Hlavní navigace

Nová softwarová sklizeň (23. 2. 2005)

Miroslav Suchý

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes tu máme zálohovací skript, něco pro chemiky a něco pro lidi, kteří chtějí přejít na Linux, ale bojí se ho. A jako perličku na závěr systémy na elektronické ovládání domácnosti.

Oddělení sazeniček

rsync-incr (1.0) je jedním z dalších programů na zálohování disku (zálohujete, že ano?). Jak už napovídá název, program je založen na rsync. Poněkud neobvykle je tento zálohovací skript spouštěn z počítače, na který je záloha ukládána, a nikoliv z počítače, který je zálohován, jak je to obvyklé u většiny ostatních programů. To, že program produkuje zálohy, které lze procházet běžně v adresáři (browsable mirrors) a odstraňuje staré zálohy, aby vytvořil místo pro nové, je už skoro normální.

Víte, co se mi líbí na programech, jako je Isotopic Pattern Calculator (0.3)? Že z jeho popisu: „Program počítající izotopickou distribuci zadané chemické rovnice“ absolutně netuším, co to je a k čemu to slouží. No dobře, tuším, že to bude něco pro chemiky. Ale strašně moc se mi líbí, když vidím utility pro nepočítačový lid. Je to pro mě důkaz, že se Linux šíří mezi laiky.

V rámci svatého boje za přechod na Linux zde zmíním projekt Karoshi (4.0rc3). Karoshi je klikací setup pro Mandrake Linux se zaměřením na střední školy, ale zřejmě není důvod, proč to případně nepoužít i jinde. Karoshi si klade za cíl poskytnout bezbolestný přechod z Windows na Linux při minimálních znalostech Linuxu. Ponechme stranou otázku, nakolik je pro začátečníky vhodný Mandrake a nakolik je vhodné, aby správce školního serveru měl minimální znalosti OS. Fakt je ten, že Karoshi poskytuje klikací setup pro Primary Domain Controller pro stanice s Windows, souborový a tiskový server, internetovou proxy s filtrováním obsahu, poštovní a záložní server. To vše byste měli být schopni s tímto nástrojem nastavit do jedné hodiny, a to bez větších znalostí Linuxu.

Oddělení „můj dům, můj systém“

Tento týden se urodily hned dva systémy pro počítačem ovládanou domácnost. Prvním z nich je eHomeConfigurator (1.2). Je napsaný v Javě a měl by toho umět docela dost, ale nepodařilo se mi ho spustit, tak vám o něm více neřeknu.

Druhý projekt vypadá mnohem zajímavěji: Pluto Home (2.0.0.9). Jedná se o celý systém elektronického ovládání domu. Světly počínaje, přes telefony (samozřejmě VoIP) a konče u klimatizace. Opravdu se mi líbí jejich scénáře: Někdo se přiblíží k vašemu domu, dostanete o tom zprávu na mobil, zapnete si live stream z kamery a kouknete se, kdo to je, pokud je to pošťák/kurýr, tak mu otevřete a zase za ním zamknete, jedním tlačítkem zapnete televizi a hi-fi věž, takže se z vašeho domu stane gigantický telefon a můžete s dotyčným mluvit (pokud neuteče hrůzou); pokud to je zloděj, tak mu oznámíte, že voláte policii….

Nejlepší na tom je, že je to celé postavené na Debianu Sarge a na stránkách projektu stránkách je ke stažení instalační CD [569 MB]. Takže pokud k tomu přidáte počítač s Dual Xeonem (kristusmárija na co?) s disky v RAIDu jako „Core“, obyčejné PC se síťovým bootováním jako „Media directors“, webpad s dotykovou obrazovkou a integrovanou Wi-Fi jako „Orbiters“ a mobilní telefon se SymbianOS a Bluetoothem jako „Mobile Orbiters“, tak máte přesně to, co nabízejí na svých stránkách. Takže jestli se do toho chcete pustit, tak tady je dokumentace, která je na původních stránkách trochu nevýrazná v té přehršli ukázek.

Už se těším, až budu stavět svůj domek, tohle mi tam určitě nesmí chybět.

Oddělení sklizně kombajnem

Sun uvolnil betu StarOffice.

Našli jste v článku chybu?
23. 2. 2005 6:49
fikus (neregistrovaný)
Jedná se celkem o jednoduchou věc. V přírodě se vyskytují prvky jako různé izotopy. Třeba vodík je v přírodě nejčastěji s jádrem bez neutronu, méně často se vyskytuje vodík s jedním neutronem v jádře tzv. deuterium a nejméně je v přírodě obsaženo tritium s jedním protonem a dvěma neutrony v jádře vodíku. Kyslík se taky vyskytuje v různých izotopech. No a když se zkombinují izotopy vodíku s izotopy kyslíku v molekule vody, tak mohou vznikat různé kombinace. A kalkulátor spočítá pravděpodobnost vy…
23. 2. 2005 8:49
fikus (neregistrovaný)
tak jeste jeden jednodussi priklad. dejme tomu normalni vodik (H), v jeho jadre je jeden proton a je ho na zemi asi 99% ze vseho vodiku. pak je deuterium (D), v jehoz jadre je jeden proton a jeden neutron, tak 0.9% ze vseho vodiku. pak je tritium (T) v jehoz jadre je jeden proton a dva neutrony, dejme tomu zbytek. pak si vezmeme kyslik, tam vim ze jsou nejcastejsi dva izotopy, ale nevim kolik je ktereho v prirode a muzeme si je oznacit jako kyslik izotop A a kyslik izotop B, lisi se jenom o jede…