2015: rok, kdy svět přijal open source

Roman Bořánek 31. 12. 2015

Rok 2015 sice byl na zásadní události skromnější, ale veskrze pozitivní. Open-source se etabloval do mainstreamu, konečně jsme se dočkali Steam Machines a stránky podporující HTTPS rostou jak houby po dešti. Politici by nám sice rádi zakázali šifrování, ale k tomu je naštěstí ještě hodně daleko.

Svět přijímá open source

Sice šlo o pozvolný proces, ale dalo by se říct, že v roce 2015 už se svobodný software plně etabloval do technologického mainstreamu. Už jen těžko hledat firmu, která by tento způsob vývoje alespoň částečně nepraktikovala, nebo mu dokonce rázně oponovala. To přitom v minulosti nebylo nic výjimečného. Zřejmě nejvýznamnější krok v tomto směru udělala společnost Apple otevřením zánovního programovacího jazyka Swift, který má představovat budoucnost vývoje pro oba systémy Applu. Nutno dodat, že nejde jen o jakési formální otevření, ale i o příklon ke komunitnímu systému vývoje.

Microsoft pod vedením Satya Nadelly pokračoval v nastoleném kurzu směrem k větší otevřenosti a interoperabilitě. Pokračuje v otvírání platformy .NET, vyvíjí linuxový systém pro síťové prvky a plánuje na Windows přinést podporu SSH (prostřednictvím PowerShellu). Společnost také otevřela několik menších programů jako nový textový editor Visual Studio Code nebo blogovací software Open Live Writer. Firma se dále dohodla na ještě užší spolupráci s Red Hatem, a to zejména v cloudu.

Visual Studio Code: open-source a multiplatformní program od Microsoftu? V roce 2015 realita

Visual Studio Code: open-source a multiplatformní program od Microsoftu? V roce 2015 realita

Svobodné mobilní systémy stále neprorazily

Na mobilní trh se stále snaží prorazit několik svobodných systémů, ale nevypadá to s nimi zrovna růžově. V prvním čtvrtletí šly do prodeje první telefony s Ubuntu Touch. Zájem ale nebyl velký a vývoj systému sice nadále probíhá, ale další zařízení už se neobjevila. Ubuntu se bohužel nepodařilo zaujmout žádné výrobce či operátory z první ligy. To Sailfish OS se líbí víc a nabízí i podporu aplikací pro Android. Ale i v tomto případě stále čekáme na nová zařízení a společnost Jolla, která systém vyvíjí, se potýká s finančními problémy.

Mozilla to zase vzdala s prosazováním Firefox OS na mobilních zařízeních, alespoň zatím. Ale máme tu další firmu vedenou bývalým šéfem Mozilly, která chce Firefox OS vyvíjet a nasazovat jako H5OS. Asi ani netřeba psát, že mobilnímu trhu stále s cca 80 % dominuje Android od Googlu, který se dočkal nové verze 6.0 Marshmallow (zaujala hlavně změněnou správou oprávnění aplikací). Na druhou stranu se Google dostal do hledáčku antimonopolních orgánů v několika zemích (včetně USA, Ruska a Evropské unie) kvůli možnému zneužívání monopolního postavení Androidu.

Hry: Steam Machines a boj o herní vývojáře

Na konci roku konečně došlo k uvedení Steam Machines – herních počítačů s linuxovým systémem Steam OS. Čísla ještě zveřejněna nebyla, nicméně Steam Machines byly přijaty poměrně vlažně a žádná revoluce se (alespoň zatím) nekoná. S tím souvisí i počet her pro Linux, který samozřejmě opět narostl, a to téměř dvojnásobně na necelých 1800 kousků (na Steamu). Stále to ale bohužel drhne na kvalitě grafických ovladačů – technicky nejlepší tituly obvykle podporují pouze proprietární ovladače, někdy dokonce pouze jen od jednoho výrobce (AMD nebo Nvidia).

