Kompilery a procesory

Nedílnou součástí prakticky všech procesorů je modul pro operace s plovoucí řádovou čárkou. Na platformě IBM PC se jednalo o řadu matematických koprocesorů označovaných čísly 8087, 80287, 80387 a (nepřesně) 80487.

Dnešní příspěvek je o tom, jak namísto sofistikovaných testovacích nástrojů používat k testování samotný překladač.

Nový open-source projekt HipScript má jednoduchý cíl: nabídnou běh kódu napsaného v Nvidia CUDA či AMD HIP rovnou ve webovém prohlížeči. Využívá přitom WebAssembly a WebGPU. Už nyní je schopen rozběhat základní kernely s plnou podporou C++,…

Seznámíme se s dvěma technologiemi, které byly součástí mikroprocesoru Intel 80386. Tento v několika ohledech přelomový čip totiž kromě dalších vylepšení nabízel možnost stránkování (paging) a nový virtuální režim.

Nedávno jsme psali o začlenění programovacího jazyka COBOL do kompilátoru GCC. Hned na Nový rok Jose Marchesi z Oracle poslal do GCC podporu jazyka ALGOL 68. Jde zatím o work-in-progress. Jose o ALGOLu 68 píše, že je to často špatně pochopený a…

Přechod do chráněného režimu (a zpět) na mikroprocesorech Intel se podobá složitému rituálu. Všechny operace je nutné vykonat v určitém pořadí a naslepo: bez možnosti ladění nebo sledování činnosti PC.

O opravách pro Intel Core Ultra 200S (Arrow Lake-S) jsme tu v pátek psali. Server Phoronix včera zjišťoval, jestli nový BIOS a nový mikrokód 0×114 mají nějaký vliv na výkon v Linuxu. Závěr je, že se žádnou změnu výkonu naměřit nepodařilo. Phoronix…

Intel Core Ultra 200S (Arrow Lake-S) vyšel koncem října a podle recenzí nemá konzistentní výkon například ve hrách. Intel objevil pět problémů ze kterých již čtyři opravil. Šlo o chybějící Power Plans (Balanced, High Performance, Power Saver …) ve…

Seznámíme se s vlastnostmi čipů 80286 a 80386, které souvisejí s reálným režimem, nereálným (unreal) režimem a režimem chráněným. Zabývat se budeme cachí s deskriptory segmentů, která se projevuje i v reálném režimu.

Billu Gatesovi se připisuje výrok „640K ought to be enough for anybody“, který ovšem pravděpodobně nikdy neřekl. Na počítačích IBM PC se skutečně dlouhou dobu bojovalo s omezenými možnostmi adresování většího paměťového rozsahu.

Dnes se budeme zabývat těmi novými instrukcemi, které byly přidány do třetí generace mikroprocesorů rodiny 80×86, tj. konkrétně do čipů Intel 80386 (a posléze i Intel 80486). Prozatím se zaměříme především na reálný režim.

Většina příkladů, které jsme si až doposud ukazovali, využívala pouze instrukce a registry dostupné na původních mikroprocesorech 8086 a 8088. Ovšem možnosti instrukčních sad se postupně s příchodem dalších čipů řady x86 rozšiřovaly.

Při programování IBM PC je třeba zajistit volání nějakého podprogramu v pravidelných intervalech. Realizace formou čekacích smyček je většinou nepraktická, proto je výhodnější využít časovač představovaný čipem 8253.

Do blížícího se vydání kompilátorů GCC 15 míří nové optimalizace pro lepší běh na posledních dvou DDR5 generacích procesorů AMD, tedy Zen 4 a Zen 5 (tj. Ryzeny 7000 a 9000 a jim odpovídající Threadrippery a EPYCy). Specificky jde o optimalizaci…

Dnes si ukážeme další možnosti čipu OPL3, zejména použití nových podporovaných tvarů vln (waveform) a taktéž režim propojení čtyř operátorů, které vytvoří jediný kanál.

