Hlavní navigace

Zpovědnice: Tom Boonen

Petr Krčmář

Rozhovor s Tomem Boonenem, Linux Software Sales Managerem z IBM, pořízený na letošním veletrhu LinuxExpo 2005. Víte, jak přistupuje IBM k Linuxu a co tato velká firma přináší komunitě? Jaká je budoucnost Linuxu? Proč si jej zákaznící vybírají čím dál častěji?

Na LinuxExpo 2005 se objevila řada zajímavých a důležitých lidí. Možnost setkat se s některou z velkých osobností IT je velmi lákavá a dokáže přitáhnout spoustu lidí. V článku o veletrhu jsem vám slíbil rozhovor s Tomem Boonenem, Linux Software Sales Managerem z IBM. Tento rozhovor jsem pořídil těsně po tiskové konferenci.

Za jeho uskutečnění děkuji především panu Radovanu Sukovi z Mmd Public Relations Czech Republic a Vladimíře Králíkové z IBM Czech Republic.

Pan Boonen je velmi zaneprázdněný člověk a do odletu mu zbývala už jen malá chvíle, přesto jsme si po tiskové konferenci sedli k malému stolku v rohu, já jsem zapnul diktafon a začal jsem se ptát:

Řekněte nám něco o sobě. Kdo je Tom Boonen?

Co by vás tak mohlo zajímat. No, studoval jsem vlastně dvě věci, informatiku a obchod, takže umím oboje a všechno to zároveň dělám. Pro IBM jsem začal pracovat v roce 1990. Byla to čistě technická práce a dělal jsem ji několik let. Pak jsem odjel do Ruska vést svou vlastní společnost. Po několila letech jsem se ale vrátil zpět do IBM do softwarového oddělení. Později mě kontaktoval Microsoft a já jsem začal dělat pro něj, ale nakonec jsem byl moc rád, že mě IBM vzala zpátky do linuxové sekce, kde mi práce opravdu vyhovuje. Navíc mám rád nové technlogie a myšlenky.

Aha, takže můžeme říct, že Linux je vaše „láska”?

No, vlastně ano. Je přece skvělé, když máte rád svou práci, věříte v to, co děláte, a baví vás to. Pak do toho vkládáte všechno a vaše práce má smysl. Pracuji pro firmu, která dělá velké věci, vyvíjí nové technologie a baví mě to. Ano, láska je možná silné slovo, ale rozhodně dělám pro IBM tuhle práci rád.

Rozhovor s Tomem Boonenem

Myslíte sí tedy, že Linux jako takový je dnes už připraven pro desktop?

Nemusíme chodit nijak daleko, můžeme se podívat přímo do Česka na český trh. Česká pošta například provozuje osmnáct tisíc desktopů na Linuxu. To je přeci skvělý příklad nasazení Linuxu na desktop. Máme mnoho takových klientů, kteří si Linux vyzkoušeli a používají ho. Snahou IBM je přinášet zákazníkům co nejlepší řešení a optimální TCO model a s Linuxem se nám to daří velmi dobře. Takže se to děje právě teď ve světovém měřítku, není to žádná utopie.

Myslíte si, že je to tedy nejlepší řešení?

To jistě ne. Linux není nejlepší pro všechny. My prosazujeme spíše svobodu volby. Nabídneme více řešení a pomůžeme zákazníkovi vybrat to nejlepší. Obvykle je to otevřený software. Ale najdou se jistě i případy, kdy je lepší nasadit třeba produkty Microsoftu.

Jak vidíte spojení problematiky open source a patentů? IBM je přeci největším registrátorem patentů, jak to tedy podle Vás jde dohromady?

