Aktuální články

Společnosti Inprise/Borland a SuSE CR si Vás dovolují pozvat na konferenci Linux Day.

Pracovat s automaticky rostoucími poli jsme se naučili v minulém díle. Dnes nás čeká další výklad o polích knihovny GLib - tentokrát o speciálních polích pointerů.

Malá přehlídka nejzajímavějších událostí posledních dní. Dnes o dělení Micro$oftu, o vůbec prvním linuxovém jádře, které nese označení 2.4 a o svaté válce editorů.

Vlnu Open Source nevizuálních HTML editorů odstartoval, pokud mě paměť neklame, projekt WebMaker. Před ním sice pár programů pro editaci WWW stránek existovalo, ale většina z nich by těžko snesla srovnání se špičkami oboru, jako je třeba HomeSite pro Windows. WebMaker měl hodně nedostatků, ale ukázal, že to jde. A jeho následníci se dokázali poučit. Skvělým důkazem je program Quanta Plus.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Když Borland/Inprise vydali novou verzi 3.5, nemohl jsem věřit svým očím, když jsem zjistil, že je celá aplikace přepsaná do Javy, natož pak tomu, že je základní verze zdarma - na to jsem se jen pousmál. Po navštívení firemních stránek jsem ale zjistil, že je tomu skutečně tak. I vy se můžete přesvědčit a zcela zdarma si stáhnout verzi Foundation sami! Ještě než to ale uděláte a pustíte se do zkoumání Javy, přečtěte si tento článek, pomůže vam v rozhodování zda zkoušet nebo ne.

Pole (arrays) knihovny GLib jsou podobné polím ze standardního jazyka C. Jejich předností však je, že se automaticky zvětšují s tím, jak do nich přidáváte nové prvky.

Od minula si umíte nalezené věci zapamatovat a později použít. To je v reálném životě šeredně nebezpečná vlastnost. Například jste teď nepoužitelní jako voliči. Abyste se opět stali politicky korektními, naučím vás pozměnit, co jste si zapamatovali.

Ne každý má to štěstí, že je k Internetu připojen dostatečně pevnou a rychlou linkou. Naopak řada uživatelů Linuxu je odkázána na relativně pomalé a nestabilní modemové připojení. Pokud patříte mezi ně a chcete svůj úděl alespoň trochu vylepšit, pak by vám neměl uniknout následující článek.

Jak již všichni víte v březnu Sun vyprodukoval finální verzi Javy2 1.3 (já osobně dávám přednost názvu Java 1.3 - ta dvojka je poněkud zavádějící) a zároveň vydal SDK pro Windows. Bohužel verze pro jiné platformy zatím na Sunu nejsou, ovšem nenechají na sebe dlouho čekat. Takže jsme byli odsouzeni používat 1.2.2 (Sun, Blackdown...). Nedávno avšak IBM překvapila vydáním SDK verze 1.3b pro Linux a AIX a to mě donutilo sepsat tento článek. Když už máme k dispozici SDK v nové verzi, tak bychom měli vědět co že je v té trojce nového.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Uživatel počítače je leckdy postaven před úkol, který by mu zabral mnoho času a přitom se přímo nabízí možnost napsat pro tento účel jednoduchý prográmek a usnadnit (a urychlit) si tak práci. Jenže "velké" programovací jazyky bývají často zbytečně těžkopádné a komplikované. A právě skriptovací jazyk shellu může být tím pravým kompromisem mezi možnostmi a složitostí. Dnes se seznámíme se skriptováním v bashi.

V minulých dílech jsme si ukázali, jak s knihovnou GLib urychlit alokace paměti použitím tzv. Memory Chunks. Dnes se zaměříme na využití tohoto mechanizmu při dynamické alokaci řetězců.

Tento článek je určen pro lidi, kteří potřebují pracovat s Unixem (Linuxem) přes síť z MS Windows. Obsahuje letmý popis principů SSH protokolu, ale především srovnání dvou programů podporujících češtinu a barevný terminál - tj. programů PuTTY a TeraTerm Pro.

České sdružení uživatelů operačního systému Linux si Vás dovoluje pozvat na seminář LinuxStart 2000, pořádaný ve dnech 3.- 4. června 2000.

Přečetl jsem si článeček pana Satrapy a musím s ním stoprocentně souhlasit. Bohužel mi tam chybí několik dalších postřehů, které mě v souvislosti s virem (červem, pokud chcete přesnější terminologii) napadaly při poslouchání neuvěřitelných bludů z úst tzv. počítačových odborníků z rádia. Televizi nevlastním, ale poslech rádia a četba novin mi stačila k poznání, že se toho novináři chytili s takovou intenzitou, jako kdyby už propukla okurková sezóna.

