Hlavní navigace

Jak na LaTeX: úvod

Michal Švamberg

Poslední dobou se čím dál častěji setkávám s lidmi, kteří by chtěli začít psát texty v opravdu dobrém programu. A již v první větě se dopouštím chyby, protože následující text a další články nebudou o editoru, ale sázecím systému LaTeX. Těmto začínajícím uživatelům nabídnu sérii článků ve stylu HOWTO. Dnes nás čeká úvodní kapitola obsahující základní informace, odkazy na zdroje a také něco málo z instalace.

Na začátek pár poznámek

Je docela možné, že se v těchto článcích objeví několik drobných chyb či nepřesností. Avšak články nemají za úkol vysvětlit teorii a terminologii, jejích úkolem je naučit začátečníky běžným konstrukcím v LaTeXu, jako je sazba tabulek, obrázků, seznamů, ale také je seznámit se základní strukturou dokumentu a rozšiřujícími moduly.

V článcích se budeme věnovat i některým problémům, které jsou specifické pro českou sazbu, a problémům, s kterými jsem se trápil já nebo o kterých mi napíšete.

Snad poslední poznámka bude věnováná tomu, že nejsem odborník na LaTeX ani TeX (tedy tzv. TeXpert) a ani odborník na sazbu, jsem prostě obyčejný uživatel LaTeXu a chtěl bych vás seznámit s tímto skvělým a jedinečným sázecím programem. Z tohoto pohledu pochopte, že se v některých věcech mohu mýlit (autor se nechává slyšet, že bude dělat chyby :), případně zapisovat některé konstrukce neefektivně, a to z důvodu toho, že to lépe neumím nebo že by to kolidovalo se snahou pedagogicky působit na stránku názornosti (a tímto způsobem se autor bude snažit chybu zamaskovat :).

Informační zdroje

Ve světě se vyznavači TeXu sdružují do skupin - TeX Users Group (TUG). Pro naši a také Slovenskou republiku existuje společné sdružení uživatelů TeX - Československé sdružení uživatelů TeXu (CSTUG). Na jejich stránkách www.cstug.cz najdete odkazy na mnoho velmi zajímavých stránek a dalších informačních zdrojů. Velmi užitečné jsou také diskusní a newsové skupiny.

Software týkající se nějakým způsobem TeXu je uchováván pohromadě v CTANu (Comprehensive TeX Archive Network) – je to obdobné jako s distribucemi Linuxu (někde někdo udržuje soubory pohromadě a ostatní z něj dělají zrcadla). České zrcadlo CTANu naleznete zde.

A ještě se podíváme po velmi pěkných dokumentech, které mi v mých počátcích, ale i nyní velmi pomáhají. Mezi nejstěžejnější pro začátečníky považuji publikaci „Ne příliš stručný úvod do systému LaTeX2e“ s podtitulem „Neboli LaTeX2e v 73 minutách“. Dokument lze nalézt na stránkách Michala Kočera, který spolu s Pavlem Sýkorou tento dokument přeložili. Za tento počin bych jim chtěl významně poděkovat. Další základní dokumenty (ale již v angličtině) se instalují se systémem TeX (např. pro Debian i Red Hat je to balík  tetex-doc).

Ještě bych chtěl upozornit na dva články, které vyšly již před nějakou dobou. V prvním článku je uvedena trocha teorie a ukázka programu LyX, ve druhém článku se pak můžete pokochat krásou dokumentu vytvořeného v LaTeXu. Doporučuji všem, kteří neví, o čem byla doposud řeč.

Instalace

Pro instalaci budeme potřebovat několik balíků. Ty, které se týkají TeXovských věcí, začínají na tetex. Pokračování jména balíčku pak určuje jeho obsah; počet a pojmenování balíčků záleží na distribuci Linuxu. Systému vůbec neublížíte (a budete bez starostí), pokud nainstalujete všechny balíčky, které začínají právě slovem  tetex.

Dalšími užitečnými programy jsou ghostscript a ghostview, jsou většinou uloženy v balíčcích pojmenovaných gs a gv, balík gs bude pravděpodobně vyžadovat ještě další balíčky, ve kterých jsou uloženy postscriptové fonty (některé distribuce fonty obsahují již ve jmenovaných balíčcích, jiné je mají odděleny).

O instalaci a nastavení dalších věcí, které lze při práci s TeXem využít, si řekneme, až je budeme potřebovat (ono stejně skoro nic nezbylo).

Test

Vyzkoušíme nainstalovaný software, zda nám přeloží následující minimální dokument:

\documentclass{article}
\begin{document}
  Dokument.
\end{document}

Při překladu je TeX neuvěřitelně ukecaný (nepochází totiž z Unixu, kde se programy řídí heslem „pokud je vše v pořádku, není důvod otravovat uživatele“ - a to ani hlášením o provedení a správnosti úkolu). Při použití příkazu latex test.tex se nejen vypíše hodně hlášení, ale ještě víc se jich uloží do souboru s příponou .log, také se vytvoří soubor s příponou .aux, který nás zatím nebude zajímat. Posledním a pro nás zajímavým vygenerovaným souborem je test.dvi. Tento formát je vytvořen tak, aby byl nezávislý na výstupním zařízení (ještě aby nebyl, když to má v názvu – DeVice Independent). Výstup už si můžeme prohlédnout programem xdvi (dodává se jako součást balíků  tetex).

Většinou chceme daný text vytisknout. Na systémech unixového typu se pro tisk užívá často formát PS (PostScript). Konverzi z DVI na PS nám zařídí příkaz dvips test.dvi -o test.ps (zadání výstupního souboru je nutností, jinak program posílá data přímo na tiskárnu). Program opět generuje řadu informací o probíhajícím převodu.

Vygenerovaný PS soubor můžeme zkusit prohlédnout třeba programem gv a pokud uvidíte vpravo nahoře text „Dokument.“, je vše v pořádku. Abyste mohli srovnat, jsou zde mé výsledky našeho testovacího souboru: test.dvi a test.ps.

A co dělat, pokud se to nepovedlo? Tak to je problém, který vám nepomohu vyřešit. Takto na dálku snad jen radu: pokusit se programy přeinstalovat nebo se zeptat v diskusi, já nebo někdo jiný vám poradí.

Závěr

V příštím dílu se koukneme na balíčky, základní strukturu LaTeXovského dokumentu, a také si to celé vyzkoušíme trochu víc naostro. Prostě budeme pomaličku přitvrzovat.

Našli jste v článku chybu?