tím důsledněji musí být veden, což ve své podstatě neguje principy, za kterých otevřený zdrojový kód jako OpenSource vlastně má vznikat. Čim větší projekt je, tím je ve skutečnosti veden více jako SharedSource a externí subjekty do něj mohou přispívat jen omezeně. Podotknu ještě s trochou zlomyslnosti, že se mezi potřebnými "tisícovkami programátorů" obtížně proslavíte tak, aby pro vás mohl být prestižní záležitostí - svou koncepcí rozvoje OS si tak trochu odporujete s údajnou výhodou OpenSource č.1....

    Většina z nich se této činnosti věnuje méně než pár hodin denně... Když odhlédnu od toho, jakým stylem obvykle programátoři pracují, zbytek dne se pak bude věnovat vývoji Closed Source, či konzumaci ambry a nektaru - nebo čemu vlastně ? V každém případě je práce většího počtu programátoru na kratší úvazek je demonstrace extenzifikace vývoje SW se všemi negativními důsledky. Netvrdím sice, že takový pohled socialistického přístupu k práci nezapadá do celkového narudlého obrazu OpenSource, co je ale hlavní: nejde ale o trvale udržitelný přístup - hlavním problémem extenzívního vývoje SW je, že je ve samém důsledku mnohem dražší, než intenzivní vývoj SW. Ve skutečnosti je pro nejvýznamější SW firmy typické, že na plný úvazek zaměstnávají relativně malý počet programátorů - zato vysoce kvalifikovaných a dobře placených.

    ...Open Source nemusí být nezbytně lepší než jeho komerční protějšky. Stačí, aby byl natolik dobrý, že pokryje požadavky uživatelů...

    To jste mě uklidnil - základním požadavkem uživatele je obvykle disponovat tím nejlepším možným SW (a nepletl bych si to "s nejnovějším"). Typickým znakem konkurence v SW průmyslu přitom je, že vítěz bere vše, protože se výrobcům HW, SW ani uživatelům nevyplácí podporovat více platforem, než je nezbytně nutné. Pokud se smíříte s pozicí druhého, musíte se smířit jednak s řádově nižším market-share, ale také s řádově nižšími zisky.

    ...PostgreSQL ... poskytuje rozumný výkon. Není to dost?...

    Je a není. Jedním z projevů krize IT průmyslu je skutečně fakt, že zvládnutí komplexního SW představuje příspěvek k TOC, pro který může být výhodnější používat specializovaný SW optimalizovaný pro danou úlohu. Váš problém je, že ale tento koncept nijak nesouvisí s OpenSource: i ClosedSource může tvořit dedikovaný, specalizovaný SW. Řekl bych, že tento rys, totiž specializace je pro ClosedSource typická: právě specializovaný SW (např. pro analýzu obrazu apod.) bývá až na výjimky ClosedSource.
    Dále, i firmy vyvíjející velké SW balíky často uvolňují odlehčené verze svých produktů (např. MS Works jako náhražka MS Officce), pro studijní, propagační a poloprofesionální účely - ale to ještě neznamená, že mají racionální důvod je uvolňovat jako OpenSource. Dokonce ani drobnější firmy, které se na podobné produkty výslovně zaměřují nemají podle mě zjevný důvod, aby to dělaly.
    Na druhé straně fakt, že většina OpenSource produktů má právě podobný charakter je spíše z nouze ctnost a důsledek faktu, že koncepce distribuovaného vývoje nenahrává projektům velkých komplexních SW balíků.


    ... Open Source produkty se vyvíjejí rychleji, .. a tedy, že jednoho dne budou tyto produkty lepší než komerční konkurence....

    Směšujete poměrně volně pojmy "komerční" a "ClosedSource" jako protipól "Open Source". Můj pocit je, že pokud v poslední době OpenSource něco stojí za zmínku, vzniká to - zrovna jako na potvrou - především na komerční bázi. A čím je to úspěšnejší, tím více to abstrahuje od proklamativních znaků OpenSource. Kdo vlastně dnes zasahuje z OpenSource komunity do vývoje KDE, který obstarává nějakých 20 - 30 programátorů na plný pracovní úvazek ? Kdo vlastně z řadových vývojářů dnes může Linusovi kecat do vývoje kernelu ? Kdo je dnes schopen zkompilovat plně funkční RedHat Advanced Server z toho, co je veřejně vystaveno na FTP ? Účast vývojářské komunity na takových projektech se omezuje na víceméně dobrovolný bug-trace, což však není specifikum OpenSource - např. i Microsoft má rozsáhlé programy beta-testování přístupné široké veřejnosti.

    Software pro běžné potřeby bude k dispozici všem zdarma - ano, ovšem potřeba uživatelů mít k takovému programu i jeho zdroják je relativně malá. Samozřejmě firmám, které vývojovou linii opustily nemusí nic bránit ani ve zveřejnění zdrojového kódu (např. tak, jak to dělá ID Sofware nebo Apogee s herními engines), ale neviděl bych v tom systémový příklon k OpenSource stejně, jako např. bazary s "počítači na součástky" neovlivňují mainstream trhu s HW.


    ...Open Source software je náhražkou (ne konkurentem) pro celou řadu komerčních produktů...

    To co si konkuruje nejsou produkty, ale jejich výrobci. V okamžiku, kdy se OpenSource ujme komerční subjekt samozřejmě takovou konkurenci pro ostatní představuje. Pokud je OpenSource kvalitní, může se stát i více než plnohodnotnou náhražkou, v tom případě však nejsou řídké případy, že ze dne na den změní licenční model a demonstruje tak, jakou pozici OpenSource vlastně na trhu hraje: jako promotivní marketingový model. Nejde o nic jiného, než zaváděcí cenu, která je z nulové snížena až na zápornou: oproti referenční hladině obvyklé u jiných komodit nabízených v rámci promo zdarma nabízí i know-how ke svojí výrobě. Může si to dovolit, protože cena za takový SW hraje jen obvykle malou položku celkové TCO (dokonce i když do SW neinvestujeme žádný čas k jeho osvojení, zabírá místo na HDD, koliduje s nastavením dalších programů atd...). Pak je ve skutečnosti i tento zdánlivý "dar" zakazníkovi ve skutečnosti hodnotou zápornou: myslím, že i při dnešních nízkých nákladech na média jen málokdo bude stahovat z internetu zdrojáky jen proto, aby je mohl archivovat na disku.

    ....Je to tedy komoditizace trhu, která může vytlačit komerční software a hlavní proud nasměrovat na Open Source..... a až se dokončí i onen proces změny myšlení, mohlo by to značně urychlit pád proprietárního software.... ;-))

    Průmysl žijící z recyklovaného odpadu trhu nemůže nikdy dominovat trhu výroby z primárních surovin, mj. už proto, že ve své podstatě odpad využívá pro ClosedSource nerecyklovatelná "proprietární" řešení. To, že je PHP OpenSource totiž nijak neimplikuje, že jím budou i PHP webové aplikace. Trh a tím pádem i poptávku po OpenSource ve skutečnosti bezezbytku řídí trh ClosedSource, ne naopak. Biologický odpad by si neměl namlouvat, že formuje poptávku po bioplynu - ve skutečnosti je produkce bioplynu závislá na produkci a spotřebě potravin.

    ...Open Source může uvolňovat zdroje, ale žádné nevytváří...

    Myslím, že prostor ke komentáři tohoto odstavce značně zužuje fakt, že vlastně žádné řešení nenabízí (pokud za řešení nepovažujeme poukaz na fakt, že existuje inertní skupina, která do trhu nezasahuje - ať už poptávkou nebo nabídkou). Myslím ale, že není racionální od této tiché většiny čekat, že se do OpenSource zapojí, aniž by za to nevyžadovala odpovídající minimální životní podmínky. Vývoj SW totiž předpokládá určitou minimální infrastrukturu jak technickou, tak organizační.

    ...Bůh, vláda, trh a komunita....

    Závěr úvahy vyznívá filozoficky, až pateticky: Open Source tedy dělá to, co bůh, vlády a trh nedokázali...
    Moje pocity z však jsou z něho značně smíšené: socialismus nebyl poražen "pokořujícím" ale zákonitým způsobem - a pokud je třeba v souvislosti s ním něčeho litovat, pak jen faktu, že nebyl poražen rychleji. Myšlenka socialismu naprosto ignoruje fakt, že jak biologická, tak společenská evoluce je založena na konkurenci - a k tomu, aby byla taková konkurence možná je matematicky nutné vymezit hranice odkud-kam spolu mají-mohou vzájemě si konkurující entity (biologické druhy či třeba právně ekonomické subjekty) kooperovat - a sdílet informace, které mohou být pro konkurenční boj významné. Evoluce probíhá formou izolovaných druhů či kmenů, jejichž genetická informace je vzájemně separovaná mezidruhovou reprodukční bariérou - a to nejspíše nikoliv proto, že si to přál Bůh nebo Vilém Gates, ale prostě proto, že právě takový vývoj probíhá nejrychleji - motivuje jeho účastníky k tomu, aby se informaci, kterou mají druzí konkurenti navíc přizpůsobili. Právě proto se z amorfní dělící biomasy vymezily organizmy, které si větší část genetické informace uchovávají jako druhově specifickou a právě proto komerční subjekty primárně budují svůj rozvoj na právní a technické ochraně know-how a výsledků komerčního výzkumu - což je koncepce, do které ClosedSource logicky spadá.

    Nejsem si dokonce ani jist, zda myšlenka implantovat rozvoj OpenSource do rozvojových zemí ve skutečnosti nepovede k dalšímu prohlubení jejich ekonomické závislosti, stejně jako "obchod" s korálky bez reálné hodnoty. Pokud se mají rozvojové země zapojit do tržních struktrur, nechápu, proč by tak měly činit zrovna formou, jejíž vztah k otevřenému trhu je přinejmenším sporný.... Pokud budeme předpokládat, že lidé využijí jeho intelektuální obsah jako přidanou hodnotu, pak není nikde garantováno její návratnost. Pokud připustíme, že většina uživatelů o tuto přidanou hodnotu nemá zájem, pak zbývá jen prvek rovnostářství a přerozdělování hodnot, které mělo až doposud ve všech historicky doložených souvislostech silně negativní vliv na ekonomický potenciál. Pak se ovšem zákonitě můžeme ptát, zda cena za hodnoty spojené s využíváním OpenSource v dlouhodobé perspektivě nepřevýší zisk. A konečně - nezdá se ani, že by ekonomika vstupem OpenSource na scénu získala nový směr vývoje - až doposud jsou zisky komerčních subjektů z vývoje sofware tím vyšší, čím lépe si dokážou principy ClosedSource obhájit. Firmy jako IBM nebo HP jsou v řadě skomírajících společností zaměřených na OpenSource výjimkou spíše proto, že těžiště jejich příjmů nespočívá v produkci SW.

    Domnívám se, že zastánci OpenSource jsou zaslepeni jeho podporou v komerční sféře (která je ovšem motivována snahou ovládnout trh a je zpolitizována) a odmítají vidět, že firma jako IBM investuje přes miliardu do samotné propagace Open Source, aniž by to nějak garantovalo její životaschopnost (např. Microsoft investuje podobné částky do X-boxu). Myslím také, že v OpenSource komunita poslední době tyké přeceňuje reálný vliv, který na další rozvoj Open Source má - a má minimální šanci ovlivnit, do jaké míry půjde či nepůjde o komerční model.

  • 23. 7. 2003 7:23

    PEpa (neregistrovaný)

    Moc hezky napsane. Asi mate ekonomickou skolu, tak bych Vas pozadal o komentar k dalsi veci. Kdy uz se podle Vas konecne bude na software vztahovat zaruka tak jak ji zname z ostatnich odvetvi? Nebo je pozadovani zaruky dalsi deformace trhu a mame to nechat na trhu jak to vyresi?
    Chybovost programu a nulova zaruka je dalsi male plus k pouziti OpenSource programu. Jiste u zakazek na miru ci specializovaneho softwaru za miliony korun je vetsinou v cene zahrnuta i udrzba, coz se da u software povazovat za formu zaruky, ale u bezneho software tohle neplati.

  • 23. 7. 2003 10:46

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Otázka záruky není věc ekonomické, ale právní školy. Ovšem vlastní oskytováním byť jen omezené záruky na SW by se IT společnosti změnily na pojišťovací společnosti - to není otázka technické, ani legislativní - ale ekonomické rozvahy. Funkcionalita SW je do té míry závislá na HW a SW konfiguraci, že to prakticky znemožňuje ji v rozumných mezích (rozuměj takových, která by neúměrně zvýšila cenu SW) garantovat.

    Čistě technicky, pokud Vám je SW zprostředkováno licencí k používání, není výrobce povinnen garantovat Vám záruku na předmět licence, protože i nadále zůstává jeho vlastníkem - Vám pouze poskytuje práva k užití. Z tohoto pohledu se legislativní postavení SW nijak nevymyká ostatním komoditám založeným na autorském díle. Samozřejmě, proklamativní distanciování se od škod způsobených používáním SW ve většině případů komerčních licenčních ujednání Vám nijak nebrání zavést s výrobcem soudní spor v případech, kdy selhání funkce není prokazatelně zaviněno konkrétní implementací, ale návrhem software - takové soudní spory probíhají běžně. Nutno podotknout, že v případě komerčního SW založeného na OpenSource máte manévrovací prostor ztížen tím, že OpenSource pochází z veřejně dostupné báze, kde není možné jednoznačně vymezit původce zavinění. Prostě kde není konkrétní viník, není ani zavinění.

  • 23. 7. 2003 12:07

    dygot (neregistrovaný)

    Kdyz si koupis auto, nikdo ti neda zaruku, ze se v nem nezabijes a nebo ze s nim nezusobis nejake skody sobe nebo jinym......ofsem muzes uplatnit zaruku napr. na vadny motor a pozadovat opravu zdarma - tak jako napr. service pack pro soft. A podpora tu je par let, tak jako zaruka par let na auto. Neni to krasny?

  • 24. 7. 2003 8:55

    PEpa (neregistrovaný)

    Neni to jasny.
    Kdyz se nabouram a bude to kvuli spatne navrzenemu autu tj. nebude se auto chovat tak jak se melo, pak vyrobce nese plnou vinu. U software se toho vyrobce primo zrika. Kdyz nabouram vlastni blbosti tak za to muzu ja. Kdyz program spadne kvuli tomu, ze ho nekdo blbe udelal tak za to muzu taky ja? To jsou ale podivna meritka.

  • 24. 7. 2003 13:12

    Vojta (neregistrovaný)

    Kdyz se vybourate kvuli vadnym brzdam, kde vyrobce podimenzoval desticky, nese prodejce vinu. Kdyz se vybourate protoze jste setril a dal tam desticky od Franty, protoze jsou pry stejne dobre ale stoji pulku, nemate proti vyrobci nejmensi sanci a jeste hrozi ze ponesete vinu Vy. Protoze neni v silach vyrobce SW aby zajistil ze SW pojede na VSECH kombinacich HW (tohle nedokaze nikdo, proc myslite ze ma MS svuj Hardware Compatibility List?), slo by to udelat jedine tak, ze Vam vyrobce bude garantovat, ze sw nespadne jenom na jim dodanem stroji do ktereho nesmite sahnout. A po pravde, ono se to tak deje. Napr Compaq k nekterym svym serverum takoveto garance nabizel defakto zadarmo.

    Jenze, sel byste do toho? Koupit si pro ucetnictvi stroj? Asi ne, vidte :)

  • 28. 7. 2003 14:21

    Stanik (neregistrovaný)

    Abych pravdu řekl, tak používám stroj od firmy DELL, který je Microsoft certifikovaným strojem. Přesto mi tu operační systém občas padá. Občas se stane, že vinou softwaru (MS Office) příjdu o své dokumenty. Stejně tak se děje mnoho chyb v MS VisualStudiu .NET

    Ty chyby se občas projeví, občas se na ně vidá záplata, ale neexistuje žádný způsob náhrady vzniklé škody...

  • 23. 7. 2003 7:55

    Melkor (neregistrovaný)

    Ufff! Prispevek docten, ja vycerpan.
    Muj pocit by se dal popsat slovy (tety Kateriny): " Kdo chce, hleda zpusoby, kdo nechce, hleda duvody."

    Drahe "Vase jmeno", nikdo Vas nenuti, abyste se zapojoval. V klidu a spokojenosti si uzivejte uzavreny SW, radujte se z nekompatibilit a rikejte si, co se Vam zlibi. Jen si laskave uvedomte, ze (pres snahu jiste nejmenovane firmy) uzivate Internet a ne MSN.

  • 23. 7. 2003 11:34

    petr (neregistrovaný)

    Aaaaa, zase tenhle patla za 30kKc/mes :))) Uz jsi nasel konecne nejake poradne misto a ne jen smudlani za par kacek? ;)

  • 23. 7. 2003 14:14

    petr (neregistrovaný)

    No a kdo se tu podivoval nad temi linky a cisly, co jsem psal ja? ;) Myslim, ze mel jiz zmineny nick ;)

  • 23. 7. 2003 10:00

    zoul (neregistrovaný)

    "Děkuji za důvěru, nicméně pravděpodobnost, že se jako vývojář uděláte jméno u OpenSource je mnohem menší, než že v oblasti médií prorazíte jako Britney Spears..."

    Kolik slavnych closed-source vyvojaru znate?

    "To je pravda, jenže roztříštěnost platformy je spíše znakem Open Source"

    Coz zkuste nadhodit nekomu, kdo delal nejakou netrivialni aplikaci pro Windows 9x / NT / XP / 2k. Pripadne zkuste o roztristenosti pohovorit v souvislosti s ovladaci pro Windows. Jakkoliv je pravda, ze distribuce Linuxu a UNIXove varianty se na prvni pohled docela lisi, POSIX a podobne normy IMHO garantuji docela rozumny prunik. Dukazem budiz existence hromady netrivialniho software, ktery je vyvijen pro systemy od Linuxu po Solaris.

    "Proč by měli kapitalisté lační zisku trvale udržovat kapitál v odvětvích, která ekonomicky neprofitují?"

    Mozna proto, ze jim nabizi funkcni reseni problemu, ktera v jinych oblastech stoji mnohem vic nez investice do vyvoje jako Free Software? Ekonomika je druhotna zalezitost, prvni tu byl problem a potreba ho resit, pamatujete?

    "...to je nesmysl, existuje řada software, které jsou šířeny zdarma, ačkoliv samozřejmě zadarmo nevznikají (jako ostatně žádný sofware) - jsou prostě křížově dotovány odbytem jiných komodit."

    Jsou sireny zdarma, ale nejsou Free Software. Pripadne jsou sireny zdarma, jsou sireny jako Free Software, ale nemaji slozitost ani zdaleka srovnatelnou s profesionalnim operacnim systemem.

    "Co je fyzicky možné nemusí být vůbec ještě dlouhodobě ekonomicky přijatelné."

    Treba letet na Mesic.

    "Může se to zdát mrzuté, ale ignorování zákonitostí vývoje trhu mívá fatální následky."

    Muze se to zdat mrzute, ale uvazovani v ekonomickych pojmech bez prihlednuti k realite miva fatalni nasledky.

    "Pokud je sofware šířen jako kompilovaný, je hlídání SW čistoty mnohem jednodušší."

    Delate si legraci? Zkuste si vyjadrit zlomkem podil poctu nelegalne vyuzivanych komercnich programu a poctu nelegalne vyuzivanych Free Software programu.

    "Čim větší projekt je, tím je ve skutečnosti veden více jako SharedSource a externí subjekty do něj mohou přispívat jen omezeně."

