Aktuální články

Pokračování seriálu o SQL se zvláštním přihlédnutím k MySQL.

Z debaty, která se v posledních dnech objevila v linuxové konferenci jsem usoudil, že nejen programátoři, ale třeba i hudebníci se občas uchylují pod křídla open source. A tak jsem se rozhodl o některých hudebních programech pro Linux napsat. Dnes je na řadě ten, který znám nejlépe - Rosegarden.

V rámci připravovaného velkého srovnání většiny linuxových distribucí jsem otestoval i Mandrake 7.0. A hned na začátku se bez mučení přiznám, že mě tato distribuce velmi naštvala. Díky ní jsem totiž přišel o veškerá data na pevném disku.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

Tytam jsou doby, kdy hry na Linuxu skoro nebyly a vše se odehrávalo v textovém režimu (vzpomeňme třeba na hru robots :-) a později hry stylu xbill (chudák myš) a solitaire. Nyní díky firmě Loki Entertainment přicházejí i do světa Linuxu velké hry známé z Windows. Jednou z prvních her, kterou Loki portovala a vypustila mezi Linuxové uživatele je Myth 2 - The Soulblighter.

GLib je knihovna funkcí pro jazyk C implementující jakési základní stavební kameny programu. Je užívaná mnoha solidními projekty (např. knihovnou Gtk, na které stojí mnoho aplikací pro X-Window). Naleznete zde nástroje pro komfortní práci s řetězci a poli proměnné velikosti, práci se seznamy, stromy, hashovacími tabulkami či poměrně komplikovanými metodami jako je použití vláken (threads), run-time zavádění modulů (plug-inů) a tak dále. Autoři se nespokojili jen s kvalitními algoritmy - rázně vykročili také k přenositelnosti zdrojáků nejen mezi Unixy, ale dokonce i na Windows.

Databáze standardu SQL jsou založeny na komunikaci server-klient. Jako server vystupuje počítač (místní či vzdálený), na němž je spuštěna služba naslouchající na portu určeném konfigurací. Je připraven naslouchat a dávat odpovědi na smysluplné dotazy. Klient je většinou www server, který se ptá. Ale pokud databázi upravujete, používáte klienta jiného.

Vždyť na to nejsou žádný hry..., říkají s oblibou uživatelé nejrozšířenějšího herního (a shodou okolností i operačního) systému na světě, hovoří-li o výhodách a nevýhodách Linuxu.

Dnes pokračujeme v seznamování se se správcem balíčků RPM. Na pořadu dne jsou kompilace ze zdrojových kódů a "tahání" informací z databáze balíčků.

Někdy se vám stane, že probdíte několik nocí při hledání zapeklitého problému. Marně. Všechny vaše pokusy míří do prázdna. A pak k tomu přijde někdo jiný a vy řeší to za pár sekund. A právě takovou to magií se bude zabývat tento občasník.

Operační systém Linux neustále šlape na paty renomovaným společnostem s jejich servery, ať už webovými (Apache běží na více jak polovině serverů) tak i databázovými. Při spojení obou serverů vznikne velmi výkonný systém v podstatě za "babku".

Společnost Český Telecom (dále ČT) bude mít podle všeho fakticky prodloužen monopol o další dva roky. Ač nám zástupci společnosti ČT slibují světlé zítřky pod jejich vlajkou, přijetí telekomunikačního zákona v současné podobě by bylo zásadní ranou liberalizace našeho telekomikačního trhu.

Každá slušná distribuce nabízí mimo jiné také takzvaný "package management", neboli správu balíčků. Ta umožňuje relativně bezbolestně přidávat a odebírat programy, postará se o závislosti mezi balíčky a také může usnadnit kompilaci programů ze zdrojových kódů. Dnes se podíváme, jak používat RPM - základní kámen distribuce Red Hat, Mandrake, SuSE, Open Linux a dalších.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

V minulém díle jste se dočetli o pokračujících strastech našich hrdinů. Ti zjistili, že taRasané jim překopírovali původní operační systémy systémem Windows 98. A v té chvíli se na obrazovce objevili nepřátelští Romulané s nabitými zbraněmi. Jakýkoliv pokus o obranu končil IRQ konfliktem nebo chybou ochrany. Romulané však mají stejné problémy. Do této situace se probral poručík Data a vychrlil ze sebe spoustu vět.