Dobré časy ale zažívají herní vývojáři, o jejichž přízeň se začala prát řada enginů a dalších vývojových nástrojů. Pro vývoj dobrých her už opravdu není třeba investice do enginu v řádu desetitisíců či statisíců korun. Řada společností, které enginy prodávají, už si vystačí třeba jen s několika procenty ze zisku. Zmiňme např. Unreal Engine, Unity nebo Source 2. Krom toho bylo představeno grafické API Vulkan, které nahradí OpenGL a mělo by lépe konkurovat DirectX. A to by opět mohlo znamenat víc her pro Linux. Vulcan by měl být hotový už začátkem roku 2016.

Web: HTTPS přestává být nadstandardem

V roce 2015 jsme také zaznamenali značné rozšíření šifrované verze protokolu HTTP – tedy HTTPS. Řada nových stránek ho začala používat a řada stávajících stránek jej začala používat výhradně. Jedná se například o Wikipedii, vyhledávač Bing nebo komunitní síť Reddit. HTTPS už umí i betaverze nového Roota. Také se změnil přístup prohlížečů k šifrovanému spojení. Už nevezmou kdeco, ale častěji upozorňují na chyby nebo na použití již nedostačujícího algoritmu SHA-1. Mnohé konfigurace, které by ještě před rokem byly v pořádku, už nepovažují za bezpečné. Také byl do provozu uveden nový protokol HTTP/2, který prohlížeče vezmou už jen se šifrováním.

Největší událostí roku v této oblasti určitě bylo podzimní zprovoznění certifikační autority Let's Encrypt. Ta umožňuje bezplatné a hlavně velmi jednoduché získání certifikátů. Není tak divu, že bylo několik týdnů po zprovoznění vydáno už více než 200 tisíc certifikátů, a to je služba stále v betaverzi. Let's Encypt navíc začínají podporovat i webhostingy a je pravděpodobné, že časem se tento certifikát stane standardní výbavou i těch webhostingů, které vyjdou jen na několik desítek korun měsíčně.

Veřejný nepřítel: šifrování

Uplynulý rok si budeme pamatovat také podle toho, že se poprvé začalo vážně hovořit o možném zákazu, resp. omezení šifrování. Z úst odborníků jsme o tom slyšeli málokdy, ale mezi vrcholnými politiky to bylo oblíbené téma. Často tak hovořili v reakci na teroristické útoky, přestože se mnohdy ukázalo, že teroristé ani komunikaci nešifrovali. Mezi nejčastější návrhy patří povinnost zavést backdoory, pomocí kterých by státní orgány mohly prověřovat vybraná data uživatelů – týkalo by se to zejména komunikačních služeb a úložišť. Šifrování jako takové v právním státu 21. století samozřejmě zakázat nelze.

Naštěstí tyto názory sdílejí skoro jen politici či představitelé státních orgánů. Drtivá většina odborné veřejnosti se staví proti. Technologické firmy se dokonce spojily a napsaly otevřený dopis americkému prezidentu Baracku Obamovi, ve kterém šifrování obhajovaly. To se stane opravdu málokdy, aby se na něčem shodly téměř všechny firmy, které v IT byznysu něco znamenají. Těžko říct, zda politici omezení šifrování opravdu myslí vážně, nebo se jedná jen o vhodnou věc, na kterou lze kdeco svést. Lze ale předpokládat, že tlaky na omezení šifrování budou sílit i v roce 2016.

Opustili nás

  • 1. prosince nás opustil Rob Blokzijl. Z pozice zakladatele a předsedy fóra RIPE se velmi zasloužil o rozvoj internetových sítí v Evropě.
  • 28. prosince zemřel Ian Murdock, zakladatel distribuce Debian, která je jednou z nejpoužívanějších distribucí vůbec a další velká skupina vývojářů na ní staví vlastní systémy.

