Go

Nadcházející Go 1.16 dostane ABI s předáváním argumentů funkcí v registrech, prozatím experimentálně pro architekturu amd64. Doposud se argumenty předávaly výlučně na zásobníku. V Go musí být ABI sladěné s rozvrhovačem korutin, který zajišťuje…

V poměrně velkém množství informačních systémů se setkáme s požadavkem na vytváření a export tabulek, které bude možné otevřít v tabulkovém procesoru (spreadsheetu). Pro jazyk Go vzniklo několik knihoven, které export do tabulkových procesorů umožňují. Dnes si stručně představíme dvě z nich.

Bylo vydáno Go 1.15. Nová verze tentokrát nepřináší nové syntaktické konstrukce ani novinky ve standardní knihovně, jen mnoho drobných vylepšení. Rychlejší a méně náročný na paměť je linker, správce paměti byl optimalizován pro alokaci velkého…

V dalším článku o využití databáze Redis v aplikacích v Go si ukážeme některé pokročilejší vlastnosti Redisu. Zejména bude vysvětlena implementace základních komunikačních strategií, použití kanálů, pipeline a skriptů.

Dnes si ukážeme způsob přístupu k databázi Redis. Tu lze využít pro mnoho účelů – od centrálního uložení konfigurace přes dokumentovou databázi až pro implementaci vlastního message brokera.

Vývojáři se na blogu věnovaném jazyku Go pochlubili novou experimentální implementací generických typů. Prozatím jde o pomocný nástroj (go2go) převádějící zdrojový kód na “běžné” Go. Po testovací fázi bude překladač podporovat generické typy přímo…

Nedávno OpenZFS nahradilo urážlivý výraz „slave“ pomocí „dependents“. Nyní se připojil GitHub, kde výchozí větev kódu již nebude „master“, ale „main“. Podobně Google v prohlížeči Chromium a Chrome mění „blacklist“ a „whitelist“ na „blocklist“ a…

Téměř tři čtvrtiny programů pro mobily i desktopy obsahují minimálně jednu bezpečnostní chybu, která je přítomna v použitých open-source knihovnách, tvrdí Veracode ve své pravidelné zprávě o stavu zabezpečení. Experti z Veracode dodávají, že téměř…

V dnešním článku si ve stručnosti představíme některé novější nástroje podporující paradigma známé pod jménem literate programming. Jedná se o kombinaci slovního popisu algoritmu společně s vlastním zdrojovým kódem.

Velmi důležitá je při tvorbě i relativně jednoduchých her či multimediálních aplikací celková struktura aplikace. Proto si v dnešním článku o knihovně go-sdl ukážeme, jak by se mohlo postupovat při postupných úpravách (stále triviální) hry.

Ve druhém článku s popisem rozhraní mezi Go a knihovnou SDL (Simple DirectMedia Layer) budou popsány základní datové struktury i většina funkcí určených pro vykreslování 2D grafiky a tedy i pro tvorbu her či aplikací.

Dnes začneme zpracovávat nové téma, tentokrát věnované možnostem použití Go při vykreslování 2D i 3D grafiky. Začneme jednodušším tématem, tedy 2D grafikou, konkrétně použitím knihovny SDL2 dostupné přes rozhraní nazvané go-sdl2.

Dnes se seznámíme s potenciálně velmi užitečným pomocníkem vývojářů. Jedná se o nástroj nazvaný Kite, jenž vylepšuje kontextovou nápovědu a automatické doplňování kódu na základě populárních technologií AI a ML.

Dnes si popíšeme knihovnu libmill. Jedná se o čistě céčkovou knihovnu (použitelnou i v C++), která do tohoto programovacího jazyka přináší technologie známé z jazyka Go – především korutiny a kanály určené pro komunikaci mezi nimi.

Ve třetím článku o testování s využitím fuzzingu si ukážeme, jak lze vytvořit vlastní jednoduchý fuzzer. Zaměříme se přitom především na testování REST API, tedy mj. i koncových bodů, které akceptují data ve formátu JSON.