    Za jak dlouho si myslite, ze protlacite patch do kernelu? Za jak dlouho do Mozilly? A za jak dlouho do MS Office? Windows XP? Kde presne je ten omezeny pristup "externich subjektu"?

    "V každém případě je práce většího počtu programátoru na kratší úvazek je demonstrace extenzifikace vývoje SW se všemi negativními důsledky."

    Demonstrace extenzifikace? Zkuste pismak.cz, sekce dadaism.

    ..."hlavním problémem extenzívního vývoje SW je, že je ve samém důsledku mnohem dražší, než intenzivní vývoj SW. Ve skutečnosti je pro nejvýznamější SW firmy typické, že na plný úvazek zaměstnávají relativně malý počet programátorů - zato vysoce kvalifikovaných a dobře placených."

    IMHO jste nepochopil rozdil mezi katedralou a bazarem: http://catb.org/~esr/writings/cathedral-bazaar/cathedral-bazaar/

    "To jste mě uklidnil - základním požadavkem uživatele je obvykle disponovat tím nejlepším možným SW"

    Naprosty nesmysl. Uzivatel chce software, ktery splni jeho potreby, coz zdaleka nemusi byt nejlepsi mozny sw. Staci si vzpomenout (jsme preci u te ekonomiky, ne?), ze existuje tez jista *cena* a tudiz jisty pomer cena/vykon.

    "Kdo vlastně z řadových vývojářů dnes může Linusovi kecat do vývoje kernelu?"

    Kdokoliv, pokud ma dostatecne dobre pripominky.

    "Účast vývojářské komunity na takových projektech se omezuje na víceméně dobrovolný bug-trace, což však není specifikum OpenSource - např. i Microsoft má rozsáhlé programy beta-testování přístupné široké veřejnosti."

    Delate si legraci? Myslim ze prilis nevidite do vyvoje otevrenych projektu. Zkuste se podivat do about boxu Mozilly, na ten sahodlouhy seznam prispevatelu, myslite ze jsou to vsechno betatesteri? To same zkuste udelat se seznamem jmen, ktery doprovazi kernel. Nebo Vim. Nebo Apache. Nebo... Srovnavat betatesting uzavreneho software s otevrenym vyvojem software je cire silenstvi.

    "Software pro běžné potřeby bude k dispozici všem zdarma - ano, ovšem potřeba uživatelů mít k takovému programu i jeho zdroják je relativně malá."

    Zdrojak neni pro typicke uzivatele.

    "To co si konkuruje nejsou produkty, ale jejich výrobci."

    To tak nejak nedava smysl, ze? Kdo je vyrobcem Apache? Kdo je vyrobcem kernelu?

    "Pokud je OpenSource kvalitní, může se stát i více než plnohodnotnou náhražkou, v tom případě však nejsou řídké případy, že ze dne na den změní licenční model a demonstruje tak, jakou pozici OpenSource vlastně na trhu hraje: jako promotivní marketingový model."

    Priklad?

    "Trh a tím pádem i poptávku po OpenSource ve skutečnosti bezezbytku řídí trh ClosedSource, ne naopak."

    Cili nezavisle na kvalite Free Software je poptavka po nem dana Closed Softwarem?

    K blabolum o socialismu se odmitam vyjadrovat; kdyz na Tebe banalita vytasi sve banany, vzdej to.

    T.

  • 23. 7. 2003 17:32

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...Kolik slavnych closed-source vyvojaru znám ?....
    Víc než OpenSource - to rozhodně, panem Gatesem počínaje...

    ...POSIX a podobne normy IMHO garantuji docela rozumny prunik...
    POSIX je jednak zastaralá norma, jednak ani Linux není "POSIX compliant". Existence hromad sofware není důkazem o ničem, roztříštěno platformy ostatně dokonce ani není otázka respektování standardů ale poměru objemu kódu aplikací k objemu kódu sdílených knihoven.

    "Proč by měli kapitalisté lační zisku trvale udržovat kapitál v odvětvích, která ekonomicky neprofitují?"

    ...Ekonomika je druhotna zalezitost... Zatímco o peníze jde až v první řadě

    Muze se to zdat mrzute, ale uvazovani v ekonomickych pojmech bez prihlednuti k realite miva fatalni nasledky.

    ...podil poctu nelegalne vyuzivanych komercnich programu a poctu nelegalne vyuzivanych Free Software programu...
    nesouvisí s problematikou čistoty kódu OpenSource. Zatímco Closed Source je prostě Closed, Open Source podléhá celé řadě právních nuancí podle typu OS licence, pod kterou spadá.

    ...za jak dlouho si myslite, ze protlacite patch do kernelu?...
    Patch je trochu jiná kategorie, mám pocit, že s protlačováním nových technologií do Linux to zdaleka tak svižné není: za deset let existence Linuxu na dektopy nic nového nepřinesl. Mechanismus aplikace hotfixů je v Windows řešen systémově automatickou službou Windows Update a v poslední době se značně zkrátila doba od nalezení chyby do vydání hotfixu i u Microsoftu. Invaze Slammera na 3/4 roku patchovanou BO chybu SQL ovšem naznačuje, že rychlost aktualizace hotofixůnebude jediný bezpečnostní faktor: admini prostě nesmí na existenci hotfixů dlabat. Počet hacků Linuxu převyšuje v poslední době počet hacků Windows, takže ani s dopadem oteřenosti na security OpenSource to není tak žhavé, jak tvrdí vaše teorie....

    Demonstrace extenzifikace? Zkuste pismak.cz, sekce dadaism....
    Napište to výstižneji s použitím dvou slov....

    ..."hlavním problémem extenzívního vývoje SW je, že je ve samém důsledku mnohem dražší, než intenzivní vývoj SW. Ve skutečnosti je pro nejvýznamější SW firmy typické, že na plný úvazek zaměstnávají relativně malý počet programátorů - zato vysoce kvalifikovaných a dobře placených."

    ...IMHO jste nepochopil rozdil mezi katedralou a bazarem...
    Komerčního vývoj OpenSource je na hony vzdálen od koncepce bazaru.

    "To jste mě uklidnil - základním požadavkem uživatele je obvykle disponovat tím nejlepším možným SW"

    ...Uzivatel chce software, ktery splni jeho potreby, coz zdaleka nemusi byt nejlepsi mozny sw....
    Obvyklá potřeba uživatele je mít nejlepší možný SW - to je rekurze, která pohání vývoj technologie.

    ... Linusovi kecat do vývoje kernelu..může kdokoliv, pokud ma dostatecne dobre pripominky...
    Definujte dostatečně dobré.. Koncepce vývoje kernelu Linuxu se několikrát změnila, přestože byla předem připomínkována řadou členů OpenSource komunity. Dobré je zkrátka to, co si myslí Thornvalds...

    "Účast vývojářské komunity na takových projektech se omezuje na víceméně dobrovolný bug-trace, což však není specifikum OpenSource - např. i Microsoft má rozsáhlé programy beta-testování přístupné široké veřejnosti."

    Zkuste se podivat do about boxu Mozilly...
    Mozilla ovšem není komerční projekt, nabízí se zdarma. Kdyby byla za penízky, pochybuji, že by si do jejího vývoje nechali vývojáři kecat tak jako do free projektů. A o tom celý můj příspěvek je: jde o to, že když je OpenSource nabízen za peníze, z koncepce OpenSource zákonitě zbyde jakási SharedSource. Samozřejmě, může se šířit zdarma jako pure OpenSource, pak je ovšem zase nutné OpenSource finančně dotovat. Jde o primární, základní rozpor, kterému se prostě nevyhnete.

    Kdo je vyrobcem Apache? Kdo je vyrobcem kernelu?
    Kernel Linuxu je free, Apache je free. Co je free, jde mimo úvahy o mechanismech trhu.

    "Pokud je OpenSource kvalitní, může se stát i více než plnohodnotnou náhražkou, v tom případě však nejsou řídké případy, že ze dne na den změní licenční model a demonstruje tak, jakou pozici OpenSource vlastně na trhu hraje: jako promotivní marketingový model."

    ...Prikladem promotivní marketingového modelu OpenSource...
    jsou všechny tržně neúspěšné projekty, které přešly pod OpenSource (OpenOficce-StarrOfficce, Mozilla-Netscape atd.). Jde o celkém běžný jev.

    ...Cili nezavisle na kvalite Free Software je poptavka po nem dana Closed Softwarem?...
    Ano, protože OpenSource se komerčně využívá především pro ClosedSource projekty, nikoliv tvorbu dalšího OpenSource, které se nabízí zdarma. Kdyby PHP nemělo použití v ClosedSource zakázkách, programovalo by v něm dnes jen několik nadšenců.

    ....K blabolum o socialismu se odmitam vyjadrovat...
    Pokud se k nim ovšem nevyjádříte, nedokážete že nejde o bláboly. Mě pro změnu připadají jako bláboly ekonomicky nepodložené úvahy o OpenSource.

  • 23. 7. 2003 22:52

    zoul (neregistrovaný)

    Pan Gates ma do vyvojare zatracene daleko, stejne jako mnoho dalsich marketingovych figur, ktere byste zrejme rad za vyvojare oznacil.

    V cem je POSIX zastaraly? To muzete zrovna oznacit za zastaraly UNIX... (a budete mit jistym zpusobem pravdu, jen to nebude znamenat vubec nic)

    Closed Source neni "proste closed", staci se podivat na myriady licenci pouzivane ruznymi CS aplikacemi. Vazne bych chtel vedet, jak moc velky prehled maji o skopicinach predepisovanych CS licencemi velke firmy s desitkami / stovkami pocitacu, pokud nepouzivaji nejake "velke pardon" licence (a jsou takove).

    To, ze Linux prilis noveho na desktop v poslednich deseti letech neprinesl, neznamena, ze to s protlacovanim novych technologii do Linuxu neni zhave. Tvrdil jste, ze je tezke vazne prispet do netrivialnich system vyvijenych otevrenou metodou. Demonstroval jsem, ze prispet (treba nejakym netrivialnim patchem) do otevreneho systemu muze byt pri zachovani pravidel otazkou dni. A najednou jsme u hotfixu Windows? Vazne ma smysl se pokouset o nejakou smysluplnou diskusi?

    Ano, dobre je zkratka to, co si mysli Tornvalds. Protoze se to osvedcilo a protoze je Linus uznavany kvuli sve schopnosti zvolit kvalitni a rozumna reseni. To, ze se Linux dostal tam, kde je dnes, je jasnym dukazem faktu ze "Linus is right" je dobry pristup.

    MySQL je komercni databaze (vydelava si na sebe, zhruba 70 lidi) a seznam prispevatelu je take zatracene dlouhy. Pokud to tedy dobre chapu, lze mit OS projekt, ktery si na sebe vydela a presto udrzi formu OS s patchi a upravami tisicovek vyvojaru po celem svete.

    Nicmene jsme se dostali do tradicni faze diskuze, kdyz uz nema smysl pokracovat :)

    T.

  • 28. 7. 2003 0:28

    dejf (neregistrovaný)

    Ze ma Vilik do vyvojare daleko je velmi pekne receno, je to predevsim marketingovy genius, ktery lidem vysvetlil, ze nove auto staci jednou za deset let, ale wokna se musi menit obrok i s PCckem.

    Co se tyce POSIXu a kompatibility mezi U*X-like systemy obecne, staci se podivat na to na kolika ruznych (HW i SW) platformach lze zkoumpilovat KDE, VMaker, Mozillu... Kompatibilita je celkem slusna a kdyz je problem staci dostatecne rozumet rozdilum mezi systemy na to abyste po pulhodine zjistili, jestli je to sranda na par hodin, nebo prace pro cetu programatoru (a za par let to jiste bude i bez Nas..)

    Za poslednich deset let linux prinesl z nuly nejlepsi desktopovy OS, ktery podle mych celkem dloholetych zkusenosti prekonava v posledni dobe i Macintosh System 7.5.5. Uprimne receno, nedovedu si predstavit, ze bych svoji skolni praci psal pod wokny, kde blbne i tak jednoducha vec jako schranka a navic ma celkem omezene a neintujitivni ovladani (to jen tak na okraj), jinak pisu texty, ci obhospodaruji sverene servery v podstate ze vseho dosem pocinaje a OS/2 konce bez pocitu nejakych zvlastnich problemu (omozeni ano), u woken se dycky najde nejakej problem, kterej nejmene jednou denne (nepocitam rebooty) zarazi praci na dlouhou masturbacni hledaci akci...

    Jinak co se tyce jadra, tak nikdo nikomu nebrani udelat vlastni radu, ktera bude z linusova jadra kopirovat jen cast a dal bude standalone. Mame dnes aktualni jadra 2.2.25, 2.4.21 a 2.6-test2, v dobe kdy bude 2.6-final toho spousta pobezi stale na na 2.2 a ta je od 2.6 celkem daleko (ackoliv distra zkompilovana na 2.2 bude na 99% makat i na 2.6 (viz muj aktualni system - Conectiva 7/2.6-test1 s NFR rootem)), takze z hlediska funkce by v tom nebyl problem, ale kdo to udela? Leda bedna jako je Linus.

    Jinak super clanek, ktery dokazuje ze lide s technickym zamerenim, nejsou zdaleka jen materialistiky zalozeni technokrate, ale umi trochu filosoficky porozjimat, zda se mi ze tento trend se rozviji a to je dobre jednozavitnost je spatna.

  • 23. 7. 2003 10:42

    noname (neregistrovaný)

    Tak tomu jsem taky veril, kdyz jsem nastoupil na VSE, nicmene dnes si myslim, ze podobne teorie o prirozenem vyberu atd.nelze na lidskou spolecnost 100% aplikovat. Jsme totiz kulturni v nejsirsim slova smyslu, zde jsme se odtrhli od prirody a od zvirat. Mimochodem ke zminovane antipatii k socialismu je treba podotknout, ze Peter Drucker (teoretik managementu a ekonomie) kdysi prohlasil, ze nejsocialistictejsi zemi na svete jsou USA, pokud jako definici socialismu vezmeme, ze vyrobni prostredky patri lidem. Lide v USA jsou totiz skrze penzijni fondy nejvetsimi vlastniky vyrobnich prostredku. To, co jsme zazili tady v letech 48-89 totiz zadny socialismus nebyl.

  • 23. 7. 2003 13:13

    tomas (neregistrovaný)

    Vážený(a) "Vaše jméno". S Vaším prispevkem jste si dozajista dal hodně prace. Zajímalo by mne pro jste se nepodepsal? Stydíte se za své názory?

    Jinak s některými Vašimi závěry souhlasím a s některými ne. To je asi normální. Rozepisovat se mi to nechce, nemám tolik času a energie...

    Myslím, ze čas ukáže a v každém připadé je Open source zajímavým úkazem. Ve stručnosti: domnívám se, ze trh funguje a dochází k soutěži mezi různými programy. Zda jsou vytvořeny jako Open Source nebo Closed Source ve smyslu soutěže není zcela relevantní za jakých ekonomických podmínek vznikají.

    Důvody vzniku Closed Source jsou jasné (mzda, zisk). Co se týká Open Source, domnívám se, že důvody vzniku je nutné hledat spíše v psychologii než v ekonomice.

    Mějte se hezky, Tomáš

  • 23. 7. 2003 14:00

    MIlan Berka (neregistrovaný)

    Vaše jméno, Váš příspěvek je dojemný a tak dlouhý, že předpokládám, že ve vaší hlavě již žádné další hluboké myšlenky nezůstali...
    Kdyby se evoluce a lidská společnost řídila Vámi navrhovaným způsobem, tak by jste musel zabít vlastní babičku, aby jste jí nemusel přispívat na důchod, práce po pracovní době na zahrádce Vám jistě nic neříká, brigádnicky vyčistit Vámi a Vám podobnými zasranou řeku je Vám cizí a pomoci sousedovi v nouzi je pro Vás zločin...
    Jste tedy typickým příkladem a produktem tržního prostředí. Asi Vás ani nezarazilo, jak mohla lidská společnost přežít, když ji nenarostly ani silné drápy a ani tesáky, asi nějaký malý nedostatek v evoluci, že?
    Přeji Vám, aby jste bez prostředků tiše umřel před nemocnicí, protože přeci se Vám příčí získat nezaslouženou pomoc.

  • 23. 7. 2003 14:58

    hehe (neregistrovaný)

    Sorry, ale musim se smat (a to nejsem autor toho dlouheho prispevku), myslenky mozna nezustaly, lec nedostatky v gramatice ponechme stranou, nepochybuji, ze byste nebyl schopen psat spravne shodu podmetu s prisudkem. Dokonce je vas prispevek zpocatku (po prvni nejapne vete) velmi zajimave doplneni vypovidajici o vysoke komplikovanosti fungovani mechanismu spolecnosti a kdyby zustalo jen u toho nemohl bych nez souhlasit. Ovsem vas brilantni zaver o nemocnici pusobi asi tak jako kdyz se navonena decentni dama nahlas uprdne. Jednak jste nejspis ubozak, kdyz muzete nekomu neco takoveho prat a navic, coz vas mozna prekvapi, si platime zdravotni pojisteni, ze ktereho je lekarska pece hrazena a tudiz autor clanku, pokud zdravotni pojisteni plati, urcite nebude mit problem lekarskou peci prijmout a rozhodne to nebude v rozporu s jeho presvedcenim.

  • 24. 7. 2003 18:17

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    .. Přeji Vám, aby jste bez prostředků tiše umřel před nemocnicí, protože přeci se Vám příčí získat nezaslouženou pomoc.

    . navic, coz vas mozna prekvapi, si platime zdravotni pojisteni, ze ktereho je lekarska pece hrazena a tudiz autor clanku, pokud zdravotni pojisteni plati, urcite nebude mit problem lekarskou peci prijmout a rozhodne to nebude v rozporu s jeho presvedcenim.

    To ze si platite zdravoten poistenie v konecnom dosledku nemusi znamenat nic. Staci vyjst von zo svojho klimatizovaneho sklenikoveho prostredia do tvrdej reality a zistite, ze "platenie odvodov na zdravotne poistenie" vam nemusi zabezpecit ani lieky , ani nemocnicne osetrenie, dokonca ani ten pohreb.

  • 24. 7. 2003 18:48

    hehe (neregistrovaný)

    Zarucit vam nikdo nemuze nic :-) I to ze vyjde zitra slunce ma jen urcitou pravdepodobnost .. Navic diskuze o tom jestli to pojisteni zaruci lekarskou peci nebo ne je trochu off-topic, protoze on uz lezi pred nemocnici, kde mu tu peci poskytnout mohou (to je predpoklad) a dotycny tvrdil ze ji neprijme a ja tvrdim ze ji klidne prijme protoze to pojisteni platil.

  • 25. 7. 2003 8:50

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    ... protoze on uz lezi pred nemocnici, kde mu tu peci poskytnout mohou (to je predpoklad) a dotycny tvrdil ze ji neprijme a ja tvrdim ze ji klidne prijme protoze to pojisteni platil.

    Problem nevidim v tom, ze by tu starostlivost prijal, ale v tom, ze mu ju bez $$$ neposkytnu.

    Realita je krutejsia nez najhorise vizie prognostikov.
    Na Slovensku zaplatis 20,-Sk uz len za to, ze ti Pan Doktor povie "Dobry den". V nemocniciach sa plati za ubytovanie a stravu. Niekde je dokonca platba vyzadovana vopred. Nic z toho nie je pokryte zdravotnym poistenim. A bude horsie.

