Lepší podporu starých Radeonů
Za loňský rok mě v linuxovém světě potěšilo pár věcí, z nichž bych rád vypíchl jméno Timur Kristóf. Chlapík, který stojí za nadále se vyvíjející podporou pro velmi staré Radeony. Pro karty, které sice už nejsou nejrychlejší a rozhodně nejsou energeticky nejefektivnější, ale stále mohou dobře sloužit.
A tak se loni třeba mému Radeonu HD 7770 z první generace GCN, architektonicky sahající na konec roku 2011, dostalo podpory v podobě ovladače AMDGPU a tudíž i podpory API Vulkan, naprosto klíčového prvku pro běh her na Steamu. Jen díky tomuto lze na této kartě opět pouštět hry bez potíží, byť samozřejmě má výkonově leda na staré tituly typu Fallout 3 (2008) či původní DX9 Skyrim (nikoli jeho náročnější technologický refresh stavějící na DX11).
Starší PC s Radeonem HD 7770 v roce 2026
Já přeji Timurovi pevné zdraví, spoustu elánu a chuti v této činnosti pokračovat a tímto mu vysmekávám hlubokou poklonu a upřímné poděkování.
Dále vylepšené Wine / Proton / Vulkan obecně
K tomu se váže i vše, co páchá Valve, resp. Crossover, resp. vývojáři projektu Wine a dalších. Jen díky nic máme všechny ty překladové vrstvy, které umí překlopit DX12 – DX11 – DX10 – DX9 – DX8 – a nově i DX7 a výhledově DX6 tituly na Vulkan. Ne, že bych byl na svá stárnoucí kolena velký hráč, ale čas od času rád pustím něco hodně starého a zatlačím nostalgickou slzu. A jsem opravdu rád, že kvůli tomu už nemusím držet ta zpropadená Windows v dual-bootu, což se naposledy dalo bez duševních následků s Windows 8.x.
Pak přišly desítky a s nimi začala éra aktualizací systému, které často rozbijou něco životně důležitého, nebo smažou cizí partišny bez svolení uživatele a tak podobně. A jak víme, Windows 11 v tom nejsou lepší, navíc jsou stále nechutněji protkány Copilotem a podobnými zhoubnými věcmi.
Ta myšlenka musí být pro Microsoft děsivá: Linux nakonec bude, resp. už možná je, obecně lepší herní platformou, protože podporuje i stará API, která už Microsoft dávno zavrhl, podporuje staré karty, pro které už v desítkách či jedenáctkách dávno nejsou ovladače. A hráči si toho všímají, všechny ty „jútuby“ se pomalu plní těmi, co pro hraní her na Linux přešli. Zatím jsme ještě v poklidnější části exponenciály, ale další staní Copilotů a podobných věcí uživatelům, další cpaní vynucených předplatných, to vše může změnit.
Nechutné ceny DRAM a NAND flash
A to vše zejména v kontextu naprosto šíleného růstu cen pamětí, zejména těch DRAM, ale i NAND flash. Když jsem se naposledy díval, tak paměti, které jsem kupoval v červenci 2025 za 4 500 Kč, dnes stojí 25 000 Kč. Tedy za co dnes mám 128 GB DDR4, bych loni v létě měl přes 700 GB. Nebo volně řekněme: 128 GB pro pět PC a k tomu 64 GB pro 6. PC. A situace s DDR5 je ještě šílenější.
Mluvím se o tom, že situace na trhu nás donutí navrátit se k PC s 8 GB RAM namísto obvyklých 32 GB RAM. Z trhu mizejí 12 či 16GB GeForce a Nvidia posiluje výrobu 8GB modelů, nad kterými recenzenti loni ohrnovali své rypáčky. Mluví se o návratu smartphonů s 4 GB paměti – to jsem zvědav, jak na tom poběží současné verze Androidu, když na 4GB telefonu byl dýchavičný už Android 13. Situace s NAND flash je také bídná, ale ne tolik. Zatím? Těžko říci, co bude.
Nejsmutnější na tom je, že tyto věci dokáže ovlivnit jeden subjekt, který si potají domluví s těmi pár zbývajícími velkými výrobci DDR čipů velký podíl na jejich kapacitách. Pak přijde Apple a spol. a urvou zbytek a na retail nezbude skoro nic. A to skoro nic bude drahé. Hodně, hodně moc drahé. Už je.
Pokračující konec X11, ale třeba také Wayback
Nedávno byla vydána alfa verze GNOME 50. Jde o první verzi, která bude zcela prosta jakéhokoli kódu pro běh X11 aplikací. Od této verze už budou distribuce stavějící na GNOME podporovat běh takových aplikací pouze s vrstvou XWayland. Na druhou stranu tu máme projekty jako XLibre, fork X.Org Serveru a stále existující komunitu kolem X11. Do toho jsou zde snahy, reprezentované projektem Wayback, udržet v chodu i dokonce celé desktopy či grafická rozhraní, která kdysi vznikla pro X11 a už je nikdy nikdo pro Wayland neupraví a XWayland k jejich běhu nestačí.