Ani Windows, ani Linux, ani MacOS, ani Unix a dokonce ani DOS. Celé se to vejde do 550 MB, dá se to stáhnout z internetu nebo to najdete na CD v počítačovém časopisu. Je to novinka a není to novinka. Co by to tak mohlo být? Jistě jste uhodli, že jde o BeOS - operační systém určený pro práci s multimédii a s internetem.

Bestkillerem posledních dnů se stal virus ILOVEYOU. Zasáhl uživatele produktů Microsoft, takže Unixová komunita se může zlomyslně usmívat pod vousy a dokonce jsem zaznamenal ohlasy ve stylu, že je vlastně záslužný. Když jsem si tak četl o vlastnostech viru, nemohl jsem se ubránit myšlence, zda jeho existence v prostředí Unixu je skutečně nemyslitelná.

Dnešním dílem vyvrcholí minisérie věnovaná výběru hardware pro potřeby domácího uživatele Linuxu. Zatímco minule jsme se věnovali spíše "střevním" součástkám počítače, dnes se dostaneme více na povrch k vstupně/výstupním periferiím.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Na pátou část seriálu jsem si pošetřil snad nejsilnější prvek regulárních výrazů - jejich paměť. Regulární výraz si totiž dokáže zapamatovat řetězec, který vyhověl jeho části, a později jej použít. Největší služby tento mechanismus odvede při nahrazování.

Minule jsme nakousli zajímavé téma o možnosti urychlení alokace paměti pomocí GMemChunků. Dnes se podíváme na další funkce pro práci s nimi.

Někdy mám pocit, že vedení Micro$oftu čte mé články a pak se schválně chová tak, aby s nimi byli v co největším rozporu. Alespoň tomu nasvědčuje poslední kauza, kterou rozpoutala okolo specifikace rozšíření protokolu Kerberos.

"Es em lomos, es em lomos, ohlaš se." "Přečte myš." "Co to říká Vládínku? "Prozradím za pět korun." Tak nějak začínal oblíbený seriál pro děti "Rodina Smolíkova". Je až neuvěřitelné, jak přesně tento jednoduchý dialog vystihuje dnešní realitu v převodech datových formátů CAD systémů - nerozumíš, tak zaplať.

V mnoha začátečnických Internetových diskusních fórech se lidé často ptají na to, jaký počítač si mají koupit. Zpravidla se pak diskuse rozvine kolem procesorů, zda je lepší Intel, nebo AMD a o kolik je ten či onen rychlejší. Opačným extrémem je stav, kdy uživatelé kupují počítač "naslepo". Nechají se uspokojit hrubými parametry a nezajímá je jaké konkrétní součástky budou v počítači instalovány. Teprve za půl roku si vzpomenou, že by na počítač chtěli nainstalovat také Linux, ale ouha. Grafická karta funguje jenom v režimu VGA a modem nefunguje vůbec.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Během posledních měsíců se naplno rozběhla reklamní mašinérie velkých společností a ze zkratky XML se stalo typické marketingové slovo. V tomto článku se pokusím podat svůj vlastní pohled na celou záležitost a na vlastním příkladu ukázat jak hluboce může životní dráhu změnit taková hloupost, jako je formátovací jazyk.

Window Maker patří mezi několik alternativních window managerů, kteří se snaží útočit na giganty typu GNOME a KDE. Malý, šikovný, rychlý a hlavně hezký. To jsou trumfy které tasí při každé příležitosti.

Po krátké odbočce se vracíme k opakování. Onu přestávku věnovanou programům podporujícím regulární výrazy jsem zařadil jednak abych předvedl nějaké praktické využití, jednak proto, že již nebude možné skrývat existenci různých dialektů. Různé programy totiž podporují lehce odlišné varianty regulárních výrazů. Ty, o kterých jsem mluvil až dosud, byly společné pro všechny. Dnes už narazíme na některé odlišnosti.

Uplynulo již něco přes 70 dní od doby, kdy jsme testovali rychlost reakce prohledávačů Internetu na změny stránek. Od změny obsahu inkriminovaných stránek uběhlo již více než 100 dní, je tedy čas podívat se vyhledávačům znovu na zoubek.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru. Dnes extra extra dlouhá, nejdelší v dosavadní historii. Má skoro 14000 znaků. A hele, to by byla škoda, tuhle hranici nezlomit. Tak, ještě pár znaků a je to. Dnešní Sklizeň má přesně 14061 znaků!