    Netes sa zbytocne. V CR sa tiez uvazuje o podobnych krokoch.
    Institut zdravotnej poistovne ako sukromnej firmy platiacej statnym zariadeniam za poskytovanie zdravotnej starostlivosti z penazi, ktore stat do zdravotnej poistovne formou odvodov vlozil, sa v podmienkach post-socialistickeho hospodarstva ukazal ako nefunkcny.
    Zdravotna poistovna sa sprava ako ekonomicky subjekt. Jej prioritou nie je zabezpecit zdravotnu starostlivost, ale zisk, Zisk a ZISK.

    Aby nebol pripsevok uplne Off Topic, tak len zopakujem: Prioritou SW spolocnosti produkujucej Closed Source SW nie je uspokojenie potrieb zakaznika, ale zisk. A to niekedy aj za kazdu cenu.

  • 25. 7. 2003 13:15

    hehe (neregistrovaný)

    Stejne tak je prioritou pravnika ZISK a ne pomoc klientovi, stejne tak je prioritou, metare dostat prachy a ne makat na ulici, stejne tak je prioritou profesoru na vysoky skole zisk a ne te neco naucit .. nejaky divny co? Kdyz srovnam tvoje videni s realitou, tak mi prijde ze bychom se meli pokolena brodit v odpadcich, pravnici by meli zbytecne protahovat soudy a profesori na vysoky by meli mlzit, mlzit, mlzit. A prece tomu tak neni. Fakt divny. Mel by sis jit vyhrabnout protiatomovej kryt. Bude hur.

  • 25. 7. 2003 18:47

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    ... tak mi prijde ze bychom se meli pokolena brodit v odpadcich, pravnici by meli zbytecne protahovat soudy a profesori na vysoky by meli mlzit, mlzit, mlzit.

    Je vidiet, ze si nemusel prist do kontaktu so sudnou praxou. V tomto su si SR a CR velmi vyrovnane. Vcera som cital v spravickach, ze CR prehrala spor na medzinarodnom sude pre ludske prava a musi zaplatit odskodnenie svojmu obcanovi za neprimerane dlhe sudne rokovanie. A to bol uz treti pripad tento rok.

    Natahovanie sudnych sporov je bezna vec. Obvykla taktika "mocnych". Pretahovat sudny spor, dokial to druha strana nevzda, alebo nevykrvaca.

    A k tym odpadkom: Pockaj, az bude treba odpratavat trosky z panelakov. Taka mala stvrt akou je Petrzalka vyprodukuje kopec vysoky ako Gerlach (2650m).

    ... Mel by sis jit vyhrabnout protiatomovej kryt.
    Nemusim. Jeden uz mam. Dva metre betonu a tri metre zemiiny. Len je tu trochu prasno. A vecny hukot ventilacie tiez lezie na nervy.

    ... Bude hur.
    A bude hur, a jeste hur. (Jan Werich)

  • 23. 7. 2003 15:33

    Tomáš Němec (neregistrovaný)

    to HEHE :Můj soused je primář psychiatrie tak ti tam můžu zajistit přijemný ubytování.
    Máš taky velkou duševní silu že se neumíš podepsat.
    to Pavel Berka: Plně svámi souhlasim! Mate moji plnou podporu před ignoranty.Patřim k lidem kteří pomohou pokud můžou.Né ke krysam jak HEHe.

  • 24. 7. 2003 18:21

    hehe (neregistrovaný)

    Chmpf zato ty ses hrdina kerej se umi podepsat :-) nap[sat to ze se menuju tomas nemec nebo petr cech nerku-li josef polak je asi takove prihlaseni se ke svoji identite jako napsat hehe ;-) Mejla asi nemas vid hrdino?

  • 24. 7. 2003 1:06

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Málokterý živočišný druh zabíjí přestárlé jedince, ale zvířata nelze podezírat tak snadno z altrusimu, jako OpenSource programátory, ale také je nijak mimořádně nepodporují. Pro společensky žijící druhy je výhodnější staré jedince udržovat při životě, protože tvoři pro samice s mláďaty přrozenou nárazníkovou zónu pro predátory. Jen tak na okraj: Když staré kusy cítí, že nastává jejich poslední hodinka, instinktivně se samy oddělují od stáda, aby k němu nelákala masožravce... Ale ani ryzí účelnost není v biologické rovnováze dogmatem - mechanismus evoluce pracuje metodou pokus-omyl.

    Odvolávat se a manipulovat s city v případě OpenSource je myslím zbytečné - stejně jako čekat, že diskuse o něm povede k vyřešení jeho existence spolehlivěji, než ověření jeho životaschopnosti trhem. Vy uvádějte svoje argumenty, já zase svoje - osobní invektivy Vám ve věcné diskusi nepomohou.

  • 24. 7. 2003 7:30

    MIlan Berka (neregistrovaný)

    Ano, zůstaňte u svých argumentů i nadále, o osobních invektivách nic nevím, jenom jsem do některých důsledků rozvinul Vaše myšlenky, že se Vám to nelíbí je pochopitelně Vaše věc.
    Vy si skutečně myslíte, že např. komorové oko vzniklo metodou pokus=omyl? Zkuste si to nasimulovat, potřeboval by jste poněkud delší dobu než existuje vesmír... On i Darwin má jisté nedostatky...

    Aha staré kusy se instinktivně oddělují od stáda..., další pěkná teorie, ale to je skutečně škoda času, který nikdo neplatí, že?

  • 24. 7. 2003 18:39

    hehe (neregistrovaný)

    No nevim, zase strela do autu a zadnej gol. Opravdu nema cenu se snazit vysvetlovat nekomu neco, kdyz dokaze neco ocernovat, aniz by dokazal pochopit podstatu oponentova nazoru. Darwinismus nepracuje ciste metodou pokus omyl. Je to gradualisticka teorie. Nahoda se uplatnuje pri vzniku mutaci, ale jejich preziti neni nahodne. Jednoduchou selekci a jednoduchym nahodnym dejem komorove oko nevznikne. Coz ovsem darwinismus netvrdi. Darwinismus mluvi o kumulovane selekci, kdy je oko postupne konstruovano jako dokonalejsi a dokonalejsi a akorat ty nepatrne vylepseni typu vetsi zahnuti tu ci onde, vyrustek tu ci onde jsou nahodna a z nich je nenahodne vybrano toi nejlepsi. Vite to ze jste precetl knizku "Darwinova cerna skrinka" nebo "Spor o Darwina" apod. neznamena ze jste spolknul vsechnu moudrost sveta. Chce to zkratka vic cist.

  • 23. 7. 2003 15:46

    Haplo (neregistrovaný)

    "Děkuji za důvěru, nicméně pravděpodobnost, že se jako vývojář uděláte jméno u OpenSource je mnohem menší, než že v oblasti médií prorazíte jako Britney Spears... Pokud hodláte živit rodinu, Vaše jméno připojené k nějaké GPL ji nenakrmí."

    Ku tomu len tolko, ze nepoznam ziadneho meno programatora od MS, zatial co napriklad pri linuxe to je inak. A ked uz by som chcel, aby mi niekto upravil nejaky OSS sw, tak skusam hlavne velke mena.
    To je pravda, jenže roztříštěnost platformy je spíše znakem Open Source, což lze vztáhnout i na Linuxovou základnu, rozdrobenou do několika velkých a několika desítek menších vzájemně soupeřících distribucí, lišících se mj. instalačním prostředím, způsobem distribuce, verzováním, konfigurací atd.."

    Ale to je spravne a dobre. Ono sa totiz lisia DISTRIBUCIE nie samotne PROGRAMY. Preto si kazdy dokaze sam skompilovat kernel, nakonfigurovat sambu, apache, prisposobit Xserver. Distribucie sa nutne musia lisit, aby si ludia mali podla coho vyberat. MS takisto odlisuje Home/Pro/Server verzie, hoci hry sa daju hrat vsade.

    "Může se to zdát mrzuté, ale ignorování zákonitostí vývoje trhu mívá fatální následky."

    Rovnako fatalne je aplikovat zakonitosti jedneho typu trhu na trh ineho typu. Napriklad na nakladne auto nalozite cokolvek, pokial sa to tam zmesti a auto to unesie. To plati pre KAZDE nakladne auto. Ale napriklad programy pre spracovanie obrazkov sa lisia podporovanymi formatmi. Preto NIEJE jedno aky program pouzijete.

    "Už dnes je plno firem v reálném podezření, že profitují z OpenSource např. tím, že obcházejí OpenOource licence."

    Jasne ... napriklad MS ako najziarivejsi priklad. Co myslite kde by boli teraz bez BSD TCP/IP stacku?
    Ve skutečnosti je pro nejvýznamější SW firmy typické, že na plný úvazek zaměstnávají relativně malý počet programátorů - zato vysoce kvalifikovaných a dobře placených."

    Ano a mnoho tychto vysokokvalifikovanych a dobre platenych ludi prispieva aj do OSS.

    "To jste mě uklidnil - základním požadavkem uživatele je obvykle disponovat tím nejlepším možným SW (a nepletl bych si to "s nejnovějším")."

    Nie zakladnym poziadavkom je uspokojenie potrieb. Najlepsi mozny SW nasleduje az potom. Aj to vsak na zaklade zvazenia nakladov.

    "Účast vývojářské komunity na takových projektech se omezuje na víceméně dobrovolný bug-trace, což však není specifikum OpenSource - např. i Microsoft má rozsáhlé programy beta-testování přístupné široké veřejnosti."

    Nielen bug-trace. Ale aj jeho oprava. To ze najdete chybu v MS produktoch vam umoznuje ju akurat nahlasit a cakat. U OSS ju mozete (ak na to mate) aj sami opravit a pomoct ostatnym.

    " Software pro běžné potřeby bude k dispozici všem zdarma - ano, ovšem potřeba uživatelů mít k takovému programu i jeho zdroják je relativně malá."

    Jasne ze sekretarke to je nanic. Ale ked potrebuje napriklad do uctovneho programu nejaku funlciu, ktora jej ulahci a sprehladni pracu, cela firma profituje zo zdrojakov, ak maju cloveka co to vie spravit.

    Nechce sa mi to dalej komentovat, bolo by toho vela. Len zopar pripomienok. Na OSS sa da komercne zit pre programatora. Je to vsak vsetko o sluzbach. To ze napisem program ako OSS znamena, ze ku nemu dodavam zdrojaky a umoznim redistribuciu a modifikacie. Kludne ho mozem predavat za cenu aku chcem. A dam si zaplatit aj za specificke upravy. To, ze tie upravy moze robit kazdy, kto ma zdrojak je nevyhodne len v tom, ze musim odvadzat KVALITNU pracu, aby mi za to ludia dalej platili. A ze ten kto sa vyzna moze po zakupeni programu, pripadne ziskani z ineho kanala program vyuzivat a aj zarabat na jeho upravach a aplikovani nieje vobec zle. Aspon nemusim vynakladat obrovske prachy na protipiratsku kampan :-) Neviem ako vy, ale ja si dam radsej urobit upravy u povodneho autora, ktory sa v tom aj riadne vyzna ako u niekoho, kto sa tym zdrojakom musel preluskat sam.
    Asi tolko ku zarabaniu na OSS.

    Hlavna nevyhoda closed source je ta, ze tam vacsine firiem platite za zakupenie a aj APLIKACIU riesenia. Pretoze samotny sw su len prostriedky na realizaciu riesenia. Pripadne platite inej firme, ktora riesenie vytvori. A ked sa dana firma pominie, ste pekne v haji.

    Je pravda ze povodny clanok tiez nieje nic moc, ale vas komentar ku nemu je este horsi. Autor povodneho clanku skusal nacrtnut aspon nejake myslienky a snazil sa o pochopenie. Vy len vyhadzujete na oci nezrovnalosti z existujucim systemom. Niekedy par mudrych ludi vyhlasilo ze nic tazsie ako vzduch nemoze lietat. Tusim ze v tej dobe boli velmi uznavani.

  • 23. 7. 2003 18:00

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Ku tomu len tolko, ze nepoznam ziadneho meno programatora od MS, zatial co napriklad pri linuxe to je inak...
    U mě je to nápodobně, jenže obráceně. Řadu projektantů z řad MS znám osobně..

    ...A ked uz by som chcel, aby mi niekto upravil nejaky OSS sw, tak skusam hlavne velke mena....
    Zkusil bych v první řadě jeho autory, jinak se nedoplatíte.... ;-)

    ...Ono sa totiz lisia DISTRIBUCIE nie samotne PROGRAMY....
    Roztříštěnost platformy se projevuje i jinak, než velkým počtem distribucí (které se samozřejmě liší přinejmenším instalačními a konfiguračními programy - jinak by jejich pluralita byla o ničem) např. podílem sdílených knihoven, nebo API.

    ...a mnoho tychto vysokokvalifikovanych a dobre platenych ludi prispieva aj do OSS...
    Lidé pracující na plný úvazek pro Closed Source jednak na takovéto aktivity nemají čas, jednak mají často zakázáno přispívat do OpenSource. Vývojáři Sunu mají dokonce zakázáno jakkoliv komunikovat se svými kolegy, pracujícími na OpenSource projektech - hádejte proč...;-)

    ...Nie zakladnym poziadavkom je uspokojenie potrieb...
    Potřebou řady lidí je mít nejnovější verze SW, bez ohledu na náklady - ty rozhodují maximálně o uspokojení potřeby, ne o potřebě samotné.

    ...U OSS ju mozete (chybu) ... aj sami opravit a pomoct ostatnym...
    Musíte mít přístup do CVS projektu, jinak si takovou chybu můžete opravit maximálně sám - a čekat, až vám oficiální oprava bude s tou vaší kolidovat...

    ...Ale ked potrebuje napriklad do uctovneho programu nejaku funlciu, ktora jej ulahci a sprehladni pracu, cela firma profituje zo zdrojakov, ak maju cloveka co to vie spravit....
    Není mi znám pripad "uctovneho programu" na OpenSource platforme, pokud existují komercni nejaky system pro Linux, pochybuji, ze budete mít k dispozici (vzhledem k financni povaze SW) zdrojaky - a i kdyby jste je mel, prijdete samozrejme o oficialni podporu - cili i o to malo pridane hodnoty navic, co jste za OS zaplatil...

    ....na OSS sa da komercne zit pre programatora....
    To, ze se nejaka skupina na OS uzivi, neznamená, že není jako celek dotována z jiných zdrojů - obvykle z implementací ClosedSource.... Ekonomickým základem existence OS je křížové financování z prodeje ClosedSource nebo HW.

    ...Hlavna nevyhoda closed source je ta, ze tam vacsine firiem platite za zakupenie a aj APLIKACIU riesenia....
    Ano a to řešení je navíc zpravidla ClosedSource...;-) To že máte zdrojáky od řešení ještě neznamená, že je vystavíte veřejně všem těm, kdo si o ně požádají. A pokud firma, která vám je dodala pomine, jste v háji stejně, jako když řešení stavíte na OpenSource.

    ...Vy len vyhadzujete na oci nezrovnalosti z existujucim systemom....
    Já sem nepřispívám proto, abych načrtl možná řešení pro OpenSource. Nevím, proč bych měl být na tom zainteresován a články na rootu mě o tom zdaleka nepřesvědčily.

  • 24. 7. 2003 9:21

    Haplo (neregistrovaný)

    No pozeram ze kazdy o svojom ... Ked som spomenul priklad (ako s tym uctovnym programom), hned ste sa toho chytili ako realenj situacie (ze oss ucto nieje). Dalej jaksi nepremyslate dalej ako je presne napisane, sice ste priapeli propomienkami pod viac clankov, ale z celej diskusie si pamatate len ten posledny :-). Napriklad ked som spomenul vlastnu opravu chyby a nedopisal som uz zaslanie patchu na tuto chybu vyvojarom projektu (niekto to tu spomenul pri patchoch do jadra), tak ste hned vyskocili ze musim mat pristup k CVS projektu. Prikladov je niekolko.

    "Já sem nepřispívám proto, abych načrtl možná řešení pro OpenSource. Nevím, proč bych měl být na tom zainteresován a články na rootu mě o tom zdaleka nepřesvědčily."

    Takisto ako vas nic na roote nepresvedci o sile OS, tak ani mna nepresvedcia vase argumenty. Jednak kvoli vasmu stylu vedenia diskusie a aj preto, ze sa nechcete "zaspinit". Myslite ze diskusai okolo OS ma priniest nieco len pre samotny OS a OS vyvojarov/pouzivatelov? Preboha zobudte sa ... buducnost je nieco medzi CS a OS. Ale asi len ludia od OS su ochotny akceprovat aj cudzie myslienky a skusit im porozumiet a vyuzit ked sa daju.

  • 25. 7. 2003 2:54

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...buducnost je nieco medzi CS a OS....

    Mezi CS a OS sice evidentně stojí SS.. (politicky korektnější asi bude nepoužívat zkratku, ale Shared Source) - ale osobně si myslím, že budoucnost bude mít SW ještě "uzavřenější" než Closed Source - sice materializovaný do HW způsobem, jehož obejití bude nad rámec technických možností crackerských skupin. Tak bude posléze na investice do vývoje SW nahlíženo stejně, jako na každé jiné materiálové investice. Současná generace SW má s ohledem na bojovníky za autorská práva oproti multimédiím jednu podstatnou výhodu: nedá se bez ztráty funkcionality kopírovat jinak, než 1:1. Možná časem bude pro výrobce užitkového SW výhodnější dodávat je i s CPU aj. HW, na kterém poběží a z chipu poleze jen videovýstup zbavený informace potřebné pro interaktivní využití tak, jako se dnes prodávají hry ala tamagochi.

    Budoucí koncepce SW bude spíš založena na principech umělé inteligence a tam materializace převládne úplně: to co za své peníze získáte si představuji spíš než jako SW něco jako molekulární neuronovou síť natrénovanou na řešení konkrétního typu úloh. I docela jednoduchá NN má tu vlastnost, že funguje jako černá skříňka a nelze bez znalosti technologie její výroby zjistit, jak vlastně funguje....

    Kdoví, možná za čas budete na root.cz ještě rádi bojovat za práva starého dobrého ClosedSource SW, který šlo aspoň crackovat s diassemblerem...;)

  • 28. 7. 2003 0:38

    dejf (neregistrovaný)

    Je videt, ze VASEJMENO nepochopil o co lide v OS komunite bojuji.

    Nam nejde o to videt do vseho, nam jde o to, aby soft ktery ma k ruce ma osobni data, praci... pouzival neco, cemu sami verime, nekdo veri M$, ja verim OS.

    Jaky soft ma muj mobil fakt neresim, ale je pravda, ze bych u nej casto ocenil konzoli s U*IXovym prikazovym zakladem...

    off-topic: treba u Maca mi nevadi ze nevidim do zdrojaku, ono to funguje i po peti letech bez jakekoliv zmeny, system nenici systematicky sam sebe (nebo to aspon nedelaval v dobe kdy se vytvarely verze fungujici na mem archeologickem HW) a kdyz jsem k tomu prisel s novym palmem a synchronizacnim softem, stacilo ho nainstalovat a nesplest si zasuvku modemu se zasuvkou tiskarny.
    U linuxu, sice obcas nefunguje vsechno plne, ale bud existuje funkcni verze, nebo dana vec proste este neni implementovana a ja ji muzu ve volnem case udelat a dat ostatnim k doplneni, upravam, kritice a opovrzeni....
    Situaci mainstreamoveho systemu netreba podrobne licit...

  • 28. 7. 2003 16:38

    Honza (neregistrovaný)

    Po precteni Vaseho dlouheho prispevku jsem si rikal, ze i kdyz mate trosku odlisny nazor, jste pomerne inteligentni clovek. Avsak po precteni tohoto prispevku si to uz nemyslim. Musim konstatovat, ze nerozumite vubec nicemu. Jenom tak placate. To co tady prezentujete jako "vize" je z dovolenim pekna ptakovina. Materializovany software je obzvlaste pikantni :)

    1) Uzavrene reseni CPU + soft samozrejme existuje uz nyni (HW komponenty, mobilni telefony, hodinky.. atd.). Je vhodne jen pro urcite aplikace.