V dnešní části seriálu se podíváme na to, jaký SMP počítač vlastně můžeme sehnat. A také uvedu některé praktické rady při upgrade na SMP.

Na druhý den po vydání prvního dílu seriálu o Sambě jsem byl překvapen množstvím dotazů, které mi přišly. Svědčí to o tom, že "Samba" je opravdu velmi aktuální a žádané téma. Pokusím se na některé z nich odpovědět v tomto původně neplánovaném článku.

Prohlížení, konvertování, organizování, dávkové upravování, kombinování, vkládání, vyjímání, mazání, rotování, zmenšování, ořezávání, komprimování, zrcadlení, orámovávání, animování, ostření, rozmázávání a spousta dalších úkonů s rastrovou grafikou snadno a rychle? Proč ne!

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

V minulém díle jsme opustili hrdiny našeho seriálu v těžké pozici. Na palubě nic nefunguje. Objevují se podivná hlášení (modem je špatně nakonfigurován), kapitán Picard je během odpočinku bombardován létajícími okny a výtah jim rozdá karty pro bridge, místo aby je odvezl na můstek. Jaké nástrahy dvacátého století čekají na naše hrdiny teď?

Minule jsme si uvedli výkony, kterých dosáhl SMP počítač v některých, přiznejme si však, že pečlivě vybraných, úlohách. Dnes přidáme některé další výsledky. Na rozdíl od minulé části se však podíváme také na aplikace, u kterých nejsou výhody SMP tolik patrné.

Vyhledávač Centrum.cz uvádí novou službu WAP.centrum.cz. Od dnešního dne tak mohou uživatelé tohoto českého vyhledávače využívat služby také prostřednictvím mobilního telefonu.

Malé zamyšlení nad střetem dvou filosofií vývoje softwaru a také nad tím, zda má uživatel naději dočkat se odstranění alespoň poloviny z těchto chyb ve Windows 2000.

Slovenské sdružení uživatelů Linuxu připravilo druhý linuxový víkend pro všechny zájemce o tento operační systém.

Blacklist, tedy černá listina, je seznam, který vyjmenovává subjekty, kterým je cosi zapovězeno. Tento termín se v poslední době užívá zejména v souvislosti s Internetem a spammingem. Existence či neexistence blacklistů závisí převážně na tom, jestli se lidé dokáží chovat v mezích jistých norem. A někdy také na tom, jaký software používají.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

Jak rychle zareagují na změnu na vašich stránkách? Je reakce českých fulltextů rychlejší než zahraničních? A je vůbec k něčemu dobré, používat české fulltexty?

V minulém díle se kapitán Picard i celá posádka ocitli ve velmi složité situaci. Jejich do té doby skvěle fungující počítače se po pokusu spojit se s planetou taRas začaly chovat nespolehlivě a hlásily podivné chyby jako třeba "Obecná chyba ochrany", "Paměť vyčerpána" nebo "Modem není správně nakonfigurován". Navíc poručík Data se zasekl. Ke všemu zlému se v oblasti pohybují nepřátelské Romulanské lodě.

Platí u víceprocesorového počítače, že 2 x 400 MHz = 800 MHz? Na tuto a další otázky odpovídá pokračování miniseriálu o SMP počítačích.

Jistě všichni znáte tři oblíbené klávesy, které jsou určeny pro jakýsi OS, jejichž význam je však poněkud diskutabilní. Pravděpodobně "nejraději" je mají "pařani". Jejich využití při hře spočívá zejména v ubezpečování se, že systém stále běží ;) Ale co s nimi v Linuxu? Nezbývá než vzít silný šroubovák a vydloubnout...

Týden co týden se společně vydáváme na výlet do světa volně šiřitelného softwaru. Dnešek nebude výjimkou, takže ukončete nástup a výstup, dveře se otevírají...