Aktuální články

Kromě mikroprocesorů jsou nedílnou součástí prakticky všech dnešních počítačů i operační paměti, jejichž popisem se začneme v dnešní části seriálu o funkci počítačů podrobněji zabývat. Nejprve si řekneme, jaké technologie pamětí se používaly v minulosti a posléze se dostaneme až k moderním pamětem typu DRAM.

Aktuální jádra 2.6 jsou s námi už čtyři a půl roku, ale stále je tu početná skupina uživatelů, která používá starší jádra 2.4. Nedávno proběhl výzkum mezi těmito uživateli, jehož cílem bylo zjistit, kdo a proč vlastně ještě zůstává u starší řady. Zajímavé výsledky ukazují, že důvodů je stále dost.

Oblíbená středeční sonda do světa převážně otevřeného softwaru. Dnes se podíváme, co je nového ve světě souborových manažerů, poradím vám jeden povedený plugin do webového prohlížeče a představíme si IRC bota. Podíváme se také na nějakou tu zajímavou konzolovou utilitku a na zajímavého správce fotografií.

První díl tohoto tutoriálu byl převážně teoretický. Podívali jsme se na několik věcí, které bylo potřeba vyřešit před samotným používáním Cinelerry. V ideálním případě máte Cinelerru nainstalovanou, video máte zachycené z kamery nebo připravené z jiného zdroje a umíte nastavit formát pro audio a video.

V dnešní části seriálu o programu POV-Ray si ukážeme použití zbývajících dvou typů světelných zdrojů a dále budou popsány způsoby zadávání optických vlastností materiálů, včetně ovlivnění základních koeficientů Phongova osvětlovacího modelu.

Zdá se, že prohlížeče s moderním a progresivním jádrem WebKit začínají velmi rychle čeřit stojaté vody trhu, kde stále ještě dominuje Internet Explorer s Firefoxem zády. Právě WebKit a tedy i Safari ale ukazují, že je tu stále ještě prostor pro dalšího významného hráče. V Safari se ukrývá nový dravec.

V závěrečném dílu seriálu o šifrování disků si probereme správu šifrovaných oddílů, správu klíčů, vytváření šifrovaných kontejnerů a možnosti přístupu k LUKS kontejnerům z MS Windows. Ukážeme si, jak zazálohovat LUKS hlavičku, jak šifrované oddíly zprovoznit při bootu a jak zašifrovat celý systém.

Pokud se začátečník zajímá o Linux, dříve či později se dostane k pojmu desktopové prostředí a prakticky vzápětí narazí na projekt nazvaný KDE. Co to vlastně je a proč by právě vás mělo zajímat? V dnešním článku pro začátečníky si řekneme něco o historii KDE, jeho vlastnostech i nové řadě 4.

Maminky nám vždycky říkávaly, abychom se netoulali po nocích sami někde venku, protože by nás mohlo postihnout nějaké neštěstí. Navíc v dnešním světě, kde o problémy není nouze, to platí dvojnásob. Ale my jsme přeci dospělí a dávno rad svých moudrých a znalých předků nedbáme. Pak tedy dobře nám tak.

Internetový poskytovatel potřebuje od operačního systému především stabilitu a spolehlivost. Ne náhodou je u mnohých podobných firem nasazován Linux. Jaké jsou praktické zkušenosti s nasazením Linuxu? Proč bylo zvoleno právě linuxové řešení? To nám řekl Martin Kratochvíl ze společnosti Altnet, s.r.o.

Pokud patříte mezi prodejce informačních technologií nebo společnosti, které vyvíjejí softwarové aplikace postavené na otevřených formátech či využívají open-source ve svých projektech jiného typu, určitě vás zajímá, jaké jsou současné trendy v oblasti Linuxu, jaké jsou hlavní důvody, proč roste počet firem provozujících klíčové podnikové aplikace na open source a jaký vývoj se plánuje do budoucna.

Dnešní putování bude cestou, která snoubí nostalgické vzpomínky na jednoho vskutku neobyčejného instalatéra a jeho nová dosud nepoznaná dobrodružství. Vydáme se společně do mnoha světů, které nepřinášejí pouze úsměv a bezstarostnost. Jste-li připraveni nahlédnout do tajných kronik, můžeme vyrazit.

Ačkoliv se kvalita desktopových linuxových systémů za poslední roky výrazně zvýšila, razantní nárůst uživatelů zatím nepřichází. Jedna z cest, kterou může Linux získat nové uživatele, je jeho nasazování jako OEM systému. Je to myšlenka stará, avšak stále aktuální. Co brání OEM Linuxu, a co mu prospívá?

V dnešní části seriálu o činnosti počítačů se opět budeme zabývat některými technikami, které se používají pro zvýšení výkonu mikroprocesorů nebo celých procesorových systémů. Řekneme si základní informace jak o urychlení činnosti jednoho mikroprocesoru, tak i způsobech paralelního zapojení procesorů.

Navýšení diskové kapacity pouhým přidáním disku je v Linuxu zhola nemožná věc. Někdy ale prostě potřebujete snadno spojit několik disků a sečíst jejich kapacitu. Pokud nepoužíváte Solaris a ZFS, budete potřebovat nějaké nové řešení. Jedno takové jednoduché s rychlé si představíme – je jím mhddfs.

Sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes se podíváme, jak na IMAP na více počítačích a navíc offline a také na jeden nový operační systém. Pak tu mám nové PyQt a „prťavej“ Python. Nakonec zbývá odpadkový koš v příkazové řádce a statistiky pro memcached. Těšíte-li se na blbinku, dnes vás nezklamu.

Chcete stříhat domácí video a nevíte, jak na to? Proč nepoužít třeba program Cinelerra? Protože informací o tomto software není mnoho a v češtině prakticky žádné, rozhodli jsme se vytvořit tutoriál, který by měl uživateli rychle vysvětlit základní práci a ukázat, že práce s ním není vůbec složitá.

V dnešní části seriálu o renderovacím programu POV-Ray si popíšeme tvorbu trojrozměrného objektu složeného ze znaků načtených z externího souboru s fontem a také si ukážeme, jakým způsobem lze použít jednotlivé typy podporovaných světelných zdrojů - všesměrového, bodového a reflektorového světla.

V tomto díle našeho seriálu o šifrování disků si ukážeme, jak připravit disk či oddíl k zašifrování zaplněním náhodnými daty a jak jej následně zašifrovat pomocí dm-crypt/LUKS. Probereme si, jaká nastavení šifry a šifrovacího módu jsou na daných jádrech nejvhodnější k zajištění maximální bezpečnosti.

Tak a je to konečně tady. Přišel ten Velký Den, kdy je načase udělat první oficiální release (vydání). Co to znamená pro váš repositář v GITu? Jednoduše řečeno „zapíchneme“ do repositáře dostatečně velkou značku, se kterou už nikdy nikdo nepohne. Ta bude navždy označovat místo, kde je verze 0.0.1.

Když používáte Linux, hodně lidí se vás ptá, jakou distribuci používáte. Stále více lidí se však ptá, jaké desktopové prostředí používáte, případně padne dotaz na okenního správce. Desktopové prostředí není typickou věcí, kterou by se mohl chlubit pouze Linux. Ale právě Linux nabízí velké množství variant.

Softwarové licence jsou někdy docela na obtíž a je jich tolik, že se nám z toho až motá hlava. Nutně je ale potřebujeme a měli bychom alespoň přibližně vědět, jaká práva a povinnosti nám z nich plynou. Někdy pro nás totiž mohou znamenat mnohem víc než jen hromádku písmen, která nám umožní používat software.

Vítejte zpátky na dlouhé cestě za tajemstvím, jež pro nás započalo odkazem mrtvého. Část cesty je již úspěšně za námi, ale velký kus stále schází. Vydržíte návrat do prostředí plného strachu a nejistoty? Jste-li odhodláni opět pokoušet osud, brány dobrodružství jsou vám otevřeny. Pátrání pokračuje.

Po několika dílech programování perlích objektů „na vyšší úrovni“ a správných programovacích praktik se dnes ponoříme do zákoutí symbolických referencí a typeglobů v Perlu. Čekají nás tak první kroky směrem k temné straně, bez které by Perl nebyl tím správným Perlem – manipulace s tabulkou symbolů.

Chtěli byste si v GNU/Linuxu zašifrovat celé disky či diskové oddíly a přemýšlíte, kudy na to vlastně jít? V tomto seriálu si představíme nativní linuxové řešení dm-crypt/LUKS. V prvním díle se podíváme na to, co je dm-crypt a LUKS a budeme se věnovat především teoretickému úvodu do diskového šifrování.

V dnešní části seriálu o funkci počítačů budeme pokračovat v popisu různých metod, kterými se výrobci snaží zvýšit výpočetní výkon mikroprocesorů i víceprocesorových systémů. Popíšeme si superskalární architekturu, členění počítačů do kategorií SISD, SIMD, MISD a MISD i takzvané prediktory skoků.

Každý, kdo spravuje velké množství obsahu, časem přijde na to, že by potřeboval software, který by mu pomohl nad tímto obsahem držet ochrannou ruku. Takovým pomocníkem může být například nástroj GIT. V dnešním článku probereme konfiguraci GITu, naučíme se provádět commit a posílat patche e-mailem.

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes se podíváme na vektorovou grafiku, ukážeme si jak přistupovat k souborům na Google Services, podíváme se na webového e-mail klienta a také jeden minimalistický window manager. Na závěr vyzkoušíme nástroj na strukturované poznámky a nakoukneme na KDE4. Nebude chybět ani blbinka.

Je to tři čtvrtě roku, co jsme zpovídali Vlastu Otta, šéfredaktora tehdy umírajícího českého linuxového časopisu LinuxEXPRES. Ačkoliv byla tehdy situace velmi nahnutá, nakonec časopis neskončil a jeho vydávání pokračuje dál na webu. Jak se mu daří? Jaké jsou plány šéfredaktora do budoucna? Obnoví se papír?

Ve dvanácté části seriálu o renderovacím programu POV-Ray se budeme zabývat dvěma tématy. Tím prvním jsou takzvaná výšková pole, což je objekt POV-Raye, pomocí něhož se dá jednoduše vymodelovat například zemský povrch. Druhým tématem je osvětlení, které tvoří nedílnou součást všech vykreslovaných scén.

Jeden z významných výrobců základních desek pro PC, Asus, se rozhodl své produkty vybavovat také Linuxem. Do moderních základních desek se tak dostává prastarý koncept vestavěného operačního systému. Ten známe například z osmibitů, do kterých se automaticky přidával BASIC. Udělá Linux díru do trhu PC?