Hlavní navigace

Seriál Unixové vykopávky

Trocha historie nás nezabije aneb pojďme společně do hlubin počítačové archeologie a navštivme ty nejzajímavější vykopávky.

Historie vývoje počítačových her (8.část - nejznámější hry vytvořené pro herní konzoli Atari 2600)

V dnešní části seriálu o historii počítačů se již podruhé budeme zabývat známou a komerčně velmi úspěšnou herní konzolí Atari 2600. Zatímco minule jsme se zabývali především technickými parametry tohoto elektronického zařízení, dnes si popíšeme některé úspěšné či naopak neúspěšné hry, které pro tuto konzoli vznikly.

Doba čtení: 22 minut

Historie vývoje počítačových her (7.část - osmibitová herní konzole Atari 2600)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky budeme pokračovat v popisu herních konzolí, jejichž výroba začala již v sedmdesátých letech minulého století. Výrobou herních konzolí se zabývalo větší množství firem, nejznámější a nejúspěšnější však byla společnost Atari s herní konzolí Atari 2600.

Doba čtení: 20 minut

Historie vývoje počítačových her (6.část - videohry a domácí herní konzole)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na popis prvních videoher a domácích herních konzolí. Z komerčních videoher se zmíníme především o herním automatu Computer Space a samozřejmě nezapomeneme ani na slavný Pong. Popis herních konzolí začneme u Magnavox Odyssey.

Doba čtení: 18 minut

Historie vývoje počítačových her (5.část - textovky společnosti Level 9)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se již potřetí vrátíme do osmdesátých let minulého století, což je časové období, v němž byly vydány pravděpodobně nejslavnější série klasických textových her. Dnes se budeme zabývat především „textovkami“ vytvořenými společností Level 9.

Doba čtení: 16 minut

Historie vývoje počítačových her (4.část - zlatá éra textovek)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se vrátíme do první poloviny osmdesátých let minulého století. Jednalo se o časové období, v němž byly vydány pravděpodobně nejslavnější série klasických textových her. Jedná se především o herní sérii Zork a taktéž o hry vytvořené Scottem Adamsem.

Doba čtení: 17 minut

Historie vývoje počítačových her (3.část - hry v textovém režimu)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již potřetí budeme zabývat vývojem počítačových her. Zatímco v předchozích dvou částech jsme se zabývali počítačovými hrami zobrazovanými převážně na vektorových obrazovkách (konstrukčně odvozených od osciloskopu), dnes si popíšeme hry pracující v textovém režimu.

Doba čtení: 19 minut

Historie vývoje počítačových her (2.část - věk simulací)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat vývojem počítačových her na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Hry, které v tomto období vznikaly, spadají do kategorie více či méně sofistikovaných simulací využívajících buď textový terminál, nebo vektorovou obrazovku.

Doba čtení: 15 minut

Historie vývoje počítačových her (1.část - první milníky)

Od dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat další oblastí informatiky, která má za sebou již přibližně padesátiletý vývoj. Zatímco v předchozích částech jsme se soustředili na popis vývoje hardware, operačních systémů a programovacích jazyků, nyní se zaměříme na hry.

Doba čtení: 12 minut

IBM a sedm trpaslíků 18 - superpočítač CDC 7600 (dokončení)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky dokončíme popis superpočítače CDC 7600 navrženého a sestrojeného v šedesátých letech minulého století Seymourem Crayem. Popíšeme si architekturu operační paměti tohoto počítače, strukturu jeho výpočetních jednotek i to, jakým způsobem se pro tento ve své době velmi úspěšný stroj psaly a optimalizovaly aplikace.

Doba čtení: 16 minut

IBM a sedm trpaslíků 17 - superpočítač CDC 7600

V šedesáté části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky nejprve dokončíme popis superpočítače CDC 6600. Řekneme si především to, s jakým formátem numerických hodnot bylo možné v aplikacích pracovat. Pak se již zaměříme na následníka tohoto stroje, jímž byl superpočítač CDC 7600.