    2) S neuronovymi sitemi jste asi nikdy nepracoval, ze ? Take jsou vhodne jen pro urcite aplikace.

    3) Cracknout se da uplne vse. Staci mit na to vhodne prostedky a know-how.

  • 28. 7. 2003 14:45

    joe (neregistrovaný)

    ---------
    ...Ale ked potrebuje napriklad do uctovneho programu nejaku funlciu, ktora jej ulahci a sprehladni pracu, cela firma profituje zo zdrojakov, ak maju cloveka co to vie spravit....
    Není mi znám pripad "uctovneho programu" na OpenSource platforme, pokud existují komercni nejaky system pro Linux, pochybuji, ze budete mít k dispozici (vzhledem k financni povaze SW) zdrojaky - a i kdyby jste je mel, prijdete samozrejme o oficialni podporu - cili i o to malo pridane hodnoty navic, co jste za OS zaplatil...
    --------------
    Neni pravda, viz SAP . Na ABAPovsky kod se muzete podivat. Nemusite menit SAP standart, ale funcionalitu si jste schopen pridat jako nejaky include apod.(Netvrdim, ze vsechno je "open", jen vlastni "provadeci" ABAPovsky kod uvnitr.)

    Ono je take dobre vedet co Vam to dela, kdyz nepocitate 1+1,ze? :-)

  • 23. 7. 2003 7:55

    carten (neregistrovaný)

    Dobrej clanek, ale uz pri cteni komentaru k prvnimu dilu sem nestacil zasnout. Zvlaste nad prispevky ruznych manazeru apod. Myslim si ze pro komunitu neni na prvnim miste snaha zdolat komercni software a vydelavat obri sumy. Pokud chci opravdu specializovany a vynikajici software, tek si za nej klidne zaplatim, ale pokud potrebuji jen nektere funkce tak sahnu po OS. Jako priklad bych uvedl GIMP. Vecne ctu v diskusich, ze je na nic a ze Photoshop umi tohle a tamhleto. Jasne ze pokud budu delat kazdej den 8 hodin grafiku a jeste nejakou slozitou, tak si asi zaplatim za komercni soft, ale proc bych za nej platil, kdyz potrebuju vyretusovat par fotek, nebo neco podobneho (vim ze v Gimpu toho jde vic). Nekdo proste porad nemuze pochopit, ze nekteri lide pisi (jednodussi) programy jen tak a ne pro zisk. Kazdej mate moznost volby co pouzivat a kolik za to platit tak vo co de? Kdyz se nekomu OS nezda tak at plati. Je to jako ty lidi co porad nadavaj na to, co se vysila na TV Nova. Neresim. Proste prepnu nebo jdu do hospy.

  • 23. 7. 2003 18:19

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Nekdo proste porad nemuze pochopit, ze nekteri lide pisi (jednodussi) programy jen tak a ne pro zisk...

    V diskusi o ekonomické podstatě Open Source jsou jiné než ekonomické argumenty pro Open Source nepodstatné. Já osobně jsem na www publikoval řadu zdrojových kódů bez jakýchkoliv omezení pro jejich následné využití. Ale nemám ambice z této činnosti dělat ekonomicky udržitelný model.

  • 25. 7. 2003 20:43

    Jan Samohyl (neregistrovaný)

    Dobry den,

    pisete, ze jste publikoval nejake programy. Muzete nam tedy poslat alespon odkaz na ne, kdyz uz neuvadite adresu ani webove stranky? Dekuji.

    Moc neverim tomu, ze rikate, ze spickovi programatori podepisuji dohody o tom, ze nesmeji pracovat na opensource. Mozna existuji dohody, ze nebudou pracovat na konkurencnich/odvozenych projektech; ale to jim nebrani pracovat na jinych projektech. Myslim, ze opravdu dobri programatori by na neco takoveho nemohli pristoupit; ti opravdu dobri se totiz vetsinou nebrani zverejnit svuj kod nebo zkusenosti. Stejne jako lide z akademickeho prostredi totiz vedi, jak je sdileni informaci podstatne pro dalsi rozvoj. Je na tom zalozen cely soucasny technicky pokrok, bez ohledu na fakt, ze toto reseni je v teorii her nestabilni. V 16. stol. alchymiste spoustu veci tajili, a tim v podstate zablokovali pokrok chemie a fyziky, protoze kazdy musel na vse prichazet znovu. Teprve osvicenstvi prineslo rozvoj, protoze zmenilo tu vyzkumnou filozofii. Mimochodem, ta teorie her a nashovy rovnovahy funguje pouze, pokud znate casovy horizont nebo pocet tahu, v kterem to delate, jinak je to samozrejme blbost. Proto nakonec tato strategie vitezi a nejinak tomu bude i u opensource.

    Jeste jste zminil, ze znate nejake vyvojare Microsoftu. A co napsali? A lze to nejak dolozit? Lze nejak dokazat, ze jsou opravdu tak dobri?

  • 28. 7. 2003 14:50

    Stanik (neregistrovaný)

    Musím se s Vámi podělit o ljednu mou malou radost:
    Jsem špičkový programátor programující uzavřený software.
    A ještě další svojí radost:
    Nikdo mi nebrání psát otevřený software pro vlastní zábavu... : )
    A ještě několik radůstek navíc:
    Veškerý software, který jsem vytvořil obsahuje algoritmy, které jsem vymyslel. Přestože jsem tento software s těmito algoritmy využil při programování pro firmu, ve které jsem zaměstnán, nikdo mi nemůže zakázat, abych stejné své algoritmy nemohl použít ještě někde jinde (třeba v OS). Ono to totiž zakázat přirozeně nejde.
    Ve svobodných systémech jsou mé algoritmy a mé myšlenky chráněny autorským zákonem, který je nadřazen obchodnímu zákoníku.
    V těch nesvobodných systémech existují umělá omezení (kupříkladu obchodní zákoník nadřazený nad ostatní...), která však nemají žádnou váhu. Ledaže by to se mnou provedli stejně, jako češi s mistrem Hanušem při stavbě Pražského Orloje.... : )

  • 23. 7. 2003 8:02

    jack (neregistrovaný)

    -----------
    Open Source lidem dává šanci. Láme umělé limity softwarového trhu včerejška a uvolňuje potencionálně neomezený růst. A až se usadí prach, dokonce i ty největší průmyslové výtvory dneška budou stát zakrnělé před stupněm vývoje, jenž Open Source přinese ve svém probuzení. A svět se naučí novou věc či dvě o ekonomice.
    -----------

    Ty jo, autor je koukam nositel nobelovy ceny za ekonomii, ze opet jako jini svetovy urcitele uci svet!
    Tohle je snad for :))) Nechtel by radeji autor delat politiku u komunistu nebo CSSD a prinaset nam sliby na podnose o zlatych casech? Lenin taky psal o podobnych idejich, jak kapitaliste behem par let poznaji, ze komunismus je jedina cesta a vsechno prevalcuje. Presne je to stejne, jako v tomto pripade...Fanaticky idioti se spojuji a snazi se menit svet. Ale nema to cenu dal komentovat, ptz to muze dopadnout opet jen jako s tim komunismem. Tam, kde se mluvi o ideich namisto pragmatickeho a podlozeneho ekonomickeho modelu, tak tam vzdy jde o spatnou vec, ktera dokaze jen diky fanatismu lidi do neceho nalakat.

  • 23. 7. 2003 10:32

    BoodOk (neregistrovaný)

    Je vasi smulou, ze si nedokazete z historie a zemepisu vybrat uspesne modely civilizaci nezalozenych na volnem trhu. To, ze mam v kapse mobilni telefon ze me jeste nedela stastneho cloveka. Daleko radeji bych zil v komunite indianu, eskymaku nebo polynesanu. Proc se nejen v USA stale mene lidi povazuje za stastne. Muze za to volny trh? Neni ani prilis zvlastni, ze Ti kteri proste myslence open source na chut neprisli stale zvatlaji neco o komunismu. Kdykoliv jim nekdo slapne na dogma trhu, je to rudy komunista. Zapominaji na jedno. Globalizace a neriditelny volny trh nas nakonec zavedou presne tam, kde to chtel mit Stalin se svou klikou. Do totalitni spolecnosti, kde bude trida oligarchu ovladat onen konzumujici zbytek. Proc? Protoze silazglobalizovane oligarchie nakonec premuze veskere regulacni mechanismy. To je snad zrejme.

  • 23. 7. 2003 16:03

    Mark (neregistrovaný)

    Přesně jste vystihl mé obavy ze směřování této společnosti...

    Myslím si že odklon vývoje open source směrem a vznik podobně skutečně svobodných myšlenek (pouze a jen díky jejich nemateriální podstatě) může být další evoluční protiváha, aby jsme nedopadli tak jak říkáte či jak napsal (dnes již otřepaný, ale o to stále více platný) Orwell.

    S podivem sleduji jak přírodní zákonitost rovnováhy platí i na tak záludné a složité společenství jako to lidské. Doposud vždy v historii, když už to s lidstvem začínalo nějakým způsobem vypadat špatně, se objevil nějaký protichůdný vliv, který tento proces zvrátil...

  • 23. 7. 2003 18:05

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Myslím, že to lze chápat i obráceně - pokaždé, když se lidstvu začalo dařit dobře, našlo se několik ochotných jedinců, kteří ho vrátili do tísnivé reality

    (dtto teorie o historické nevyhnutelnosti válek..)

  • 23. 7. 2003 17:08

    ondrej (neregistrovaný)

    "Daleko radeji bych zil v komunite indianu, eskymaku nebo polynesanu"

    Kecy. Pokud by jste to myslel vazne, asi bychom vas nepotkavali v diskusich po internetu. Zalozte si nejakou zemedelskou komunu nebo se rovnou odstehujte nekam do pralesa, co vam brani ? Proc ztracite cas v teto nestastne civilizaci ? Vase idealizovane sneni o prostem zivote eskymaka asi neodpovida tomu co doopravdy chcete.

  • 23. 7. 2003 8:29

    Michal Vymazal (neregistrovaný)

    Nevim, co autor prekladal za clanek, ale cely jeho obsah je zavadejici a nesmyslny. Jde o to, ze:
    1) Pomoci OSS vydelavat penize lze (je tu nekdo z abicka?), proste platite za sluzby.
    2) Pokud potrebujete zmenu v OSS SW, tak si ji hezky zaplatite.
    3) OSS je o kvalite. Laicky dodavatel nebo laicky uzivatel tu nemaji misto - nikdo je nechce. Tento bod je duvodem nervozity rady lidi - bud se budou muset ucit (ale to oni nechteji), nebo je nekdo rychle nahradi - brrr, a co budou delat?:-)
    4) Existuje rada modelu, jak uzivit firmu na bazi OSS, ale v clanku zmineny nejsou.
    5) Vyhodou OSS je, ze mate (za urcitych okolnosti) narok na zdrojovy kod. Jestli mu porozumite, chcete ho, podivate se do nej - to uz je na vas.
    6) Manazeri a provozovatele firem na bazi OSS dorostou tak do jedne generace. Mozna tim dojde ke zhrouceni rady jinych modelu, ale komercni SW rozhodne nezmizi - to by nebylo logicke.
    7) Nedilnou soucasti OSS je komunita - to take nekterym vyrobcum vadi. Uzivatel pak nepotrebuje jejich placene sluzby, protoze se muze zeptat souseda (treba v Australii).
    8) V argumentech bych mohl pokracovat, ale pokladam to za plytvani (sveho) casu. Napise nekdo konecne smysluplny a srozumitelny clanek?

  • 23. 7. 2003 8:55

    lada blaha (neregistrovaný)

    Od kazdeho tohoto clanku stale cekam rozumny ekonomicky model vyvoje OS. A ted mluvim o vyvoji OS nikoli o firme co se zivi spravou site komukoli a chodi udrzovat internet a sambu do kancelari, a ve zbylem case si lide co vlastne ve skutecnosti pracuji pouze na pul uvazku hraji s OS.
    Pokud znate radu modelu pak se podelte. Slovni spojeni rada neceho casto ve skutecnosti znamena vlastne .... ZADNY MODEL. Konkretizujte to prosim.

  • 23. 7. 2003 18:16

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Nevim, co autor prekladal za clanek, ale cely jeho obsah je zavadejici a nesmyslny. Jde o to, ze:
    ....Pomoci OSS vydelavat penize lze ..., proste platite za sluzby....
    Nejde o to, zda můžete vydělávat peníze na OpenSource, ale zda si jich vyděláte více, než do vývje OpenSource investujete.

    ...OSS je o kvalite.... laicky uzivatel tu nemaji misto...
    Kvalita je schopnost uspokojovat požadavky všech uživatelů, včetně laických.
    Napsat program, ve kterém se po měsíci samostudia zorientuje profík není zdaleka tak složité a drahé, jako napsat "trottel-fest" řešení pro laiky. I ti však chtějí pracovat efektivně.

    ...Existuje rada modelu, jak uzivit firmu na bazi OSS...
    Křížový financování, dotace a zase jen dotace... Kdyby jste o těch modelech věděl, jistě by jste je aspoň výčtem uvedl (to sice není argument pro to, že neexistují, ale o něčem to svědčí.

    ...Vyhodou OSS je, ze mate (za urcitych okolnosti) narok na zdrojovy kod...
    Jaké podmínky máte na mysli ? Buďto zdroják k dipozici je - a pak je program OpenSource, nebo není. Podmínky si klade SharedSource model. Jak se podle vás vlastně liší OpenSource a SharedSource model některých komerčních firem ?

    ...Nedilnou soucasti OSS je komunita - to take nekterym vyrobcum vadi.... Uzivatel pak nepotrebuje jejich placene sluzby, protoze se muze zeptat souseda...
    Zapomínáte, že placené služby mají až na výjimky charakter ClosedSource - to, že váš soused v Austrálii má rovněž PHP vám k řešení problému s Vaší webovou aplikací nepomůže více, než když máte oba Closed Source.

  • 23. 7. 2003 8:38

    MilanJ (neregistrovaný)

    "Open Source tedy dělá to, co bůh, vlády a trh nedokázali."

    Myslým, že bez Boha by Vás takové myšlenky ani nenapadly. Neboť v Bohu žijeme, pohybujeme se a jsme.

  • 23. 7. 2003 15:43

    tiGER_cZ (neregistrovaný)

    To je největší blbost, co jsem kdy slyšel. Jakto že ještě existují takový naivní hovada co věřej v něco tak absurdního jako je bůh ??? Teď si klidně můžu jít ven, jít do restaurace a odejít bez zaplacení nezávisle na tom jestli to bůh chce nebo ne kua , i když sem někde slyšel NEPOKRADEŠ!

  • 24. 7. 2003 13:30

    Tom M (neregistrovaný)

    Ne, ze by to nebylo uplne offtopic, ale v zadnem nabozenstvi se nikde netvrdi, ze hrichy a prikazani se nedaji porusovat a dokonce se ani nikde netvrdi, ze pripadny trest prijde okamzite a za zivota toho jedince :-)

  • 23. 7. 2003 9:30

    Andre (neregistrovaný)

    ale tyhle reci o bohu a o prospesnosti globalni kvalite zivota nikomu faktury za telefon a elektriku nezaplati.
    A zalozit firmu na tom, ze jedine support ktery vydelava obvykle nejmene bude ziskovy... to je spatna vize

  • 23. 7. 2003 16:48

    Mark (neregistrovaný)

    Opět jste se projevil jako krátkozraký materialista zřejmě neschopný nadhledu a jiného progresivního myšlení, lpící na zaběhlých principech a své misce kaše.
    Naprosto mi nebudou chybět firmy zaměstnávající programátory, kteří se jednou naučili svůj jazyk plus nějaké API a od té doby skálopevně setrvávající na svých zaběhlých postupech.

    Já sám jsem po letech technického i duševního vývoje dospěl do stavu kdy pro jakoukoliv smysluplnou (pro mě) práci, používám nástroje a jazyky vyjadřující myšlenku a řešený problém v její co nečistší abstraktní podobě, protože CPU a systémové architektury, operační systémy a jejich API či knihovny rozhraní jsou věcí pomíjivou. Proč se obskurní architektura x86 udržuje tak dlouho a bolestně při životě kromě ekonomické vazby na svého výrobce? Protože její software jakožto (nevhodně nízká) aplikace myšlenky přežívá po velice dlouhou dobu narozdíl od HW. Jedině použití otevřeného, multiplatformního a vysokoůrovňového modelu zajistí dlouhodobý přínos z fungování kvalitního a odladěného programu a optimální využití investované duševní práce.

  • 23. 7. 2003 19:44

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...pro jakoukoliv ... práci, používám nástroje a jazyky vyjadřující ...problém v její co nečistší abstraktní podobě, protože CPU a systémové architektury...jsou věcí pomíjivou...

    To je jen jedno z řady možných hledisek, které abstrahuje od toho, že SW projekty mají svou omezenou životnost, programování obecné je dražší, než programování specifické (viz optimalizace web stránek pro různé typy browserů) a hlavně z technických důvodů často nepřijatelné - protože výkonem i funkcionalitou musí respektovat nejslabší článek z platforem, o které se implementačně opírá.

    Výsledkem např. je, že Java je sice relativně abstraktní prostředí, ale současně relativně pomalé a pro např. pro vývoj her, které mají životnost na trhu několik měsíců, v nejlepším případě let je její použití těžko odůvodnitelné. Čili Vaše teze je nutno brát s rezervou a s přihlédnutím ke konkrétnímu účelu a podmínkám řešení. Nehledě k tomu, že zcela abstraktní prostředí je záležitost abstraktní.

  • 23. 7. 2003 23:58

    Mark (neregistrovaný)

    Ano. V podstatě s vámi souhlasím. Samozřejmě nemohu v pár slovech postihnout všechny formy SW.
    Moje jak říkáte "teze" se nedají a ani jim to nemám příliš za zlé, aplikovat na dnešní spotřební SW, který je tvořen cestou nejmenšího odporu a nákladů pro krátkodobou okamžitou spotřebu. Něco jiného je to s projekty které v různých podobách úspěšně přežívají léta. Podíváte-li se na datum vzniku většiny základních programů libovolného UNIXového systému, ocitnete se v období počítačového dávnověku, aniž by jim to snad ubíralo na užitné hodnotě. Ony nepřežívají z pozice ekonomické síly či dominantního postavení na trhu, přežívají proto že jsou všeobecně užitečné a splňují podmínky otevřenosti, platformní přenositelnosti a dodržování elementárních standardů.

    ad Java. Pohnutky jejího vzniku bych také příliš čistě neviděl, ale jako příklad určitého stupně abstrakce poslouží dobře. Problém Javy který jste nastínil je pouze otázka vrstvy mezi HW a JVM, kterou tvoří operační systém. Pokud ale je pro tvůrce OS platformní přenositelnost v přímém rozporu se základní marketingovou strategií jeho dominantní firmy, pak i sebelépe specifikované Java3D API, JIT kompilátor s optimalizací pro cílovou architekturu nebo buffering optimalizovaného nativního kódu zbytečný. Tato skutečnost samozřejmě negativně ovlivní rozvoj vlastností Java API i JVM na ostatních platformách. Pomalost je jen dočasný relativní nepoměr mezi náročností programu a výkonem HW. Podívejte se na NextStep - koncepce jež předběhla svoji dobu a zažívá rozkvět až v modernizované podobě MacOS X, protože v době svého zrodu nebyl HW který by jí výkonově stačil.

