Go

Již několikrát jsme se na stránkách Roota, především v každotýdenních postřezích z bezpečnosti, mohli setkat s termínem fuzzing nebo fuzz testování. V tomto článku se pokusíme o vysvětlení významu tohoto termínu.

Dnes se již potřetí budeme zabývat použitím assembleru v aplikacích, které jsou z větší části psané v Go. Ukážeme si využití programových smyček, ale i moderních instrukcí použitelných pro urychlení vybraných algoritmů.

Dnes si popíšeme knihovnu Gift, která slouží ke zpracování rastrových obrázků. Ostatně i samotný název této knihovny je zkratkou získanou z „Go Image Filtering Toolkit“. Použití je podobné balíčku Pillow pro Python.

Dnes se opět budeme věnovat assembleru. Představíme si základní techniky použitelné jak na platformě x86–64, tak i na procesorech ARM (32bitové i 64bitové řady). Na tento základ navážeme popisem ručních optimalizací.

Při tvorbě aplikací v Go se můžeme někdy dostat do situace, v níž je nutné použít nízkoúrovňový přístup na úrovni assembleru. Podíváme se proto na vlastnosti poměrně specifického assembleru jazyka Go.

Dnes se seznámíme s nástrojem nazvaným fzf neboli command-line fuzzy finder. Tento nástroj lze použít pro interaktivní vyhledání a výběr souborů, příkazů z historie, proměnných prostředí, větví v Git repositáři atd.

Dnes se zaměříme především na způsob vykreslování grafů na straně (webového) klienta. Go použijeme pro přípravu a přenos hodnot, které se mají vykreslit. O samotnou tvorbu grafů se stará příslušná JS knihovna, například plotly.

Dnes se seznámíme s nástroji nazvanými bat a ccat. Jedná se o alternativy ke standardní utilitě cat, jejíž možnosti rozšiřují o schopnost obarvení syntaxe zdrojových kódů, souborů používajících značkovací jazyky apod.

Dnes navážeme na předchozí dva články, v nichž jsme si popsali některé možnosti nabízené projektem Gonum v oblasti numerické matematiky. Dnes si popíšeme dvě knihovny určené pro tvorbu grafů.

S novým rokem začíná na Rootu vycházet i nový seriál, v němž se postupně seznámíme s nástroji pro vylepšení klasické příkazové řádky. První z těchto nástrojů se jmenuje Go Bullet Train, zkráceně GBT.

V článku o nástroji Gophernotes jsme se mj. zmínili i o balíčcích určených pro numerické výpočty vytvořených v rámci projektu Gonum. Dnes si některé z těchto balíčků popíšeme s využitím množství demonstračních příkladů.

Ve výzkumu v oblastech numerických výpočtů, simulací, ML a AI se poměrně razantním způsobem prosadil jazyk Python. Ovšem i zde můžeme použít další programovací jazyky. Relativním nováčkem na tomto poli je jazyk Go.

V dalším článku se seznámíme s vlastnostmi této alternativy k AWS S3. Ukážeme si přístup do úložiště Minia z jazyka Python, popíšeme si řízení přístupu k objektům a řekneme si, které vlastnosti S3 Minio nepodporuje.

Ve stručnosti se seznámíme s projektem nazvaným MinIO. Jedná se o sadu několika služeb a nástrojů, které uživatelům poskytují distribuované datové úložiště určené pro ukládání obecných (nestrukturovaných) dat.

Ve druhém článku o Robot Framework si ukážeme další možnosti, které lze využít při psaní testovacích scénářů. Zmíníme se mj. i o použití Robot Frameworku při tvorbě BDD testů, pro něž se běžně používá jazyk Gherkin.

Důležitému tématu testování aplikací s využitím jazyka Go se budeme zabývat i dnes, protože si popíšeme velmi zajímavou knihovnu nazvanou GΩmega, kterou lze velmi snadno zkombinovat s frameworkem Ginkgo určeným pro tvorbu BDD testů.

Ve čtyřicáté části seriálu o programovacím jazyce Go si popíšeme některé možnosti nabízené balíčkem Viper. Tento balíček slouží ke zdánlivě triviální úloze – načítání a zpracování konfigurace.

V úvodních částech seriálu jsme se zabývali teoretickým popisem technologií, které jsou při tvorbě a provozu mikroslužeb používány. Pochopitelně nás však budou zajímat i praktické příklady, jimiž se začneme zabývat dnes.

Dnes se seznámíme s tím, jak je možné aplikace naprogramované v Go ovládat (skriptovat) s využitím skriptovacího jazyka Lua, který je pro tyto účely, tj. pro vestavění do jiných aplikací, poměrně často používán.

Důležitou součástí vývoje aplikací je samozřejmě i jejich ladění, k němuž lze v případě jazyka Go využít jak GNU Debugger, tak i debugger nazvaný Delve, který je určen primárně pro potřeby Go.

Dnes si ukážeme další (pokročilejší) možnosti, které nám poskytuje standardní knihovna u vstupně-výstupních operací. Popíšeme si komprimaci dat, přesun (seek) v načítaných a ukládaných souborech, tvorbu rour (pipe) atd.