Aktuální články

K napsání tohoto článku mě inspiroval dopis Romana Smělého, který chtěl vědět, zda se jeho počítač nebude pod Linuxem zadýchávat. A protože toto téma by mohlo zajímat širší okruh čtenářů, pokusím se trochu načrtnout, jak moc je Linux (ne)náročný.

Někteří lidé tvrdí, že na počátku bylo slovo. Na počátku ovšem nebylo slovo - na počátku bylo odkašlání a hned po něm pravděpodobně následovala věta: What the hell is the fucking BIOS good for when we've got Linux?". Tedy volně přeloženo: "Ale božíčku, proč vlastně používat ten nešťastný BIOS, vždyť přeci máme Linux."

V dnešním díle našeho pravidelného seriálu se budeme poprvé zaobírat distribucí Linuxu - a ne ledajakou. Midori Linux je totiž určen především do přenosných a kapesních počítačů.

Občas se mi stává, že mi někdo položí dotaz, zda si skutečně myslím, že Linux porazí Windows a získá majoritní podíl na trhu. Občas je to míněno smrtelně vážně, jindy zase jako skrytá výzva k poklepání si na ramena a společné zanadávání na hochy z Redmondu. V první řadě je to ale velmi špatná otázka.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Webový server Apache si čoraz rýchlejšie získava nových užívateľov a tým aj veľkú popularitu. Niet divu, veď je stabilný, spoľahlivý, flexibilný... no proste taký ideál medzi webovými servermi :). Skúsme sa na neho teraz pozrieť zblízka, teda konkrétne na jeho konfiguráciu.

"Prožeň zlobivý program skrz strace, ať víš, v čem je problém", zní nezřídka odpověď z linuxové konference na dotaz, proč to či ono nefunguje. "Co je to ten strace a jak se to používá?" ptají se leckdy nejen začátečníci. Odpověď snad najdete v dnešním článku.

Po krátké odmlce se opět vracíme s dalším dílem našeho seriálu. V dnešním pokračování si povíme něco o realtimové operačním systému QNX.

Minule jsme začali výklad o posledním datovém typu knihovny GLib - relacích GRelation. Dnes povídání o nich dokončíme. Ukážeme si ještě pár funkcí, které při práci s relačními tabulkami můžete potřebovat a také obvyklou ukázku použití.

Minulé číslo "triků" se točilo okolo základních vlastností RPM. Dnes přejdeme k poněkud pokročilejším vlastnostem, které můžete potřebovat a podíváme se i na jiné nástroje pro správu balíčků.

Pracujete s programem GIMP dnes a denně a potřebujete určité postupy nějak zautomatizovat? Dnešní článek vám ukáže jak použít Script-Fu - vnitřní skriptovací jazyk tohoto grafického editoru.

Minule jsme mluvili o vytváření šablon Makefile.in. To se někomu může zdát jako zdlouhavá a opakující se práce, přímo stvořená pro to, "aby se to dělalo automaticky". A tak k Autoconfu vznikl Automake. Při jeho užití nevytváříme šablony Makefile.in, ale šablony Makefile.am. Tak trochu z deště pod okap. A nebo ne?

Název Maccess napovídá o inspiraci produktem Access od jisté známé společnosti. Mým přáním bylo vytvořit prostředek, pomocí kterého by i neprogramátor mohl snadno pokládat různé dotazy na SQL server a vrácená data pohodlně analyzovat. Dále jsem chtěl, aby tento prostředek byl ovládán čistě přes webovský prohlížeč. Webovský přístup má svá negativa, ale má i mnoho pozitiv a ty jsem chtěl využít.

Posledním datovým typem, který si v tomto seriálu probereme, budou jednoduché relační tabulky GRelation.

27. únor, 2001 (INTERNET). Tým KDE dnes oznámil vydání KDE 2.1, novou verzi svého mocného, modulárního a internetového prostředí pracovní plochy. KDE obsahuje Konqueror, prvotřídní webový prohlížeč, integrovaný jako součást uživatelsky přívětivé pracovní plochy; stejně jako KDevelop, pokročilé prostředí pro vývoj aplikací. Tato verze znamená další velký posun ve stabilitě, použitelnosti a je vhodná i pro průmyslové rozšíření. Tým KDE všem uživatelům doporučuje aktualizaci na KDE 2.1.