  • 24. 7. 2003 18:42

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    Hlavne je duolezite brat ohlady na vyrobne naklady daneho SW. Hlavne v pomere ku "ziskom", ktore su umerne dobe jeho pouzivania.

    RAD (Rapid Aplication Development) nastroje su velmi pekna vec umoznujuca znizovat vyrobne naklady a zrychlyt tempo vyvoja aplikacie, ale maju jednu velmi nebezpecnu vlastnost, ktora nie je na prvy pohlad vidiet:
    Ak niekto vytvori nejaky modul, obvykle sa v dalsich fazach vyvoja uz nikto nestara, co vsetko ten modul robi a ako cisto je implementovany. Tak sa moze chybne (alebo nebezpecne) napisany modul znovu-pouzit v RAD prostredi dlhe roky a "nakazit" tak mnoho projektov.
    Nazornym prikladom je BO exploit na M$ W2k3, ktory je pouzitelny aj na W2K a NT (a to PR M$ vyhlasovali cosi o kompletnom prepisani kodu W2k3). Zda sa, ze to iba prepisali z jedneho HDD na druhy HDD :-)

  • 23. 7. 2003 19:11

    Jan Fedak (neregistrovaný)

    "A zalozit firmu na tom, ze jedine support ktery vydelava obvykle nejmene bude ziskovy... to je spatna vize"

    Naopak, support a client services v rade firem tvori znacnou a nezridka nejvetsi cast prijmu.

  • 23. 7. 2003 9:31

    Zdenek Polach (neregistrovaný)

    Open source je krasna myslenka, ovsem pokud by prevladla nad komercnim software, tak zadusi sama sebe. Ono totiz jde o to, ze i programator musi z neceho zit. Pokud venuje ze sveho volneho casu par hodin komunite, a ve zbylem se zivi na komercnim softu (coz je podle mne soucasny stav, kdyz pominu lidi z univerzit, kteri jsou ovsem placeni z dani, produkovanych prave komercni sferou), je vse OK, OSS sili, komunita take.

    Ovsem pokud by OSS vytlacil komercni sferu, razem tu mame problem, kde vzit programatory na jeji vyvoj. Musite je z neceho platit. Pokud se neuzivi v komercni sfere, pak je musi zaplatit OSS-> to je ale zdarma a je otazkou, zda programatory uzivi sluzby spojene s OSS.

    Pokud lidi nezaplatite, pak vam nikdo programovat chtit nebude - rohlik vam nikdo na rozdil od OpenOffice zdarma neda, navic, co si budeme namlouvat, dobry programator, takovy se utvari dlouho, jeho vyskoleni je drahe, po skole (tim myslim VS) je to jen polotovar ktery se jeste dlouho bude muset brousit do spicky. Pokud mu to, ze se venuje permanentne studiu, sleduje nove veci a vlastne se fut uci - tudiz dela narocnou intelektualni praci, nevyvazi slusny prijem, nebude to delat. IMHO-> nikdo schopny se nebude chtit stat programatorem, bude radsi delat veci, ktere ho uzivi. Zustanou nadseni amateri, ale s jejich produkty se uz asi setkal kazdy, to neni zadny OpenOffice, nebo Postfix.....

    Nebo ma nekdo reseni, na tento nastineny problem, kde vzit programatory, kdyby si OSS podrizli sami pod sebou vetev ?

    Upozornuji, ze mluvim o programatorech, tech, kteri TVORI to, co zbytek komunity konzumuje. takze prosim spravce siti a podobne, aby hned nevolali o zastancich monopolu a komerce. At si polozi otazku, zda budou ochotni obetovat treba tretinu svych prijmu na programatory OSS, jejichz produkty zdarma jim ted davaji vydelat pri prodavani spravy techto produktu komercnim firmam...

  • 23. 7. 2003 12:45

    Jezevec (neregistrovaný)

    IMHO by to melo fungovat nasledovne: Za programatorem prijde clovek, ktery rekne co chce. Programator zjisti, ze cast problemu uz nekdo vyresil tak dodela jen ten zbytek. Aby mohl pouzit co je jiz hotovo, da k dispozici svuj kod. Za svou praci dostane samozrejme zaplaceno.

    No a az bude naprogramovano uplne vse, tak samozrejme uz nikdo programatory potrebovat nebude. Ostatne, kdo dnes potrebuje kociho ? Predpokladam ze oni se branili uplne stejne nastupu automobilu, jenze v te dobe byla komunikace ponekud slozitejsi, tak to nebylo tak videt.

  • 23. 7. 2003 13:36

    Dalibor Smolík (neregistrovaný)

    Jsem spoluvlastnikem vyrobni a exportni firmy a nejsem odbornikem v IT. (mam na starosti export a odbyt vubec). OS a tvorbou apliaci se zabyvam
    pouze ve svem volnem case a vyhradne pro ucely vlastni firmy. Diky zavedeni OS mam moznost snizit vyrobni naklady a zajistit konkurenceeschopnost
    firmy. To je pro mne dobre. Jenze:
    Na jednom konci jsou programatori, kteri pracuji na OS bez naroku na odmenu, na druhem konci retezce je uzivatel, ktery si zajisti lepsi podminky pro podnikani. Je to fer vuci tem prvnim a muze takova situace trvat donekonecna? Chapu dobre nadseni
    techto programatoru, pokud pomohou napr. zlepsit ekologii planety, ale v pripade bezplatne prace pro vydelecne organizace muze byt tato skutecnost limitujicim (demoralizujicim?) faktorem pro rozvoj OS. Nevim, zda tato pripominka patri do teto diskuze, ale i toto mne napadlo pri cteni tohoto
    i ostatnich prispevku.

  • 23. 7. 2003 16:43

    Libor Chocholaty (neregistrovaný)

    Souhlasims vami.

    Uz jsem na toto tema par prispevku do diskuze nejen zde napsal a reakce byly celkem vasnive. Vypadalo to, ze si lidi mysli, ze nechapu veci, ktere jsou jasne detem zakladni skoly. :-)

    Staci na vhodne misto, ze si clovek mysli, ze komunismus nepovazuje za spravnou cestu a hned je ohen na strese. :-)

    Uvidime, co se stane ted. :-)

  • 23. 7. 2003 9:35

    Glum (neregistrovaný)

    Pekny clanocek, ked nic ine, minimalne nuti cloveka polemizovat s niektorymi nazormi a myslienkami.
    Ale to, co ma naozaj pobavilo, bol zaver. Tak toto mi pripomenulo zmiesaninu Open Source s teoriou marxizmu a katolickou Bibliou. "Open Source je tvoj trojjediny boh, ktory tvori GNU/GPL licencia, zdrojaky a Linus Torvalds" ;-)
    V konecnom dosledku vsak si myslim, ze pozicia Open Source na trhu bude rozhodne silniet. Ci vsak dokaze polozit Velkeho Billa G. na kolena, o tom silno pochybujem. Ale rozhodne narusi jeho zakladnu marketingovu strategiu - "Ludia nesmu mat na vyber."
    Smola, Bill, uz maju...

  • 23. 7. 2003 10:27

    Tomas Tintera (neregistrovaný)

    Taky delam OSS - davam pogramy i se zdrojaky tomu kdo si je u nas koupil. (A on uz je nikomu neda.)Nakonec jeho vec. Jaky je tu ale ekonomicky rozdil mezi open a closed?

    Kdo dela GPL a LGPL software pro vsechny?
    Studenti univerzit kteri se chteji zviditelnit a zacit karieru. Tem plati zivobyti alespon castecne stat (koleje, menza, vzdelani zdarma).
    Komercni firmy jako IBM a SUN ktere si to odectou z dani.
    Par machru kteri se zviditelni a nakonec spousta lidi kteri daji nekaky minimalni prispevek.
    Takze <B>GPL SW je do znacne miry placen z dani</B>.

    Mimochodem cokoli vytvoreneho na univerzite v USA je majetkem vsech obcanu USA. No a jak jinak jim ten SW zpristunit nez jako GPL nebo Public domain, ze?

    Tento prispevek pisu to v Opere 7.02. Placenem browseru, ktery pouzivam prave proto ze implementuje nejen standardy ale i -pro me uzasne- ovladani atd.

    GPL SW jako svetove socialni davky: kazde lidske bytosti nalezi alespon zivotni minimum: Neberu ale fandim kazdemu kdo pise SW ktery je free (either as spech or as beer).
    dale ctete pod heslem: Narodni divadlo, narod sobe...

  • 23. 7. 2003 11:53

    ctirad (neregistrovaný)

    "Taky delam OSS - davam pogramy i se zdrojaky tomu kdo si je u nas koupil. (A on uz je nikomu neda.)Nakonec jeho vec. "

    Proč by taky dával zdrojáky jen tak ? To by byl hloupej. Rozdáváte vy zdrojáky programů co píšete každému na potkání ?

    "Kdo dela GPL a LGPL software pro vsechny?
    Studenti univerzit kteri se chteji zviditelnit a zacit karieru. Tem plati zivobyti alespon castecne stat (koleje, menza, vzdelani zdarma).
    Komercni firmy jako IBM a SUN ktere si to odectou z dani. Takze GPL SW je do znacne miry placen z dani."

    Takže jakákoliv činnost, co dělá student ve svém volném čase je vlastně placena z daní ? Člověče, vy byste se měl nad sebou zamyslet.



  • 23. 7. 2003 12:12

    Tom Tobula (neregistrovaný)

    Kde jste k tomuto tvrzení přišel?

    Existuje řada patentů, na kterých americké uni vydělávají licencováním do soukromé sféry.

    Je-li něco v "public domain", pak je to z hlediska mezinárodních dohod o copyrightu přístupné všem lidem na Zemi, nejen občanům USA.

    Jinak ale uni mají poměrně liberální přístupy a skutečně hodně software uvolňují pro obecné použití. Ale tak jak jste to napsal to prostě neplatí.

  • 23. 7. 2003 15:58

    tiGER_cZ (neregistrovaný)

    Narodni divadlo - narod sobě ... národ si postavil divadlo a teď se za vstup platí peníze. Kdyby se neplatilo a bylo by to "free" tak by tam už nestálo, protože by se rozpadlo
    p.s.zajímavé by bylo, kdyby bylo Národní divadlo Open Source - to by si každý mohl stáhnout stavební plány :)

  • 23. 7. 2003 17:03

    jezovec (neregistrovaný)

    No, národ... většina peněz na pražské Národní divadlo přišla od několika bohatých mecenášů, nejvíc dal myslím sám císař a král.... dokonce myslím, že právě s tím ta analogie platí ještě více :)

  • 23. 7. 2003 18:29

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...Kdo dela GPL a LGPL software pro vsechny? Studenti univerzit kteri se chteji zviditelnit a zacit karieru...

    Takoví, co touží po komerční kariéře mají zájem svoje know-how odprodat a nevystavují ho jako OpenSource.

    GPL SW je do znacne miry placen z dani...
    Pak je otázka, proč bych měl přispívat na něco, s čím vnitřně nesouhlasím. Připadá vám to svobodné a spravedlivé ?

    ....Mimochodem cokoli vytvoreneho na univerzite v USA je majetkem vsech obcanu USA. No a jak jinak jim ten SW zpristunit nez jako GPL nebo Public domain, ze?...
    Public domain je jediné správné řešení. Váýsledky základního vědeckého výzkumu dotovaného státem se také neprezentují s klauzulí, že technické řešení, které je využije musí být zveřejněno. Autoři GPL SW z university na něco podobného vlastně nemají právo - tím spíš, že dotace na jejich činnost jdou především z daní komerčních subjektů.

    ...kazde lidske bytosti nalezi alespon zivotni minimum....
    Mezi základní sociální a biologické potřeby lidské bytosti rozhodně nepatří přístup ke zdrojovému kódu...;-)

  • 23. 7. 2003 10:51

    Lubos (neregistrovaný)

    Oracle databaza nie je primarne lepsie preto, ze ma nejaky sporty Java Virtual Machine, alebo integrovany Web ( to ani nema :-)
    Tieto dve databazy nie je mozne porovnavat, pretoze Oracle je o niecom inom, je to skutocna databaza pouzitelna pre OLTP systemy. Postgre je o niecom uplne inom. Inac je ale pravda, ze na rozbijanie orecha nie je potrebne si kupovat parny valec.
    Ovsem druha a podstatnejsia vec v tomto prirovnani je, ze Oracle9i je mozne stiahnut a pouzivat pre vlastnu potrebu zadarmo.

  • 23. 7. 2003 14:15

    Melkor (neregistrovaný)

    Sorry, ale Oracle ma integrovany Apache server. Podivejte se na to poradne, napr. http://otn.oracle.com

  • 24. 7. 2003 13:45

    Tom M (neregistrovaný)

    Kdyz nevite o cem pisete tak o tom nepiste.

    PostgreSQL ma plnou podporu transakci, takze je samozrejme take plne pouzitelna pro OLTP systemy. Jina vec je, ze ji samozrejme chybi par drobnosti do dokonalosti (inkrementalni zalohy, lepsi podpora clusteringu), takze pro Mission critical OLTP bych ji preci jen nedoporucoval - zatim.

    Vy jste zrejme myslel spise MySQL, ktere opravdu pro OLTP neni vhodne.

    Ale vy jste zrejme psal jeste o necem jinem o nejakem Postgre - to neznam. A to mozna opravdu neni vhodne pro OLTP a mozna to ani neumi SQL :-)

  • 23. 7. 2003 10:57

    Miloš (neregistrovaný)

    Zastánci tržního prostředí ,kritizující OS z tohoto pohledu, si vůbec nevšímají faktu,že že v oblasti software už dávno přirozené tržní prostředí neexistuje. Trh není nic jiného než soubor záporných zpětných vazeb - tedy věc každému kyberneťákovi blízká. Může fungovat jen tehdy, jsou-li obě strany dostatečně silné. Zdravotnictví, fungující na tržním principu je blbost, protože před doktorem jsem táááákhle malinkej. Chce-li zubař bakšiš navíc za vytrhnutí zubu, je to vydírání, ne tržní chování. Trh selhává tam, kde existuje monopol a proto jsou na jeho ochranu přijímány protimonopolní zákony.
    Vemte si cenu za Microsoft Office a množství prodaných kusů. Nezdá se vám obludná? Konkurence ji srazit nemůže, protože nepřečte formát .doc. Je tajnej a navíc se mění. Jediná cesta, jak platit mnohem méně je - přestat jej používat. Jak může jedna firma vyrábět uzavřený základní systém, vývojové prostředky i koncové aplikace! Je jasné, že libovolné konkurenci může kdykoli odepřít podporu systému - dokonce aniž by to věděl. Na utajování informací, patentování formátů a mršení norem je vidět, že se firma snažila získat především monopol na VÝVOJ celého odvětví, což by v historii bylo poprvé. Naštěstí to není možné - alespoň doufám. Souhlasím s kritiky, že Open a Free software je trochu nenormální. Ale on je především reakcí na naprosto nenormální stav - a to reakcí zcela přirozenou. Nemá nic společného s komunismem, protože je především o demokracii. A základem komunismu je taky monopol - tentokrát ideologický. Komunismus nebyl o penězích ale o monopolu!
    Nebýt Linuxu, platili by dnes uživatelé Windows poplatek deset táců ročně za každý počítač - s výhledem - že bude hůř. Ekonom, který tvrdí, že nejlepší, co může zákazníka potkat, je totální závislost na monopolu, patří na E55.
    OS a FS je obranou proti monopolu. A jestli se situace v této oblasti někdy vrátí do normálu, bude to především díky němu. Až bude monopol okrajovým jevem, bude patrně okrajový i OS. Tolik o jeho budoucnosti. Howg.

  • 23. 7. 2003 11:33

    petr (neregistrovaný)

    S timhle lze souhlasit a to i presto, ze ten clanek pokladam za naprosty skvar, ktery spise skodi OSS (autor se zjevne snazi i imprese na flamewar a rootu to vyhovuje, uz je to stejne jako na zive.cz). Ale mate v mnoha bodech pravdu a vystihnul jste, ze OS je alternativou a konkurenci. Monopol je spatna vec v podani jakekoliv firmy. Ale neni jim jen MS, je to Nokia s mobily, je to Sun s Javou, atd atd. Tech monopolu je velmi mnoho a je spise modni brat MS za terc, pritom to neni zas az tak hlavni. Kazdopadne souhlasim, ze jen konkurence muze situaci zlepsit a konkurence je skvela vec, uz i jen proto, ze se bohatstvi rozdeluje mezi vice lidi. Ale musi to byt bohatstvi, ne chudoba, kterou je OSS, ktery zije jen z milodaru a zebrani o dotacu a sponzoring. Osobne jsem priznivcem OSS, ale ne GNU/GPL, je to idealni forma v mixu licencni prodej SW a pristup klientu ke zdrojovym kodum, kdy klienti si pak mohou sami upravovat koupene produkty a komunikovat s dodavatelem. To je schopny model OSS, ale tenhle skvar jako je tento clanek je silena vec a jen OSS poskozuje. Vsadim se, ze to firmy jako MS pouziji v argumentaci pro klienty, aby se podivali, co za blazny jsme a co to je OSS. Skutecne tyhle clanky jen skodi vzniku konkurence a je to skoda (pro tech par pitomych impresi pro root).

  • 28. 7. 2003 1:09

    dejf (neregistrovaný)

    Mam ericsson a necitim se nijak omezen, spise naopak, umoznuje mi ovladani cislicemi i po te co jsem vypadl z nejake polozky v menu, a vubec oproti nokii spousta vyhod (no flame).
    Co ma Sun za monopol na Javu? To ze dela jedno reseni neni monopol, nebo ma Apple monopol na Macy?

  • 23. 7. 2003 19:05

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...v oblasti software už dávno přirozené tržní prostředí neexistuje....
    Tak především, trh neselhává tam, kde existuje monopol, ale tam, kde neexistuje rovnováha nabídky a poptávky.
    Microsoft má dominantní postavení na trhu, přitom je to právě on, kdo byl uvedením levných náhražek OS na trh donucen

    zlevňovat a měnit licenční politiku - nikoliv např. IBM OS/2 nebo Mac OS. Tak má monopol, nebo ne ?

    ...zdravotnictví, fungující na tržním principu je blbost, protože před doktorem jsem táááákhle malinkej...

    Tomu se říká preventivní připosranost. Soukromý lékař je naopak vydán svým pacientům napospas mnohem víc, než ten, kdo přežívá v závětří státní kliniky. Chce-li zubař bakšiš navíc za vytrhnutí zubu, půjdu prostě k jinému, pokud mě to bude bolet, budu se s ním soudit, atd...

    tam, kde existuje monopol a proto jsou na jeho ochranu přijímány protimonopolní zákony.
    Vemte si cenu za Microsoft Office a množství prodaných kusů. Nezdá se vám obludná?

    Konkurence (cenu za Microsoft Office) srazit nemůže, protože nepřečte formát .doc. Jednak se můžete dočíst v diskusních fórech fandů, že OpenSource pracuje s DOC lépe, než samotný Word, jednak formát Wordu nemůže pokrývat takové věci, za které právě zákazníci platí navíc - např. za zabezpečení. Ale souhlasím, že jediná cesta, jak platit mnohem méně je snížit poptávku po programu.

    ...firma se snažila získat především monopol na VÝVOJ celého odvětví, což by v historii bylo poprvé...
    To by se dalo stejně dobře říci i o Sunu s multiplatformní Javou - pokud by byla úspěšná, OS API by mohla nahradit tato technlogie a úloha operačních systémů by se změnila pouze na jakési zaváděče Javy. Multiplatformní tendence Microsoftu byly mnohem slabší, nicméně trh desktopů ovládl díky promyšlenější strategii právě proto, že se nesnažil zaútočit na celé IT odvětví. Je jasné, že většina má tendenci přirozeně fandit slabším a proaženým, ale proč by ale nemohl na trhu zvítězit ten, kdo více promýšlí důsledky svých kroků ?

