Aktuální články

Společnost Český Telecom (dále ČT) bude mít podle všeho fakticky prodloužen monopol o další dva roky. Ač nám zástupci společnosti ČT slibují světlé zítřky pod jejich vlajkou, přijetí telekomunikačního zákona v současné podobě by bylo zásadní ranou liberalizace našeho telekomikačního trhu.

Každá slušná distribuce nabízí mimo jiné také takzvaný "package management", neboli správu balíčků. Ta umožňuje relativně bezbolestně přidávat a odebírat programy, postará se o závislosti mezi balíčky a také může usnadnit kompilaci programů ze zdrojových kódů. Dnes se podíváme, jak používat RPM - základní kámen distribuce Red Hat, Mandrake, SuSE, Open Linux a dalších.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

V minulém díle jste se dočetli o pokračujících strastech našich hrdinů. Ti zjistili, že taRasané jim překopírovali původní operační systémy systémem Windows 98. A v té chvíli se na obrazovce objevili nepřátelští Romulané s nabitými zbraněmi. Jakýkoliv pokus o obranu končil IRQ konfliktem nebo chybou ochrany. Romulané však mají stejné problémy. Do této situace se probral poručík Data a vychrlil ze sebe spoustu vět.

V dnešní části seriálu se podíváme na to, jaký SMP počítač vlastně můžeme sehnat. A také uvedu některé praktické rady při upgrade na SMP.

Na druhý den po vydání prvního dílu seriálu o Sambě jsem byl překvapen množstvím dotazů, které mi přišly. Svědčí to o tom, že "Samba" je opravdu velmi aktuální a žádané téma. Pokusím se na některé z nich odpovědět v tomto původně neplánovaném článku.

Prohlížení, konvertování, organizování, dávkové upravování, kombinování, vkládání, vyjímání, mazání, rotování, zmenšování, ořezávání, komprimování, zrcadlení, orámovávání, animování, ostření, rozmázávání a spousta dalších úkonů s rastrovou grafikou snadno a rychle? Proč ne!

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

V minulém díle jsme opustili hrdiny našeho seriálu v těžké pozici. Na palubě nic nefunguje. Objevují se podivná hlášení (modem je špatně nakonfigurován), kapitán Picard je během odpočinku bombardován létajícími okny a výtah jim rozdá karty pro bridge, místo aby je odvezl na můstek. Jaké nástrahy dvacátého století čekají na naše hrdiny teď?

Minule jsme si uvedli výkony, kterých dosáhl SMP počítač v některých, přiznejme si však, že pečlivě vybraných, úlohách. Dnes přidáme některé další výsledky. Na rozdíl od minulé části se však podíváme také na aplikace, u kterých nejsou výhody SMP tolik patrné.

Vyhledávač Centrum.cz uvádí novou službu WAP.centrum.cz. Od dnešního dne tak mohou uživatelé tohoto českého vyhledávače využívat služby také prostřednictvím mobilního telefonu.

Malé zamyšlení nad střetem dvou filosofií vývoje softwaru a také nad tím, zda má uživatel naději dočkat se odstranění alespoň poloviny z těchto chyb ve Windows 2000.

Slovenské sdružení uživatelů Linuxu připravilo druhý linuxový víkend pro všechny zájemce o tento operační systém.

Blacklist, tedy černá listina, je seznam, který vyjmenovává subjekty, kterým je cosi zapovězeno. Tento termín se v poslední době užívá zejména v souvislosti s Internetem a spammingem. Existence či neexistence blacklistů závisí převážně na tom, jestli se lidé dokáží chovat v mezích jistých norem. A někdy také na tom, jaký software používají.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

Jak rychle zareagují na změnu na vašich stránkách? Je reakce českých fulltextů rychlejší než zahraničních? A je vůbec k něčemu dobré, používat české fulltexty?