I na toto tak bude super mít letos dostatek popcornu a sledovat dění. Možná jsme na prahu doby, kdy jeden uživatel bude sedět u ryzího Wayland stroje a spokojen, zatímco jeho protějšek bude sedět například u BlackBoxu běžícího na XLibre nad Waybackem, a bude také spokojen. To je kouzlo open-source a flexibilních architektur, ať už jde o běh DX her na Vulkanu, nebo X11 věcí formou, jakou jejich tvůrci před dekádami ani nezamýšleli.
AV2, JPEG XL
Z kategorie „již potěšilo“ tu máme pro letošek grafický formát JPEG XL. Před pár dny se jeho podpora navrátila do Google Chrome, resp. projektu Chromium. Je tomu tak za pomoci externího projektu jxl-rs, ale to je převážně technikálie, podstatné je, že formát je odteď opět podporován. Zdali Google půjde dál a začne jím nahrazovat své WebP záležitosti, se nechme překvapit.
Naopak na AV2 si ještě počkáme,v plánu bylo vydání na konci loňského roku a hardwarové implementace letos. V tuto chvíli můžeme říci, že VLC 4.0 na Macbooku umí AV2 video slušně, neb před pár dny vše neprezentoval na CESu nikdo jiný než Jean-Baptiste Kempf.
AV1 je nyní skvěle implementovaný formát, a to i díky projektu CPU kodéru SVT-AV1, přičemž AV2 na něj naváže o desítky procent efektivnější kompresí. A i když už se kolem AV2 slétají patentoví supi, nic to nezmění na faktu, že formát je finalizován, je lepší než VVC/H.266 a letos začne pomalu přebírat otěže tam, kde o to bude zájem.
Další rozmach AI (na úkor všeho ostatního)
Vše ale zastíní jedna věc, a to pokračující penetrace toho, čemu říkáme nesprávně AI, do všech sfér lidského života. Nemá smysl zde vyjmenovávat byť jen dění posledních týdnů, natož měsíců. Ta věc je všude a názory na ní oscilují od jejího démonizování až po nekritickou glorifikaci.
Já bych zde vypíchl možná jako určité neutralitě se blížící konstatování (bez ohledu na to, jak dlouhou bude mít svoji faktickou správnost, pokud vůbec), a sice necelé dva roky starý pohled Noama Chomskyho.
„Lidská mysl není statistický stroj jako ChatGPT a jemu podobní, lačnící po stovkách terabajtů dat, aby dospěli k nejvěrohodnější odpovědi v konverzaci nebo k nejpravděpodobnější odpovědi na vědeckou otázku. Naopak, Lidská mysl je překvapivě efektivní a elegantní systém, který pracuje s omezeným množstvím informací. Nesnaží se dolovat korelace z dat, ale spíše se snaží vytvářet jejich vysvětlení. Přestaňme tomu tedy říkat ‚umělá inteligence‘ a nazývejme to pravým jménem – ‚plagiátorský software‘. Protože nic nevytváří, pouze kopíruje existující díla od skutečných umělců a upravuje je takovým způsobem, aby se vyhnul autorským právům. Jde o největší krádež duševního vlastnictví zaznamenanou od doby, kdy evropští kolonisté dorazili k indiánským společenstvím.“ (původně v NYT)
Bude toho samozřejmě víc
Nechci vyjmenovávat vše. Určitě nás toho letos čeká opravdu mnoho a to nejmenší z událostí budou nové verze aplikací , desktopů, distribucí, nástrojů. Důležitější jsou ale jiné věci. Jedné kategorii se vyhněme co nejvíce. Dobře ji reprezentují různé pokračující relativizaci pravdy a omezování svobod uživatelů. Tím prvním narážím jak na různé evropské aktivity typu Chat Control, tak všemožná prakticky neidentifikovatelná ladění uživateli zobrazovaných informací směřujících ho k určitému vidění světa (ať již na Youtube, Facebooku či jinde), tím druhým vlastně opět ten Chat Control, ale na druhou stranu třeba i omezování přístupů k webům a naopak tomu kontrastující neřešení toho, v čem vyrůstají mladé generace trávící hodiny denně, 365 dní v roce na TikToku či Instagramu.
Toto se letos nezmění, protože není dostatečná společenská poptávka, ni dostatečná politická vůle. Takže naše děti jsou nadále vystaveny neregulovanému divokému západu sociálních sítí – a záměrně to píši tak, aby na židli nadskočil každý zastánce naprosté otevřenosti a neregulovanosti internetové komunikace.
ČLÁNKY DO MAILU