Python

Vyšla první oficiální verze Raspberry Pi OS pro 64bitovou architekturu ARM. Podpora pro Flatpak bude součástí instalace Ubuntu MATE 22.04. Po šesti letech vývoje vyšlo patnácté vydání linuxové distribuce Slackware.

Pro plnohodnotnou integraci jazyka Go s Pythonem je nutné umět předávat i hodnoty neprimitivních typů, zejména pole, řezy, struktury (záznamy) atd. S touto již poměrně složitější problematikou se částečně seznámíme v dnešním článku.

Poměrně často se můžeme setkat s požadavkem na propojení kódu psaného v Pythonu a v Go. Pro tento účel použijeme dvě technologie, které se samy nabízejí: cgo a ctypes. Ovšem uvidíme, že kvůli nim budeme muset „klesnout“ až na úroveň céčka.

V dnešním díle Postřehů se podíváme na konec botnetu Glupteba, na těžbu bitcoinů na zařízeních QNAP, na aktivní zneužívání zranitelností v produktech Hikvision a TP-Link, na škodlivé balíčky v registru NPM a na další zajímavosti.

Dnes se zaměříme na některé pokročilejší vlastnosti knihovny XlsxWriter: na vytváření sloučených buněk, podmíněné formáty buněk, definovaná jména buněk, podporu pro tvorbu automatických filtrů atd.

Vyšla verze 6.0 verzovacího systému Mercurial. Novinky jsou shrnuty v poznámkách k vydání, jde o poslední verzi, která podporuje Python 2.x. Nejpodstatnější změnou je nová verze dirstate (vnitřních struktur), díky čemuž by se měly zrychlit některé…

V dnešním článku se seznámíme se zajímavou programovací technikou, která je nazývána point-free style popř. v některých programovacích jazycích tacit programming.

Dnes si ukážeme použití knihovny XlsxWriter určené pro programovací jazyk Python. Tu lze použít pro vytváření sešitů ve formátu Office Open XML Workbook (XLSX). Podporována je ovšem i práce se styly a dalšími objekty vkládanými do sešitů.

Začal vývoj Ubuntu 22.04 s dlouhodobou podporou. Distribuce vycházející z Void Linuxu s grafickým prostředím Lumina ukončuje svůj vývoj. AlmaLinux má nový nástroj pro aktualizaci Enterprise Linux systémů.

Poměrně často se můžeme setkat s požadavkem analýzy dat uložených v binárních souborech. S těmito soubory dokáže do určité míry pracovat jak knihovna NumPy, tak i knihovna Pandas.

V TIOBE indexu popularity programovacích jazyků, který se používá již přes 20 let, poprvé zvítězil Python a nahradil tak dvojici C a Java, která obsadila druhé a třetí místo. Zajímavé je, že u Perlu a R popularita klesla ve srovnání s říjnem…

Vyšel Python 3.10. Hlavní novinkou je podpora strukturálního pattern matchingu pomocí klíčových slov match a case. Mezi další vylepšení patří například srozumitelnější chybové hlášky a union type operator.

Komunita kolem Arch Linuxu vydala nový obraz s jádrem 5.14. Instalační obrazy pro beta verzi Fedora Linuxu 35 jsou k dispozici k veřejnému testování. Na Kickstarteru probíhá crowdfunding pro chytré hodinky Bangle.js 2.

V deváté části seriálu o křivkách si popíšeme některé křivky, které byly po svém objevu nazývány „matematická monstra“, protože neodpovídaly tehdejším představám o chování „správných“ křivek.

V dnešní části seriálu o křivkách, které nalezneme v přírodě, architektuře, technice i v počítačové grafice, dokončíme popis různých typů spirál. Zabývat se budeme například klotoidou a evolventou.

Spirály se v různé podobě objevují na mnoha místech v přírodě, a to jak v malých škálách (ulity, popínavé rostliny), tak i na škálách odpovídajících planetám (víry v atmosféře) či dokonce celým galaxiím (spirální galaxie).

Dnes se budeme znovu zabývat parametrickými křivkami. Nejdříve dokončíme téma Bézierových křivek a s nimi souvisejících Bernsteinových polynomů. Dále se zaměříme na křivky používané při tvorbě animací.

V současnosti, a to jak v matematice, tak i (a to zejména) v počítačové grafice, se nejčastěji setkáme s křivkami popsanými polynomem, popř. několika křivkami popsanými polynomem, které na sebe hladce navazují.

Dnes se budeme primárně zabývat těmi křivkami, které je možné popsat implicitní funkcí. Taktéž si ukážeme způsob animace křivek, což je technika umožňující studium jejich vlastností.

Ve druhé části miniseriálu o křivkách, které můžeme nalézt v přírodě, architektuře i v počítačové grafice si řekneme, jak mohou být křivky popsány. Dále se zmíníme o dalších významných křivkách a nezapomeneme ani na příklady.

V přírodě, architektuře, v dopravě i ve světě počítačů se často setkáme s nějakou formou křivky. Dnešní článek je úvodem do celé problematiky. Tvorbu vybraných křivek si v praktické části ukážeme v aplikaci GeoGebra i v Pythonu.

Nejdříve dokončíme popis stylu vykreslení cest, resp. přesněji řečeno jednotlivých segmentů cesty. Dále si ukážeme definici vzorku čáry a nezapomeneme ani na možnost simulace ručního kreslení na plátno.

V některých aplikacích vytvářených s Jupyter Notebookem se setkáme s nutností vykreslení nějakého diagramu, schématu či vizualizace výsledku simulace. Nejuniverzálnější je knihovna ipycanvas, kterou si dnes popíšeme.

Ukážeme si vkládání interaktivních ovládacích prvků (tlačítek, posuvníků atd.) do diářů vytvářených a prezentovaných v Jupyter Notebooku, Jupyter Labu i v JupyterLite. Tyto prvky umožňují interaktivní modifikaci parametrů výpočtů, grafů atd.

V dnešním článku se seznámíme se zajímavým projektem nazvaným JupyterLite. Jedná se o alternativu ke známému Jupyter Notebooku, která však běží kompletně v prohlížeči a na straně serveru vyžaduje jen poskytnutí statického obsahu.

Nejprve dokončíme popis knihovny Diagrams navržené pro tvorbu grafů definovaných v Pythonu. Ve druhé části článku se zaměříme na popis knihovny go-diagrams, což je obdoba Diagrams, ovšem určená pro Go.

Dnes si představíme knihovnu nazvanou Diagrams. S využitím této knihovny lze vytvářet diagramy s architekturou navrhovaných systémů, čehož lze využít například v oblasti mikroslužeb.

Microsoft Reactor zveřejnil téměř hodinový rozhovor s tvůrcem Pythonu Guido van Rossumem. Hovoří zde samozřejmě o Pythonu, ale také o jiných programovacích jazycích jako Rust, Go, Julia a TypeScript. Rust podle Guida vylepšuje C++ v oblasti alokace…

Ve třetí části miniseriálu o knihovnách pro tvorbu různých grafů a diagramů si představíme knihovnu nazvanou pyflowchart. Už název této knihovny poměrně dobře popisuje její funkci – jedná se totiž o nástroj pro tvorbu vývojových diagramů.

Ve druhé části miniseriálu o tvorbě grafů a diagramů v univerzálním programovacím jazyku (a nikoli v DSL) se zaměříme na knihovnu Napkin určené pro vykreslení sekvenčních diagramů (UML) přímo na základě kódu v Pythonu.