Python

Podle aktuálního žebříčku TIOBE je Python třetím nejpoužívanějším programovacím jazykem. Rozšířenější jsou už jen C a Java, naopak za Pythonem jsou C++ a Visual Basic .NET. Podle tvůrců žebříčku je dnes Python všudypřítomný, pro výuku i vědu ho…

Ve druhé části článku o knihovně Jedi si ukážeme další funkce dostupné při statické analýze zdrojových kódů napsaných v Pythonu. Samozřejmě nezapomeneme na ukázku propojení knihovny Jedi s textovým editorem Atom a taktéž s modulem určeným pro slavný Emacs.

V dnešním článku se seznámíme s knihovnou Jedi určenou pro implementaci automatického doplňování kódu i pro statickou analýzu zdrojových kódů psaných v Pythonu. Popíšeme si i plugin jedi-vim integrující Jedi do Vimu.

Ve čtvrtém článku o knihovně MoviePy si ukážeme, jakými způsoby je možné programově upravovat videa, a to včetně aplikace různých typů filtrů poskytovaných touto knihovnou.

Pátá část miniseriálu o tvorbě aplikací s textovým uživatelským rozhraním založeným na knihovně prompt_toolkit je věnována popisu všech zbývajících ovládacích prvků TUI, a to samozřejmě včetně menu a nástrojových pruhů.

Ve druhé části článku o knihovně Pygments si řekneme, jak navrhnout vlastní filtry určené pro zpracování proudu tokenů. Dále si ukážeme vytvoření nových lexerů, popř. úprav lexerů, které jsou již v Pygments implementovány.

Čtvrtý článek o knihovně prompt_toolkit je věnován popisu způsobu deklarace textového uživatelského rozhraní (TUI) se základními ovládacími prvky rozmístěnými na ploše terminálu s využitím takzvaných správců rozložení.

Dnes se seznámíme se základními vlastnostmi knihovny Pygments, kterou je možné použít pro obarvení zdrojových kódů, konfiguračních souborů atd. Tato knihovna obsahuje podporu pro přibližně 300 jazyků a desítku výstupních formátů.

Martin Liška ze SUSE navrhuje, aby v rámci GCC byla přidána podpora skriptovacích jazyků a konkrétně pak skriptování v Pythonu. Stávající systém využívající AWK skripty shledává z hlediska realizace změn velmi nepříjemým. Zdali má návrh šanci na…

Ve třetím článku o knihovně prompt_toolkit se seznámíme s formátováním textu, volitelně i se zvýrazněním syntaxe. Posléze si popíšeme i všechny standardní dialogy, které mohou tvořit součást textového rozhraní aplikací.

Po téměř 30 letech se zakladatel a „Benevolent Dictator For Life“ (BDFL) Pythonu Guido van Rossum rozhodl zcela odstoupit z rozhodovacího procesu. Důvodem je jednak věk (62) a poté problémy, které provázelo prosazení PEP 572 Assignment Expressions…

Ve druhém článku o knihovně prompt_toolkit se budeme zabývat pokročilejšími nastaveními řádky. Ukážeme si zápis víceřádkového textu, použití externího editoru, validaci dat při jejich zadávání a nástrojové pruhy (TUI).

Python ve své základní knihovně obsahuje funkci pro čtení dat zapsaných na standardní vstup. Pro plnohodnotné aplikace s příkazovým řádkem (GNU Octave atd.) je však nutné použít uživatelsky přívětivější řešení.

Včera, vyšla nová verze programovacího jazyka Python, respektive jeho interpretru CPython: Python 3.7.0. Verze přináší řadu novinek, mezi ty nejzajímavější patří zabudovaný breakpoint(), Data Classes, přesnější počítání času, optimalizace startu…

Po představení projektů RPython a Cython se zaměříme na další nástroj určený pro překlad zdrojových kódů z Pythonu do nativního kódu (či dokonce pro GPU). Tento nástroj se jmenuje Numba, má snadné použití a JIT překlad.

