Grafika

V dnešní části seriálu o POV-Rayi si ukážeme další možnosti, které nám tento raytracer nabízí při nastavování typu a parametrů kamery (pozorovatele). Ukážeme si například, jaký vliv má změna zorného úhlu objektivu, či jak lze využít cylindrickou a axonometrickou projekci nebo projekci typu rybí oko.

Pokud chcete začátečníkům říci něco o vektorové grafice a jak ji zpracovávat v Linuxu, patrně se velmi rychle dostanete k programu Inkscape. Jedná se o svobodný program, který je však překvapivě konkurenceschopný a neustále se velmi aktivně vyvíjí. Na začátku však byl projekt Sodipodi.

Ve čtyřicáté druhé části seriálu o raytraceru POV-Ray si ukážeme, jakým způsobem je možné specifikovat základní vlastnosti kamery. Změnou parametrů kamery lze levotočivý souřadnicový systém zaměnit za systém pravotočivý, ovlivnit způsob promítání (perspektivní, ortografické, rybí oko), natáčet celou scénou atd.

V dnešním díle začátečnického seriálu bude řeč o práci s vektorovou grafikou, a to pomocí programu Draw z kancelářského balíku OpenOffice.org. I když je to jen jedna z mnoha částí tohoto známého kancelářského balíku, je překvapivě dobrá a pro běžnou kancelářskou grafiku obvykle naprosto postačující.

V posledních dílech našeho seriálu pro linuxové zelenáče jsme probírali fotografii. Z dřívějších dílů si možná pamatujete na zmínky o grafice vektorové. V dnešním pokračování se budeme vektorům věnovat naplno a představíme si některé známé a používané aplikace, které s nimi umožňují pracovat.

V dnešní části seriálu o raytraceru POV-Ray si ukážeme dva demonstrační příklady, v nichž bude použita interference světla, kterou jsme si minule popsali teoreticky. Také si řekneme, jakým způsobem je možné ve scénách vytvářet oblaka a některé další zajímavé atmosférické efekty, například červánky.

Dalším dílkem ve skládance zvané digitální fotografování je vlastní prezentace fotografií. Můžeme je rozdělit na ty, které budeme prezentovat online či na svém počítači. Programů existuje samozřejmě velké množství a není jednoduché říci, která je jednoznačně nejlepší. Třeba si z následujícího výčtu vyberete.

V dnešní části seriálu o raytraceru POV-Ray dokončíme popis warpingu textur. Ukážeme si tvorbu přirozeně působících povrchů, například dřeva se suky. Také si popíšeme další pokročilé techniky, zejména to, jakým způsobem lze nastavit interferenci světla na povrchu s tenkou vrstvou vody či oleje.

Ve chvíli, kdy se začátečník dostatečně seznámí se svým digitálním fotoaparátem, začne fotit větší množství fotografií. Z minula už víme, jaké programy může využít ke správě své sbírky, dnes si řekneme něco o programech, které mu pomohou fotografie upravit, tj. vylepšit vlastnosti nasnímaných obrázků z hlediska softwarového.

Ve třicáté deváté části seriálu o raytraceru POV-Ray se budeme zabývat pokročilými metodami texturování. Ukážeme si, jak lze ovlivnit způsob výpočtu procedurálních textur. Jedná se o takzvaný warping textur, pomocí něhož je možné vymodelovat například působivý suk ve dřevě i další zajímavé vzory.

Každý vlastník digitálního fotoaparátu jednou vyfotí tolik fotografií, že se v nich přestane orientovat. Pak začne hledat, jaký softwarový pomocník by mu s tímto nelehkým úkolem pomohl. K organizaci může v Linuxu využít několik aplikací, o kterých se dnes zmíníme. A můžete takto zkrotit i vaši sbírku čítající tisíce fotografií.

Od třicáté osmé části seriálu o raytraceru POV-Ray se začneme zabývat tvorbou složitějších typů textur. Řekneme si, jakým způsobem je možné pokrývat povrch těles několika texturami uloženými ve vrstvách. Touto technikou je možné vykreslit například kovový povrch se skvrnami rzi či kámen pokrytý mechem.

Každý začátečník už určitě řešil otázku jak používat veškerá svá elektronická domácí zařízení, která lze připojit k počítači. Jedním z prvních byl určitě digitální fotoaparát. Lze jej také připojit k počítači s Linuxem? Vzhledem k tomu, že Linux používá dost lidí, asi se nabízí odpověď – samozřejmě to funguje.

Ve třicáté sedmé části seriálu o raytraceru POV-Ray bude popsán způsob volání a využití interních funkcí POV-Raye (tyto funkce jsou vložené přímo do jeho zdrojového kódu), deklarace uživatelských funkcí, vytváření maker i další možnosti programovacího jazyka, které je možné v tomto raytraceru použít.

Ve třicáté šesté části seriálu o raytraceru POV-Ray si vysvětlíme způsob tvorby „rekurzivních“ objektů a použití vestavěných funkcí při konstrukci složitějších těles. Ukážeme si také tři demonstrační příklady, ve kterých budou popisované programové konstrukce jazyka POV-Ray použity.