Programovací jazyky

Další zdařilá implementace programovacího jazyka Scheme je představována projektem nazvaným Chicken Scheme. Podobně jako u mnoha dalších moderních reinkarnací Scheme se nejedná o pouhý interpret, ale i o překladač.

Ve druhém článku o Robot Framework si ukážeme další možnosti, které lze využít při psaní testovacích scénářů. Zmíníme se mj. i o použití Robot Frameworku při tvorbě BDD testů, pro něž se běžně používá jazyk Gherkin.

Důležitému tématu testování aplikací s využitím jazyka Go se budeme zabývat i dnes, protože si popíšeme velmi zajímavou knihovnu nazvanou GΩmega, kterou lze velmi snadno zkombinovat s frameworkem Ginkgo určeným pro tvorbu BDD testů.

V dnešním článku si představíme univerzální testovací nástroj nazvaný Robot Framework. Ten je určen pro tvorbu akceptačních testů, ovšem používá se například i pro testování uživatelského rozhraní aplikací.

Dnes dokončíme téma, kterému jsme se začali věnovat minule. Jedná se o popis možností knihoven nahrazujících nástroj expect původně naprogramovaný Tcl. Dnes si popíšeme knihovnu goexpect pocházejících přímo od Googlu.

Jedním z nejužitečnějších nástrojů pro automatizaci i testování aplikací ovládaných z příkazové řádky je nástroj expect. Původní verze je vyvinuta v Tcl, ovšem existuje i mnoho knihoven určených pro jiné jazyky.

Dnes si popíšeme knihovny Goblin a Frisby. První knihovna zjednodušuje zápis jednotkových či integračních testů, druhá pak slouží pro testování REST API, což je přesně oblast, ve které se jazyk Go velmi často používá.

Po delší odmlce se budeme v seriálu o programovacím jazyce Go opět věnovat problematice testování. Popíšeme si framework Godog který umožňuje tvorbu a spouštění BDD testů napsaných v doménově specifickém jazyce Gherkin.

Ve čtyřicáté části seriálu o programovacím jazyce Go si popíšeme některé možnosti nabízené balíčkem Viper. Tento balíček slouží ke zdánlivě triviální úloze – načítání a zpracování konfigurace.

Seznámíme se s projektem nazvaným Brython neboli Browser Python. Jedná se o nástroj umožňující běh skriptů naprogramovaných v Pythonu přímo na HTML stránce s tím, že interně je prováděn transpřeklad do JavaScriptu.

Dnes se seznámíme se základními postupy a knihovnami, které se používají pro práci s relačními databázemi. Nejprve si ukážeme použití nízkoúrovňového přístupu s využitím balíčku database/sql a pak se seznámíme i s ORM.

Jazyk Go se často používá pro tvorbu webových aplikací popř. služeb a mikroslužeb s REST API. Pro tvorbu těchto typů aplikací je určen především balíček net/http, který je ovšem možné rozšířit dalšími balíčky.

Dnes si ukážeme, jakým způsobem lze zajistit zveřejnění různých metrik službami či mikroslužbami, které jsou naprogramovány v Go. Metriky mohou být zaznamenány a zpracovány systémem Prometheus a vizualizovány pomocí Grafany.

Dnes se seznámíme se základními vlastnostmi jazyka pojmenovaného Joker, který používá stejný zápis programů, jako populární Clojure. Na rozdíl od Clojure je však Joker naprogramován v Go a jeho interpret startuje prakticky okamžitě.

Dnes si vysvětlíme, jak je možné z Go volat funkce vytvořené v jazyku C. Jedná se o relativně komplikovanou problematiku, protože je například nutné korektně uvolňovat paměť, provádět přetypování proměnných atd.

Předchozí článek o historii IT byl věnován šedesátým narozeninám programovacího jazyka COBOL. Ovšem ještě před příchodem COBOLu a dalších vyšších programovacích jazyků se začaly používat assemblery, které slaví sedmdesátiny.

V dnešní části seriálu o jazyce Go si ukážeme další vlastnosti Go, které mohou překvapit ty vývojáře, kteří primárně používají programovací jazyk C a v menší míře i C++. Ukážeme si odlišnou práci s řetězci, poli, soubory a taktéž s chybami (chybovými stavy aplikace).

V dnešním článku o jazyku Racket si ukážeme vybrané balíčky sloužící pro práci s grafikou. Popis začneme u balíčku určeného pro vykreslování 2D grafiky, ovšem nezapomeneme ani na (kdysi velmi populární) balíček s želví grafikou.