    ...Open a Free software ... nemá nic společného s komunismem...

    Nemyslím si to. OpenSource hlásá v podstatě "Každému zdrojáky podle jeho potřeb". Komunismus hlásal totéž, jen obecněji: výrobní prostředky a výsledky práce měly jít do rukou všech, nejen programátorů. Je ovšem jasné, že pro Open Source by taková idea znamenala příliš veliké sousto, ideový základ je však shodný. A reálný komunismus je o všem možném, jen ne o demokracii. Něco jako nereálný komunismus je totiž nereálné.


    ...Nebýt Linuxu, platili by dnes uživatelé Windows poplatek deset táců ročně za každý počítač - s výhledem - že bude hůř....

    Myslím, že máte docela špatnou paměť: základní ceny Windows naopak vytrvale klesají: Win 3.11 stály před osmi lety něco přes čtyři tisíce, od té doby klesla kupní síla koruny několika násobně a OEM Windows XP dnes stojí snad ještě méně a existují rozsáhlé systémy slev (akademický program, rodinný instalace atd.). Dále "zapomínáte", že na trhu je celá řada konkurenčních OS, které navíc není nutné dotovat z titulu mechanismu jejich vzniku. To, že se Linux šíří ve formě OpenSource naopak z dlouhodobého hlediska pro konkurenty Microsoftu představuje docela problém - oni zveřejňují i část svého know-how, aby se prosadili, zatímco Microsoft nemusí zveřejňovat nic. Jestli se díky Linuxu vrátí situace do "normálu", pak to bude spíš zázrak.

    Jenže v tržní ekonomice je normálem stav, kdy se náklady konvergují k minimu. Podporovat dva či více operačních systémů na jedné platformě výrobci HW, SW i uživateli z tohoto hlediska normální není a jen tak nebude. Nicméně, pokud má OpenSource zabránit expanzi Microsoftu, je nutné, aby byl především kvalitní, ne otevřený. Otevřenost je podle mě od určité fáze vývoje brzdou dalšího rozvoje SW - proto jsou také úspěšnejší OpenSource projekty výrazně "uzavřenější", než leckterý SharedSource.

  • 23. 7. 2003 22:47

    tdx (neregistrovaný)

    "Tak především, trh neselhává tam, kde existuje monopol, ale tam, kde neexistuje rovnováha nabídky a poptávky."

    V libovolne ucebnici zakladu ekonomie pro stredni skoly se lze docist, ze trh selhava ve trech pripadech: 1) pri vzniku externalit, 2) existenci verejnych statku, 3) VZNIKEM MONOPOLU.

    Neexistence rovnovahy mezi nabidkou a poptavkou je naopak velice beznym jevem (je soucasti hospodarskeho cyklu), rovnovaha je jevem velmi vzacnym (spise vetsinou patri do oblasti snu firemnich manazeru). Nerovnovaha v konecnem dusledku prispiva k tomu, aby se trh "ocistil" od neefektivnich firem a zbozi neuspokojujiciho potreby subjektu trhu.

    Mozna by stalo za pokus, nepokouset se o tvorbu novych ekonomickych teorii pri neznalosti trivialnich skolskych poucek. Prave JEJICH neznalost se hrube nevyplaci, ze, pane profesore... vlastne... pane prezidente;-)))

  • 23. 7. 2003 11:34

    ctirad (neregistrovaný)

    Koukám, že se tady zase rozjela standardní debata příznivců linuxu s příznivci windows, z nichž většina z nich (bohužel včetně autora článku) vesměs vůbec neví o čem mluví.

    Obecně tady na obou stranách převažuje názor, že opensource = zadarmo = psaní po večerech = linux = GNU = komunita = blablabla. To je ovšem naprosto ABSURDNÍ. OSS není ani o psaní po večerech, ani o dávání komukoliv cokoliv zadarmo a už vůbec není nijak vázán zrovna na linux nebo jiný u*ix.

    OSS je o tom, že napíšu program a každý, komu tento program *prodám* (za libovolně vysokou cenu), má *právo* na to, aby odemě dostal i zdrojáky. Tím získá možnost tento program libovolně upravovat, vylepšovat, portovat a samozřejmě i prodávat. Je už úplně jedno, jestli si ty úpravy nechá udělat od původního autora programu (opět za prachy) nebo najme někoho jinýho.

    Že to takhle nevypadá až tak zajímavě ? Tak si spočítejte, kolik je jenom u nás firem, co mají specielně vytvořená řešení běžící na NT a dneska chtějí upgradovat stroje i systém, ale firma, co jim před lety to řešení udělala už dávno neexistuje a i kdyby existovala, stejně by jim to asi moc platné nebylo. Takže co jim zbývá ? Buď všechno zahodit a nechat si řešení udělat znova tak, aby vyhovovalo dnešním požadavkům a běželo na požadové platformě. Ovšem s tím vědomím, že za pár let bude nejspíš tam, kde dnes. Druhá varianta je, oprašovat staré stroje s NTčky, případně krkolomně využívat emulátory a skřípat zuby, že aplikace už nedělá všechno to, co by v dnešní době měla dělat.

    Kdyby ovšem to řešení bylo OSS, nebylo by o čem. Firma by prostě šoupla zdrojáky libovolnému programátorovi a řekla by: "hele, potřebujem, aby to dělalo ještě tohle a tohe a chodilo to na té a té platformě" a bylo by vymalováno. Z dlouhodobého hlediska je prostě ekonomický přínos OSS neoddiskutovatelný. A proto naopak může bejt původní řešení daleko dražší, než nějaká ušmudlaná binárka, co dřív nebo později vyhodíte a přesto se to všem vyplatí.

  • 23. 7. 2003 11:56

    Vojta (neregistrovaný)

    OSS je o tom, že napíšu program a každý, komu tento program *prodám* (za libovolně vysokou cenu), má *právo* na to, aby odemě dostal i zdrojáky. Tím získá možnost tento program libovolně upravovat, vylepšovat, portovat a samozřejmě i prodávat. Je už úplně jedno, jestli si ty úpravy nechá udělat od původního autora programu (opět za prachy) nebo najme někoho jinýho.

    To je mozne, ale priznam se ze me jedno neni, jestli tu upravu delam ja a dostanu za to penizky ja, nebo Franta a dostane za to penizky Franta? Vam to jedno je? Nechcete mi tedy poslat svoji vyplatu?

  • 23. 7. 2003 12:59

    Jezevec (neregistrovaný)

    Tady je totiz jeden a dost zasadni problem. Pokud programujede na zakazku, tak Vam zaplati a pak uz je Vam uplne fuk, co si stim budou delat. Klidne at to rozdavaji zadarmo. Jenze je tu prave ten problematicky druhy pristup. Neco naprogramovat a pak se to snazit prodat. Pokud to prodate za cenu vyvoje, tak je to OK. Ale kdyz chcete byt "levny" tak predpokladate, ze prodate ten stejny SW Xkrat = velmi spatny a dnes jiz nefunkcni predpoklad. Tento pristup nema budoucnost, pri nulove cene kopie.

  • 23. 7. 2003 13:41

    ctirad (neregistrovaný)

    No pokud úpravy ve svém vlastním programu budete dělat pomaleji, hůř a dráž než Franta, a to i přes to, že ten kód předtím vživotě neviděl, tak je dost jisté, že firma tu zakázku dá radši Frantovi. To je normální zákon trhu, který by snad měl platit, ne ?

    Jiná věc je ovšem to, že vy třeba ani nechcete ty změny dělat. Prostě jste prodal produkt ve frontě máte desítky dalších, daleko lukrativnějších. Nebo se vám třeba zdá zadání tak šílené, že si na něj netroufnete. V neposlední řadě vaše firma ve chvíli, kdy je potřeba provést nějaké změny už dávno nemusí existovat.

  • 25. 7. 2003 13:22

    kmarty (neregistrovaný)

    "No pokud úpravy ve svém vlastním programu budete dělat pomaleji, hůř a dráž než Franta, a to i přes to, že ten kód předtím vživotě neviděl, tak je dost jisté, že firma tu zakázku dá radši Frantovi. To je normální zákon trhu, který by snad měl platit, ne ? "

    Ale to je zrejme to, ceho se pan Vojta boji.

  • 25. 7. 2003 18:02

    Vojta (neregistrovaný)

    Ne. Ja se bojim toho, ze investuji 100vky clovekohodin do vyvoje softwaru a zbohatne na nem nekdo, kdo bude mizerny programator ale dobry prodejce. Tezko pak budu vysvetlovat zene, proc nemame na jidlo.

  • 23. 7. 2003 15:38

    Jan Kubik (neregistrovaný)

    ...."Firma by proste soupla zdrojaky libovolnemu programatorovi a rekla by: "hele, potrebujem, aby to delalo jeste tohle a tohe a chodilo to na te a te platforme" a bylo by vymalovano." ....

    ja jsem takoveho programatora jeste nepotkal, ktery by to udelal - standartni odpoved je prece .."ten kod je nemoznej a spatnej, ja to radsi naprogramuju cely znova" ...

  • 23. 7. 2003 16:46

    Pichi (neregistrovaný)

    >>>>
    ja jsem takoveho programatora jeste nepotkal, ktery by to udelal - standartni odpoved je prece .."ten kod je nemoznej a spatnej, ja to radsi naprogramuju cely znova" ...

  • 23. 7. 2003 17:08

    Jan Kubik (neregistrovaný)

    tak to si asi nerozumime, ja jsem komentoval situaci, kdy si nejaka firma necha neco napsat od prumerneho programatora.

    Samozrejme je neco jineho psat a pridavat neco k takovym programum, jako je napsal Linus. To je kod jedna basen. Vsechni pekne C, eventuelne neco inline, nechybi ani goto a pekne je to funkcionalni az na pudu.

    Ale co chcete delat, kdyz jsou ty dnesni projekty plny toho objektove orientovynho srotu a to nekdy dokonce ani ne v C++ ale v Jave?

  • 23. 7. 2003 17:42

    Pichi (neregistrovaný)

    No a o to právě jde. Proč jsem si nazačátku koupil něco, co bylo pěkný hnůj. To se pak nemůžu divit, že to pěkně zaplatím znova. Nejsem tak bohatý abych mohl kupovat levné věci. Hádejte, kdo to řekl. Takže, když si něco kopím, tak bych to chtěl prosím i se zdrojáky a nechám si to od někoho posoudit jestli to stojí za ty prachy. Pokud jsem tak neučinil, tak v okamžiku, kdy ta potřeba doplnění nastane a dostanu vámi popsanou odpověď, tak se buď nad sebou zamyslím a nebo zaplatím potřetí, počtvrté, ... stejnou, nebo větší cenu, než na začátku. A v v v vo tom to je.

  • 23. 7. 2003 19:21

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...Firma by prostě šoupla zdrojáky libovolnému programátorovi a řekla by: "hele, potřebujem, aby to dělalo ještě tohle a tohe a chodilo to na té a té platformě" a bylo by vymalováno.....

    Ano, to můžete mít pravdu, problém je ale v tom, že tenhle argument s koncepcí OpenSource vůbec NESOUVISÍ. K tomu, aby takto firma mohla postupovat tak, jak uvádíte je NEPODSTATNÉ, zda konkrétní řešení je napsané v OpenSource PHP nebo ClosedSource ASP nebo třeba SharedSource Javě - ale aby měla přístup ke zdrojákům ona sama, jediná. Z toho, že jí původní zhotovitel řešení předal zdrojové kódy ale vůbec NEVYPLÝVÁ, že jde o OpenSource projekt, pokud si jako součást a podmínku podpory vymíní, že sám zákazník nesmí zdrojové kódy upravovat a především, pokud NEUMOŽNÍ přístup ke zdrojákům komukoliv, kdo o to projeví zájem zdarma.

    Pokud OpenSource nezveřejňuje svoje zdrojové kódy zdarma nebo jen za opravdu symbolickou, manipulační cenu, odmítám je považovat za OpenSource, protože pak je možné za zveřejnění zdrojáku chtít více, než za nějakou binárku i s licencí, natož za leckteré Shared Source... Těžko lze o OpenSource mluvit např. i v případě, kdy samo řešení je v podobě PHP ale od jeho zdrojových kódů jsou izolováni dokonce samotní zaměstnanci zadavatele řešení nějakou DMZ, natož jeho uživatelé na internetu. To prostě OpenSource není a nikdy nebude.

    Problém OpenSource komunity je v neustálém (ať už úmyslném či ne) matení pojmů, vydáváním Closed či Shared Source řešení za "open" jen proto, že využívá OpenSource jako platformu, či middleware a uměle tak zveličuje jak postavení, tak reálný ekonomický přínos Open Source v komerční sféře.

  • 24. 7. 2003 9:05

    jeho jmeno (neregistrovaný)

    1) Pro zakaznika vubec neni nepodstatne jestli dostane zdrojaky k takove aplikaci. Kdyz je nechce a zaplati stejne, jako kdyby je dostal, je to jeho blbost.

    2) I kdyz dam zakaznikovi GPL projekt, nemusi nikomu dalsimu davat zdrojaky! Samozrejme pokud dilo dale neredistribuuje, ale to uz je trochu jiny model.

    3) Zakaznik, kterymu jsem delal aplikaci, a chce v tom zmeny, rekne zase me, protoze je obycejne pri smyslech a zjisti, ze nejakymu Frantovi by trvalo slusnou dobu nez by se v tech zdrojacich zorientoval (aby to pak neskopal) a navic nema zadnou zaruku, jak kvalitne by Franta ty zmeny provedl. Pokud byl zakaznik blbej podle bodu 1), musi to tak byt a kdyz me to nebude zajimat, ma smulu. Pokud se rozhodl v bodu 1) pro zdrojaky, porad ma v zaloze toho Frantu (sice s rizikem, ale prece).

    4) Pokud vezmu existujici kodbazi OSS nebo GPL projektu, muzu zakaznikovi rict nizsi cenu vyvoje. Na to muze slyset.

    5) Pokud pri vyvoji vetsi casti predelam/vylepsim nejaky pouzity zdrojak, muzu ho vratit zpatky "komunite" -- treba proto, ze mi vyhovuje, ze oni mezitim delaji dalsi vyvoj a ja bych nechtel az to budu priste pouzivat zase vsechny ty zmeny pridavat. Takhle mi ten kod bude udrzovat nekdo jiny a navic kompetentni.

    6) At je projekt OSS nebo closed-source, muzu vydelavat dal na podpore, skolenich atd. Pochybuje, ze to bezradne, skolene atd. zajima, jaky to byl model.

    BTW. tohle je z praxe, pokud to nekomu nesedi do ekonomickych poucek, bude si je asi muset zmenit anebo tvrdit, ze se ja i zakaznici chovaji neekonomicky, pripadne po vzoru politiku bude tvrdit, ze se tak nechovaji.

    Kdo dela "krabicove", mozna by se mel zamyslet nad vhodnym modelem o neco vic (zjevne muze fungovat oboje, protoze se par takovejch firem najde), ale kazdopadne to neni muj problem ;)

  • 24. 7. 2003 19:25

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    Prakticky v kazdej makulature zaoberajucej sa "pravom" je napisana veticka "Neznalost neospravedlnuje"

    Vazen pan "Vase jmeno". Skuste si nastudovat, co je to valstne zac ten "Open Source" (vacsinou sa zvykne doat este Software, ale moze to byt aj HW - viz projekt RONJA).

    Nebudem zovseobecnovat, pretoze roznych licencii, ktore pouzivaju projekty OSS je vela a ja ich nepoznam vsetky.
    Licencia GNU GPL hovori: "Ak predate/poskytnete niekomu SW oznaceny touto licenciou, ma pravo na pristup ku zdrojovemu kodu". Nemusi byt verejne dostupny, staci ho poskytbut iba tym subjektom, ktore od autora obdrzali projekt.

    Autor OSS projektu si moze zvolit licenciu aka mu vyhovuje (moze na ten isty projekt pouzit aj viac ako jednu licenciu) a neskor moze tuto licenciu zmenit. OSS licencie obvykle nezakazuju zakaznikovi/uzivatelovi menit kod aplikacie. Len si vyhradzuju podmienky dalsieho sirenia povodnej/upravenej aplikacie.

    BTW: V pripade projektu web stranok zalozenych na PHP je uzivatelom projektu prevadzkovatel serveru. A ten pristup ku zdrojovym kodom ma. A samozrejme aj jeho pripadni zamestnanci, ktori to potrebuju pre vykon svojej funkcie. Upratovacky ho mat nemusia.
    Verejnost vyuzivajuca sluzby takehoto servera pristup ku zdrojovym kodom mat nemusi. A vobec to nebude v rozpore s licenciou ani filozofiou OSS.

  • 23. 7. 2003 14:38

    hkmaly (neregistrovaný)

    Opravdu bych byl rad kdyby nekdo pro zmenu napsal clanek jenom o OSS nebo jenom o free (as beer) SW ... myslim ze vyhody i nevyhody obou kategorii jsou do znacne miry nezavisle a jejich michani v clanku vede akorat ke zbytecnym a nic neresicim flamewars.<BR>
    Na druhou stranu, michani OSS a free SW pri vyvoji se zatim ukazuje velmi ucinne ...

  • 23. 7. 2003 16:11

    Jan Kubik (neregistrovaný)

    pred nekolika lety se ucastnil vystavy LinuxTag ve Stuttgartu take predni oss-vyvojar Alan Cox s manzelkou (ktera by nevyhrala volbu miss ani v nasi ulici - sice to sem uplne nepatri, ale je typicke, jake partnerky ti predni vyvojari maji, kdyz uz vubec nejakou maji).
    Bylo k 15 hodine a sef stanku RedHat kyvnul smerem k vzrostlemu chlapikovi pripominajiciho krakonose. Znalci sceny okamzite zaregistrovali, ze je to Mistr Cox. Alan si nasadil ten debilni cerveny klobouk a jal se obtezovat kolemjdouci. Oslovil svou anglictinou starsiho duchodce, ktery se zjevne zmylil ve vystave, zda se take zajima o vypocetni techniku. Zmateny obcan mu rukama vysvetlil, ze nikoliv a pote co se tazatel vrhnul na dalsiho kolemjdouciho si rychle zkontroloval, zda mu nechybi penezenka. Po ca 20 minutach prodejni a marketingove ofenzivy smel pan Cox opet klobouk odlozit a venovat se manzelce.

    ponauceni 1:
    S devcaty to oss-vyvojari nemaji jednoduche

    ponauceni 2:
    oss-vyvojari jsou rozeni prodejci

    ponauceni 3:
    jestlize se firma RH musi uchylovat k podobnym blbostem, tak jeji akcie asi mnoho neprinesou.

    Zaver:
    V soucasne situaci hledat za tim vsim ekonomiku je vice nez zcestne.

  • 23. 7. 2003 16:27

    Pichi (neregistrovaný)

    ehm, pardon, to je jiná pohádka.

    Na začátku byl problém a ten problém se rozhodl řešit programátor, který své řešení zveřejnil. Proč to udělal? Protože předpokládal, že čím víc lidí bude řešit stejný problém jako on a použije jeho řešení, tím to řešení bude lepší. Prostě proto, že ti další lidé v tom jeho řešení najdou chyby a nebo je napadne něco co by to ještě mohlo umět a jemu samotnému se to bude hodit a vůbec nejvíc by ho potěšilo, kdyby tu novou vlastnost naprogramoval někdo jiný a ono to kupodivu fungovalo. A tak vzniklo Open Source hnutí.

