Assembler

V dalším článku o vývoji pro Nintendo Entertainment System (NES) si podrobněji ukážeme práci s atributy spritů (barva, zrcadlení…), vytvoříme složitější makra a zjistíme, kolik bajtů ROM je obsazeno námi vytvořeným demem.

V šesté části seriálu o vývoji her a pro slavnou a v mnoha ohledech přelomovou konzoli Nintendo Entertainment System (NES) si ukážeme, jak číst stav tlačítek herního ovladače a jak pomocí něj pohybovat sprity na obrazovce.

V páté části seriálu o vývoji her a multimediálních dem určených pro slavnou a v mnoha ohledech přelomovou osmibitovou herní konzoli Nintendo Entertainment System (NES) si popíšeme způsob zobrazení spritů na ploše obrazovky.

V další části seriálu o vývoji pro slavnou a v mnoha ohledech přelomovou herní konzoli Nintendo Entertainment System (NES) se již začneme zabývat jejími grafickými schopnostmi. Taktéž si ukážeme další možnosti assembleru ca65.

Ve třetí části seriálu o tvorbě her pro NES se nejprve seznámíme s některými triky nabízenými assemblerem ca65 a pak si ukážeme tvorbu zvuků. Taktéž si (prozatím bez příkladu) řekneme, jak se na NESu pracuje s grafikou.

Ve druhém článku o tvorbě her a grafických či zvukových dem pro osmibitovou herní konzoli NES se seznámíme s programátorským modelem mikroprocesoru MOS 6502 (resp. Ricoh 2A03.) a vysvětlíme si, jak vlastně skutečně pracuje kostra reálného programu pro NES.

Na sérii článků o vývoji her (či spíše hříček) pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600 s využitím Batari Basicu dnes nepřímo navážeme. Řekneme si totiž, jak vyvíjet hry a dema pro slavnou a přelomovou herní konzoli NES.

Ve třetí části článku o programování her a dem pro herní konzoli Atari 2600 (VCS) nejprve dokončíme popis standardního kernelu Batari BASICu. Poté si řekneme, jak se na této herní konzoli pracuje se zvuky.

Okolo některých osmibitových herních konzolí existuje komunita vývojářů, z nichž někteří pro tyto stroje dodnes vytváří nové hry. V případě Atari 2600 lze využít assembler nebo velmi dobře použitelný Batari BASIC.

Mnohými vývojáři netrpělivě očekávanou vlastností jazyka Go jsou (resp. byly) generické funkce a generické datové typy. Nakonec se objevily v nedávno vydané stabilní verzi Go 1.18.

Dnes se budeme zabývat instrukcemi určenými pro provádění aritmetických operací. Tyto instrukce se rozdělují na instrukce určené pro celočíselné datové typy a na instrukce, které provádějí operace s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou.

Článek je věnován dvěma důležitým tématům: přenosům dat a taktéž problematice provedení některých operací za předpokladu, že je splněna nějaká podmínka. AArch64 nabízí kromě podmíněných skoků i celou řadu dalších instrukcí s podmínkou.

Ve druhém článku o specifických vlastnostech instrukční sady procesorů AArch64 si popíšeme především použití podmíněných i nepodmíněných skoků a taktéž způsoby adresování dat, například při provádění blokových operací.

Instrukční sada procesorů s architekturou AArch64 má některé zajímavé vlastnosti, s nimiž se můžeme postupně seznámit. Dnes si ukážeme několik plně funkčních příkladů založených na několika základních instrukcích.

Dnes se ve stručnosti seznámíme s multiplatformním integrovaným vývojovým prostředím, které se jmenuje Lazarus. Jedná se o takzvané RAD, přičemž vzhled, možnosti i chování do značné míry odpovídají slavnému vývojovému prostředí Delphi.

Dnes se ve stručnosti seznámíme s projektem nazvaným Collapse OS. Jedná se o minimalistický operační systém, který je možné sestavit a provozovat i na „starém šrotu“, například na osmibitech s několika kilobajty ROM a RAM.

Dnešní článek, jenž tematicky navazuje na trojici článků o programovacích jazycích a vývojových nástrojích pro osmibitové počítače Atari, je věnován programovacím jazykům pro počítače firmy Sinclair Research.

Dnes se zaměříme na popis cross překladačů a cross assemblerů. Zmíníme se například o projektu Mad-Assembler, který je používán dodnes, podobně jako cross překladač programovacího jazyka C.

Dnes se již potřetí budeme zabývat použitím assembleru v aplikacích, které jsou z větší části psané v Go. Ukážeme si využití programových smyček, ale i moderních instrukcí použitelných pro urychlení vybraných algoritmů.

Dnes se opět budeme věnovat assembleru. Představíme si základní techniky použitelné jak na platformě x86–64, tak i na procesorech ARM (32bitové i 64bitové řady). Na tento základ navážeme popisem ručních optimalizací.

Při tvorbě aplikací v Go se můžeme někdy dostat do situace, v níž je nutné použít nízkoúrovňový přístup na úrovni assembleru. Podíváme se proto na vlastnosti poměrně specifického assembleru jazyka Go.

Tento díl uzavírá seriál o programování v jazyce Assembler pod operačním systémem Linux na procesorech x86. Dnes si povíme něco o tom, jak najít chyby v našich aplikacích, jak se alokuje paměť a jak propojit naše programy s jazykem C. To je v dnešní době asi zřejmě dost používaná věc, protože psaní moderních programů v Assembleru už není tak efektivní a hodně lidi využívá tento jazyk pouze pro psaní vlastních funkcí pro použití ve "vyšších jazycích" - stejně jako já ;).

V dnešní části přistoupíme poněkud k praktičtejšímu zacházení s Assemblerem, kde si ukážeme, co vlastně jednotlivé konstanty Asmutils provádějí s kódem při jeho úpravách.

Třetí díl seriálu nás zavede do oblasti vstupně - výstupních (I/O) funkcí, a tím nám dá možnost zacházet se soubory. Budeme u nich mluvit i o vlastnostech přístupových práv.

V dnešním, v pořadí druhém dílu seriálu o Assembleru a jeho praxi v Linuxu si povíme něco o chybových kódech, jak se o nich dozvědět více, napíšeme si program, který vše demonstruje, a zmíníme se o ASMUTILS.

Můj článek se zabývá programováním v nízkoúrovňovém jazyce Assembler v Linuxu pro znalé tohoto jazyka. Pokusím se zde popsat možnosti, které nám Linux nabízí, a vlastnosti překladače NASM, volání systému a odlaďování aplikací, a také to, že Tux umí Assembler:).

Ani ten nejlepší programátor to nenaprogramuje, co je to? Kdo si myslí, že to už ví, jistě se alespoň pozastaví nad netradiční implementací známých problémů pomocí sedu.