Doba čtení: 15 minut

IBM a sedm trpaslíků 15 - superpočítač CDC 6600 (2.)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky budeme pokračovat v popisu architektury superpočítače CDC 6600 zkonstruovaného v první polovině šedesátých let minulého století týmem vedeným Seymourem Crayem. Procesorová jednotka tohoto počítače měla několik zajímavých vlastností.

Doba čtení: 14 minut

IBM a sedm trpaslíků 15 - superpočítač CDC 6600

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat superpočítačem CDC 6600, který byl v první polovině šedesátých let minulého století zkonstruován Seymourem Crayem. CDC 6600 se okamžitě stal nejvýkonnějším počítačem světa, což mu vydrželo příštích pět let.

Doba čtení: 16 minut

IBM a sedm trpaslíků 14 - superpočítačová firma CDC

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na další společnost vyrábějící mainframy, která byla na začátku šedesátých let minulého století zařazována do skupiny „sedmi trpaslíků“. Jedná se o firmu Control Data Corporation, v níž se kromě klasických mainframů začaly konstruovat i superpočítače, za jejichž vznikem nestál nikdo jiný než Seymour Cray.

Doba čtení: 14 minut

Polovodičová technologie používaná u mainframů (II)

V dnešním článku o historii výpočetní techniky navážeme na předchozí část, v níž jsme si řekli, jak se vyvíjela polovodičová technologie od prvních fyzikálních a chemických pokusů až ke vzniku skutečně fungujícího tranzistoru. Dnes se budeme zabývat vznikem integrovaných obvodů a souvisejících technologií.

Doba čtení: 14 minut

Polovodičová technologie používaná u mainframů druhé a třetí generace

Dnes si řekneme, jak byl vývoj mainframů ovlivněn polovodičovou technologií, tj. zpočátku zejména polovodičovými hrotovými diodami, které byly v polovině padesátých let doplněny bipolárními tranzistory. Zmíníme se také o vlivu miniaturizace a především integrovaných obvodů na další vývoj výpočetní techniky.

Doba čtení: 14 minut

IBM a sedm trpaslíků - interaktivní operační systém DTSS na počítačích řady GE-200

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na popis operačního systému nazvaného Dartmouth Time Sharing System (DTSS), který byl původně provozovaný na počítačích General Electric řady GE-200. Tento operační systém změnil náhled na způsob ovládání počítačů (nejenom mainframů).

Doba čtení: 21 minut

IBM a sedm trpaslíků (dvanáctá část)

V padesáté třetí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat již čtvrtou společností, která se ve druhé polovině šedesátých let minulého století řadila mezi „sedm trpaslíků“ na poli sálových počítačů (mainframů). Jedná se o společnost General Electric s neobvykle rozsáhlým spektrem výrobků a služeb.

Doba čtení: 19 minut

IBM a sedm trpaslíků (jedenáctá část)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme další sálové počítače (mainframy) vyráběné na přelomu padesátých a šedesátých let společností Honeywell. Jedná se především o mainframe H-800 a taktéž o počítač H-200, který konkuroval jednomu z tehdy nejúspěšnějších strojů – sálovému počítači řady IBM 1400.

17. 3. 2011 0:00
Doba čtení: 19 minut

IBM a sedm trpaslíků (desátá část)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se seznámíme s další společností, která na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století patřila mezi „sedm trpaslíků“. Jedná se o firmu Honeywell, která se na poli mainframů (sálových počítačů) poprvé představila strojem DATAmatic 1000, za nímž následovaly známé modely Honeywell 800 a Honeywell 200.

Doba čtení: 17 minut

IBM a sedm trpaslíků (devátá část)

V jubilejní padesáté části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat především sálovými počítači Burroughs B5500. Jednalo se o komerčně velmi úspěšné mainframy, které sice navazovaly na předešlý model B5000, ovšem v mnoha ohledech byla platforma B5500 výkonnější i univerzálnější.