Ve zkratce

  • Společnost Google se rozložila na konglomerát Alphabet. Google dále funguje v rámci konglomerátu, ale činnosti mimo jeho záběr byly vyčleněny do sesterských společností.
  • Po letech 2013 a 2014, kdy byl Bitcoin jednou nejlepší a podruhé nejhorší investicí roku, se vývoj kurzu trochu ustálil. Většinou se pohyboval v pásmu 200–400 dolarů.
  • Populární přehrávač VLC si našel cestu na nové platformy: Android, Windows Phone, Chrome OS a několik jejich příbuzných.
  • Softwarový repozitář Google Code byl uzavřen, ještě nějakou dobu ale bude k dispozici pro čtení. Konkurenční SourceForge zase byl přichycen, jak k softwaru přibaluje malware.
  • Na další platformy se dostává také kancelářský balík LibreOffice, a to na mobily a web. Oba projekty však mají do finální podoby ještě daleko.
  • Linuxové jádro povýšilo na verzi 4. Ale žádná revoluce se nekoná, přečíslování proběhlo jen za účelem přehlednosti.
  • Světlo světa spatřil nový prohlížeč Vivaldi, který navazuje na Operu minulé generace. Část uživatelů zaujal, ale díru na trhu neudělal.
  • Rodina Raspberry Pi se rozrostla o další dva modely, a to o podstatně výkonnější Raspberry Pi 2 a podstatně menší a levnější Raspbery Pi Zero.
  • Ve velkém množství routerů bylo objeveno mnoho závažných chyb. Na bezpečnost se zaměří český router Turris Omnia, který uspěl v crowdfundingové kampani.
  • Prohlížeč Firefox pokračuje v proměně. Zavedl podepisování rozšíření, odstraňuje některé funkce a plánuje i přechod na jiné frameworky.
  • Dvě soukromé společnosti – Blue Origin a SpaceX – do vesmíru vyslaly rakety, které poté úspěšně přistály zpět na Zemi. Vesmírná doprava bude mnohonásobně levnější.
Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Tipy pro odvodnění organismu

Tipy pro odvodnění organismu

Vitalia.cz: Signál roztroušené sklerózy: brnění končetin

Signál roztroušené sklerózy: brnění končetin

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

DigiZone.cz: Skylink o půlnoci vypnul 12 525

Skylink o půlnoci vypnul 12 525

Lupa.cz: Tomáš Prouza: Stát bude „digital first“

Tomáš Prouza: Stát bude „digital first“

Vitalia.cz: Tohle je Břicháč Tom, co zhubnul 27 kg

Tohle je Břicháč Tom, co zhubnul 27 kg

Podnikatel.cz: Přiznal prodej padělků. Pokuta ho nemine

Přiznal prodej padělků. Pokuta ho nemine

Lupa.cz: eIDAS: Nepřehnali jsme to s výjimkami?

eIDAS: Nepřehnali jsme to s výjimkami?

Podnikatel.cz: Tahle praktika stála šmejdy přes milion

Tahle praktika stála šmejdy přes milion

Měšec.cz: Co s reklamací, když e-shop krachuje?

Co s reklamací, když e-shop krachuje?

DigiZone.cz: Android TV: s jakým pracuje rozlišením?

Android TV: s jakým pracuje rozlišením?

Podnikatel.cz: 3 velké průšvihy obchodních řetězců

3 velké průšvihy obchodních řetězců

Podnikatel.cz: Prodej na Alibabě? Malí hráči utřou nos

Prodej na Alibabě? Malí hráči utřou nos

Lupa.cz: Vodafone umí volání přes Wi-Fi. Z ciziny jako v ČR

Vodafone umí volání přes Wi-Fi. Z ciziny jako v ČR

Měšec.cz: Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Podnikatel.cz: Polská vejce na českém pultu Albertu

Polská vejce na českém pultu Albertu

Vitalia.cz: Sobotní masakr žrádla, chlastu a zábavy

Sobotní masakr žrádla, chlastu a zábavy

Vitalia.cz: Taky je nosíte? Barefoot není pro každého

Taky je nosíte? Barefoot není pro každého

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Měšec.cz: Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)