    Pak přišla zlá mega společnost a všimla si jeho pěkného programu a jelikož jí v tom nikdo nebránil, tak ten prográmek vzala, trochu vylepšila a pak začala prodávat. Jenže ten programátor chtěl využívat i to vylepšení té firmy, ale nemohl a přišlo mu strašně nespravedlivé, že ta firma si klidně využívá toho, co on vytvořil, a on naopak nic zpět nedostal. A ten programátor si řekl, kruci, příště stejnou chybu neudělám a vymyslel GPL. A tak vzniklo GNU.

    Tak tu máme jasnou motivaci proč někdo píše OSS. Tou motivací je existence problému a potřeby ho řešit. A řešení jde buď zveřejnit (a případně vydělat na něčem jiném, třeba supportu), nebo si ho nechat pro sebe a vydělávat na tom, že je to uzavřené. Dnes jsou už desetitisíce lidí, kteří se domnívají, že lepší je zveřejnění, protože v důsledku na tom vydělají víc. Důvody jsou popsané v pohádce a jak to funguje v http://catb.org/~esr/writings/cathedral-bazaar/cathedral-bazaar/ . A máme tu taky důvod proč se bránit krádežím OS třeba právě formou GNU GPL. Těchto lidí je méně, ale i těch je pěkně velká armáda programátorů. OSS tu je, GNU GPL tu je. Obě hnutí, kde jedno je podmnožinou druhého, jsou tu už hezkou dobu (20 let) a stále rostou. Možná tu není nějaký ekonomický model, či co. Ale jak vidět z pohádky, jeho existence nebyla důvodem ke vzniku a i bez něho OSS i GNU vzniklo. Jsou tu subjekty, které se ho snaží hledat, ale jejich úspěch při hledání není existenciální otázka pro celé hnutí, protože tu bylo před ním a bude tu i po něm. Ale i o jeho existenci bych se taky nijak moc nebál, protože tu jsou komerční subjekty, které ho asi mají, když už existují třeba 10 let. Možná neprodukují závratné zisky, ale jsou tu a fungují.

  • 23. 7. 2003 17:58

    Hubble (neregistrovaný)

    To je vsechno v poradku, pokud to je na principu dobrovolnosti.

    Nerad bych se dockal situace, kdy bude platit princip, ze veskere dusevni vlastnictvi je nutne sirit pod OS, protoze jenom tak je to spravne a spravedlive. A jestli to panacku neudelas, tak si te podame a to budes koukat.

    Vzdyt uz dnes jsou podobne snahy, ze v nekterych zemich je mozne do statnich uradu dodavat jen OSS. A staci uz jen maly krucek....

  • 24. 7. 2003 0:29

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ....dnes jsou už desetitisíce lidí, kteří se domnívají, že lepší je zveřejnění, protože v důsledku na tom vydělají víc ...

    Pouze tehdy, pokud se budou všichni chovat stejně altruisticky (Nash). Te je ale nerealistický předpoklad, v systému se zpětnými vazbami sice matematicky ideální, ale metastabilní stav - proto se nejméně stejný počet lidí domnívá, že efektivnější je jít cestou přírodní evoluce a nechat na sebe působit v dynamické rovnováze méně altrustické, o to však přirozenější konkurenční vztahy, které na volném šíření informace založeny nejsou. A jejich názory jsou podepřeny neblahými historickými zkušenostmi: pokaždé, když se vyčlenil nějaký větší objem hodnot k celospolečenském zájmu k rovnému užití, našlo se vždy několik rovnějších - ostatně počínající rvačky a soudní spory o OpenSource nasvědčují, že nezůstane těchto dopadů ušetřeno.

    Cathedral-bazaar case study nevysvětluje, proč by tomu tak nemělo být: prakticky za vším, co dnes v OpenSource stojí za řeč, neřkuli za vytažení peněženky z kapsy stojí privátní sektor, který paradoxně pracuje stylem právě té tolik opovrhované katedrály.

    ..a vůbec nejvíc by ho potěšilo, kdyby tu novou vlastnost naprogramoval někdo jiný, pak přišla zlá mega společnost, ...ten prográmek vzala, trochu vylepšila...

    Jinými slovy udělala právě to, na co se ten programátor údajně nejvíc těšil... Jeho altruismus má tedy vážné trhliny - původní zdroják jeho programu na webu by přece zůstal k dispozici i nadále. Zdrojovým kódům umístěným na webu pro studijní účely se zpravidla Open Source neříká a tím, že se jich někdo ujme pro komerční využití nikomu přece škoda nevnikne - jen užitek zmíněné komerční společnosti...;-)
    Z Vaší bajky mám pocit, že primárním faktorem vzniku Open Source nebyl altruismus, ale docela obyčejná závist/obava z cizího úspěchu opírající se o přidanou hodnotu, které nejsem schopen/ochoten dosáhnout sám...


    ...Možná tu není nějaký ekonomický model, či co....

    Hm, hm. Pokud něco není udržováno při životě ekonomicky, je to často ideologie. Sama přítomnost ideologie je projevem ekonomické nerovnováhy: zájmová skupina lidí potřebuje ideologii proto, aby mohla obhájit, nebo naopak získat něco, co jí ve skutečnosti nepatří. Pokud vynechám OpenSource komunitu, zajímá se o OpenSource především komerční sektor, který lze těžko podezírat z altruismu - spíš zájmu o přerozdělení trhu.

  • 24. 7. 2003 1:16

    tdx (neregistrovaný)

    Nic nez blaboly. Neznalost zakladnich pravidel (viz ma reakce vyse) a totalni ekonomizace socialniho prostoru, s niz se sociologie (a potazmo i ekonomie) vyporadala pred hezkou radkou desetileti.

    Pokud vas skutecne zajima vztah mezi spolecnosti a ideologii, pak bych doporucoval spalit vsechny prednasky od jisteho "pana profesora" a precist si nejakou skutecne hodnotnou literaturu; zacit muzete napriklad u Karla Mannheima. Vznikem totality a ideologie se zabyvala hezka radka myslitelu, tahle vase simplifikace je urazkou jejich prace.

    Vysvetlovat vam princip fungovani OSS ci GNU nema smysl, protoze vas postoj je dogmaticky a ideologicky (jedno je podmineno druhym). Mate apriori utvoreny nazor a rozhodne nevypadate na to, ze byste usiloval o diskusi a pripadne prehodnoceni vlastniho stanoviska. Vychazite z neverifikovatelneho predpokladu, ze vse je ekonomicke povahy a ekonomicke zakony jsou povyseny na objektivne platnou realitu. Zajimave vsak je, ze zatimco mezi prirodnimi vedci existuje shoda na podobe prirodnich zakonu, mezi ekonomy zadna shoda o platnosti ekonomickych pravidel neexistuje.

    Zejmena FSF se zaslouzila o to, ze umoznila vzniknout novemu principu tvorby softwaru, ktery neni nijak ohrozitelny firmami typu MS, ktere zcela systematicky a netrzne nicily a nici veskerou konkurenci a snazi se o totalni monompol v danem segmentu trhu. Misto penez se zde plati praci, misto bohatstvi materialniho obohacujete sebe dusevne a vysledky sve prace i ostatni. Pokud vam na tom cokoliv nesedi, doporucim vam jedine, bezte jinam. Tady pro vas neni nic zajimaveho.

  • 24. 7. 2003 3:06

    Vojta (neregistrovaný)

    ktery neni nijak ohrozitelny firmami typu MS, ktere zcela systematicky a netrzne nicily a nici veskerou konkurenci a snazi se o totalni monompol v danem segmentu trhu

    A OSS se o to nesnazi? Vzdyt jen v teto diskuzi a ctu neustale narazky na to jak by mel OSS prevalcovat closed software. Cely clanek je o tom! A OSS projekty se navzajem neohrozuji? Tym KDE plive spinu na GNOME, GNOME na KDE a navzajem si kradou napady a snazi se pretahnout sve uzivatele. Skupinka kolem UnitedLinuxu se spojila kvuli krasnym ocim svych pritelkyn, nebo kvuli tomu aby se jim podarilo udelat Linux, ktery bude konkurovat Cervenemu Klobouku(TM a kdovicojeste)?

  • 24. 7. 2003 10:28

    Haplo (neregistrovaný)

    OSS by mal prevalcovat CS system, AK je lepsi a kvalitnejsi. Zatial ma silny nastup. Ci sa to naozaj stane nevieme. Uvidime.

  • 28. 7. 2003 2:09

    dejf (neregistrovaný)

    GNOME a KDE na sebe kydaji spinu? Hmm, bud jsem divnej nebo mi to uniklo, mimoto, kazde reseni ma sve prednosti a ze se pretahuji o uzivatele neni divu, VMaker uz neni tak vyznamny jako driv, ale jiste se najdou iniciativy, ktere pretahuji lidi k nemu (a proc ne, jsou lide kteri tvrdi ze je nejlepsi a myslim ze pro neco asi ano).

    Myslim, ze umyslem autoru apache nebylo ovladnout trh serveru a pokud nekde mame prirozene stvoreny majoritni podil v odvetvi, ma ho prave apache. Novell v dobe kdy mel jiz svuj webserver tri roky v prodeji hnal svuj web na apachi (hadejte proc a hadejte kolik dostal od lidi za ten svuj, ktery pro nej samotny nebyl dost dobry...).

    A co XFree? Opravdu je to monopol? Nekteri z jeho vyvojaru pracuji soubezne na projektech jako je fresco, proc?
    Na OSS model nelze aplikovat tradicni ekonomicke teorie a mam na mysli i ty ktere jindy nekde za nejakych konkretnich okolnosti svoji platnost alespon castecne potvrdily.

    Jedine co je mozne, ze vyvojari OS jsou nejak zvrhli, jestlize zbytek spolecnosti uznava jiny zebricek hodnot. Jsem asi zvrhlik...

  • 24. 7. 2003 11:28

    Karel Berkovec (neregistrovaný)

    2 Vase Jmeno> Znate problem "Prisones dilemma" (viz web)?
    Predpokladam, ze vzdy jste pro zradu ... ;)

  • 24. 7. 2003 17:16

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Teoretické závěry vězňova dilematu platí pro skupiny, ve kterých zájmy jednotlivce nereprezentují zájmy celé skupiny. V situaci, kdy všichni chtějí např. maximálně vydělávat stejně jako celá skupina, je pro ně výhodnější skupinu "zrazovat" - a konkurovat si tak navzájem.

    Dále jsem mluvil o společenské metastabilitě řešení, které předpokládá, že se všichni členové společnosti budou chovat v zájmu celku stejně a to výhodně.
    V okamžiku, kdy se objeví nějaký neukázněný egoisticky uvažující jedinec, strhne lavinu, ve které se na společnost sesune to, co si altruistickým chováním nastřádala. Optimum ekonomické výhodnosti se tedy nemusí vždy krýt s optimem společenské stability a už vůbec ne s optimem rychlosti evoluce (pokud se všichni budou chovat stejně, zaniknou mezidruhová selekční konkurence a připravenost na změny podmínek). Všiměte si, že biologické rovnováhy se takto nechovají: příroda předvídavě brání katastrofám, namísto ekonomické výhodnosti v daných podmínkách preferuje schopnost na ně rychle reagovat, na což se připravuje tím, že vytváří podmínky pro nepříliš altruistickou mezidruhovou konkurenci.

    Pokud bych vám tedy měl odpovědět dostatečně zjednodušeně, řekl bych, že nejsem pro zradu, ale jen za předpokladu, že se v průběhu času nezmění podmínky pro vězňovo osvobození. Pak vítězí ten, kdo zradí první.

  • 24. 7. 2003 20:03

    karel berkovec (neregistrovaný)

    Je to OT, takze jen kratce - Vas text ukazuje zasadni problem. Snazite se (nebo se mi to alespon zda) uzivat zakony trhu resp. evolucni zakony jako obecne platne - pravidla mozna platna jsou, ale realna situace je podstatne slozitejsi. Ani na chvili jste si nepredstavil, ze by jste ve vezeni sedel. >>Pak vítězí ten, kdo zradí první.

  • 24. 7. 2003 20:31

    tdx (neregistrovaný)

    Ano, "Vase jmeno" si pouze hraje. Hraje si se slovy a kontexty, o nichz se pouze domniva, ze jim zcela rozumi.

    Velky omyl ekonomu tradicni razby spociva v tom, ze se domnivaji, ze evolucni (v Darwinove duchu) zakony jsou obecne platne v rovine ekonomicke, a tim padem i rovine spolecenske. Problem je v tom, ze krome prirodnich (a ani tam to neni uplne jiste) nevime o fungovani jakychkoliv zakonu ci pravidel temer nic.

    Kazdy zakon/pravidlo tykajici se spolecenske reality totiz v sobe nese (kulturni) uhel pohledu toho, kdo jej tvori (zvyznamnuje pouze ty prvky, ktere jsou pro dotycneho dulezite) a obsahuji hodnotovy soud. Vzheledem k tomu, ze povaha reality, jez nas obklopuje a v niz zijem (a kterou sami tvorime), je hodnotove neutralni a nekauzalni, jsou jakekoliv pokusy povysit nase predstavy na obecne platne zakony dosti pofiderni...

  • 24. 7. 2003 21:14

    Jan Kubik (neregistrovaný)

    halo,

    konecne osvezujici prispevek. Ty dva prvni odstavce dokazu zhruba interpretovat - asi tak, ze pod pseudonymem "vase jmeno" sem prispiva Vaclav Klaus.

    Ale z toho posledniho odstavce nejsem moudry, jiste take proto , protoze mam technicke vzdelani a v tech pojmech hodnota, povaha reality, hodnotovy soud ci ze povaha reality je hodnotove nekauzalni nejsem tak doma.

    Bylo by mozno to vyjadrit nejak lidsky? Muj prispevek je minen vazne, intuitivne totiz citim, ze nam chces rici neco duleziteho a rad bych to pochopil.

    Dekuji

  • 24. 7. 2003 22:31

    tdx (neregistrovaný)

    Vlastne je to celkem jednoduche, omlouvam se za ten styl, nechal jsem se unest:-(

    Kazdy zakon, ktery neni prirodni (jako napr. gravitacni) neni mozne empiricky potvrdit se 100% platnosti, pouze s urcitou vetsi ci mensi pravdepodobnosti. Tzn. ze zatimco v gravitacnim poli Zeme jakekoliv hmotne teleso bude matickou Zemi pritahovano (a obracene), zadny "zakon", ktery by definitivne stanovil, jak se napr. rozhodne Pepa z Horni Dolni u voleb, neexistuje. Stejne tak nelze predpovedet (ani na zaklade znalosti minuleho vyvoje), jak bude svet vypadat za (dejme tomu) rok. Svet (mysleno ted spolecnost) se totiz ridi zakony, ktere si vytvorili lide. Jsou to pravidla, ktera se vytvarela v dlouhem vyvoji a predstavuji urcity soubor narizeni, ktera danemu spolecenstvi umoznuji co nejdele prezit v danem prostredi. (Pri jakekoli vyrazne zmene podminek jsou mimochodem na nic.)

    Veskere deni cloveka, ktere neni ciste biologicke povahy, je tedy razu pouze kulturniho (tzn. umele clovekem vytvoreneho; to ze rano vstanete a jdete do skoly/prace, abyste v budoucnu neumrel hlady, neni podmineno zadnym objektivne existujicim zakonem; zivit se klidne muzete jako lovec, klidne i okradanim bliznich).

    Pro kazdou lidskou kulturu jsou dulezite jine veci, tzn. jine veci maji svou hodnotu. Jenze veci samy o sobe zadnou hodnotu nemaji, tu jim pripisuje pouze clovek. Krasne je to videt na prikladu, kdy domorodci smenovali (z naseho pohledu) vzacne kovy/kuze/zlato atd. za pro nas bezcenne sklenene koralky.

    Proto take bude prislusnik urcite kultury (a kazdy jsme clenem nejake) pri zkoumani napr. historie, povazovat za dulezite neco jineho a ostatni pomijet. Protoze se nase kultura v minulosti (i dnes) upinala k jistym "hodnotam" (napr. penize), muze v nas vzniknout mylny dojem, ze vse se ridi na zaklade napr. ekonomickych zakonu.

    Problem je v tom, ze trh (ktery se ekonom. zakony "ridi") neni nicim jinym, nez produktem nasi kultury. To ze funguje neni dano jeho objektivni platnosti, ale tim, ze podvedome jsme jiz od nejutlejsiho veku formovani tak, ze jej za objektivne platny povazujeme. Kdybychom vyrustali (dejme tomu) pred peti sty lety v kmenu Krovaku, nebo na prelomu naseho letopoctu v komunite rigidnich judaistu, nas pohled na svet by vypadal radikalne odlisne.

    Z uvedeneho (velmi zjednoduseneho) plyne nasledujici - nase mysleni a tim i chapani fungovani sveta kolem nas, je pouhym produktem spolecnosti, v niz zijeme. To, co se deje kolem nas, mame tendenci ruzne skatulkovat, ocenovat a davat do souvislosti, protoze (diky tomu jak jsme tvarovani) se soustredujeme pouze na urcite veci a mylne v nas vznika dojem, ze to co se kolem nas deje (mysleno v lidske spolecnosti) ma nejaky rad. Ono ho skutecne ma, ale ten rad nema objektivne existujici charakter, je pouze veci sdileni urcitych hodnot a pravidel, ktera si kazdy od narozeni osvojuje.

    Proto to vypada, ze ekonomicke zakony lze aplikovat na funkci spolecnosti jako celku. Radi se totiz povazujeme za racionalni a nasi spolecnost za spolecnost vykonu (tzn. clovek je ocenovan podle toho, co je schopen (nejlepe diky vlastni pili) vykonat). To se sice hezky posloucha, ale neni to pravda. Naprosta vetsina nasich rozhodnuti je iracionalni povahy (napr. uspokojujeme potreby, ktere ani nemame) a misto v mantinelech rozumu se casto rozhodujeme v kategoriich moci.

    Na zaver tohoto hnusne dlouheho prispevku, ktery jsem puvodne ani nemel v umyslu, mala demonstrace. Vezmeme si jeden ze zakladnich ekonomickych zakonu, zakon poptavky. Zni: S rostouci cenou klesa poptavka po zbozi. Jak krasne a jak neutralne se nam to tvari, hotovy prirodni zakon. Jenze... zbozi je libovolny statek/sluzba, ktery se smenuje na trhu, tzn. ma svou cenu (hodnotu) a existuje po nem poptavka (potreba). A uz jsme u toho - hodnota neni one veci vlastni, ale je pripsana clovekem a podminena radou ryze neobjektivnich faktoru (napr. modou, velikosti duchodu atd.). Stejne tak (vynechame-li zakladni biologicke potreby a nektere psychicke) jsou veskere nase potreby vymyslene a pro zakladni funkci cloveka jako biologickeho druhu zcela zbytecne. (K cemu vlastne potrebuji minidisc, co lezi na stole prede mnou, k cemu potrebuji vydelavat penize praci atd.)

    Takze zaver tohoto sahlodlouheho vykladu je ten, ze myslet si, ze pravidla, kterymi se ridime my tady, plati i na druhem konci galaxie (co dim, treba na Mesici, nebo i rovnikove Africe) chce hooodne odvahy, ale osobne si myslim spis nekonecne drzosti.

  • 25. 7. 2003 2:13

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ..jinými slovy (a poněkud stručněji...):

    Z každé zákonitosti zákonitě existuje nějaká výjimka (...a dost možná to platí i tomto tvrzení samotném...). Souvisí to s fraktálovitě multidimenzionální představou teorie poznání a světa jako takového.

