Python

Už jsme se seznámili s několika debuggery určenými i pro ladění aplikací naprogramovaných v Pythonu. Prozatím jsme se nezmínili o debuggeru PuDB s rozhraním, které jako by z oka vypadlo slavnému Turbo Debuggeru.

V dnešním článku se seznámíme s projektem Vapory. Jedná se o knihovnu určenou pro Python, která umožňuje popis 3D scén pro raytracer POV-Ray přímo v Pythonu, což možnosti POV-Raye do značné míry rozšiřuje.

V Pythonu byla navržena nová vlastnost PEP (Python Enhancement Proposal) 551, která umožní bezpečnostním nástrojům vidět potenciálně nebezpečné operace za běhu. Navržena jsou zatím dvě rozhraní. Audit Hook API bude varovat při některých operacích a…

Ve druhé části článku o jazyku Hy si ukážeme jak použití některých typicky LISPovských technik, tak i možnosti velmi dobře navržené kooperace mezi Hy a Pythonem. Také si ukážeme, jak lze Hy přeložit do Pythonu 2 i 3.

Minule jsme si ukázali použití souborů UI s deklarací grafického rozhraní. Ovšem programátoři používající Python společně s PySide mají ještě jednu možnost – využít jazyk QML neboli Qt Modeling Language.

V již dvacátém článku o frameworku PySide si ukážeme, jak je možné použít takzvané UI soubory, které obsahují deklarativní popis formulářů či ovládacích prvků (widgetů). Tyto soubory je možné vytvářet například v Qt Creatoru.

Dnes dokončíme téma, kterému jsme se věnovali minule. Ukážeme si, jak lze s využitím knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované průběhy funkcí využitelné mj. i při výuce. Také se seznámíme s modulem Animation.

V dnešním článku o frameworku PySide se podruhé budeme zabývat způsobem použití formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Minule jsme si řekli, jak se SVG vykresluje, dnes si ukážeme mj. i způsob jeho tvorby pomocí třídy QSvgGenerator.

Každoroční české setkání příznivců jazyka Python, konference PyCon CZ, se bude konat 1. až 3. června v Praze, konkrétně ve smíchovské MeetFactory. Hlavními hosty jsou letos Karen M. Sandler, Van Lindberg, Flavio Percoco & Nick Lang, Sam…

Ve druhé části článku o knihovně MoviePy si ukážeme, jak s využitím kombinace knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované grafy. Nejedná se jen o pouhé efekty, animované grafy lze využít pro zobrazení složitějších funkcí.

V príspevku ukážeme možnosť využitia Pythonu pre tvorbu prostredia na riešenie simulačných úloh z oblasti elektroniky. Vlastnosti kooperácie programov gschem, gnetlist, ngspice a matplotlib ukážeme na príkladoch.

Dnes si popíšeme vlastnosti nástroje Radon, který je určen pro zjišťování metrik zdrojových kódů napsaných v Pythonu. Mezi metriky zjišťované tímto nástrojem patří především cyklomatická složitost (CC) a index udržovatelnosti (MI).

Dnes si popíšeme možnosti knihovny MoviePy, která umožňuje programovou tvorbu videa a třeba i animovaných gifů. Kromě toho ji lze použít i pro nelineární editaci videa: aplikaci efektů, práci s titulky a podobně.

Ve třetí a závěrečné části článku o knihovnách pro validaci složitých datových struktur v Pythonu si ukážeme použití modulu pytest-voluptuous, který pro validaci využívá minule popsanou knihovnu s nezapamatovatelným názvem Voluptuous.

V dnešním článku o knihovně Behave integrující jazyk Gherkin s Pythonem si ukážeme další možnosti, které se nám při psaní testovacích scénářů nabízí. Jedná se například o podporu deklarace víceřádkových textů, trik pro opakování operací atd.

Dnes dokončíme popis knihovny Schema a pak se zmíníme o další knihovně určené pro validaci datových struktur. Ta se jmenuje Voluptuous a je založena na podobných principech jako knihovny Schemagic a Schema.

V příštím vydání distribuce Red Hat Enterprise Linux bude Python 2 nahrazen moderní verzí 3. Uvádí to oficiální dokumentace, konkrétně kapitola týkající se opouštěných funkcionalit: „Python 2 will be replaced with Python 3 in the next Red Hat…

Ve druhé části článku o knihovně Behave integrující jazyk Gherkin s Pythonem si popíšeme další možnosti, které Gherkin programátorům a testerům nabízí. Jedná se především o možnost deklarace dat s využitím tabulek.

V anketě čtenářů Linux Journalu o nejlepší programovací jazyk roku 2018 zvítězil opět Python, stejně jako v minulém roce. Druhý je C a třetí C++. Hlasování probíhalo na Twitteru. Image

Při vývoji aplikací se mnohdy dostaneme do situace, kdy je nutné validovat datové struktury získávané přes REST API, z dokumentových databází apod. V Pythonu lze pro validaci použít knihovny Schemagic a Schema.

S jazykem Gherkin navrženým tak, aby se v něm mohly čitelným a přirozeným způsobem psát testovací scénáře, jsme se již setkali v souvislosti s Clojure. Díky existenci knihovny Behave je možné Gherkin použít i v populárním Pythonu.

Ve čtvrtek 19. dubna proběhne v Liberci druhé Pyvo, setkání nejen Python programátorů. Na programu budou oblíbené – postupy, programovací jazyky, utility, nebo třeba technologie. Máte-li Liberec po ruce, stavte se a povězte ostatním, co je to vaše…

V dnešním článku o frameworku PySide se seznámíme s použitím formátu SVG (Scalable Vector Graphics), a to jak při zobrazování jednotlivých widgetů, tak i při rasterizaci SVG do bitmapového obrázku (QBitmap, QPixmap).

V dnešní části seriálu o tvorbě uživatelského rozhraní v Pythonu si ukážeme některé zajímavé možnosti ovlivnění stylů vykreslování ovládacích prvků, které programátorům nabízí knihovna PySide díky podpoře kaskádových stylů (CSS).

Dnes si ukážeme další možnosti konfigurace standardních dialogů, které tato knihovna programátorům nabízí. I když se totiž jedná o standardní dialogy, je u nich možné některé jejich vlastnosti měnit podle potřeb aplikací.

Dnes se budeme zabývat způsobem použití standardních dialogů, které je možné v aplikacích využít. Jedná se jak o skutečně základní dialogy (zobrazení zprávy, vstup textu), tak i o dialogy komplikovanější.

V popisu widgetů dnes budeme pokračovat. Nejprve si popíšeme použití splashscreenu, pak probereme všechny ovládací prvky založené na obecném posuvníku. Jedná se o scrollbar, klasický posuvník a otočný prvek (dial).

Dnes si popíšeme složitější ovládací prvky, které jsou však v aplikacích poměrně často používány. Jedná se o tabulky představované třídou QTableWidget a o stromy, které naopak vytvoříme z třídy QTreeWidget.

Dnes si popíšeme další používané ovládací prvky. Zaměříme se na prvky pro vstup jednořádkového nebo víceřádkového textu. Jedná se o widgety QLineEdit a QTextEdit, přičemž druhý prvek lze použít mj. i ve funkci HTML prohlížeče.