Go

Již několikrát jsme se na stránkách Roota, především v každotýdenních postřezích z bezpečnosti, mohli setkat s termínem fuzzing nebo fuzz testování. V tomto článku se pokusíme o vysvětlení významu tohoto termínu.

Google vydal Go 1.13.8 s opravami chyb v runtimu a standardní knihovně týkajících se kryptografie a HTTP. Autoři Go vždy aktualizují dvě poslední majoritní verze, proto vyšlo i Go 1.12.17 s opravami týchž chyb. V tomto měsíci bychom se měli dočkat…

Dnes se již potřetí budeme zabývat použitím assembleru v aplikacích, které jsou z větší části psané v Go. Ukážeme si využití programových smyček, ale i moderních instrukcí použitelných pro urychlení vybraných algoritmů.

Bylo vydáno Go 1.14 Release Candidate 1. Tato verze nově dovoluje typům implementovat překrývající se rozhraní. Podporovány jsou také některé nové kombinace OS/architektura a některé již nepoužívané byly naopak opuštěny. Google se také před pár…

Dnes si popíšeme knihovnu Gift, která slouží ke zpracování rastrových obrázků. Ostatně i samotný název této knihovny je zkratkou získanou z „Go Image Filtering Toolkit“. Použití je podobné balíčku Pillow pro Python.

Google, tvůrce jazyka Go, bude oficiálně podporovat TinyGo, což je varianta Go pro „malá zařízení“, zejména různé mikrokontrolery. Programy v Go jsou sice nativně kompilované, ale i tak poměrně velké, protože překladač staticky linkuje ke kódu…

Dnes se opět budeme věnovat assembleru. Představíme si základní techniky použitelné jak na platformě x86–64, tak i na procesorech ARM (32bitové i 64bitové řady). Na tento základ navážeme popisem ručních optimalizací.

Při tvorbě aplikací v Go se můžeme někdy dostat do situace, v níž je nutné použít nízkoúrovňový přístup na úrovni assembleru. Podíváme se proto na vlastnosti poměrně specifického assembleru jazyka Go.

Dnes se seznámíme s nástrojem nazvaným fzf neboli command-line fuzzy finder. Tento nástroj lze použít pro interaktivní vyhledání a výběr souborů, příkazů z historie, proměnných prostředí, větví v Git repositáři atd.

Dnes se zaměříme především na způsob vykreslování grafů na straně (webového) klienta. Go použijeme pro přípravu a přenos hodnot, které se mají vykreslit. O samotnou tvorbu grafů se stará příslušná JS knihovna, například plotly.

Dnes se seznámíme s nástroji nazvanými bat a ccat. Jedná se o alternativy ke standardní utilitě cat, jejíž možnosti rozšiřují o schopnost obarvení syntaxe zdrojových kódů, souborů používajících značkovací jazyky apod.

Dnes navážeme na předchozí dva články, v nichž jsme si popsali některé možnosti nabízené projektem Gonum v oblasti numerické matematiky. Dnes si popíšeme dvě knihovny určené pro tvorbu grafů.

S novým rokem začíná na Rootu vycházet i nový seriál, v němž se postupně seznámíme s nástroji pro vylepšení klasické příkazové řádky. První z těchto nástrojů se jmenuje Go Bullet Train, zkráceně GBT.

V článku o nástroji Gophernotes jsme se mj. zmínili i o balíčcích určených pro numerické výpočty vytvořených v rámci projektu Gonum. Dnes si některé z těchto balíčků popíšeme s využitím množství demonstračních příkladů.

Ve výzkumu v oblastech numerických výpočtů, simulací, ML a AI se poměrně razantním způsobem prosadil jazyk Python. Ovšem i zde můžeme použít další programovací jazyky. Relativním nováčkem na tomto poli je jazyk Go.