Dnes se seznámíme s dalšími vlastnostmi Cythonu, které nám umožní provádět různé optimalizace kódu. Ukážeme si výslednou podobu programu pro výpočet Mandelbrotovy množiny, jehož rychlost bude srovnatelná s céčkovou variantou.

Dnes se seznámíme s omezeními, s nimiž je nutné počítat při použití projektu RPython. Dále se seznámíme s vlastnostmi Cythonu a porovnáme výpočetní výkon aplikací vytvořených RPythonem i Cythonem s klasickými interpretry Pythonu.

V dnešní části seriálu o tvorbě rozhraní s Pythonem a frameworkem PySide (přesněji PySide 2) se seznámíme s dalšími možnostmi reakcí na události, které vzniknou v okně či dialogu deklarovaném v jazyku QML.

S alternativní implementací Pythonu nazvanou PyPy se již pravděpodobně přímo či nepřímo setkal každý vývojář, který tento jazyk používá. Projekt PyPy je mj. založen na transpřekladači RPythonu, který si představíme.

V dnešní části seriálu o tvorbě aplikací s GUI v Pythonu s využitím frameworku PySide si ukážeme další možnosti nabízené jazykem QML. Oproti předchozí části se však zaměříme na PySide2, Qt 5 a tím pádem i na novější verzi QML.

Dnes spojíme dvě témata, kterým jsme se věnovali v předchozích týdnech. Jednalo se o knihovnu MoviePy určenou pro manipulaci a vytváření video souborů a o knihovnu Vapory, která umožňuje deklarovat 3D scény pro raytracer POV-Ray.

Už jsme se seznámili s několika debuggery určenými i pro ladění aplikací naprogramovaných v Pythonu. Prozatím jsme se nezmínili o debuggeru PuDB s rozhraním, které jako by z oka vypadlo slavnému Turbo Debuggeru.

V dnešním článku se seznámíme s projektem Vapory. Jedná se o knihovnu určenou pro Python, která umožňuje popis 3D scén pro raytracer POV-Ray přímo v Pythonu, což možnosti POV-Raye do značné míry rozšiřuje.

V Pythonu byla navržena nová vlastnost PEP (Python Enhancement Proposal) 551, která umožní bezpečnostním nástrojům vidět potenciálně nebezpečné operace za běhu. Navržena jsou zatím dvě rozhraní. Audit Hook API bude varovat při některých operacích a…

Ve druhé části článku o jazyku Hy si ukážeme jak použití některých typicky LISPovských technik, tak i možnosti velmi dobře navržené kooperace mezi Hy a Pythonem. Také si ukážeme, jak lze Hy přeložit do Pythonu 2 i 3.

Minule jsme si ukázali použití souborů UI s deklarací grafického rozhraní. Ovšem programátoři používající Python společně s PySide mají ještě jednu možnost – využít jazyk QML neboli Qt Modeling Language.

V již dvacátém článku o frameworku PySide si ukážeme, jak je možné použít takzvané UI soubory, které obsahují deklarativní popis formulářů či ovládacích prvků (widgetů). Tyto soubory je možné vytvářet například v Qt Creatoru.

Dnes dokončíme téma, kterému jsme se věnovali minule. Ukážeme si, jak lze s využitím knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované průběhy funkcí využitelné mj. i při výuce. Také se seznámíme s modulem Animation.

V dnešním článku o frameworku PySide se podruhé budeme zabývat způsobem použití formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Minule jsme si řekli, jak se SVG vykresluje, dnes si ukážeme mj. i způsob jeho tvorby pomocí třídy QSvgGenerator.

Každoroční české setkání příznivců jazyka Python, konference PyCon CZ, se bude konat 1. až 3. června v Praze, konkrétně ve smíchovské MeetFactory. Hlavními hosty jsou letos Karen M. Sandler, Van Lindberg, Flavio Percoco & Nick Lang, Sam…