Věda a výzkum

Minulý článek našeho občasníku čtenářům vysvětlil, jak zaznamenat skutečně analogový signál s neomezeným počtem úrovní na digitální nosič. Dnes demonstrujeme ukázku v praxi.

Dnes ve věku 76 let v Cambridge zemřel jeden největších teoretických fyziků současnosti Stephen Hawking, který se kromě důležitých objevů zasloužil také o přiblížení fyziky laické veřejnosti. V jednadvaceti letech mu byla diagnostikována ALS…

Tomáš Mikolov přes tři roky působí ve výzkumném týmu Facebooku v jeho centrále v Silicon Valley. Přišel tam z podobné pozice v Googlu a předtím byl také na stáži v Microsoftu. Zabývá se zejména strojovým učením a zpracováním jazyka. Hlavním…

Česká komunita Mozilly začala sbírat české věty pro projekt Common Voice, který by měl v několika měsících získat podporu pro více jazyků a čeština by měla být jedním z prvních.Pokud se chcete podělit o knížku, kterou jste napsali v mládí, historii…

Výzkumníci z Northwestern University vytvořili memtransistor, tedy zařízení, které kombinuje transistor a memristor pro uchování informace. Podobně jako neuron dokáže informaci zároveň uchovávat i zpracovávat a nepotřebuje oddělenou RAM jako…

Výzkumníci z projektu Google Brain naučili AI psát články ve stylu Wikipedie, které sumarizují informace z internetových stránek. Výsledek bývá krátký a jednoduchý, oproti lidským článkům mu však chybí kreativita a rytmus. Systém pracuje s prvními…

Na začátku týdne odhlasoval Evropský parlament v poměru 384 ke 153, že letní čas už nemá smysl. Přestože hlasování není závazné, výrazná většina reflektuje nespokojenost obyvatelstva se systémem posunu času, který už desetiletí funguje v Americe,…

V německém Hamburku sídlí 42. nejrychlejší superpočítač světa, který se stará o klimatologické výpočty. Na jeho chodu se podílí i Češi. Josef Dvořáček v DKRZ funguje jako on-site systémový specialista, který je zaměstnán německým Bullem. Michal…

Vědci z technické university ve Vídni simulovali nervový systém malého červa. Nejde o počítačového červa, ale o skutečné háďátko obecné (Caenorhabditis elegans), který má jen 302 neuronů a asi 8000 synapsí. Simulována byla úniková reakce červa na…

Čtrnáctá část seriálu o frameworku Torch je věnována problematice konfigurace struktury neuronových sítí. Ve druhé části článku se poté budeme zabývat novým problémem – rozpoznáním programovacího jazyka na základě zdrojového kódu.

Wikipedii zná dnes skoro každý. Wiki ale neznamená jen encyklopedii, wikiprojekty se postupně objevily i jako nástroj spolupráce na odborných portálech nebo jako úložiště dokumentace. Stejně tak to platí i pro wikiprojekty v medicíně.

Dnes se s konvolučními sítěmi využívanými pro klasifikaci obrázků setkáme naposledy. Vylepšíme projekt pro klasifikaci obrázků z databáze CIFAR-10 a ukážeme si vliv počtu trénovacích obrázků a počtu iterací na kvalitu odhadu sítě.

Ve dvanácté části seriálu o frameworku Torch se pokusíme vytvořit konvoluční neuronovou síť takovým způsobem, aby uspokojivě klasifikovala obrázky získané ze známé databáze CIFAR-10.

Dnes si ukážeme, jak dobře či naopak špatně se nám podaří natrénovat konvoluční neuronovou síť tak, aby dobře rozpoznávala číslice v zašuměných či jinak upravených rastrových obrázcích.

V již desáté části seriálu o frameworku Torch si ukážeme jeden z praktických způsobů využití takzvaných konvolučních neuronových sítí pro rozpoznávání a klasifikaci objektů v rastrových obrázcích.

Dnes se začneme zabývat rozpoznáváním a klasifikací obrázků s využitím neuronových sítí. Nejdříve si ukážeme použití klasické třívrstvé neuronové sítě, zjistíme její limity a popíšeme si i alternativní typ: tzv. konvoluční sítě.

Aktuální generace superpočítačů se výkonově pohybuje v řadech PFLOPS. Ta příští by mohla dosáhnout na EFLOPS, vše závisí na úspěšnosti už několik let běžící Exascale studie.

Na úvodní článek o způsobu tvorby, tréninku, verifikace a použití neuronových sítí ve frameworku Torch dnes navážeme. Ukážeme si totiž různé možnosti konfigurací neuronových sítí a co se stane při přetrénování sítě.

Cena bitcoinu stále raketově roste a zatím se nezdá, že by růst zpomaloval. Zároveň s tím ale přibývá lidí, kteří kryptoměnu těží a tím přispívají k její stabilitě. Má to ovšem i stinnou stránku: obrovskou spotřebu energie.

Dnes si ukážeme, jak je možné vytvořit jednoduchou neuronovou síť s jednou skrytou vrstvou neuronů, naučit ji řešit zvolený problém s využitím sady trénovacích dat a následně ji použít nad další sadou (validačních) dat.

Vyšla nová verze žebříčku superpočítačů Top 500. Ukazuje rychlý nástup čínských strojů a zaostávání Spojených států, zároveň ale potěší všechny linuxáky: na všech pěti stech nejrychlejších počítačích světa běží Linux.

Dnes dokončíme popis funkcí sloužících pro manipulaci s rastrovými obrázky. Kromě složitějších filtrů aplikovatelných na jakýkoli typ obrázků si ukážeme i operace binární morfologie, které jsou aplikovatelné na bitmapy.

Dnes se seznámíme se základními možnostmi nabízenými modulem image. V něm nalezneme mnoho podpůrných funkcí pro zpracování rastrových obrázků, které v aplikacích tvoří vstup do neuronových sítí.