Doba čtení: 20 minut

IBM a sedm trpaslíků (osmá část)

V předchozí části seriálu o historii výpočetní techniky jsme se seznámili se základními parametry sálových počítačů Burroughs B5000. Dnes popis těchto počítačů dokončíme – budeme se věnovat práci s daty, organizaci operační paměti a taktéž tím, jak se na těchto počítačích pracovalo s jazykem ALGOL.

Doba čtení: 24 minut

IBM a sedm trpaslíků (sedmá část)

Dnes se budeme, podobně jako minule, zabývat firmou Burroughs Corporation, která začala v padesátých letech konstruovat sálové počítače. Minule jsme si popsali první počítač této firmy – Datatron/Burroughs 205. Dnes si představíme platformu B5000, která měla značný vliv na vývoj dalších počítačů.

Doba čtení: 17 minut

IBM a sedm trpaslíků (šestá část)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si představíme další společnost vyrábějící sálové počítače, která byla v padesátých a šedesátých letech řazena mezi „sedm trpaslíků“. Jedná se o firmu Burroughs Corporation, která se ve světě informatiky proslavila především svými počítači řady B5000 známými též jako Burroughs large systems.

Doba čtení: 17 minut

IBM a sedm trpaslíků (pátá část)

V dnešní části seriálu o historii se opět budeme zabývat počítači značky UNIVAC. Tentokrát si popíšeme především sálové počítače série UNIVAC 1101, které vycházely z návrhu počítačů Atlas a ERA 1101. Z této řady elektronkových počítačů z roku 1950 byly později odvozeny modernější počítače založené na polovodičích.

Doba čtení: 24 minut

IBM a sedm trpaslíků (čtvrtá část)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky dokončíme popis první série sálových počítačů UNIVAC. Seznámíme se se základními technickými parametry počítače UNIVAC III, který byl – na rozdíl od svých dvou předchůdců – vytvořen na bázi polovodičových součástek (diod a tranzistorů) a feritových pamětí.

Doba čtení: 19 minut

IBM a sedm trpaslíků (třetí část)

Dnes budeme pokračovat v popisu počítačů vyráběných jedním z „trpaslíků“ v době, kdy vznikaly první a druhé generace mainframů. Jedná se o společnost Remington Rand (později Sperry Rand), která kromě minule popsaného počítače UNIVAC I komerčně nabízela i jeho vylepšenou variantu UNIVAC II.

Doba čtení: 21 minut

IBM a sedm trpaslíků (druhá část)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme elektronkový počítač UNIVAC-1, který je významný především z toho důvodu, že se jednalo o první komerčně dostupný počítač a taktéž o první programovatelný stroj, který dokázal efektivně pracovat i s textovými daty, nejenom s číselnými údaji.

Doba čtení: 19 minut

IBM a sedm trpaslíků (první část)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky na chvíli odbočíme od popisu superpočítačů firmy Cray. Namísto toho se vrátíme na samý začátek vývoje elektronických programovatelných počítačů a popíšeme si počítače navržené a zkonstruované firmami, které v minulosti byly společně nazývány „sedm trpaslíků“.

Doba čtení: 21 minut

Superpočítače Cray (pátá část): architektura počítače Cray X-MP a jeho použití ve filmovém průmyslu

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme další typ superpočítače zkonstruovaného firmou Cray Research. Jedná se o počítač Cray X-MP, který byl komerčně velmi úspěšný a používal se jak na mnoha univerzitách, tak i ve firmách. Tento počítač byl použit i pro tvorbu animací a rendering scén v několika filmech, které ve své době způsobily na poli počítačové grafiky malou revoluci.

Doba čtení: 20 minut

Superpočítače Cray (čtvrtá část)

Dnes si popíšeme architekturu superpočítače Cray-2. Zaměříme se na to, proč byla původně homogenní paměť rozdělena na část globální a lokální, popíšeme si činnost některých instrukcí pracujících s vektory a řekneme si, jak se mohly výkonné jednotky (procesory) mezi sebou synchronizovat pomocí semaforů.

Doba čtení: 18 minut