Programovací jazyky

Od dnešní části seriálu o jazyce Java se začneme věnovat další problematice související s JVM. Postupně si totiž popíšeme způsob využití nástrojů určených pro vytváření a/nebo manipulaci s bajtkódem zpracovávaným virtuálním strojem Javy. Dnešní demonstrační příklad bude postaven na nástroji Javassist.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již naposledy budeme zabývat popisem rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Ukážeme si využití tohoto rozhraní při krokování, popř. trasování aplikace spuštěné ve sledovaném virtuálním stroji Javy.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si vysvětlíme způsob práce s breakpointy s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Řekneme si, jak se breakpointy nastavují i jaké informace lze získat ve chvíli, kdy nějaké vlákno na breakpoint vstoupí.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy dokončíme téma, kterému jsme se začali zabývat již minule. Ukážeme si způsob využití rozhraní JDI (Java Debugger Interface) pro detekci čtení a současně i zápisu nové hodnoty do sledovaného atributu vybrané třídy.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si na dvojici demonstračních příkladů ukážeme další možnosti nabízené rozhraním JDI – bude se jednat o jednoduché monitorovací nástroje, které dokážou zaregistrovat přístup (čtení) ke zvolenému atributu vybrané třídy.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java si ukážeme způsob detekce vstupu do metod s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Pro zjištění, jaké metody jsou ve sledovaném virtuálním stroji Javy volány, se při využití JDI používá systém událostí, s nímž jsme se seznámili minule.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java si popíšeme využití systému událostí implementovaného v rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Události – events – jsou totiž v JDI využívány při zkoumání mnoha činností prováděných v monitorovaném JVM, například při práci s breakpointy či při krokování programu.

V dnešní části seriálu o jazyku Java si ukážeme způsob využití rozhraní JDI (Java Debugger Interface) pro získání všech informací o třídách načtených do sledovaného (monitorovaného) virtuálního stroje Javy. Přes JDI lze získat například všechny metody i atributy vybrané třídy, informace o parametrech metod atd.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme způsob přečtení informací o parametrech i o lokálních proměnných metod s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Využijeme přitom velkou část funkcionality demonstračního příkladu popsaného minule.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme, jakým způsobem je možné s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface) získat a následně i vypsat obsah zásobníkových rámců všech vláken aplikace běžící v cílové (sledované) JVM.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jakým způsobem lze využít metody nabízené rozhraním com.sun.jdi.VirtualMachine pro získání základních informací o cílovém virtuálním stroji Javy, zejména o vláknech a třídách spravovaných tímto JVM.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již potřetí budeme zabývat rozhraním JDI (Java Debugger Interface). Řekneme si, jakým způsobem je možné toto rozhraní využít pro připojení debuggeru či jiného podobného nástroje k již běžícímu javovskému virtuálnímu stroji.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již podruhé budeme zabývat rozhraním JDI (Java Debugger Interface). Ukážeme si, jak lze přes JDI spustit a následně i sledovat JVM a především aplikace spuštěné v tomto virtuálním stroji – stejným způsobem pracují i debuggery.

V dnešní části seriálu o jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme základní informace o architektuře JPDA (Java Platform Debugger Architecture). Ukážeme si, jaký je vztah již popsaného rozhraní JVM TI k JPDA a taktéž si popíšeme základní vlastnosti javovského rozhraní JDI (Java Debugger Interface).

Dnes si společně ukážeme způsob využití rozhraní JNI (Java Native Interface) z JVM TI agentů. JVM TI agenti, což jsou programy napsané většinou v C či C++, totiž v některých případech potřebují s využitím JNI vytvářet javovské objekty, popř. volat metody již vytvořených javovských objektů.

Dnes si společně řekneme, jakým způsobem lze přes rozhraní JVM TI získat informace o parametrech a lokálních proměnných statických i nestatických metod. Tyto informace je možné využít například ve chvíli, kdy je v nějaké metodě vstoupeno na breakpoint a je nutné prozkoumat aktuální stav procesu.

V šedesáté osmé části seriálu o jazyce Java i o vlastnostech JVM si řekneme, jakým způsobem je možné přes rozhraní JVM TI vynutit předčasné ukončení libovolné metody. Většinou se jedná o metody, na kterých je nastavený breakpoint, ovšem ve skutečnosti je možné si vynutit ukončení zcela libovolné metody.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM dokončíme popis způsobu nastavení breakpointů přes rozhraní JVM TI. Ukážeme si kompletní demonstrační program, na němž bude shrnuta většina postupů, s nimiž jsme se seznámili v předchozích čtrnácti částech tohoto seriálu.

Dnes budeme společnými silami pokračovat v popisu způsobu nastavování breakpointů s využitím rozhraní JVM TI. Na příkladu demonstračního JVM TI agenta si ukážeme, jak lze zaregistrovat breakpoint pro zvolenou metodu a číslo řádku i to, jakým způsobem je agent informován a vstupu na breakpoint.

Dnes se začneme zabývat další velmi důležitou funkcí nabízenou rozhraním JVM TI. Jedná se o funkci určenou pro nastavení breakpointů (bodů přerušení). Breakpoint je možné nastavit v libovolné metodě na zvolenou instrukci, takže v JVM TI je práce s breakpointy přesnější než ve většině debuggerů či IDE.

V dnešní části seriálu o jazyce Java a JVM dokončíme téma, jemuž jsme se začali věnovat minule. Na příkladu demonstračního JVM TI agenta si ukážeme, jakým způsobem lze zjistit všechny důležité informace o místech, v nichž dochází ke čtení či naopak k zápisu do vybraného atributu třídy či atributu objektu.