Grafika

Ve čtvrté části článku o grafické knihovně OpenVG si na několika demonstračních příkladech ukážeme, jak je možné vykreslit složitější dvourozměrné objekty s využitím takzvaných „cest“.

Vykreslování je v grafické knihovně OpenVG z velké části založeno na konceptu takzvaných cest (paths), takže se dnes budeme zabývat především popisem segmentů, z nichž se jednotlivé cesty mohou skládat.

Na předchozí článek o základních postupech používaných v knihovně EGL dnes navážeme, protože si vysvětlíme, jak je možné s využitím EGL vytvořit kreslicí plochu a následně do ní vykreslovat 2D grafiku s OpenVG.

Na čtyřdílný článek o přímém přístupu do framebufferu (obrazové paměti) mikropočítače Raspberry Pi dnes navážeme přehledem některých knihoven, které je možné použít pro tvorbu 2D a 3D grafiky.

DirectX má velkou konkurenci. Dorazilo grafické API Vulkan, který má už v den vydání finální specifikace větší podporu, než kdy mělo OpenGL. Kdo všechno nové API podporuje a v čem je vlastně lepší?

Ve čtvrtém článku o použití framebufferu na Raspberry Pi se seznámíme s vytvářením screenshotů framebufferu, s algoritmem pro vykreslování úseček s vyhlazováním hran a taktéž s jedním jednoduchým NPR algoritmem.

Ve třetí části článku o použití framebufferu na populárním jednodeskovém mikropočítači Raspberry Pi si na trojici příkladů ukážeme, jak lze využít znalosti o formátu framebufferu při vykreslování složitějších objektů, především úseček.

Ve druhém článku o framebufferu na Raspberry Pi si ukážeme, jak vykreslovat na základě získaných informací o struktuře framebufferu. Začneme s jednotlivými pixely, což není tak triviální, jak by se mohlo zdát.

Raspberry Pi zajisté není nutné čtenářům podrobně představovat. Jedním z cílů projektu bylo vytvořit počítač, jehož fungování bude snadno pochopitelné. Tento cíl se sice používáním vysokoúrovňových jazyků a knihoven poněkud vytratil, ale nikdy není pozdě se seznámit i s hardware. Začneme u framebufferu.