Aktuální články

Malá přehlídka nejzajímavějších událostí posledních dní. Dnes o sbližování KDE a GNOME a o budoucnosti jednoho z nejkvalitnějších Open Source programů, bitmapového editoru GIMP.

Již delší dobu lze na ftp serveru projektu KDE (ftp.kde.org) zdarma stáhnout a vyzkoušet alfa nebo chcete-li pre verzi nového KDE. Stále se na různých zpravodajských serverech diskutuje o problému GNOME versus KDE. Jaký přístup zvítězí? Změní se něco po příchodu KDE 2.0?

Všichni, kteří rádi pijí kávu (mám na mysli vývojáře používající Javu :), si určitě všimli, že 5. června 2000 vydal Sun Microsystems produkt Netbeans (aka Forte for Java) jako Open Source. Teď už člověk neví, co je co, zdali jsou to Netbeans 3.0 nebo FfJ 1.0. Přiznám se, že i já v tom mám teď zmatek. Pokusím se do toho vnést trochu světla a také představit verzi IE...

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Jste si jisti, že si nikdo neprohlíží data na vašem disku, když si spokojeně brouzdáte po Internetu? Ať už odpovíte kladně nebo záporně, přečtěte si raději tento článek.

Ačkoli mnohým lidem, zabývajícím se vážněji počítači, Linuxem a internetem, připadá televize jako pokleslé médium, vyzývající k pasivnímu konzumování toho, co nám někdo jiný naservíroval až pod nos, nemusí být taková karta pro příjem televize v počítači vůbec špatná věc. Rozhodně se hodí při zdlouhavé kompilaci programů a nebo za situace kdy potřebujete na chvíli vypnout mozek a jenom se chvíli dívat. Velice lákavou se navíc jeví možnost snímání statických obrázků nebo digitalizace videa.

Nedávno se po dlouhé době beta testování na stránkách Sunu objevila finální verze nového produktu Forte for Java 1.0 CE (Community Edition). Sun spolkl firmu Netbeans, která dodávala podobný produkt (stejně tomu bylo např. s balíkem StarOffice), a opět se tak dostal ke "koláčům bez práce". I když jsem s Netbeans neměl žádné velké zkušenosti, byl jsem velice zvědavý. Po prvních testech betaverze jsem byl trošku zklamán - betaverze byla nestabilní a nedalo se v ní pracovat, takže jsem dal od Forte ruce pryč. S vydáním finální verze se však věci poněkud změnily...

Musím uznat že nástup Star Office jsem očekával s napětím. Bude to skutečně dobrý kancelářský balík? A jak tomu bude s podporou češtiny a příslušných znakových tabulek (code page)? Vzhledem k tomu, že ke konci minulého roku jsme se dočkali Star Office 5.1 jak pro Linux, tak pro Windows, rozhodl jsem se na věc podívat poněkud blíže.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Obousměrný seznam je datový typ jako vystřižený z učebnice programování. Obvykle se na něm učí použití pointerů a datových struktur. Všichni ale jistě s pointery pracovat umíme a tak ode dneška, když budeme potřebovat obousměrné seznamy, je nebudeme programovat sami, ale zkušeně sáhneme po knihovně GLib, která je pro nás implementuje.

Jak jsme již v pátek informovali, ROOT.cz je sponzorem Tučňáka Humboldtova v pražské ZOO. Zapomeňte pro dnešek na všechny kompilace, kernely, zdrojáky, downloady a další starosti každého linuxáka a podívejte se na fotoreportáž o našem tučňákovi.

Praha 9.6.2000. - Dne 24.5.2000 se linuxový zpravodajský server ROOT.cz stal sponzorem Tučňáka Humboldtova v pražské ZOO. Sponzoring tučňáka je logickou volbou - logem Linuxu je právě tento opeřenec.

člověk není zrovna tvor z nejvěrnějších. Vezměte si třeba mě. Před pár týdny jsem zde hlásal, že pro práci s notovým zápisem nepoužívám nic jiného, než Rosegarden. No vida - dnes už zase pro změnu nedám dopustit na LilyPond. Ale nebojte, zase takový přelétavec nejsem, jenom se mi trošku změnily priority.

