Programovací jazyky

V dnešní části seriálu o jazyce Java si ukážeme jeden ze způsobů využití nástroje Javassist. Řekneme si totiž, jak je možné změnit přístupová práva k metodám a atributům libovolné třídy. Jedná se sice o poměrně jednoduchou problematiku, která ale ukazuje sílu a současně i snadnost použití Javassistu.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si řekneme, jak se s využitím nástroje Javassist dají tvořit i složitější metody (resp. jejich bajtkód). Dále si ukážeme jednu velmi užitečnou funkcionalitu Javassistu – jeho schopnost načíst právě vytvořenou či modifikovanou třídu do JVM a ihned ji začít používat.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy se již potřetí budeme věnovat popisu možností nástroje Javassist. Dnes si ukážeme, jak lze přímo generovat jednotlivé „strojové“ instrukce bajtkódu s využitím příslušných pomocných tříd Javassistu.

V dnešním článku o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v popisu nástroje Javassist, s nímž jsme se seznámili v předchozích dvou dílech. Dnes si ukážeme způsob vytváření nových metod a přidání těchto metod do libovolné třídy. Nezapomeneme ani na nízkoúrovňovou operaci – dekompilaci metod.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme některé základní možnosti nástroje Javassist. Tento nástroj lze použít pro programové generování bajtkódu, popř. pro cílenou modifikaci bajtkódů již existujících tříd. Dnes si ukážeme zejména způsob vytváření třídních atributů.

Od dnešní části seriálu o jazyce Java se začneme věnovat další problematice související s JVM. Postupně si totiž popíšeme způsob využití nástrojů určených pro vytváření a/nebo manipulaci s bajtkódem zpracovávaným virtuálním strojem Javy. Dnešní demonstrační příklad bude postaven na nástroji Javassist.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již naposledy budeme zabývat popisem rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Ukážeme si využití tohoto rozhraní při krokování, popř. trasování aplikace spuštěné ve sledovaném virtuálním stroji Javy.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si vysvětlíme způsob práce s breakpointy s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Řekneme si, jak se breakpointy nastavují i jaké informace lze získat ve chvíli, kdy nějaké vlákno na breakpoint vstoupí.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy dokončíme téma, kterému jsme se začali zabývat již minule. Ukážeme si způsob využití rozhraní JDI (Java Debugger Interface) pro detekci čtení a současně i zápisu nové hodnoty do sledovaného atributu vybrané třídy.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si na dvojici demonstračních příkladů ukážeme další možnosti nabízené rozhraním JDI – bude se jednat o jednoduché monitorovací nástroje, které dokážou zaregistrovat přístup (čtení) ke zvolenému atributu vybrané třídy.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java si ukážeme způsob detekce vstupu do metod s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Pro zjištění, jaké metody jsou ve sledovaném virtuálním stroji Javy volány, se při využití JDI používá systém událostí, s nímž jsme se seznámili minule.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java si popíšeme využití systému událostí implementovaného v rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Události – events – jsou totiž v JDI využívány při zkoumání mnoha činností prováděných v monitorovaném JVM, například při práci s breakpointy či při krokování programu.

V dnešní části seriálu o jazyku Java si ukážeme způsob využití rozhraní JDI (Java Debugger Interface) pro získání všech informací o třídách načtených do sledovaného (monitorovaného) virtuálního stroje Javy. Přes JDI lze získat například všechny metody i atributy vybrané třídy, informace o parametrech metod atd.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si popíšeme způsob přečtení informací o parametrech i o lokálních proměnných metod s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface). Využijeme přitom velkou část funkcionality demonstračního příkladu popsaného minule.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme, jakým způsobem je možné s využitím rozhraní JDI (Java Debugger Interface) získat a následně i vypsat obsah zásobníkových rámců všech vláken aplikace běžící v cílové (sledované) JVM.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jakým způsobem lze využít metody nabízené rozhraním com.sun.jdi.VirtualMachine pro získání základních informací o cílovém virtuálním stroji Javy, zejména o vláknech a třídách spravovaných tímto JVM.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již potřetí budeme zabývat rozhraním JDI (Java Debugger Interface). Řekneme si, jakým způsobem je možné toto rozhraní využít pro připojení debuggeru či jiného podobného nástroje k již běžícímu javovskému virtuálnímu stroji.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již podruhé budeme zabývat rozhraním JDI (Java Debugger Interface). Ukážeme si, jak lze přes JDI spustit a následně i sledovat JVM a především aplikace spuštěné v tomto virtuálním stroji – stejným způsobem pracují i debuggery.

V dnešní části seriálu o jazyku Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme základní informace o architektuře JPDA (Java Platform Debugger Architecture). Ukážeme si, jaký je vztah již popsaného rozhraní JVM TI k JPDA a taktéž si popíšeme základní vlastnosti javovského rozhraní JDI (Java Debugger Interface).