    Pokud si přečtěte reakci na Váš předchozí příspěvek, tak pochopíte, že zákonitostmi se snažím pouze vyvracet tvrzení o zákonitostech vzniku a rozvoje OpenSource. To je totiž například podle Popperovy gnoseologické epistemologie (koncepce objektivního poznání) to jediné, co se zákonitostmi efektivně dělat lze.

  • 25. 7. 2003 1:37

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Stejně jako v reakci výše musím konstatovat, že pláčete nad nesprávným hrobem. Pokud ovšem někdo prohlásí, že Open Source zvítězí ve jménu evoluce, nemohu se ohradit tím, že prohlásím, že "realita je složitější než její poznané zákonitosti" (takto vágně bych takové tvrzení nevyvrátil) - ale tak, že uvedu aspoň jedno konkrétní tvrzení, které to vyvrací: např. že volné sdílení informací mezi konkurencí (zde v podobě zdrojového kódu) je v rozporu s mechanismy evoluce, která už hezky dlouho probíhá přes species, definované právě tím, že si tu informaci volně nevyměňují....

    Odvozovat z toho, že existenci OpenSource hodlám vyvrátit evolučními zákony je čirý nesmysl - já vyvracím, že ji lze těmito zákony doložit - vlastně tím dokazuji právě to, co se snažíte dokázat vy mě...

    Možná se pouze domníváte, že zcela rozumíte kontextu téhle diskuse...;-)

  • 25. 7. 2003 3:03

    anonymní

    Ja tvrdim pouze jedine a to, ze vychazite z neverifikovatelneho axiomu, ze evolucni zakony = ekonomicke zakony.

    Vzhledem k tomu, ze se nase poznani vyvoje prirody (a mozna se jednou budeme zdrahat pouzit slovo evoluce v puvodnim vyznamu) od dob Darwinovych znacne posunulo, muzeme zacit uvazovat o tom, zda nase predpoklady o fungovani ekonomie byly spravne. Pokud ano, pak se diametralne lisi od toho, co dnes oznacujeme jako evolucni teorie. Z toho plyne pouze jeden zaver - pravidla, jimiz se ekonomie ridi, nejsou univerzalnimi prirodnimi (evolucnimi) zakony.

    Chapu, ze vami zazivana "metapozice" jedince stojiciho nad diskuzi (ktery se domniva, ze vi neco vice nez ostatni, jimz je treba otevirat oci) je velmi svudna, proto falesna. Divate se na vec pouze z jineho uhlu, nemate o nic vetsi/mensi pravdu, nez kdokoliv v teto diskuzi, nez autor clanku. Muzeme se prit o to, zda vase soudy maji vyssi/nizsi hodnotu v ramci hodnotoveho systemu, v nemz uvazujeme, ale ne v ramci jakekoliv objektivity (kterou nikdo z nas nezna).

    To, ze mezi druhy nedochazi k volne vymene informaci muze mit radu jinych pricin nez to, ze by si vzajemne konkurovaly. Napriklad proto, ze by se nemohl jeden druh stat soucasti potravniho retezce jineho druhu (zadny vyvoj by nenastal), nebo proste proto, ze tomu tak chtela nejaka "vyssi inteligence" (pracovne ji nazyvejme buh). Anebo proste proto, ze "materii", z niz se nas vesmir sklada, take netvori pouze jeden prvek (a existence diverzity je univerzalne platnym prirodnim zakonem). Ci cokoliv jineho vas napadne. Nic z toho nelze dokazat, muzeme se jen shodnout na tom, ze neco z toho budem povazovat za objektivni pravdu.

    Mechanismy evoluce napriklad velmi ucinne znemoznuji vznik monopolu, ktery je naopak koncovym bodem vyvoje trzniho hospodarstvi v dostatecne dlouhem casovem horizontu. Priroda totiz pracuje s obnovitelnymi zdroji a nezna pojmy jako soukromy majetek (ne, zvireci teritorium opravdu neni soukromym majetkem) nebo externality trhu (priroda sama sebe principialne nemuze znicit). Naopak ekonomie pracuje s kategoriemi jako cena, potreba atd., ktere nemaji objektivni povahu. Muzeme mozna hledat jiste analogie, ale ne univerzalni zakon. Proto take muzeme oddelit uvahy o OSS a pripadnem ekonomickem modelu, aniz bychom do toho museli nutne tahat evoluci a prirodni zakony. A obracene.

    My sice vime (nebo se spise domnivame), jak funguje evoluce, ale upirame-li prirode pravo na vlastni inteligenci, dost tezko zodpovime na otazku, proc se tak deje. Vse, o co se v teto veci opirame, je nase vira v to, ze jedine spravne poznani, je poznani vedecke (zkusenost totiz ukazala, ze nam umoznuje jako druhu nejdele prezit).

    Vzhledem k tomu, ze doposud zname tri vzajemne neslucitelne ekonomicke systemy, neni vyloucene, ze v budoucnosti nevzniknou (treba diky existenci OSS) dalsi. Vytahovat pritom terminy komunismus, totalita, sebezniceni atd. (nekladu si narok na presnost citaci) je mlacenim prazdne slamy, ktere zadnou diskusi nenastoluje, protoze se proste tlacha v ramci ustavenych kategorii, aniz si uvedomujeme, ze si ty mantinely davame my sami. Uz snad tisickrat jsme slyseli (v trochu jine podobe) - kdo nejde s nami...

    P.S. Doufam, ze moje i vase prispevky poslouzi/-ly jako odstrasujici priklad toho, jak muze byt dlouhy prispevek (bud plny banalit, nebo slov, u nichz si ani sam autor neni jisty, ze vi presne, o cem mluvi) znacne otravny a ubijejici.
    P.P.S. Vzhledem k vyse uvedenemu je zcela zrejmy, ze kazdy nazor je pouze subjektivnim nazorem konkretniho jedince. Nema (a nemuze mit) objektivni platnost. Takze by si ho mel kazdy podepsat. Ale zachovavam stejny postoj jako vy, solidarita sice vydela mene, ale zajistuje preziti...
    P.P.P.S. Koncim.

  • 25. 7. 2003 22:56

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    ...Ja tvrdim pouze jedine a to, ze vychazite z neverifikovatelneho axiomu, ze evolucni zakony = ekonomicke zakony....

    Právě proto, že vycházím z téhož axiomu zde vystupuji proti tvrzením, jako : ...evoluční principy opět zvítězí nad vůlí mocných tohoto světa...").
    Polemizujte raději s nimi, ne se mnou....;-)

    ...Mechanismy evoluce napriklad velmi ucinne znemoznuji vznik monopolu...

    Ano, ale současně i informační homogenitě OpenSource nebo beztřídní společnosti. Informace a shodné znaky se mezi druhy sdílí jen do té míry, dokud to neohrozí jejich existenci. Vzájemná solidarita přežití solidárních druhů nezajistí, pokud zpomalí vývoj pod rychlost vývoje druhů nesolidárních - zatím vše nasvědčuje tomu, že druhově bohatá společenství se vyvíjejí rychleji a naopak: druhová diverzita je projevem prostředí vystaveného sekečnímu tlaku. Na OpenSource je prostě na první pohled vidět, že je pěkně dotováno...

    ...kdo nejde s nami... Jde proti OpenSource ?

    Chapu, ze vami zazivana "metapozice" jedince stojiciho nad diskuzi (ktery se domniva, ze vi neco vice nez ostatni, jimz je treba otevirat oci) je velmi svudna, proto falesna....

    O své osobě se nedomnívám vůbec nic, pouze zde opakuji svoje argumenty proti ekonomické podstatě OpenSource tak dlouho, dokud je někdo nepřeválcuje. Podstata OpenSource není ekonomická (protože je dotované), nýbrž ideologická - nic totiž nemůže být levnější, než jednou zveřejněná informace a know-how.

    Na koncepci OpeSource se dá možná v low-level segmentu trochu ušetřit, ale ne trvale vydělávat. Ale ani šetření nemůže probíhat donekonečna, protože firmy, které na proprietárním vývoji nešetří získávají rychle technologickou převahu nad těmi, co kopírují veřejně dostupné poznatky a zdrojáky.

    Microsoft dnes již téměř nepotřebuje sdílet OpenSource informační technologie (jako často zmiňovaný IP stack, který by v jeho binárkách tvoříl asi tak jednu stotisícinu), protože si skoro vše potřebné pro svoji platformu vybudoval sám a zbytek je schopen nakoupit v mnohem výhodnější ClosedSource podobě - která ho nenutí se o převzaté technologie s nikým dělit.

  • 25. 7. 2003 1:19

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Co se zdá, je sen. Stejně jako Vy si myslím, že problematiku uplatnění OpenSource nelze posuzovat čistě ekonomickými nebo evolučními argumenty (ostatně stejně jako každou jinou ideologii). To že se tu vůbec o evoluci nebo hrách ve vězení bavím je důsledek toho, že reaguji na příspěvky jako

    ...jen čas ukáže... zda evoluční principy opět zvítězí nad vůlí mocných tohoto světa...

    nebo

    ...Znate problem "Prisones dilemma" ...Predpokladam, ze vzdy jste pro zradu...

    Zdůvodňuji tím fakt, že existence OpenSource není dobře zdůvodnit ani evolučními principy, ani teorií her. Skutečnost, že se mi pokoušíte připsat pravý opak je podle mě spíš důsledek faktu, že ztrácíte nit diskuse a reagujete mimo její kontext (což není nic divného, debata je rozvláčná a problematika složitá).

    To co v ní ale považuji za důležité jsou argumenty, ne jména těch, kdo je vyslovují. Jelikož to co se od Vás čeká je, že budete polemizovat s mými argumenty, ne se mnou, uniká mi důvod, proč by nemohlo být možné diskutovat s anonymem.

    Pro mě je bezvýznamné, kdo jste a co momentálně ve svém oboru (ne)znamenáte - považuji za relevantní jen argumenty, ne tahání za slovíčka. Připadá Vám takový postoj iracionální ?

  • 24. 7. 2003 19:47

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    Presnejsie povedane veta:

    "hello world"


    To mi pripomina, ze OSS tu je uz riadne dlho. A podporovany aj tymi najvacsimi SW firmami :-)


    BTW: Nema to niekto nahodou patentovane?

  • 25. 7. 2003 0:25

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Socialismus tu byl 50 let. A byl podporován největšími mocnostmi světa. Dnes vám leckdo řekne, že to byl největší omyl civilizace - draze zaplacený omyl.

    No řekněte sám - nejsou snad takovéhle argumenty úplně skvělé ?

  • 24. 7. 2003 7:55

    Ladik (neregistrovaný)

    Me se osobne clanek libil i dobre se cetl.

    Jinak OSS tu je (to se snad neda porpit), proto to musi nejak fungovat (je logicke a pro nekoho mozna zajimave zkoumat jak to funguje, naopak nelogicke mi pripada hledani duvodu, pro to tak nemuze fungovat). Je taky mozne, ze se rapidne zmeni situace na trhu a OSS zmini tak jako vzniklo.

    Podle me je hlavni duvod proc tu je OSS je, ze na trhu neni dostatek kvalitnich programu za pristupnou cenu. To je nejvetsi hrozba pro OSS. Az si budou moci vsichni koupit to co chteji nebudou se divat po jinych moznosti.

  • 24. 7. 2003 21:03

    Jan Kubik (neregistrovaný)

    ..."hlavni duvod proc tu je OSS"...

    bylo, ze se Stallmanovi porouchal Xerox-printer. U jednoho naseho zakaznika se to stalo minuly tyden take (typ Phaser 4400) a ty zdrojaky tech driveru jeste porad nemame.

    Zatim nefunguje tedy nic!

  • 25. 7. 2003 0:44

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    To že něco existuje ještě nic neříká o jeho perspektivě. Třeba X-Box tu je, zastřešuje ho velká firma - nějak tedy musí fungovat i ekonomicky....

    Podobnost s X-Boxem není náhodná: obojí je masivně dotováno komerčními subjekty a jde o komerční pokus expandovat na nové trhy. Kdyby v sobě takový potenciál Open Source nemělo, jistě by se o něj tolik firem nezajímalo. O ekonomické rentabilitě X-Boxu nebo OpenSource jako takového to ale neříká vůbec nic. Pro firmy jako IBM nebo Oracle OpenSource není cíl, jen prostředek.

    Na X-Boxu je aspoň sympatické, že pro svou existenci nepotřebuje žádnou ideologii.

  • 25. 7. 2003 1:29

    anonymní

    "Na X-Boxu je aspoň sympatické, že pro svou existenci nepotřebuje žádnou ideologii."

    To rozhodne...

    "Xbox is Microsoft's future-generation Video Game System that delivers the most powerful games experiences ever. Xbox empowers game artists by giving them the technology to fulfill their creative visions as never before, creating games that blur the lines between fantasy and reality."

    Chybi uz jen jedine slovo - believe...

  • 25. 7. 2003 1:56

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Myslím, že jste nepochopil základní fígl X-Boxu: jeho cílem je uvést na trh systém, ve kterém by bylo kopírování SW omezeno hardwarově (SW ochrana totiž dost dobře nemůže fungovat z principiálních důvodů). Dalším cílem je spojení dominance v oblasti SW s oblastí HW, dalším je expanze na do oblasti her a multimédií a teprve někde daleko, daleko vzadu je to, co jste citoval... S vírou to ovšem nemá nic společného - vše je to promyšlený marketing, jehož síla v případě Microsoftu spočívá v tom, že se opírá i o technické prostředky toho, co prosazuje. Řada firem dodnes nepochopila, že marketing není jen PR a pestré katalogy vytištěné na křídě.

    Ovšemže - pokud jde takto analyzovat cíle firmy zastřešující ClosedSource, bylo by celkem naivní se domnívat, že propaganda týkající se OpenSource je naprosto neprůhledná...;-) Nejsem tu od toho, abych jedné či druhé koncepci fandil, ale proto, abych poukázal, v čem jsou z dlouhodobého hlediska ekonomicky neudržitelná.

  • 25. 7. 2003 8:38

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    ... Myslím, že jste nepochopil základní fígl X-Boxu: jeho cílem je uvést na trh systém, ve kterém by bylo kopírování SW omezeno hardwarově (SW ochrana totiž dost dobře nemůže fungovat z principiálních důvodů).

    Vzhladom na NEkvalitu navrhu X-Boxu je predchadzajuci odstavec uz iba historicky nepodlozeny blud.
    Zatial najblizsie k HW ochrane pred nelegalnym SW bol Playstation. Ak CD/DVD mechanika nie je schopna precitat napalene CD, tak ho skratka neprecita (pozn. pre neinformovanych: napalene CD odraza do citacieho senzora cca 50% svetla a lisovane 80%).

    O technologickej urovni X-Boxu by sme mohli viest dlhe diskusie. Faktom vsak je, ze z dlhodobeho hladiska ma mensiu perspektivu ako napr. PS2.
    Ak by mala X-Box na trh pretlacit ina firma ako M$, tak to uz davno zabali. Tak stratovy projekt by neuniesli. Staci si spocitat naklady na vyvoj, MOHUTNU reklamnu kampan, vyrobne naklady.

    M$ chce ziskat novy trh.
    Za kazdu cenu.
    A ak sa bude dat, tak iba pre seba.

  • 25. 7. 2003 18:48

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    To je snad normalni chovani, ne?
    Kazda firma se snazi expandovat, protlacit se na nove trhy, do noveho sektoru a urvat v nem co nejvetsi podil.
    M$ na to ma prostredky (cti $$$$$$$$...., mooc $$$), to je vsecko.

    Diky za to porovnani lisovaneho/napaleneho CD.
    Napadla me dalsi moznost - kdysi SW potreboval originalne poskozenou disketu. Neco na ni bylo nahrane na hranici 0/1. Kdyz po nekolikerem precteni to bylo furt stejny, bylo jasny, ze je zkopirovana. Totez by se dalo i vylisovat. Vypalit asi hur.
    Co vy na to?

  • 28. 7. 2003 2:22

    dejf (neregistrovaný)

    To s tou disketou je hovadina, mechanika nahlasi sektor necitelny a zadny nekdy jedna a nekdy nula. To je vec HW te mechaniky, asi by slo udelat medium tak aby se pri nacteni otocilo, ale to by stalo moc $$$. Faktem je ze originalne poskozena disketa na spravnem sektoru se pouzivala a takova cd se samozdrejme lisuji a daji se prepalit :)

  • 28. 7. 2003 15:08

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Ten sektor byl čitelný. Prostě jenom ne vždy stejně.
    Já vím, bylo to za krále Klacka, ale fungovalo to.

  • 25. 7. 2003 22:32

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Psal jsem, co bylo marketingovým záměrem X-Boxu, ne zda ho bylo dosaženo. Cílem X-Boxu jsou ostatně širší: prosadit spotřebitelské návyky spojené s placením za SW. Technologicky je to víceméně běžné PC - ani kvalitnější, ani horší, včetně vývodů pro resetování BIOSu. Ty tam samozřejmě vůbec nemusí být.

    Jinak co se týče reklamní kampaň, IBM v poslední době investovalo jen do propagace Linuxu miliardu. Na to, že si Linux může opatřit ve slušné kvalitě každý zdarma lze o tak ztrátovém projektu prohlásit to samé: IBM chce získat nový trh. A pokud to pro něj bude výhodné, tak jen pro sebe. Tak totiž neuvažuje jen MS nebo IBM či SUN - ale všechny firmy, které operují na globální úrovni.

  • 26. 7. 2003 8:15

    Melkor Unlimited (neregistrovaný)

    IBM (Institut of Black Magick) a M$ (My $$$) konaju rovnako. Tlacia do niecoho velku sumu $$$.

    Az na ten drobny rozdiel, ze M$ ciste do reklamy a IBM do vyvoja a supportu.

    PS: Podla tlacovych sprav sa ta investovana miliarda USD uz nejakym sposobom IBM vratila. To sa o $$$ natlacenych M$ do X-Boxu povedat neda.

  • 26. 7. 2003 12:34

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Ale kdeže, letošní miliarda je určena čistě pro reklamu...

    http://www.netem.cz/print.php?sid=444

    Jinak by mě docela zajímalo, v čem konkrétně IBM podle Vás prozatím do vývoje Linuxu investovalo.

  • 28. 7. 2003 2:26

    dejf (neregistrovaný)

    Zda se ze nesledujete deni kolem OS v posledni dobe, takze ve zkratce: SCO zaluje IBM mimo jine za to ze do linuxu narvala veci chranene patenty SCO.

    Kdyby IBM neinvestovala do vyvoje Linuxu, nebylo by to trochu moc?

    Nicmene je fakt ze nekteri diskuteri jsou silne zaujati a ja k nim jiste taky patrim.

  • 28. 7. 2003 10:22

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    Pořád jsem se nedozvěděl, co IBM na Linuxu za první miliardu konkrétně vylepšila - vím, že investuje do integrace s AIXem a portování svých produktů na Linux platformu - ale to jsou všechno vesměs Closed Source záležitosti....

    Nikdo nepopírá, že pro IBM je Linux objekt strategického zájmu - ale prozatím především s ohledem na rozvoj ClosedSource produktů. Jako komerční subjekt nemůže dost dobře investovat do vývoje, o kterém prozatím rozhoduje někdo jiný (konkrétně Thornvalds)...

  • 27. 7. 2003 12:19

    drov (neregistrovaný)

    jméno v anonymní diskusi neni podstatné: pouze usnadňuje orientaci těm, kdo nečtou příspěvky, kdo kope za jakou branku a odvádí tím pozornost od obsahu.