Kdo by v dnešní době neznal Napster, že? Je trnem v oku RIAA, má problémy s Metallicou a dalšími interprety a na druhou stranu je milován miliony fanoušků po celém světě. Nic z toho nás ale dnes nebude zajímat, my se podrobněji podíváme na dva linuxové Napster klienty pro Xka.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Situace na trhu archivačních nástrojů ve světě Windows je celkem jasná: čtyři z pěti výrobců zipů doporučují WinZip. Ale co Linux, potažmo ostatní unixové systémy? Máme také nějaký svůj xxxZip?

Dnešním pokračováním završíme výklad o polích knihovny GLib. Probereme si práci s automaticky rostoucími poli bajtů.

Oracle zahajuje celosvětovou sérii konferencí iDevelop2000, soustřeďuje internetové vývojáře pro e-business na celém světě.

Jistě znáte onu situaci, kdy se pokoušíte něco rychle stáhnout z internetu a ono to nejde a nejde. Kdopak nám to tu síť asi blokuje? A nebo: jak je možné, že mi ta služba nefunguje tak jak má, vždyť dotazy snad posílám dobře, nebo ne? A nebo také: jak to vypadá se sítí na našem routeru, jakpak jedou jednotlivé segmenty? A nebo jste prostě jen zvědaví, co ten či onen zrovna na síti dělá. A pokud jste zhýčkaní grafickým prostředím, asi se vám výstup programu tcpdump nebude moc líbit ...

Na poslední díl našeho seriálu jsem si pošetřil speciality jazyka Perl. Pokud se vám při zahlédnutí jména Perl povážlivě zvedá hladina adrenalinu, podívejte se alespoň na konec článku. Najdete tam odkazy na literaturu a srovnávací tabulku speciálních znaků, kteréžto materiály by se vám mohly hodit.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Společnosti Inprise/Borland a SuSE CR si Vás dovolují pozvat na konferenci Linux Day.

Pracovat s automaticky rostoucími poli jsme se naučili v minulém díle. Dnes nás čeká další výklad o polích knihovny GLib - tentokrát o speciálních polích pointerů.

Malá přehlídka nejzajímavějších událostí posledních dní. Dnes o dělení Micro$oftu, o vůbec prvním linuxovém jádře, které nese označení 2.4 a o svaté válce editorů.

Vlnu Open Source nevizuálních HTML editorů odstartoval, pokud mě paměť neklame, projekt WebMaker. Před ním sice pár programů pro editaci WWW stránek existovalo, ale většina z nich by těžko snesla srovnání se špičkami oboru, jako je třeba HomeSite pro Windows. WebMaker měl hodně nedostatků, ale ukázal, že to jde. A jeho následníci se dokázali poučit. Skvělým důkazem je program Quanta Plus.

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Když Borland/Inprise vydali novou verzi 3.5, nemohl jsem věřit svým očím, když jsem zjistil, že je celá aplikace přepsaná do Javy, natož pak tomu, že je základní verze zdarma - na to jsem se jen pousmál. Po navštívení firemních stránek jsem ale zjistil, že je tomu skutečně tak. I vy se můžete přesvědčit a zcela zdarma si stáhnout verzi Foundation sami! Ještě než to ale uděláte a pustíte se do zkoumání Javy, přečtěte si tento článek, pomůže vam v rozhodování zda zkoušet nebo ne.

Pole (arrays) knihovny GLib jsou podobné polím ze standardního jazyka C. Jejich předností však je, že se automaticky zvětšují s tím, jak do nich přidáváte nové prvky.

Od minula si umíte nalezené věci zapamatovat a později použít. To je v reálném životě šeredně nebezpečná vlastnost. Například jste teď nepoužitelní jako voliči. Abyste se opět stali politicky korektními, naučím vás pozměnit, co jste si zapamatovali.

Ne každý má to štěstí, že je k Internetu připojen dostatečně pevnou a rychlou linkou. Naopak řada uživatelů Linuxu je odkázána na relativně pomalé a nestabilní modemové připojení. Pokud patříte mezi ně a chcete svůj úděl alespoň trochu vylepšit, pak by vám neměl uniknout následující článek.