To je velmi dobrá otázka. Když se podíváte na strategii IBM, tak zjistíte, že jedním z jejích cílů je pomáhat open-source komunitě. Snažíme se jí nabízet nové technologie, podporovat ji a sponzorovat. Vývojáři k nám mohou přijít a vzít si od nás nové technologie. Nedávno jsme například uvolnili 500 patentů, které mohou vývojáři využít ku prospěchu svých projektů. Víme, že to celé má smysl, protože v open source stále existují bílá místa. A my tímto pomáháme tato místa zaplnit a dokončit některé projekty. To je důvod, proč to děláme. Komunita nám na oplátku dává nový software. Open source je inovativní a nabízí našim zákazníkům velkou flexibilitu. Mohou si pak vybrat tu správnou cestu k řešení problémů. My proto komunitu respektujeme a vážíme si její práce. Spolupracujeme s ní na mnoha významných projektech, jako je Apache nebo Samba.

Co je podle vás největším příspěvkem IBM komunitě okolo open source?

Především podporujeme Linux tím, že jej sami označujeme za prvotřídní operační systém. Tím vlastně informujeme firmy o jeho kvalitě. IBM se samo pod Linux podepsalo, a tím potvrdilo jeho zralost. To byl velký krok pro celý systém, protože jej zákazníci začali uznávat a věřit mu.

Aha, takže teď můžou říct: Hmm, asi na tom něco bude, když to používá i IBM.

Ano, přesně tak. Je to o pověsti a reputaci. Pro naše zákazníky je velmi důležité, že IBM podporuje Linux a že jej mohou mít v enterprise sféře. Je to jakési partnerství, které uzavíráme s open source. Když se podíváte na vztah IBM a open source, můžete ho nazvat partnerstvím. Teď můžeme přijít za zákazníkem a říct: „Chcete používat Linux? Stačí říct.”

Můžeme vám pomoci.

Ano, přesně tak. My vám chceme pomoci.

Jak tedy vidíte budoucnost Linuxu? Co jsou podle vás další kroky? Co teď přijde?

Tohle je myslím velmi dobrá otázka, protože my samozřejmě plánujeme. Když chce IBM investovat peníze, musí vědět, co zákaznící potřebují. Takže děláme studie, které říkají, co máme pro naše zákazníky udělat. Takových studií máme stovky. A zákazníci chtějí především integraci. Chtěji spolupráci jednotlivých aplikací, rozhraní a platforem. Linux je pro tento úkol velmi vhodný, protože je flexibilní a multiplatformní. Neklade tedy žádné nároky na další komponenty.

Co tedy Linuxu jako platformě podle vás v současné době chybí?

My víme, že je ještě potřeba na Linuxu hodně pracovat. Vůbec nejsme na konci. Otázkou je, co potřebují uživatelé. My to víme, a proto podporujeme lidi, kteří vyvíjejí jádro a další součásti systému. Chceme investovat tam, kde je to potřeba. Podle mě je důležité zlepšit reakci na potřeby uživatelů. Je to týmová hra a musíme se na ní podílet společně.

Rozhovor s Tomem Boonenem

Takže si myslíte, že operační systém Linux nebude nikdy úplně dokončen, abychom si mohli říct: „Fajn, konec. ”?

Ano, vypadá to tak. Linux je ceněn pro svou otevřenost, svobodu volby, platformní nezávislost a flexibilitu. Pořád se mění a přizpůsobuje novým trendům a potřebám. To je také důvod, proč si jej řada zákazníků vybrala. Nevidím důvod, proč by to mělo skončit.

Zákazníkům obecně tedy tento model vyhovuje, ale proč je podle vás vláda nasazování otevřených standardů a software tak nepřístupná?

S tím nemohu souhlasit.

Naše vláda alespoň taková je.

Konkrétně na to odpovědět nedokážu, protože nemám příslušné informace o tomto problému v České republice. Máme ale zkušenosti z mnoha jiných zemí a obvykle jsou vládní orgány jedním z největších osvojitelů myšlenky Linuxu a otevřených standardů. Protože oni tu myšlenku chápou. Máme desítky zemí, ve kterých jsou celé vládní sítě postaveny na Linuxu. Nevím, proč by to měl být v České republice problém.

No, my máme dokonce Ministerstvo informatiky, ale stejně je celá vládní IT infrastruktura postavená na komerčních produktech firmy Microsoft. Podle mě je problém hlavně ve školství, které slepě propaguje tyto produkty a nabízí je už malým dětem.