Čas je můj nepřítel, nestíhám, nestíhám, nestíhám :(. Nicméně z vašich ohlasů usuzuji, že zastáváte názor "lepší krátká Sklizeň než žádná" a proto tu dnes máme jednu "telegrafickou".

V dnešním čísle se na přání čtenářů podíváme na instalaci balíčků typu RPM. Jelikož nejsem debianista, balíčky DEB přenechám nějakému dobrovolníkovi :-).

V tomto pokračování se dozvíte něco o prvním z programů, o kterých byla řeč minule, tedy o Autoconfu. Jak již bylo řečeno, usnadňuje přenos projektu mezi různými softwarovými i hardwarovými konfiguracemi. Ovšem každá sranda něco stojí. Co, a jestli se to vyplatí, se můžete podívat právě teď.

V dnešním pokračování našeho pravidelného seriálu ještě zůstaneme u operačního systému GNU/Hurd, kterému jsme se věnovali minule.

Ve čtvrtek 1.3. od 9:00 se v hotelu Diplomat v Praze koná tradiční setkání obchodních partnerů společnosti SCO. Nově je tato akce otevřena i pro koncové zákazníky a zájemce, kteří se zajímají o prostředí Linuxu a Unixu a chtějí se dozvědět více o produktech společností SCO, ale i Caldera a Tarantella.

Dnešní díl seriálu o XML bude zaměřen poněkud praktičtěji. Povíme si, jak XML editovat, kontrolovat a převádět do jiných formátů a na závěr se zmíníme o zobrazování XML, například v prohlížeči.

Snad již opět pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Minule jsme načali téma o mechanizmu pro úsporu paměti - "keších" knihovny GLib. Dnes nás čeká ještě pár detailů o tomto nástroji a příklad ze života, na kterém si použití GCache demonstrujeme.

... aneb jak na rychlé a paměťově nenáročné grafické aplikace. Ponořme se dnes do tajů skrytých za jedním velkým "X".

Tuto neuvěřitelnou myšlenku prezentoval Jim Allchin, jeden z vysokých představitelů Micro$oftu. Nebýt to zaměstnanec zmíněné společnosti, pochyboval bych asi o jeho zdravém rozumu.

V diskusi u posledního dílu našeho pravidelného seriálu jste si jako dnešní operační systém zvolili GNU/Hurd. Pojďme se tedy na něj podívat.

O Linuxu se říká, že má nízké požadavky na hardware. Snadno je možné jej použít k "recyklování" starých počítačů 386 a 486. Obvykle se používají speciálně upravené jednoúčelové distribuce a počítač lze pak použít jako router, firewall nebo terminál. Jsou ale tyto počítače schopně zvládnout některou současnou univerzální distribuci?

Navzdory ujištění z předchozího dílu Sklizně nám nějak ta pravidelnost pokulhává. To je zcela v duchu Murphyho zakonu - řeknete-li někde něco veřejně, rapidně stoupne pravděpodobnost, že se to nepovede. Člověk se podle toho musí umět zařídit, takže tímto veřejně prohlašuji, že příští týden Sklizeň nevyjde. Tak, uvidíme, co to udělá. A teď už pojďme na ten software...

Před časem vyšel na Rootu článek ukazující možnosti zjednodušení práce s počítačem pomocí skriptování a setkal se s takovým ohlasem, že by byl hřích neudělat pokračování. Tak tedy, pohodlně se usaďte a nechte si napovědět i podruhé...

O SourceForge už musel slyšet snad každý. Poskytuje vývojářům OpenSource projektů většinu (ne-li všechny) důležitých služeb potřebných při distribuovaném vývoji. Jeho popularita neustále roste, další a další projekty mění adresu domovské stránky na sourceforge.net. Pokud sami uvažujete o přechodu na SourceForge a chcete vědět, co vás čeká, čtěte dál.

Od dnešního dílu našeho seriálu se budeme věnovat těm operačním systémům, o které budete mít největší zájem.