Go

Dnes si ukážeme, jak lze použít základní funkce Apache Kafky v jazyku Go. Demonstrační příklady budou využívat dvě knihovny, a to konkrétně confluent-kafka-go a Sarama. Důležitým tématem je však i testování aplikací.

Nejprve dokončíme popis knihovny Diagrams navržené pro tvorbu grafů definovaných v Pythonu. Ve druhé části článku se zaměříme na popis knihovny go-diagrams, což je obdoba Diagrams, ovšem určená pro Go.

Ve druhém článku o formátu EDN si ukážeme vybrané příklady použití tohoto datového formátu v jazyce Go, některé specifické vlastnosti práce s EDN v Pythonu a taktéž se budeme zabývat problematikou tvorby vlastních štítků (tags).

V dnešním článku se seznámíme se základními vlastnostmi datového formátu pojmenovaného EDN, což je zkratka celého názvu Extensible Data Notation. Jedná se o formát určený pro reprezentaci a přenosy strukturovaných dat.

Dnes dokončíme téma, kterému jsme se věnovali minule: tvorbě jednotkových testů pro práci s relačními databázemi. Ukážeme si testování funkcí/metod, které do databáze přidávají nebo mažou řádky a taktéž databázových transakcí.

Při psaní jednotkových testů se mnohdy nevyhneme nutnosti otestovat i ty funkce a metody, které přistupují k SQL (relačním) databázím. V takových případech je nutné funkcionalitu nabízenou SQL databází vhodným způsobem mockovat.

Dnes se budeme zabývat zdánlivě triviálním tématem – jak do terminálu vykreslit tabulku s proměnnou šířkou sloupců, popř. s využitím různých textových efektů. Použijeme k tomu balíčky tabwriter, tablewriter a tableprinter.

LLVM/Clang 12 i GCC umí AVX-VNNI, Alder Lake v Intel Compute Runtime, AOMP 11.11 a GPU offloading pro OpenMP LLVM/Clang, Canonical ETrace, Sony může dodávat Huawei, UMC přiznala krádež IP v Micronu.

V poměrně velkém množství informačních systémů se setkáme s požadavkem na vytváření a export tabulek, které bude možné otevřít v tabulkovém procesoru (spreadsheetu). Pro jazyk Go vzniklo několik knihoven, které export do tabulkových procesorů umožňují. Dnes si stručně představíme dvě z nich.

V dalším článku o využití databáze Redis v aplikacích v Go si ukážeme některé pokročilejší vlastnosti Redisu. Zejména bude vysvětlena implementace základních komunikačních strategií, použití kanálů, pipeline a skriptů.

Dnes si ukážeme způsob přístupu k databázi Redis. Tu lze využít pro mnoho účelů – od centrálního uložení konfigurace přes dokumentovou databázi až pro implementaci vlastního message brokera.

V dnešním článku si ve stručnosti představíme některé novější nástroje podporující paradigma známé pod jménem literate programming. Jedná se o kombinaci slovního popisu algoritmu společně s vlastním zdrojovým kódem.

Velmi důležitá je při tvorbě i relativně jednoduchých her či multimediálních aplikací celková struktura aplikace. Proto si v dnešním článku o knihovně go-sdl ukážeme, jak by se mohlo postupovat při postupných úpravách (stále triviální) hry.

Ve druhém článku s popisem rozhraní mezi Go a knihovnou SDL (Simple DirectMedia Layer) budou popsány základní datové struktury i většina funkcí určených pro vykreslování 2D grafiky a tedy i pro tvorbu her či aplikací.

Dnes začneme zpracovávat nové téma, tentokrát věnované možnostem použití Go při vykreslování 2D i 3D grafiky. Začneme jednodušším tématem, tedy 2D grafikou, konkrétně použitím knihovny SDL2 dostupné přes rozhraní nazvané go-sdl2.

Dnes se seznámíme s potenciálně velmi užitečným pomocníkem vývojářů. Jedná se o nástroj nazvaný Kite, jenž vylepšuje kontextovou nápovědu a automatické doplňování kódu na základě populárních technologií AI a ML.

Dnes si popíšeme knihovnu libmill. Jedná se o čistě céčkovou knihovnu (použitelnou i v C++), která do tohoto programovacího jazyka přináší technologie známé z jazyka Go – především korutiny a kanály určené pro komunikaci mezi nimi.

Ve třetím článku o testování s využitím fuzzingu si ukážeme, jak lze vytvořit vlastní jednoduchý fuzzer. Zaměříme se přitom především na testování REST API, tedy mj. i koncových bodů, které akceptují data ve formátu JSON.

Ve druhém článku o fuzzy testování a o fuzzerech obecně se budeme věnovat popisu způsobů použití existujících nástrojů. Prvním z nich je go-fuzz, který byl použit pro objevení mnoha chyb nejenom ve standardní knihovně jazyka Go.