Ano, o tomto problému víme. Investujeme také do škol a universit. A naše zkušenost je taková, že technické školy a fakulty milují open source. Přijímají tu myšlenku velmi snadno a rády používají projekty, které z ní vycházejí. My do lidí z těchto škol investujeme, protože víme, že oni tu myšlenku budou prosazovat i v budoucnu. Takže když se vrátíme k té vládě, je nejlepší cestou ukázat, že existuje open-source alternativa, která je minimálně stejně dobrá jako ty komerční. Musíme hovořit se zástupci vlády a nabídnout jim jiné cesty, ukázat jim příklady zemí, kde to funguje. Oni pravdepodobně nevěří, že je Linux dostatečně funkční a spolehlivý a že může konkurovat komerčním produktům. My jim tohle můžeme nabídnout, protože máme prostředky i know-how.

Myslíte si, že Microsoft cítí nějaký tlak ze strany open source? A musí s tím něco dělat?

Microsoft cítí tlak zcela jistě. Začíná otevírat některé své technologie. A to je dobré pro všechny. Uživatelé už nemusejí být uzavřeni v jeho pasti, mohou využít svobody a zvolit si vhodnější řešení. Svoboda je pro lidstvo naprosto přirozená a velmi důležitá. Lidé musejí mít svobodu volby a svobodu vůbec. Takže proti Microsoftu stojí něco, co mají uživatelé opravdu rádi. Open source a linuxová komunita nabízejí určitou alternativu, a to je důvod, proč se jich Microsoft musí bát a dělat něco proti tomu. A já myslím, že je to dobře hlavně pro zákazníky.

Myslíte si, že je Linux levnější než ostatní řešení?

Záleží to na konkrétních požadavcích zákazníka. Linux není nejlepší ani nejlevnější volbou pro všechny. Ale když se podíváte na trh jako celek, tak uvidíte, že Linux roste velmi rychle. Je to prostě něco úplně jiného, jiná alternativa. Nemůžeme na něj pohlížet jen jako na levnější možnost. On nabízí víc: dostupnost, flexibilitu, bezpečnost. Takže cena není tím jediným argumentem, který rozhoduje o jeho nasazení.

Takže můžeme říct, že stojí stejně, ale za své peníze dostanete víc?

Ne, ve většině případů skutečně levnější je. Z velmi prostého důvodu: Nemusíte platit za každou licenci zvlášť, jako je tomu u konerčního software.

Je ještě něco, co byste chtěl říci našim čtenářům a vůbec lidem z České republiky?

Ano, chtěl bych české linuxové komunitě říct: Máte-li nějaké konkrétní implementace Linuxu, řekněte o tom ostatním. Ukažte to ostatním. Ukažte okolí, že je to možné a že existuje alternativa. Nemusí to být nějaký velký podnik, stačí malá nebo střední firma. Důležité je dát o tom vědět. Komunita a sdílení zkušeností je úžasná věc a je to také jeden z důvodů, proč dělám tuhle práci a proč mě baví. Držím vám palce!

Děkuji za vám za příjemný rozhovor.

Děkuji moc.

Dvě poznámky závěrem: Závěrečné „Děkuji moc” řekl pan Boonen nádhernou češtinou. Za fotografie děkuji Petru Gabrielovi (πG).

Našli jste v článku chybu?

25. 4. 2005 15:10

Todle je hloupost. To, ze mate zkusenost s nekolika lidmi na nejake zapadle pobocce IBM (=cechy) neznamena, ze je takove cele IBM. Napriklad pomerne velke mnozstvni bug reportu v bugzille RedHatu je od IBM. Jsou v IBM lidi co co nic jineho nez Linux nedelaji a pomerne dost pomahaji tomu, aby se linux dostal na "enterprise" HW.

http://domino.watson.ibm.com/acas/w3www_acas.nsf/pages/opportunities.html

27. 4. 2005 8:29

Nojo, to to mas uzavrit do <ironic> Ted mi to dava vic smyslu :)
Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Měšec.cz: mBank cenzuruje, zrušila mFórum

mBank cenzuruje, zrušila mFórum

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Vitalia.cz: Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

120na80.cz: Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka