Věda a výzkum

3D tisk se stává stále populárnějším a začíná pronikat k běžným uživatelům. Ze zábavy pro podivíny a experimentátory se tak dost možná již brzy stane běžná věc. Nakonec tak třeba přímo z webového prohlížeče spustíme 3D tisk jedním kliknutím. K tomu jsou ale potřeba i další věci, jako třeba ovladače.

Prvá dohoda bola o uvedomení si toho, čo vysielame, teda o našich slovách. Druhá dohoda je o slovách, ktoré prijímame. Jej dodržiavanie vám umožní byť odolní voči emocionálnemu jedu namierenému proti vám. Slovami IT-čkára si postavíte firewall. V podaní štyroch dohôd znie druhá dohoda: „nič nebrať osobne“.

Ľudia sa programujú slovami, rovnako ako počítače. Iba pri programovaní ľudí nemusíme tak dbať na syntax. Poznáte to – na konci riadku chýba jedna bodkočiarka a zrazu sa celý váš software nedá skompilovať. Našťastie ľudia interpretujú slová menej rigidne. Dizajnér ľudského jazyka programoval veľmi robustne.

Pravdepodobne sa zaujímate o IT. Rozumiete si s počítačmi. Pozrime sa ale cez horizont IT do oblasti „IRL“. Do oblasti medziľudskej komunikácie a vzťahov. Máte tam podobné schopnosti? Ste pánom svojich emócií? Či dokonca viete ovplyvňovať druhých ľudí? Nie, ale zaujíma vás to? Potom čítajte ďalej.

Poslední dny světem počítačové bezpečnosti otřásá kauza malwaru pojmenovaného badBIOS, který měl objevil známý bezpečnostní expert Dragos Ruiu. Údajně sídlí v BIOSu, zneužívá všechny operační systémy a možná komunikuje prostřednictvím zvuku. Je něco takového ve skutečnosti možné? Existuje vůbec badBIOS?

Problematika zpracování emocí je relativně bohatá – od jejich měření až po analýzu či modelování. Co přináší vývojářům? Jakým směrem se bude ubírat vývoj? Pojďme se podívat, jaké možnosti skýtá jedno z nejslibněji rozvíjejících se odvětví celého ICT průmyslu a jaká jsou jeho hlavní úskalí.

V celém ekosystému Bitcoinu se dnes točí už slušných pár milionů dolarů. Jakmile máte síť, která přenáší desítky milionů korun denně, začnou se objevovat různé útoky – obzvláště, pokud se dá s ukradenými penězi anonymně utéct tak snadno jako v Bitcoinu. Dnes si řekneme, jak se útočí a jak se bránit.

O virtuální měně Bitcoin už píší i běžná média. Už jste o ní mohli slyšet v televizi, rozhlase či si přečíst článek v tištěném deníku. Bitcoin už je prostě moc mainstream, proto vznikly nějdříve alternativní klienty a potom se odštěpilo mnoho nových měnových systémů. Některé přinášejí zajímavé novinky.

Bitcoin byl představen v roce 2009 a o dva roky později se z něj stal internetový fenomén, který fascinuje veřejnost a způsobuje bolení hlavy mnoha institucím. Od té doby se kolem Bitcoinu událo mnoho zajímavého. V tomto občasníku bych se rád věnoval novinkám technickým a trochu i politice kolem.

Závěrečný díl seriálu o úloze technologií ve světové válce. Je možné vinit výrobce pistole za vraždu, která s ní byla spáchána? Lze vinit výrobce semtexu za to, že byl použit k teroristickému útoku? Lze vinit dodavatele informačního systému za zlo, které bylo s jeho pomocí mnohem efektivněji pácháno?

Nešlo o politiku. Nešlo o nacismus, fašismus, antisemitismus, rasismus nebo xenofobii. V případě IBM v čele s Thomasem Watsonem šlo „jen“ o peníze. Ale i v případě pracovních a vyhlazovacích táborů Třetí říše byl zisk důležitým faktorem. A zisk bylo možné maximalizovat jen s perfektní administrativou.

V pondělí 31. března 1941, půl roku před vstupem USA do druhé světové války založil Thomas Watson Munitions Manufacturing corporation. Na evropském bojišti byly nasazeny zatím jen Hollerithovy tabulátory, nová dceřiná společnost IBM ale měla vyrábět zbraně – například bezmála 350 tisíc legendárních karabin M1.

Příběh René Carmilla, armádního statistika, který uchránil několik tabulátorů IBM před německou konfiskací a využil je pro účely mobilizace francouzské osvobozenecké armády a hnutí odporu, skvěle demonstruje, jak důležitou roli hrály Hollerithovy „elektromechanické počítače“ během II. světové války.

Skvělé nápady a dobře míněná snaha bohužel někdy vedou ke špatným koncům. Holandský statistik Jacobus Lambertus Lenz měl kdysi prostý sen: sebrat o každém občanu tolik informací, že bude moci vytvořit jeho detailní „obraz“ na papíře. Pro sto tisíc lidí skončil Lenzův sen smrtelnou noční můrou.