V minulém díle se kapitán Picard i celá posádka ocitli ve velmi složité situaci. Jejich do té doby skvěle fungující počítače se po pokusu spojit se s planetou taRas začaly chovat nespolehlivě a hlásily podivné chyby jako třeba "Obecná chyba ochrany", "Paměť vyčerpána" nebo "Modem není správně nakonfigurován". Navíc poručík Data se zasekl. Ke všemu zlému se v oblasti pohybují nepřátelské Romulanské lodě.

Platí u víceprocesorového počítače, že 2 x 400 MHz = 800 MHz? Na tuto a další otázky odpovídá pokračování miniseriálu o SMP počítačích.

Jistě všichni znáte tři oblíbené klávesy, které jsou určeny pro jakýsi OS, jejichž význam je však poněkud diskutabilní. Pravděpodobně "nejraději" je mají "pařani". Jejich využití při hře spočívá zejména v ubezpečování se, že systém stále běží ;) Ale co s nimi v Linuxu? Nezbývá než vzít silný šroubovák a vydloubnout...

Týden co týden se společně vydáváme na výlet do světa volně šiřitelného softwaru. Dnešek nebude výjimkou, takže ukončete nástup a výstup, dveře se otevírají...

Ke konci roku 1999 začala společnost SuSE CR, s.r.o. (dceřinná společnost SuSE Linux AG, jedna z předních světových distribucí Linuxu) s výraznou podporou školství v oblasti IT v České republice. K filosofii této softwarové firmy patří podpora českého školství, nejen touto jednorázovou akcí, ale především celoročním kontaktem se školami různých typů.

Začínají se zde mudrování rozličná, kterak linuxový server pro klienty s MS Windows přístupný učiniti a kterak naučiti tento server adresáře a tiskárny s nimi sdíleti. Neníž potřeba nižádného zázraku k dosažení toho, postačí kousek software mistrovně ufasovaný, kterýž se zove Samba.

Nejen prací živ je člověk, takže dnes tu máme něco pro odreagování - 1. díl sci-fi povídky šířené pod licencí GPL (ano, GPL už máme software, hudbu i prózu). Pozor, veškerá podobnost s reálným světem, je čistě náhodná :))

Jistě ten pocit znáte. Právě jste si koupili nový počítač, nainstalovali jste na něj svůj oblíbený operační systém a pak už si jen užíváte rychlejšího běhu nejrůznějších efektních a náročných window managerů. Všechno se vám zdá úžasně rychlé, a nechápete jak jste to mohl s tou starou "šunkou" tak dlouho vydržet.

Zde na Rootovi vyšel nedávno článek srovnávající GPL a BSD licence. Co v něm bylo řečeno rozpoutalo vlnu diskuzí mezi zastánci obou táborů. V dnešním článku Milan Zamazal rozebírá sedm základních argumentů odpůrců GPL.

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru.

V dalším dílu tohoto seriálu se podíváme letmo na databázové servery, které jsou dnes již prakticky neoddělitelnou částí (nejenom) internetových aplikací.

V dnešním článku nechci podrobně rozebírat, proč používat či nepoužívat jeden či druhý program uvedený v nadpisu, ale spíše vám sdělit, proč se domnívám, že maildrop je vhodnější volbou a dále se pak již věnovat přechodu z procmailu na maildrop.

Mít emailovou schránku zdarma a dostupnou odkudkoliv pouze s pomocí prohlížeče, to už dnes není nic divného. Až Sun jednou dokončí StarPortal, budeme mít na vzdáleném serveru třeba i své dokumenty a v prohlížeči je budeme i upravovat. Ale co takhle mít svoje linuxové konto, dostupné z celého Internetu, včetně grafického uživatelského rozhraní a to vše opět bez nutnosti instalovat doplňkový software?

Po delší (no pořádně dlouhé :) pauze se dnes vracíme k našemu (ne)pravidelném seriálu o zajímavých doménách na českém a slovenském Internetu. Pozor, obsahuje jednu vtipnou příhodu zcela zdarma :).

Nyní již opět pravidelný výlet do světa free softwaru.