Věda a výzkum

Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně mohou studenti usednout do kokpitu Boeingu 737. Umožňuje jim to vystoupit ze světa počítačů a simulačních výpočtů a sáhnout si na něco skutečného, co mohou ovlivnit. Simulátor jsme navštívili i pilotovali a připravujeme pro vás článek. Zatím se podívejte na galerii.

Pokud se bavíme o vzdělávání IT, nejde se nezeptat těch, kterých se týká nejvíc – studentů. Ptali jsme se jich na to, jak hodnotí výuku, její efektivnost nebo na to, zda při škole zvládají i pracovat. Studium jim přijde obtížné a kvalita kurzů se podle nich liší. Také jim vadí přebytek teorie nad praxí.

Vysoké školy jsou obecně stále považovány za nejlepší způsob vzdělávání. Není to však způsob jediný. Do vzdělávání čím dál víc fušují i soukromé firmy nabízející nejrůznější kurzy. A když nejsou peníze, tak můžete jen sednout k internetu a studovat z obrovského množství zdrojů. Třeba i těch z MITu.

Pokud v ČR chcete studovat IT, možností je opravdu mnoho. Alespoň jeden informatický obor už nabízí téměř každá vysoká škola a navíc u nás existuje přímo několik IT fakult. Jak se v tom množství roztodivných oborů ale vyznat? A co potřebujete k přijímačkám? To se pokusíme vysvětlit v tomto článku.

Na konci září se v maďarské Budapešti konala konference Apache: Big Data Europe 2015, která na jedno místo přivedla odborníky, vědce a vývojáře open-source, kteří se zabývají zpracováním ohromného množství dat. Čím NASA zpracovává 4Tbps datový tok? Jak se ukládají ohromná data z LHC v CERN?

Známý server Stack Overflow zveřejnil výsledky svého výzkumu mezi více než 26 000 programátory z celého světa. Ptal se na výši platu, programovací jazyky, operační systémy, ale třeba i na počty vypitých kofeinových nápojů. Z Česka se zúčastnilo 243 vývojářů, ze Slovenska pak 68. Podívejte se na podrobnosti.

Pokračujeme v našem seriálu o mozku, jeho funkci analogového počítače a zpracování různých dat a signálů. Zatímco v minulém článku nám historičtí vědci nalezli sídlo informačního zpracování obrazu v těle až s detailní přesností, v dnešním díle připojíme elektroniku a budeme odposlouchávat.

Mohlo by se zdát, že nejlepší je JPEG, na 100 kB bezchybném kanále měl přece skvělou kvalitu, lepší než i analogový záznam na médiu neformátovaném. Je tu ale rozdíl: JPEG je sofistikovaný algoritmus, který vyždímá z obrazu spoustu korelací. Náš analogový záznam byl zcela nekomprimovaný!

3D tiskárny jsou dnes stále většinou lidí vnímány jako spíše experimentální nebo geekovská záležitost jen s malým praktickým významem. Přesto i tady probíhá bouřlivý vývoj směrem k praxi: tisknou se orgány, barevné předměty nebo třeba těstoviny a sušenky. Podívám se na současné trendy v oblasti 3D tisku.

V 70. a 80. letech jsem pracoval v brněnské Zbrojovce. Nejprve jako kreslič, pak jako normalizační referent. Byl jsem tehdy svědkem různých jednání, událostí, ale i historických momentů. Byl jsem i u toho, když se v socialistickém Československu začal vyvíjet první hard disk, kterému pomohl i Gustáv Husák.

Programátorů je málo a algoritmické myšlení je důležité. Na těchto dvou premisách se zřejmě shodnou téměř všichni. Bohužel většinu mladých lidí klasické programování nudí. Jednou z cest, jak učinit programování přitažlivějším pro děti i dospělé, je nahradit klasické programovací jazyky roboty.

V minulém díle jsem popsal hrubé schéma vizuálního systému mozku a začal úvahy, jak se dá reprezentovat obrazová informace v reálných výpočetních systémech se šumem. Jsem u toho, jak vylepšit metodu příjmu obrazu, kdy se používá polovičatý bit, ač polovičatý určitě vyslán nebyl, aby se minimalizovala chyba po cestě.