Aktuální články

Kdo by v dnešní době neznal Napster, že? Je trnem v oku RIAA, má problémy s Metallicou a dalšími interprety a na druhou stranu je milován miliony fanoušků po celém světě. Nic z toho nás ale dnes nebude zajímat, my se podrobněji podíváme na dva linuxové Napster klienty pro Xka.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Situace na trhu archivačních nástrojů ve světě Windows je celkem jasná: čtyři z pěti výrobců zipů doporučují WinZip. Ale co Linux, potažmo ostatní unixové systémy? Máme také nějaký svůj xxxZip?

Dnešním pokračováním završíme výklad o polích knihovny GLib. Probereme si práci s automaticky rostoucími poli bajtů.

Oracle zahajuje celosvětovou sérii konferencí iDevelop2000, soustřeďuje internetové vývojáře pro e-business na celém světě.

Jistě znáte onu situaci, kdy se pokoušíte něco rychle stáhnout z internetu a ono to nejde a nejde. Kdopak nám to tu síť asi blokuje? A nebo: jak je možné, že mi ta služba nefunguje tak jak má, vždyť dotazy snad posílám dobře, nebo ne? A nebo také: jak to vypadá se sítí na našem routeru, jakpak jedou jednotlivé segmenty? A nebo jste prostě jen zvědaví, co ten či onen zrovna na síti dělá. A pokud jste zhýčkaní grafickým prostředím, asi se vám výstup programu tcpdump nebude moc líbit ...

Na poslední díl našeho seriálu jsem si pošetřil speciality jazyka Perl. Pokud se vám při zahlédnutí jména Perl povážlivě zvedá hladina adrenalinu, podívejte se alespoň na konec článku. Najdete tam odkazy na literaturu a srovnávací tabulku speciálních znaků, kteréžto materiály by se vám mohly hodit.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Společnosti Inprise/Borland a SuSE CR si Vás dovolují pozvat na konferenci Linux Day.

Pracovat s automaticky rostoucími poli jsme se naučili v minulém díle. Dnes nás čeká další výklad o polích knihovny GLib - tentokrát o speciálních polích pointerů.

Malá přehlídka nejzajímavějších událostí posledních dní. Dnes o dělení Micro$oftu, o vůbec prvním linuxovém jádře, které nese označení 2.4 a o svaté válce editorů.

Vlnu Open Source nevizuálních HTML editorů odstartoval, pokud mě paměť neklame, projekt WebMaker. Před ním sice pár programů pro editaci WWW stránek existovalo, ale většina z nich by těžko snesla srovnání se špičkami oboru, jako je třeba HomeSite pro Windows. WebMaker měl hodně nedostatků, ale ukázal, že to jde. A jeho následníci se dokázali poučit. Skvělým důkazem je program Quanta Plus.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Když Borland/Inprise vydali novou verzi 3.5, nemohl jsem věřit svým očím, když jsem zjistil, že je celá aplikace přepsaná do Javy, natož pak tomu, že je základní verze zdarma - na to jsem se jen pousmál. Po navštívení firemních stránek jsem ale zjistil, že je tomu skutečně tak. I vy se můžete přesvědčit a zcela zdarma si stáhnout verzi Foundation sami! Ještě než to ale uděláte a pustíte se do zkoumání Javy, přečtěte si tento článek, pomůže vam v rozhodování zda zkoušet nebo ne.

Pole (arrays) knihovny GLib jsou podobné polím ze standardního jazyka C. Jejich předností však je, že se automaticky zvětšují s tím, jak do nich přidáváte nové prvky.

Od minula si umíte nalezené věci zapamatovat a později použít. To je v reálném životě šeredně nebezpečná vlastnost. Například jste teď nepoužitelní jako voliči. Abyste se opět stali politicky korektními, naučím vás pozměnit, co jste si zapamatovali.

Ne každý má to štěstí, že je k Internetu připojen dostatečně pevnou a rychlou linkou. Naopak řada uživatelů Linuxu je odkázána na relativně pomalé a nestabilní modemové připojení. Pokud patříte mezi ně a chcete svůj úděl alespoň trochu vylepšit, pak by vám neměl uniknout následující článek.