Khan Academy modernizuje svůj serverový software a přechází z monolitického řešení v Pythonu na mikroslužby implementované v Go. Vývojáři uvádějí, že zvažovali použití Kotlinu (jazyk nad JVM), ale testy ukázaly, že řešení v Go používá mnohem méně…

V dalším článku se seznámíme s vlastnostmi této alternativy k AWS S3. Ukážeme si přístup do úložiště Minia z jazyka Python, popíšeme si řízení přístupu k objektům a řekneme si, které vlastnosti S3 Minio nepodporuje.

Ve stručnosti se seznámíme s projektem nazvaným MinIO. Jedná se o sadu několika služeb a nástrojů, které uživatelům poskytují distribuované datové úložiště určené pro ukládání obecných (nestrukturovaných) dat.

Ve druhém článku o Robot Framework si ukážeme další možnosti, které lze využít při psaní testovacích scénářů. Zmíníme se mj. i o použití Robot Frameworku při tvorbě BDD testů, pro něž se běžně používá jazyk Gherkin.

Důležitému tématu testování aplikací s využitím jazyka Go se budeme zabývat i dnes, protože si popíšeme velmi zajímavou knihovnu nazvanou GΩmega, kterou lze velmi snadno zkombinovat s frameworkem Ginkgo určeným pro tvorbu BDD testů.

Dne 10. listopadu 2009, tj. před deseti lety, byl veřejnosti představen programovací jazyk Go. V blogu, který naleznete na adrese blog.golang.org/10years shrnuje Russ Cox uplynulých deset let vývoje tohoto jazyka, včetně rostoucí komunity, která…

Ve čtyřicáté části seriálu o programovacím jazyce Go si popíšeme některé možnosti nabízené balíčkem Viper. Tento balíček slouží ke zdánlivě triviální úloze – načítání a zpracování konfigurace.

V sobotu 12. října proběhne v Brně akce s názvem Golang & Cloud Native Workshop. Tento workshop je určen pro vývojáře, kteří se chtejí seznámit s jazykem Golang a naučit se psát a nasazovat cloud-native aplikace na platformy OpenShift a Kubernetes. Počet míst je omezen, je nutná registrace.

Několik týdnů po betaverzi vyšla verze 1.13 (RC1) programovacího jazyka Go. Mezi novinky patří například rozšířená podpora číselných literálů, podpora arm64 pro další operační systémy, drobná rozšíření standardní knihovny či více instrukcí pro ARM…

Programovací jazyk Go má od minulého týdne novou stránku s trochu změněným vzhledem. Když se uživatelů na Twitteru zeptali, jak se jim líbí, jeden napsal, že by se mělo oddělat logo Google zcela dole vpravo. Lidé by si mohli myslet, že jde…

V úvodních částech seriálu jsme se zabývali teoretickým popisem technologií, které jsou při tvorbě a provozu mikroslužeb používány. Pochopitelně nás však budou zajímat i praktické příklady, jimiž se začneme zabývat dnes.

Před několika dny byla vydána betaverze Go 1.13. Mezi novinky patří například literály pro imaginární čísla, zhruba o třetinu rychlejší defer, podpora více instrukcí v assembleru pro ARM a zejména nová escape analýza, díky níž se umisťuje méně…

Dnes se seznámíme s tím, jak je možné aplikace naprogramované v Go ovládat (skriptovat) s využitím skriptovacího jazyka Lua, který je pro tyto účely, tj. pro vestavění do jiných aplikací, poměrně často používán.

Důležitou součástí vývoje aplikací je samozřejmě i jejich ladění, k němuž lze v případě jazyka Go využít jak GNU Debugger, tak i debugger nazvaný Delve, který je určen primárně pro potřeby Go.

Dnes si ukážeme další (pokročilejší) možnosti, které nám poskytuje standardní knihovna u vstupně-výstupních operací. Popíšeme si komprimaci dat, přesun (seek) v načítaných a ukládaných souborech, tvorbu rour (pipe) atd.