Ve druhém článku o fuzzy testování a o fuzzerech obecně se budeme věnovat popisu způsobů použití existujících nástrojů. Prvním z nich je go-fuzz, který byl použit pro objevení mnoha chyb nejenom ve standardní knihovně jazyka Go.

Go je některými vývojáři kritizován za to, že neobsahuje podporu pro generické datové typy, generické funkce ani metody. Dnes se seznámíme s projektem Genny, který tuto problematiku v Go alespoň částečně řeší.

Vyšla verze 1.0 nástroje Phetch, což je multiplatformní klient hypertextového protokolu Gopher. Je napsán v jazyce Go a má méně než jeden megabajt. Umí barvičky, má rozumné ovládání, umí vyhledávání a stahování, umožňuje ukládat oblíbené odkazy,…

Právě bylo vydáno Go 1.14. Změny jsou vesměs drobné a týkají se runtimu, standardní knihovny a (ne)podpory některých kombinací OS/architektura. Jedinou změnou v sémantice jazyka je nově povolení překrývajících se rozhraní. Tato změna odstraňuje…

Popisem problematiky serializace datových struktur se budeme zabývat i dnes. Mj. si ukážeme, jakým způsobem lze BSON zapsaný v Go přečíst v Pythonu a jakou katastrofou mohou být při serializaci grafy obsahující cyklus.

Již několikrát jsme se na stránkách Roota, především v každotýdenních postřezích z bezpečnosti, mohli setkat s termínem fuzzing nebo fuzz testování. V tomto článku se pokusíme o vysvětlení významu tohoto termínu.

Google vydal Go 1.13.8 s opravami chyb v runtimu a standardní knihovně týkajících se kryptografie a HTTP. Autoři Go vždy aktualizují dvě poslední majoritní verze, proto vyšlo i Go 1.12.17 s opravami týchž chyb. V tomto měsíci bychom se měli dočkat…

Dnes se již potřetí budeme zabývat použitím assembleru v aplikacích, které jsou z větší části psané v Go. Ukážeme si využití programových smyček, ale i moderních instrukcí použitelných pro urychlení vybraných algoritmů.

Bylo vydáno Go 1.14 Release Candidate 1. Tato verze nově dovoluje typům implementovat překrývající se rozhraní. Podporovány jsou také některé nové kombinace OS/architektura a některé již nepoužívané byly naopak opuštěny. Google se také před pár…

Dnes si popíšeme knihovnu Gift, která slouží ke zpracování rastrových obrázků. Ostatně i samotný název této knihovny je zkratkou získanou z „Go Image Filtering Toolkit“. Použití je podobné balíčku Pillow pro Python.

Google, tvůrce jazyka Go, bude oficiálně podporovat TinyGo, což je varianta Go pro „malá zařízení“, zejména různé mikrokontrolery. Programy v Go jsou sice nativně kompilované, ale i tak poměrně velké, protože překladač staticky linkuje ke kódu…

Dnes se opět budeme věnovat assembleru. Představíme si základní techniky použitelné jak na platformě x86–64, tak i na procesorech ARM (32bitové i 64bitové řady). Na tento základ navážeme popisem ručních optimalizací.

Při tvorbě aplikací v Go se můžeme někdy dostat do situace, v níž je nutné použít nízkoúrovňový přístup na úrovni assembleru. Podíváme se proto na vlastnosti poměrně specifického assembleru jazyka Go.

Dnes se seznámíme s nástrojem nazvaným fzf neboli command-line fuzzy finder. Tento nástroj lze použít pro interaktivní vyhledání a výběr souborů, příkazů z historie, proměnných prostředí, větví v Git repositáři atd.

Dnes se zaměříme především na způsob vykreslování grafů na straně (webového) klienta. Go použijeme pro přípravu a přenos hodnot, které se mají vykreslit. O samotnou tvorbu grafů se stará příslušná JS knihovna, například plotly.