Jak již všichni víte v březnu Sun vyprodukoval finální verzi Javy2 1.3 (já osobně dávám přednost názvu Java 1.3 - ta dvojka je poněkud zavádějící) a zároveň vydal SDK pro Windows. Bohužel verze pro jiné platformy zatím na Sunu nejsou, ovšem nenechají na sebe dlouho čekat. Takže jsme byli odsouzeni používat 1.2.2 (Sun, Blackdown...). Nedávno avšak IBM překvapila vydáním SDK verze 1.3b pro Linux a AIX a to mě donutilo sepsat tento článek. Když už máme k dispozici SDK v nové verzi, tak bychom měli vědět co že je v té trojce nového.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Uživatel počítače je leckdy postaven před úkol, který by mu zabral mnoho času a přitom se přímo nabízí možnost napsat pro tento účel jednoduchý prográmek a usnadnit (a urychlit) si tak práci. Jenže "velké" programovací jazyky bývají často zbytečně těžkopádné a komplikované. A právě skriptovací jazyk shellu může být tím pravým kompromisem mezi možnostmi a složitostí. Dnes se seznámíme se skriptováním v bashi.

V minulých dílech jsme si ukázali, jak s knihovnou GLib urychlit alokace paměti použitím tzv. Memory Chunks. Dnes se zaměříme na využití tohoto mechanizmu při dynamické alokaci řetězců.

Tento článek je určen pro lidi, kteří potřebují pracovat s Unixem (Linuxem) přes síť z MS Windows. Obsahuje letmý popis principů SSH protokolu, ale především srovnání dvou programů podporujících češtinu a barevný terminál - tj. programů PuTTY a TeraTerm Pro.

České sdružení uživatelů operačního systému Linux si Vás dovoluje pozvat na seminář LinuxStart 2000, pořádaný ve dnech 3.- 4. června 2000.

Přečetl jsem si článeček pana Satrapy a musím s ním stoprocentně souhlasit. Bohužel mi tam chybí několik dalších postřehů, které mě v souvislosti s virem (červem, pokud chcete přesnější terminologii) napadaly při poslouchání neuvěřitelných bludů z úst tzv. počítačových odborníků z rádia. Televizi nevlastním, ale poslech rádia a četba novin mi stačila k poznání, že se toho novináři chytili s takovou intenzitou, jako kdyby už propukla okurková sezóna.

Ani Windows, ani Linux, ani MacOS, ani Unix a dokonce ani DOS. Celé se to vejde do 550 MB, dá se to stáhnout z internetu nebo to najdete na CD v počítačovém časopisu. Je to novinka a není to novinka. Co by to tak mohlo být? Jistě jste uhodli, že jde o BeOS - operační systém určený pro práci s multimédii a s internetem.

Bestkillerem posledních dnů se stal virus ILOVEYOU. Zasáhl uživatele produktů Microsoft, takže Unixová komunita se může zlomyslně usmívat pod vousy a dokonce jsem zaznamenal ohlasy ve stylu, že je vlastně záslužný. Když jsem si tak četl o vlastnostech viru, nemohl jsem se ubránit myšlence, zda jeho existence v prostředí Unixu je skutečně nemyslitelná.

Dnešním dílem vyvrcholí minisérie věnovaná výběru hardware pro potřeby domácího uživatele Linuxu. Zatímco minule jsme se věnovali spíše "střevním" součástkám počítače, dnes se dostaneme více na povrch k vstupně/výstupním periferiím.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Na pátou část seriálu jsem si pošetřil snad nejsilnější prvek regulárních výrazů - jejich paměť. Regulární výraz si totiž dokáže zapamatovat řetězec, který vyhověl jeho části, a později jej použít. Největší služby tento mechanismus odvede při nahrazování.

Minule jsme nakousli zajímavé téma o možnosti urychlení alokace paměti pomocí GMemChunků. Dnes se podíváme na další funkce pro práci s nimi.