Včera Intel zveřejnil finanční zprávu za třetí kvartál letošního roku. V něm dosáhl rekordní ztráty 16,6 miliard dolarů. Předchozí kvartál skončil se ztrátou 1,7 miliard a Intel tenkrát oznámil propuštění asi 15 tisíc zaměstnanců. Přes rekordní…

Ukážeme si ovládání dvojice čipů OPL2 (DualOPL2), jak lze na OPL2 i OPL3 využít polyfonii a taktéž ovládání levého a pravého reproduktoru čipem OPL3, čímž se realizuje triviální stereo.

Po zvukové kartě AdLib s čipem OPL2 se pro platformu PC začaly vydávat i další zvukové karty. Ty přinesly možnost přehrávání zvuků přes D/A převodník, mnohé taktéž měly A/D převodník (nahrávání).

V dnešním článku o tvorbě aplikací na platformě IBM PC si ukážeme, jak lze využít čip OPL2 pro tvorbu složitějších zvuků. Taktéž si popíšeme způsob práce s klávesnicí a ovládání přehrávání zvuků z klávesnice v reálném čase.

Itanium je pryč, Linux jej nepodporuje (i když nikdy neříkej nikdy), nevyrábí se, distribuce se pro něj nesestavují a GCC 14 jej označilo za architekturu určenou k vyřazení. Jenže „člověk míní, ten nahoře mění“ a dnes roli toho nahoře hraje vývojář…

Zaměříme se na čip OPL2 (Yamaha YM3812), který umožňoval tvorbu hudby s využitím syntézy založené na frekvenční (správně spíše fázové) modulaci. Na PC se jednalo o přelomový koncept a OPL2 byl použit v mnoha hrách i demech.

Zmíníme se o skromných začátcích rozvoje zvukového subsystému. Tyto počítače se z kanceláří postupně rozšířily i do domácností a společně s vývojem her se i pro ně začaly vyrábět rozličné zvukové karty.

Dokončíme popis blokových a řetězcových instrukcí, které jsou specifickým rysem instrukční sady Intel 8086/8088. Ukážeme si vliv směru přenosu dat a zaměříme se i na problematiku rychlosti provádění blokových operací.

Zaměříme se na specifické instrukce, které byly na mikroprocesorech Intel 8086/8088 podporovány. Bude se v první řadě jednat o instrukce pro BCD aritmetiku a o „řetězcové instrukce“, které jsou pro platformu 8086 typické.

Po popisu grafického subsystému počítačů IBM PC se na chvíli zastavme u instrukční sady mikroprocesorů Intel 8086/8088. Ta je totiž poměrně specifická a navíc i překvapivá v tom, jak dlouho některé instrukce trvají.

Dnes dokončíme popis možností grafické karty VGA. Ukážeme si, jaké operace lze provádět při čtení a při zápisu do obrazové paměti, a to včetně popisu rychlé operace blokového přenosu (BitBLT), kdy lze přenést celých 32 bitů.

Grafické karty EGA a VGA byly postaveny na konceptu takzvaných bitových rovin. To si vyžádalo podporu různých čtecích a zápisových režimů, jež sice komplikovaly programování, ovšem přinesly velmi rychlé přenosy v rámci video RAM.

V dnešním článku dokončíme popis programování karty VGA. Ukážeme si především způsob nakonfigurování slavného režimu X a ve druhé části si vysvětlíme jednu z možností modularizace aplikací psaných v assembleru.

Dnes si popíšeme pokročilejší grafické operace podporované kartou VGA, které dokáží ušetřit práci CPU. Jedná se o horizontální i vertikální scrolling, podporu pro double i tripple buffering a taktéž o režim rozdělené obrazovky.

Po popisu standardních textových i grafických režimů karty VGA se zaměříme na popis režimů nestandardních. Bude se z velké části jednat o různé úpravy grafického režimu 13H s rozlišením 320×200 pixelů a s 256 barvami.